Metabolický syndrom: 4 nemoci se seznámily

Hromádka starých nemocí pod jedním elegantním novým názvem. Tak bychom mohli nazvat obávaný a poslední dobou často skloňovaný metabolický syndrom. V podstatě nejde totiž o nic jiného než o kombinaci čtyř již dávno známých chorob - obezity, poruchy lipidového metabolismu, hypertenze a poruchy glukózové tolerance.

Odborné odhady tvrdí, že metabolickým syndromem je ohrožena až třetina celé lidské populace. Neustále zkoumáme možnosti, jak žít déle a lépe, a přitom více než dvě miliardy lidí na Zemi se dobrovolně vystavují riziku časnější smrti. Zastavte se a zapřemýšlejte o tom chorobném kvartetu zdravotních problémů. Zřejmě vám nebude dlouho trvat, než zjistíte, že v oblasti prevence mají všechny jednoho zásadního společného jmenovatele, zdravý životní styl. Jestliže to trochu zjednodušíme, předejít metabolickému syndromu lze pomocí všem notoricky známého pravidla, přijímat o mnoho více energie, než vydáváme, se nevyplácí.

Není třeba vrcholově sportovat nebo se dřít dvě hodiny denně ve fitku. K plné spokojenosti našeho organismu stačí například třicetiminutová procházka svižnou chůzí denně a pestrý jídelníček obsahující přiměřeně tuků a spoustu zeleniny.

Obezita je nejvíce slyšet

První housle v našem pomyslném kvartetu hraje určitě tzv. centrální obezita (tvar jablka). Ta je stanovena obvodem pasu. Na tom, jaký by vlastně měl být, se však přesně neshodnou ani prestižní světové odborné organizace. Obecně je za obézního považován muž s obvodem pasu od 102 cm a žena od 80 cm. Nová doporučení v Evropě jsou k baculatým lidem méně tolerantní a hovoří u mužů dokonce o 94 cm a 75 cm u žen. Naštěstí kritéria berou v úvahu etnická či jiná specifika.

Jinak by všichni zápasníci sumo a hráči amerického fotbalu už měli trestné body. Nadváhu a obezitu má v České republice podle průzkumu VZP každý druhý člověk. Z hlediska hrozby metabolického syndromu, pomineme-li všechna ostatní rizika a nekomfort života s mnoha kily navíc, je to varující konstatování.

Důležitá tučná rovnováha

Triglyceridy a cholesterol náš organismus miluje, jsou-li v harmonii. Pod prvním názvem se skrývají tukové částice, z nichž si svaly berou energii pro svou práci. Je-li jich v krvi příliš, výrazně stoupá riziko onemocnění srdce a cév. I tady se však kritéria toho, co je a co není moc, liší - zatímco pro nás platí hranice 1,7 nmol/l, jinde jsou to 2 nmol/litr. Cholesterol je již pro našince známějším názven, jeho vysokou hladinou trpí totiž dokonce i děti, a tento problém řadu let živí obstojně stránky médií.

Označení zlý cholesterol tak již pro LDL a VLDL lipoproteiny téměř zlidovělo. V případě metabolického syndromu je však třeba podívat se spíše k těm tzv. hodným, které chrání srdečně-cévní systém, tedy k HDL. V litru krve byste neměli mít podle evropských doporučení méně než 1 nmol. Třetím nástrojem v kvartetu metabolického syndromu je krevní tlak. Asi již nikoho nepřekvapí, že ani tady není svět jednotný. Evropa a WHO se shodují, že riziko začíná s tlakem 140/90, USA udává přísněji 130/85.

Cukrovka tvrdí muziku

Porucha glukózové tolerance či diabetes 2. typu navazují na předchozí nástroje, často rozvíjejí jejich melodii a doplňují ji. Mnoho obézních či lidí s hypertenzí dříve trpělo rovněž diabetem 2. typu. Jeho příčinou je málo pohybu, nepravidelné jídlo, nadměrný stres, a také genetické dispozice. Narozdíl od cukrovky 1. typu nemají pacienti nedostatek, ale normální množství, či dokonce nadbytek inzulinu. Problémem je však nedostatečná citlivost tkání k jeho účinkům.

Za poruchou glukózové tolerance lékaři považují hladinu cukru v krvi nalačno, která přesahuje hranici 6,1 nmol v litru. Již existence tří ze čtyř zmíněných zdravotních problémů je jasnou diagnózou metabolického syndromu. Zásadní roli by v jeho rozpoznání měli sehrát praktičtí lékaři. Právě ti si mohou z výše uvedených příznaků dát dvě a dvě dohromady a zasáhnout ještě dříve, než se objeví komplikace. Jenže úspěch je podmíněn dvěma důležitými aspekty.

Tím prvním je permanentní vzdělávání lékařů, které u nás není povinné. Tím druhým je disciplína běžných potenciálních pacientů. Řada lidí si totiž uvědomuje, že má nadváhu, a třeba i vysoký krevní tlak, ale k lékaři nepůjdou, protože žádné potíže vlastně necítí. Když je najednou postihne infarkt, vypadá to, že přišel z čistého nebe. Opak je však pravdou, a lékař by měl šanci to odhalit.

