Vitaminy, vitaminy, co vše o nich víte a o kterých přesně? Je jich velké množství a my se dnes podíváme na ty "béčkové".
Je známý pod názvem pyridoxin. Jedná se o mnohostranně účinný vitamin imunitního systému, sloužící pro podporu růstu a udržování hladiny transmiterů. Je nezbytný k tomu, aby se homocystein rozštěpil na aminokyselinu cystein. Tím se odstraní škodlivý meziprodukt látkové výměny a vznikne aminokyselina obsahující síru, kterou náš organismus kromě jiného využívá k tvorbě významného antioxidantu glutationu.
Vedle mnoha dalších enzymatických reakcí hraje vitamin B6 zásadní roli v metabolismu bílkovin, spojeném s tvorbou a štěpením aminokyselin, a s procesy podporujícími růst. Stimuluje imunitu a spolupůsobí při syntéze červených krvinek. Mezi jeho zajímavé vlastnosti patří podíl na tvorbě a regulaci významných transmiterů, zejména serotoninu, dopaminu a histaminu. Protože ovlivňuje určité hormonální aktivity, může být nasazen při ženských potížích, jako jsou premenstruační syndrom, nevolnosti v těhotenství nebo menopauza.
Kromě toho, že ovlivňuje štěpení homocysteinu, spolupůsobí při zlepšování mozkového výkonu, nálady a hormonálních dějů. Z potravin živočišného původu lze vitamin B6 získávat a zužitkovat mnohem lépe než z rostlinné stravy. Na rozdíl od vitaminu B6 obsaženého v rostlinách ovšem reaguje výrazným úbytkem na horko a UV záření. Například u mléka, které je skladováno v průhledných lahvích, může při vystavení slunci dojít ke ztrátě až 50 procent vitaminu B6.
Pokud je maso silně zahřáté, je třeba také počítat se ztrátou 50 procent. Přitom právě maso, především drůbež, hovězí a vepřová svalovina, játra a ryby, hlavně losos, sardinky, herinky a makrely, ho obsahuje nejvíc. Dalšími zajímavými zdroji jsou mléčné produkty, sójové boby, přeničné klíčky, celozrnné produkty, ovesné vločky, brambory, avokádo, kadeřavá kapusta, růžičková kapusta, brokolice a paprika, banány, vlašské ořechy a cizrna.
Nedostatek vitaminu B6 může ovlivnit nejen metabolismus homocysteinu, ale dokáže vyvolat neurologické poruchy. Nepříjemné následky může mít i přebytek vitaminu B6. Toho však lze sotva dosáhnout prostřednictvím jídla, ale pouze přímou konzumací.
Kyselina listová, také folát nebo "zelený B vitamin", byla poprvé izolována roku 1941 ze špenátových listů, follium znamená latinsky list, což nás nasměruje k přirozeným zdrojům folátu, jako jsou zelená listová zelenina, hlavně špenát, salát, kadeřavá kapusta, brokolice, bílé zelí a hlávková kapusta. Bohaté na tento vitamin jsou také kvasnice a luštěniny, například zelený hrášek, fazole, cizrna, dále ořechy, pšeničné klíčky, žloutek a zejména játra.
Nedostatek kyseliny listové patří vůbec k nejčastějším formám vitaminového nedostatku. Přitom se právě vitamin B9 podílí na rozhodujících procesech buněčné tvorby v látkové výměně, krvetvorbě nervových buněk, kostní dřeně a mozku, hraje důležitou roli při růstu buněk, rozmnožování a regeneraci.
Vitamin B12 představuje souhrnný pojem pro různé formy a sloučeniny se stejnou chemickou základní konstrukcí, známé jako kobalaminy. Rozlišují se ve svých možných formách ukládání a mohou se vázat na různé chemické skupiny. Aby se dala znovu získat zpět aminokyselina metionin, probíhá v poslední fázi látkové výměny regenerace metioninu z homocysteinu s pomocí enzymu methionin-synthase.
Jako důležitý faktor působí právě kobalamin, respektive jeho aktivní forma metyl-kobalamin. Jiné formy vitaminu B12 musí organismus nejprve přeměnit v tuto metylovanou formu, aby byly biologicky účinné. Ve většině potravinových doplňků a také v injekcích vitaminu B12 se užívá cenově výhodný synteticky vyráběný cyano-kobalamin. Někteří výrobci ho nabízejí ve formě metyl-kolabaminu jako potravinový doplněk nebo také pro injekční použití.
