Léčebné využití lípy je veliké, protože květy obsahují látky, které působí proti křečím, zvyšují pocení, uklidňují, snižují krevní tlak, ale také zvláčňují pokožku a mají mírně stahující účinky.
Neexistuje u nás místo, snad kromě vyšších horských oblastí, kde bychom se nesetkali s lípou. A nejen proto, že je jakožto oficiální národní symbol, mimochodem, tím se stala až v roce 1848, neustále nově vysazovaná, ale i proto, že se jí u nás zjevně dobře daří, a to už mnoho století. Lípy velkolisté totiž patří k dlouhověkým stromům, a tak není divu, že například Klokočovské lípě je už možná tisíc let, a věk lípy, která se nachází v zámeckém parku v Kamenici nad Lipou, je odhadován na 700 až 1000 let.
Dlouhověkých památkově chráněných lip u nás roste poměrně hodně. Těch, které se mnoha let teprve dožijí, ještě více. Někým jsou lípy velebeny jako velice užitečné stromy, alergiky jsou hlavně v době květu proklínány jako silné alergeny.
Jako droga se užívá květ i s listem, který se sbírá ještě před plným rozkvětem, tedy jeden až tři dny po rozkvětu, protože v něm nesmějí být plody. Pro květy lípy velkolisté se tedy vypravíme v červnu, s lípou srdčitou počkáme na přelom června a července. Nejvhodnějším časem pro sběr je slunečné dopoledne, kdy květy obsahují nejvíce účinných látek. Natrhané květy se suší co nejrychleji na rozprostřené na lněné tkanině. Využití drogy z lípy je veliké, protože květy obsahují látky, které působí proti křečím, zvyšují pocení, uklidňují, snižují krevní tlak, ale také zvláčňují pokožku a mají slabě adstringentní účinky.
Čaj, buď jenom z lipových květů, nebo v kombinaci s bezem černým nebo hluchavkou bílou, léčí nachlazení a kašel, pomáhá také při problémech s ledvinami a močovým měchýřem. Někomu může ulevit i při mírných žlučníkových potížích. Vodou spařené listy smíchané s vínem lze přikládat na popáleniny. Uplatnění, ovšem nikoli v léčitelství, najde i lipové lýko, ze kterého se v minulosti vyráběla obuv a provázky. V současnosti slouží především košíkářům a při výrobě dekorací.
To je zřejmě nejznámější a nejčastější využívání čaje, který připravujeme ze sušeného lipového květu. Jakmile máme pocit, že na nás něco leze a mohla by se z toho vyklubat rýma a kašel, tedy nachlazení, sáhneme po první pomoci - lipovém čaji s medem. A dobře děláme, protože nám opravdu může pomoci, a to jak vnitřně, tak zevně. Při prvních příznacích nachlazení bychom neprodleně měli přelít jednu polévkovou lžíci lipových květů čtvrtlitrem horké, ale nikoli vařící, vody. Po pěti minutách louhování je čaj k užívání. Pít bychom ho měli po jednom šálku až pětkrát denně, a to tak horký, jak sneseme.
Kdo chce, může si ho trochu osladit medem, ale kvalitním, který také pomáhá při nachlazení. Nejvhodnější je upíjet lipový čaj rovnou v posteli, hned se pečlivě přikrýt a pořádně se vypotit. Pokud chcete léčbu zintenzivnit, zkuste kromě popíjení čaje také koupel nohou. K tomu účelu poslouží litr silně koncentrovaného lipového čaje, který vlijeme do umyvadla s horkou vodou. Ráno a večer pak ponořte zhruba na deset minut nohy do této lázně, po které si navlečte teplé ponožky a vlezte si do postele.
Tento způsob léčby nachlazení je vhodný i pro malé děti. Lipový čaj, který usnadňuje pocení, tiší dráždivý kašel, snižuje horečku a působí povzbudivě na krevní oběh, patří k nenahraditelným přírodním prostředkům nejen při léčbě nachlazení.
I když teď před sebou máme zimu, tedy období, kdy nejvíce využijeme lipový čaj v jeho teplé verzi, když ho nebudete mít horký, ale pouze teplý, můžete ho udělat třeba k snídani místo čaje ovocného, zeleného či černého. A úplně vychlazený čaj z lipových květů ochucený citronem a medem, nejlépe lipovým, je nejen zdravý, ale také úžasně osvěžující nápoj. Pro ty z vás, kteří nepatříte k milovníkům pozdního podzimu a nastupující zimy a máte pocit, že už teď jste vyčerpaní, unavení a neklidní, je zde opět lipový květ připravený pomoci, tentokrát v podobě uklidňující koupele.
