Tak jako lidé odhalili vynikající vlastnosti lnu coby textilní rostliny, záhy objevili i jeho hodnoty léčivé a výživové.
Len setý (Linum usitatissimum) patří k nejstarším kulturním rostlinám na světě. Jako přadnou rostlinu ho pěstovali už v Mezopotámii, kde z jeho vláken vyráběli provazy, nitě, a hlavně tkaniny. Odtud se len dostal do Egypta a staří Egypťané zdokonalili nejen jeho pěstování, ale i zpracování. Cesta lnu pokračovala do Persie, odtud do Středomoří a do Indie, po Evropě se pak šířil díky Římanům a Slovanům. Odkud pocházejí úplně první rostlinky této rostliny, není stále zcela jasné.
Podstatné je, že len dodnes nachází využití v textilním průmyslu jako přírodní surovina s nízkou hmotností, značnou pevností a trvanlivostí, vlákna takřka nestárnou. Lněné látky jsou vysoce savé, právě pro jejich schopnost přijímat kapaliny se z nich vyrábějí ručníky, utěrky, ložní prádlo i oblečení, ale přitom odolávají hnilobě. I proto krtečkovi vydržely kalhotky tak dlouho. Len využívá i netextilní průmysl při výrobě izolačních materiálů, které tlumí hluk a udržují teplo, v papírenství se z něj dělají speciální papíry, grafický nebo cigaretový.
Výrobky, které používají len, jsou sice dražší než umělé hmoty, ale rozhodně jsou ekologičtější, nealergické a recyklovatelné. A tak, jako lidé odhalili vynikající vlastnosti lnu jako textilní rostliny, záhy objevili i jeho hodnoty léčivé a výživové.
Zatímco v různých průmyslových odvětvích se zpracovávají k dalšímu využití vlákna ze stonků lnu, k léčebným účelům slouží jeho semínka, která mají mnohostranné účinky. Odpradávna je známá jejich schopnost stimulovat činnost střev, a proto je lidé užívali při zažívacích potížích. Při zácpě se doporučuje konzumace jedné až dvou polévkových lžic celých nebo nalámaných lněných semen spolu s 200 ml odstáté vody na každou lžíci semen.
Vhodné je následně vypít ještě jednu sklenici vody, protože je velice důležité, aby se do těla dostalo se semeny co nejvíce tekutiny, bez ní by se problémy mohly ještě zhoršit. Dostatečně zalitá semínka ve střevech nabobtnají, zvýší tlak na střevní stěnu a dojde k vyprázdnění. Z nasekaných semen, která lze také konzumovat při zácpě nebo problémech s vyprazdňováním, se navíc uvolní tuky, které poslouží jako promazávací prostředek.
Lněná semínka pomáhají i těm, kteří trpí opačnými problémy, tedy průjmy - v tomto případě se semena zapíjejí minimálním množstvím tekutiny, aby jí mohla ve střevech na sebe co nejvíce navázat. Spolu s vodou nasáknou i bakteriální toxiny a stolici zahustí. Ten, koho už potrápila zácpa nebo průjem, dobře ví, jak je to nepříjemné a obtěžující, a proto uvítá každý prostředek, který pomůže vyřešit, nebo alespoň zmírnit tyto projevy. Lněná semínka rozhodně za zkoušku stojí.
Vzhledem k tomu, že lněná semena obsahují vysoký podíl slizových látek, nacházejí uplatnění při léčbě jakýchkoli onemocnění pokožky a sliznice. Rostlinné slizy vytvářejí jakýsi ochranný film na povrchu vysušené, podrážděné, poraněné či zanícené kůže nebo sliznice, tiší bolest, mírní podráždění a snižují kyselost daného prostředí, a tím vším urychlují proces hojení. Rostlinné slizy lněných semen pomáhají například při zánětu žaludeční sliznice nebo při pálení žáhy.
K tomuto účelu se používá čaj, který se připravuje ze dvou až tří polévkových lžic semen zalitých 100 ml studené vody. K tomu, aby se do vody uvolnily účinné slizové látky, musejí semena nabobtnat, což trvá minimálně hodinu. Slitý čaj lze pít po malých doušcích, ale je možné ho používat i jako kloktadlo při dráždivém kašli, škrábání v krku nebo při zánětu sliznice dutiny ústní. Čaj se uplaťnuje i ve formě zevního obkladu ke zmírnění různých podráždění a zánětů.
