Máte doma vražednou kuchyni?

Srdečnímu infarktu rok co rok podlehnou tisíce lidí, aniž by to ve společnosti vyvolalo nějaký zájem. Dokonce to vypadá, že se nad tím nikdo ani nepozastavuje. Toho největšího zabijáka přitom většina z nás má na svém jídelním stole.

Srdeční tepny člověka jsou po narození čisté a pružné. A takové by měly zůstat po celý jeho život. Tak tomu ale bohužel většinou není a u Čechů to platí dvojnásob. Tepny průměrného Čecha ve středním věku jsou zanesené tuky, vápníkem a cholesterolem, tedy směsí, která postupně tvrdne a zabraňuje průtoku krve. Diagnóza zní: ateroskleróza. Tuky a cholesterol se pak stávají zabijáky hodnými přísného odsouzení.

Nestačí vám to jako důkaz, abyste je ze svého jídelního stolu jednou provždy vymýtili? Tito zabijáci přitom ani nemusí pracovat v utajení. Patří k životu mnohých z nás. O jejich přítomnosti dobře víme, zvykli jsme si na ně. Jsou to profesionálové pracující tiše a plíživě. Dalo by se říct, že s nimi vedeme takovou tichou domácnost. 

První a poslední signál

A jak poznáte, že se stáváte obětí tuků? Smutnou zprávou je, že dlouhou dobu na sobě nezaznamenáte žádné změny, varovné signály jako by neexistovaly. Ty se většinou dostaví, až když jsou tepny definitivně ucpané, a to už bývá pozdě. Dostavit se pak může například bolest na prsou, tedy angina pectoris. Často se bohužel jako první a mnohdy i poslední signál objevuje srdeční infarkt, který celá třetina postižených nepřežije.

A kdo se stává nejsnadnější obětí? Až desetkrát vyšší pravděpodobností úmrtí na některé ze srdečních onemocnění je u kuřáků. Každý pátý muž a každá sedmá žena u nás trpí vysokým tlakem, u kterých je třikrát větší pravděpodobností úmrtí na srdeční onemocnění. Pětkrát vyšší riziko hrozí obézním mužům nad 60 let. Na lavici obžalovaných velmi často sedí stres, a dokonce i sedavý způsob života bez minima pohybu. 

V roce 1989 bylo definováno takzvané smrtící kvarteto - centrální typ obezity, tehdy nahromadění tuku v oblasti břišní, vysoký krevní tlak, zvýšená koncentrace triglyceridů a cukrovka. Pokud k tomu přidáte kouření, stres a žádný nebo minimální pohyb, jste přímo hromosvodem pro jedno smrtící aterosklerotické onemocnění za druhým. Odhaduje se přitom, že toto smrítící kvarteto ohrožuje každého desátého Čecha.

Ovšem nepropadejte panice. Je ve vašich silách zabijáky dopadnout a poslat tam, kam patří - pryč z vašeho života. Všechny zmíněné rizikové faktory totiž lze mít pod kontrolou, a to životním stylem a způsobem stravování. U mnohých zásadní změnou životního stylu.

Ateroskleróza

Je degenerativní proces, který začíná usazováním cholesterolu ve vnitřní výstelce tepen. Jedním z faktorů majících na onemocnění vliv je strava. Konzumujte ovoce, luštěniny, zeleninu, ořechy, vlákninu, česnek, oleje, antioxidanty a kyselinu listovou. Omezte cholesterol, nasycené tuky, transmastné kyseliny, maso, konzervované sýry, vejce, mléčné výrobky, proteiny, alkohol, kávu, bílý cukr a sůl.

Stravou ke zdravému srdci

Během druhé světové války se řada lidí musela uskromnit a začala žít až asketickým životem. Maso, vejce a mléčné výrobky nahradily brambory, obiloviny, luštěniny, ředkev, červená řepa či mrkev. Lidé sice strádali, ale ateskleróza téměř vymizela. Dramatický pokles tohoto onemocnění byl zaznamenáván po dobu několika let. Následovala řada vědeckých studií, které přinesly mnoho poznatků.

Ty mimo jiné prokázaly, že strava bohatá na živočišný tuk zvyšuje hladinu krevního cholesterolu, který přispívá ke vzniku řady srdečních onemocnění. A platí to i obráceně - hladinu cholesterolu v krvi naopak snižuje a vzniku aterosklerózy zabraňuje strava s nízkým obsahem cholesterolu a živočišných tuků. Navíc dokáže rozpouštět aterosklerotické pláty ve stěnách tepen.

Na prvním místě prevence

Na změnu životního stylu není nikdy pozdě, a to ani v případě, kdy nějakou formu srdečního onemocnění už trpíte. Díky těmto změnám si totiž můžete tepny vyčistit, a tím si i zachránit život. Dobrou zprávou je i to, že k tomu nepotřebujete přehnaně dlouhou dobu. Stačí pár týdnů a vaše srdíčko na tom může být lépe. Ale zřejmě to bude chtít hodně odříkání. Prvním bodem je změna stravování.

Jezte doma připravená jídla s minimálním množstvím tuku a cholesterolu s vysokým podílem ovoce a zeleniny, obilovin a vlákniny. Zní to sice jako obehraná písnička, ale fakta mluví jasně: takováto strava dokáže snížit hladinu vašeho krevního cholesterolu až o 30 %. Normálního krevního tlaku a snížení hmotnosti pak můžete docílit například omezením solení. Samozřejmostí by měla být i pohybová aktivita.