Napřed si rozestelte postel, abyste se pak nezdržovali přípravou lůžka. Potom si napusťte vanu a do ní vlijte nálev připravený vylouhováním zhruba čtyř hrstí lipového květu v pěti litrech horké vody po dobu deseti minut. Ve vaně setrvejte patnáct minut a pak honem do postele. Tato koupel uklidňuje dospělé i děti, a navíc pomáhá i při bolestech hlavy. Spát budete jako miminka, na která lipová koupel také funguje, jenom nálev se připravuje pouze ze dvou hrstí lipových květů a jednoho litru horké vody.
Říká se, že na žaludek, čímž se myslí stav, kdy je člověku poněkud těžko třeba po nadměrném hodování, je nejlepší panák třináctého karlovarského pramene nebo oblíbeného hnědého moku z Božkova. To je sice pravda, ale můžete vyzkoušet také lipový likér podle staré anglické receptury. Stačí, když smícháte 40 gramů sušeného lipového květu, 10 gramů růžových plátků, 2 gramy kořene z kosatce, 2 gramy pravé vanilky, 1 gram muškátového oříšku a 10 gramů čerstvých kdoulových slupek.
To vše zalijete půl litrem ginu a necháte dest dní louhovat. Pak tekutinu přecedíte a necháte několik měsíců dozrávat, čímž získáte hustý likér, který prý žaludku velice prospívá. Nejsem si jistá, jestli není jednodušší se nepřejídat a vyhnout se tak zažívacím potížím, nebo když už se nám něco podobného přihodí, jestli nesáhnout po výše zmíněných hotových likérech domácí provenience. V každém případě: Na zdraví!
Nejrůznějšími pověrami byl tento strom opředen snad od chvíle, kdy se na naší planetě objevil. Pro srdčitý tvar koruny a především listů byla lípa považována za strom lásky, pod kterým si s oblibou dávali dostaveníčka zamilovaní lidé. Ve Skandinávii byla lípa přímo zasvěcena bohyni lásky, plodnosti a úrody Freyas. Ovšem pod korunou lípy se nekonala pouze milostná dostaveníčka. Germánské národy považovaly tento strom za ochranný, a proto pod ním projednávaly růzé soudní pře, lípa měla zaručovat, že u soudu se vyjeví čistá pravda.
Také k dalším částem lípy se vážou pověry, například lýko mělo sloužit ke spoutávání démonů, figurka vyřezaná z lipového dřeva měla nositeli přinášet štěstí, lipová kůra zase chránila před otravou a listy se využívaly při tajných kouzlech k získání nesmrtelnosti. V dřívějších dobách se na místech, kde rostly lípy, lidé shromažďovali, aby se bavili, tančili, slavili různé svátky, zkrátka aby se setkávali a družili. Mezi řezbáři patří lipové dřevo k nejvyhledávanějším, protože je nejhezčí, nejměkčí, ale přitom velice pevé a nenapadá ho červotoč.
Většina oltářů, hudebních nástrojů nebo soch světců vyrobených z lípy přežila bez větší úhony staletí. Zajímavé je, že květy lípy se začaly využívat až v 17. století.
Lipový květ, který slouží k přípravě čajů a nálevů, užíváme nejčastěji při nemocech z nachlazení. Působí jako prostředek, který vyvolává a usnadňuje pocení, tiší dráždivý a suchý kašel a posiluje obranyschopnost organismu. Lipový čaj by měli pít také lidé, kteří trpí nervozitou nebo nespavostí, protože má zklidňující účinek. U těchto jedinců včetně kojenců je vhodné přidávat si nálev z lipového květu i do koupele.
Lipový čaj nachází i mnohé vnější využití, například při péči o pleť a kůži, obklady mají utišující účinky na popáleniny, abscesy, vředy a záněty. Lipový obklad přivítají také unavené nebo zanícené oči. Nežádoucí účinky při užívání lipového čaje ať už vnitřně nebo zevně nebyly zaznamenány.
Kam jinam na rande než do pravé čajovny na čajíček z lipových květů?
[ivi]