Obklad byste měli odstranit nejdéle po pěti hodinách, protože rostlinné slizové látky mají tendenci vázat na sebe choroboplodné zárodky, které by se mohly po delší době vracet do těla. Pokud při příparvě obkladů ze lněných semen použijete místo vody heřmánkový čaj, napomůžete změknutí a rychlejšímu dozrání vředů a abcesů.
Velmi účinné jsou teplé obklady ze semen, která jsou zpracována na kaši. Pomáhají nejen při léčbě zánětlivých kožních onemocnění, ale také při neustupující rýmě, ucpaném nosu a zánětech vedlejších nosních dutin. Horké obklady prokrvují zanícené oblasti, podporují odtok nosních sekretů a tiší bolest. Obklady s kaší z lněných semen můžete aplikovat i při zahleněném nebo naopak suchém kašli, při bolestech v krku, pomáhají také při zduření mítních uzlin, mohou podpořit tvorbu mateřského mléka a při jeho nahromadění uleví od bolesti prsou.
Teplé obklady ze lněné kaše uleví i suchým podrážděným očím. Vyrobit kaši není složité. Jeden a půl šálku lněných semen, celých nebo čerstvě namletých, vařte za stálého míchání ve dvou šálcích vody tak dlouho, dokud se nevytvoří hustá kaše. Pak dejte po jedné polévkové lžíci do čajových pytlíkových filtrů nebo do ubrousků a přikládejte na postižené místo.
Len je jedním z nejbohatších zdrojů nenasycených mastných kyselin, například omega-3 a omega-6 mastné kyseliny, které potřebujeme k růstu buněk a k udržení srdce a nervové soustavy v té nejlepší kondici. Olej obsahuje kromě řady vitaminů také lignany, jež mohou pomáhat i v boji proti rakovině, bakteriím, virům a plísním. Lněný olej má lehce oříškovou chuť, na kterou je ale nutné si zvyknout. Uplatňuje se ve studené kuchyni, například do salátů, ale i jako přídavek do jogurtů, cereálití a podobně.
Potřebujeme:
Sladká varianta
220g hnědého lnu - můžete ale ubrat lnu a přidat i např. slunečnicová semínka
130g sušených rozinek
100g oříšků - lískové, vlašské nebo směs, nebo jen mandle
trochu citrónové kůry
trochu skořice
voda
Slaná varianta
220g hnědého lnu - můžete ale ubrat lnu a přidat i např. slunečnicová semínka
1 cibule
2 stroužky česneku
voda
Postup:
Sladká verze
Do misky nasypeme propláchnutý len a ten zalejeme vodou tak, aby dosahovala cca 1 cm nad len. Necháme min. 2 hodiny bobtnat. Mezitím nasekáme ořechy (ne úplně najemno, ale aby zůstaly trochu kousky). Rozinky propláchneme a buď necháme jen tak, nebo je klidně namočíme do rumu nebo mirinu (rýžové víno) pro pikantnější chuť. Po 2 hodinách zkontrolujeme len. Měl by se udělat takový jakoby sliz a len by se měl táhnout. Zkuste ho rozetřít třeba na talířku a pokud se pěkně spojuje, je to ono. Neměl by dělat mezery. Pokud ano, přidejte opatrně trošku vody a nechejte ještě bobtnat. Poté zkoušku udělejte znovu. Až bude hmota lepivá, přimíchejte do ní rozinky (bez nálevu), ořechy, citrónovou kůru, skořici a vanilku. Hmota by měla být hustá tak, že by v ní měla stát lžíce. Hmotu rozetřete na pečící papír v tenké vrstvě a buď sušte na radiátoru, v sušičce nebo v troubě na nejnožší stupeň co jde (50°C). Po usušneí nakrájejte na tvary, ketré se vám líbí.
Slaná verze
Len namočíme jako ve sladké variantě. Mezitím osmahneme dosklovata na oleji cibuli, kterou jsme nakrájeli na velmi jemno. Nakonec můžeme přidat rozetřený česnek a krátce také osmahnout. Osolíme. Necháme vychladnout a až je len dostatečně namočený, vmícháme do něj cibuli a česnek. Rozetřeme na pečící papír v tenké vrstvě a sušíme stejně jako v případě sladké varianty. Povrch před sušením můžeme ještě lehce posypat hrubší solí. Po usušení krájíme.
V každém větším městě, v obchodě se zdravou výživou, bude určitě v nabídce. Můžete se porozhlédnout v Praze, v Plzni, ale i třeba Olomouci nebo Jihlavě.
Zdroj: https://www.calflora.org, https://www.testovanonadetech.com
[ivi]