Metabolický syndrom v kostce

Poprvé se svět s pojmem metabolický syndrom seznámil v roce 1988, kdy jej definoval americký endokrinolog a úspěšný výzkumník Gerald Reaven. Původně pod označením Syndrom X navrhl v rámci své přednášky pro American Diabetes Association teorii, že centrální obezita, cukrovka a hypertenze mají společnou příčinu v inzulinové rezistenci a porušené glukózové toleranci. Existence tohoto kvarteta pak podle něj může předurčit vznik kardiovaskulárních onemocnění.

Metabolický syndrom a Syndrom X však nejsou jediná dvě označení stejného problému. Z definice International Diabetes Task Force ve spolupráci s National Cholesterol Education Program roku 2006 vznikla příznačná zkratka CHAOS, kterou používají Australané. A že to skutečně tak trochu chaos pro laiky i pro lékaře je, dokazují i další označení. Metabolic Syndrome X, Cardiometabolic Syndrome. Liší se jen názvy, ale každá z vysoce odborných organizací (International Diabetes Federation, WHO, European Group of Study of Insulin Resistance-EGIR, American Heart Association společně s US National Cholesterol Education) používá jiná kritéria k tomu, aby určila, který z pacientů trpí tímto syndromem.

Jak je možné metabolický syndrom léčit?

Kdo čeká, že mu lékař předepíše účinné léky a vše bude vyřešeno, bude asi zklamán. Léky samozřejmě existují, nejsou však tzv. na metabolický syndrom. Jde o kombinaci léků, které potlačují všechny projevy, a řeší tedy jednotlivé nástroje kvarteta. Není to záležitost několika týdnů ani měsíců. Většinou jde o medikaci dlouhodobou, či dokonce doživotní. Skutečně účinná však je spíše následující rada: pohyb a zdravá strava dokážou změnit vývoj příznaků, a dokonce zajistit i výrazné zlepšení zdravotního stavu.

Proto tedy za všech okolností se zbavte nadváhy. Není to tak těžké. Jeden z našich politiků shodil během pár měsíců 80 kg jen dlouhými procházkami. Nemůžete-li kvůli nemoci chodit, plavte či jezděte na rotopedu. Ztráta nadváhy je jen běžná matematika, nejde o nic jiného, než abyste vydali více kalorií, než přijímáte. Nepotřebujete žádné zázračné diety. Snězte vždy jen polovinu porce, kterou byste sníst chtěli. S poklesem váhy se vám upraví krevní tlak.

Nechte se vyšetřit svým lékařem na poruchy cholesterolového mechanismu, které jsou vrozené a jen málo ovlivnitelné dietou. Pokud trpíte nějakou chorobou, dodržujte léčbu - máte-li jakou.

Základ hubnutí?

Pestrost, pravidelnost, vyváženost

Základem úspěšného a trvalého zhubnutí je pestrá, vyvážená a pravidelná strava a samozřejmě dostatek pohybu. Dalším faktorem, který je třeba při redukci hmotnosti brát v úvahu, je glykemický index. Je to relativní veličina, která udává, jak rychle tělo využije glukózu z určité potraviny, tedy jak rychle vám po konzumaci jídla stoupne hladina krevního cukru.

1. Potraviny s nízkým glykemickým indexem - syrová mrkev, špenát, hrášek, ředkvičky, ředkev, česnek, cibule, rajčata, okurky, paprika, celer, hlávkový salát, brokolice, pórek, zelí, citrony, jablka, hrušky, pomeranče, grapefruity, kiwi, broskve, nektarinky, meruňky, mandarinky, třešně, višně, jahody, švestky, maliny, olivy, čerstvé sýry typu žervé, olivy, ořechy, semínka, luštěniny - naklíčená čočka, sója a houby.
2. Potraviny se středním glykemickým indexem jež zvedají hladinu krevního cukru středně rychle - vařená červená řepa, vařené brambory, kukuřice, žitná mouka, tmavý chléb se semeny, celozrnné výrobky, ovesné vločky, rýže natural, pohanka, luštěniny, fruktóza, ananas, papája, mango, banány nebo hroznové víno.
3. Potraviny s vysokým glykemickým indexem. Patří mezi ně sladkosti - sušenky, bonbony, mléčná čokoláda, cukrový meloun, řepný cukr, glukóza, pivo, tvrdý alkohol, instantní potravinové výrobky, vařená mrkev, bramborová kaše, bílá pšeničná mouka, dušená nebo vařená kukuřice.

Kolik nás stojí léčba diabetu?

Česko se řadí mezi země s největším počtem diabetiků v Evropě. Obzvláště závažný je fakt, že již třetina pacientů trpí nákladnými chronickými komplikacemi diabetu a počet nemocných bude dále narůstat. Cukrovka v ČR představuje nejen problém zdravotní, ale i ekonomický. Celkové roční náklady léčby diabetu druhého typu totiž činí podle Ministerstva zdravotnictví České republiky až 38 miliard Kč.

Máte také nějaké zdravotní problémy? Nedaří se vám díky nim seznamovat? Nezoufejte, určitě najdete někoho, kdo s vámi bude soucítit a bude s vámi rád i přes vaše omezení, hledejte na internetové seznamce ve všech krajích České republiky a najdete jistě někoho, koho budete moci vzít na rande.

Zdroj: https://www.mayoclinic.org

[ivi]