Jelikož vitamin B12 spolupůsobí s kyselinou listovou (vitamin B9) a zvýšená dávka této kyseliny může kompenzovat nedostatek vitaminu B12, je výhodné požívat oba vitaminy společně. Jedna zvláštnost vitaminu B12 však může za jistých okolností zhoršit jeho vstřebávání a využití: v žaludku vytvářený takzvaný intrinsic-faktor, vnitřní faktor podmiňující resorpci vitaminu B12 z tenkého střeva, je nezbytný, aby se vitamin B12 nakonec vstřebal v závěrečném úseku tenkého střeva.
Při mírných zánětech v oblasti žaludku a střev nebo při chronické gastritidě může dojít k poruše vstřebávání a následně k projevům vitaminového nedostatku. Vitamin B12 je obsažen hlavně v potravinách živočišného původu, vedle jater také v dalších vnitřnostech, ve svalovém mase a v menší míře v mléčných produktech. Proto mají vegetariáni, a především vegani často nedostatek vitaminu B12.
Obě skupiny by si svou hladinu homocysteinu měly určitě ověřit, a pokud by byla zvýšená, jsou k dispozici doplňkové preparáty obsahující vitamin B12.
Slavný lékař Rudolf Virchow už v polovině 19. století šířil výmluvné heslo: Člověk je tak starý jak jeho cévy. Mnohé hovoří pro to, že vysoké hodnoty homocysteinu lze považovat za rizikový faktor cévních chorob. Pokles jeho hladiny je díky zvýšenému příjmu vitaminů B6, B9 a B12 možný a také prokázaný. Pro naše zdraví má smysl nechat si po padesátce změřit hodnotu homocysteinu, abychom uvážili, jestli je nutné začít s vitaminovými preparáty.
Pokud chcete svoji stravu obohatit směrem ke snížení hladiny homocysteinu, doporučuje se jíst především:
Pomeranč, avokádo, jahody, maliny, cukrový meloun, třešně, višně, mango a vinné hrozny.
Květák, brokolice, čínské zelí, kadeřavá kapusta, kedluben, růžičková kapusta, bílé zelí, hlávková kapusta, vše včetně košťálů, čekanka, štěrbák, hlávkový salát, špenát, mangold, polníček, paprika, okurka, dýně, rajče, fenykl, celer, červená řepa, mrkev, pastinák, výhonky a klíčky (většina uvedených druhů zeleniny je kromě B9 bohatá i na nedostatkový vitamin B6).
Luštěniny, omezeně brambory, obilné vločky, nudle a rýže, pokud možno jako celozrnné produkty, které mají vysoký obsah kyseliny listové, zelený hrášek a fazole. Obilniny, rýže, brambory, müsli, ale také luštěniny znamenají významný příspěvek k zásobení vitaminem B6, stejně jako většina celozrnných produktů.
Jezte ho jen v malém množství a omezte jeho konzumaci na třikrát týdně. Důležitým příspěvkem k zásobení vitaminem B6 a B12 může být pravidelná, ovšem střídmá konzumace kuřecího masa. Ačkoli vnitřnosti, jako jsou játra a ledviny, obsahují značné množství vitaminů B6, B9, B12, nedoporučují se tyto potraviny k pravidelné konzumaci, a to kvůli jejich možnému zatížení škodlivinami.
Jezte nejméně dvakrát týdně ryby a jednou z toho dejte přednost tučné rybě, která patří k důležitým zdrojům vitaminu B6 a B12.
Arašídy, lískové ořechy, kokosový ořech, mandle, paraořechy, pistácie a vlašské ořechy mají vyšší obsah vitaminu B9, arašídy, lískové ořechy, a zejména vlašské ořechy navíc i vitaminu B6.
Mléko a mléčné produkty, pokud je snášíte, jsou příjemní dodavatelé vitaminu B12. Hermelin, brie a camembert jsou bohaté na vitamin B9.
A co když je něco špatně? Co dělat?
Dysfunkce žaludku se vyskytují většinou ve formě vředů.
Reflexní plošky žaludku najdete na obou ploskách pod 1. nártní kůstkou. Také na obličeji a dlani levé ruky.
Masírujte podle druhu potíží společně se slinivkou a játry. Doba masáže není omezena.
Pro normální funkci žaludku jsou vhodné hořčiny pelyňku pravého a puškvorce.
Žaludek velmi ocení, pokud budete konzumovat dýni, polévky s bramborami, banány, rýži, jáhly, pohanku, jablka, hlávkové zelí, čerstvé zeleninové a ovocné šťávy, jedlou sodu, lecitin a hořké čaje.
Psychické příčiny problémů s funkcí tohoto orgánu bývají způsobeny tím, že nám někdo nebo něco takzvaně leží v žaludku.
Dostatek všech minerálů a vitamínů je pro správné fungování vašeho těla i organismu nezbytné. Neokrádejte ho tedy o vše pro vaše tělo nezbytné. Odbornou péči můžete najít v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové.
Zdroj: https://www.databazeknih.cz/
[ivi]