Současné možnosti jsou velmi bohaté: choďte na procházky, běhejte, jezděte na kole, cvičte, věnujte se nordické chůzi a tak dále. Sami zjistíte, která forma cvičení pro vás bude nejvhodnější, musí vás totiž bavit. Denně snězte pět porcí ovoce a nejméně jednu porci salátu z čerstvé zeleniny s olivovým či semenným olejem. Jezte minimálně dvě až tři porce luštěnin týdně. Místo bílého chleba a rafinovaných těstovin konzumujte jejich celozrnné varianty.

K tomu snižte příjem cukru a soli, tabáku i kofeinu a dopřejte si pohyb minimálně třikrát týdně po dobu 40 minut. Výzkum dokazuje, že po roce dodržování srdci prospěšné diety a zdravého životního stylu se zmenšuje zúžení koronárních arterií až o 10 %.

Zdravá výživa

Kde se vzal pojem zdravá výživa?

Už řadu století před počátkem našeho letopočtu věděli lékaři o výživě téměř tolik, co víme dnes. Hippokrates ve svém spise O dietách (slovo dieta pravděpodobně použil jako první) popisuje, že zdravá strava znamená strava bez sladkostí, těžkých jídel, neředěného vína, plná ovoce a lehké zeleniny. V průběhu staletí lidé znalosti o zdravé stravě spíš zapomínali, než doplňovali. 

Přesto i ve středověku osobní lékaři předepisovali panovníkům jen minimum těžkých mas, žádné smetanové omáčky a stravu maximálně dvakrát denně.

Jaké jsou poruchy metabolismu?

Jedna z hlavních poruch je porucha metabolismu uhlovodanů, představujících podstatnou část naší stravy. Jedná se o složité cukry, které musí být rozkládány, aby je tělo dokázalo zpracovat a energeticky využít. Brambory, mouka, řada druhů zeleniny i ovoce přináší do našeho organismu značné procento škrobů. Ještě větším problémem je velké množství stravy, které v současné době konzumujeme.

Jelikož množství škrobů pak vysoce přesahuje naši spotřebu, dochází k velmi častým poruchám jejich metabolismu - tedy jejich rozpadu. Nevyužité cukry způsobují značné civilizační obtíže. V lepším případě se začínají ukládat do zásob v podobě tuku, a to jak podkožního, tak kolem orgánů.

Souvisí potraviny s psychikou?

Už staří Římané věděli, že z jídelníčku vojáků svých legií musí vypustit sladkosti a jinou měkkou stravu, která se hodí spíš pro ženy, a je třeba jim naopak zajistit ovesnou kaši a maso. Pohanková kaše byla označována jako kaše vtipná, protože zlepšovala funkce mozku a zbystřovala psychiku.

Jak můžeme bojovat s poruchami metabolismu?

Jestliže se vyskytne porucha metabolismu uhlovodanů, je třeba ji nejen odstranit, ale především snížit přísun cukrů a škrobů. Daleko účinnější je samozřejmě prevence, která spočívá zejména v příjmu mnohem nižších dávek potravin, než na jaké jsme zvyklí. Je třeba, aby si lidé alespoň částečně osvojili znalosti ochranných látek proti cévním a nádorovým onemocněním, které lze organismu zajistit právě z potravin. 

Co je klíčem k pochopení zdravé výživy?

Abychom porozuměli stravování, musíme nejprve pochopit slovo metabolismus. Jde vlastně o způsob, jakým je strava v lidském organismu zpracovávána. Začátkem metabolismu je pochopitelně trávicí proces, který se skládá z rozmělnění potravy v ústech a natrávení žaludečními kyselinami. Při vstřebávání přes stěnu střeva dochází k prvním metabolickým procesům, což představuje působení několika tisíců enzymů.

Dále tyto enzymatické procesy probíhají v krevním systému a v každé tkáni, i když za nejdůležitější se považují játra. Neméně důležité jsou ovšem hormony slinivky břišní nebo hormony štítné žlázy, které se vedle enzymů podílejí na metabolickém procesu. Každá část naší potravy musí být metabolizována - žádná není využitelná ve formě, ve které ji požíváme.

V čem je nebezpečné ukládání cukrů?

Tkáň prosycená cukry nejenže přitahuje vodu, a tudíž mnozí z nás trpí vodnatelností tkání - tedy prudkým přibýváním na váze eventuálně kolísáním váhy podle množství zadržené vody. Ale i cukry jsou především živnou půdou pro plísně. Na sliznicích, jako jsou například sliznice střeva, gynekologických či dýchacích cest, se pak rozrůstají plísně rozkládající nevyužité cukry na pro ně potřebnou energii. 

Vzniká tak chronické plísňové onemocnění, které samo o sobě přináší problémy, ale narušeje také imunitu sliznic či vstřebávání látek, které obvykle sliznicemi procházejí. 

Jak se změnila výživa v novověku?

Teprve 20. století přineslo nové poznatky o stravě, především v oblasti vitaminů a minerálů. Zároveň ale přineslo také množství škodlivých látek - objevila se průmyslová výroba, a tím i konzumace cukrového koncentrátu. Toto století ovládly konzervanty, barviva, emulgátory a mnoho jiných chemikálií. Výrazně stoupla konzumace masa, a tím i soli. Objevily se průmyslově vyráběné sladkosti a jiné pochutiny, ztužené tuky a mléčné koncentráty. 

To vše mělo za následek vzestup srdečně-cévních onemocnění, a především jejich posun do nižších věkových skupin.

Nejlépe se hubne a mění životní styl ve dvou. Dva se dokáží podporovat navzájem a výsledky jsou pak znatelnější. Najděte si na online seznamce partnera, který vás bude podporovat.

[ivi]