Lékaři varují: Pozor na přehřátí organizmu!

V létě více než kdy jindy nám hrozí přehřátí organizmu. Nejznámější nemoci, úpal a úžeh. Lidé je často zaměňují, i když nevznikají ze stejných příčiny, ale mají podobné následky, které mohou vést dokonce i k dlouhodobým potížím. Opatrnost je na místě zejména u rizikových skupin: malých dětí a seniorů. Zapomínat bychom neměli ani na naše domácí mazlíčky.

Příčiny

Lidské tělo má schopnost ochlazovat se tím, že uvolňuje teplo do okolí. V případě, že je termoregulace z jakýchkoliv příčin omezena, dochází k přehřátí organizmu. Tělo se ochlazuje dvěma způsoby: 1) rozšířením cév, díky němuž má schopnost uvolňovat více tepla 2) potní žlázy vylučují více vody (potu). Z těla je tak vyplavována nejen voda, ale i sůl a minerály, které musíme ve ztížených podmínkách neustále doplňovat. Schopnost se ochlazovat se může zhoršit například v horkém prostředí s vysokou relativní vlhkostí, kdy tělo nevyplavuje tolik vody. Ohroženi jsou lidé podávající namáhavé tělesné výkony v horku a vlhku.

Úpal

Znamená celkové přehřátí organizmu, které je zapříčiněno právě fyzickou námahou v horkém (ne nutně vlhkém prostředí). Tomuto riziku jsou vystaveni například sportovci v přetopených halách, lidé pracující ve sklárnách a další. Nutno podotknout, že takovému riziku jsou vystaveni všichni cestující na dlouhé trasy neklimatizovanými dopravními prostředky.
Ohroženi jsou i domácí miláčci, které velmi nezodpovědně jejich majitelé nechávají čekat v autech na parkovištích. (Sami by v takto zahřátém autě nevydrželi ani minutu, ale pes musí přežít často i několik hodin.) Nezapomínejme, že přehřátí u psa je stejně snadné jako u člověka.

Úžeh

Také se jedná o celkové tělesné přehřátí, ale z důvodu dlouhého pobytu na sluníčku a ve vedru. Příčinou bývá dlouhodobé vystavení přímým slunečním paprskům, nedostatečná hydratace a ochlazování. Zásadní je v tomto případě ochrana před sluncem a zejména pokrývka hlavy.

Příznaky přehřátí organizmu

Úpal i úžeh se projevují velmi podobně. Tělesná teplota se může vyšplhat až nad 40°C, prvními příznaky jsou malátnost, velká únava, bolesti hlavy, závratě, zarudlá pokožka, nevolnost a zvracení. Zrychluje se tep a dýchání je jen povrchní. Mohou se přidat náhlé změny nálady, halucinace a člověk může upadnout do bezvědomí.

Úžeh se může ukázat až s několikahodinovým zpožděním některými z výše uvedených příznaků. Na zarudlé pokožce mohou vyskákat puchýře, může se dostavit bolení v krku, plus bolest krční páteře a hlavy.

Další poruchy z horka

Vedro, pobyt na sluníčku, namáhavá fyzická činnost v horkém prostředí mohou vést i k dalším potížím. Vyčerpání z horka (exhausce), které se projevuje zmatením, opileckým stavem (delirium). Vyčerpání bývá způsobeno nedostatkem tekutin. Nedostatečná prevence a málo tekutin mohou vést i ke svalovým křečím z horka, neschopnosti pohnout končetinami, které se samovolně škubají. Postiženo může být i břicho. Všechny poruchy mohou nakonec vést k mdlobám z horka, postižená osoba ztrácí vědomí. Příčinou je nedostatečné prokrvení mozku navzdory rozšířeným cévám.

Lepší je začít prevencí než léčbou

Předcházet zdravotním poruchám z vedra a pobytu na sluníčku lze snadno. Rozhodně bychom neměli vycházet mezi 11 a 15 hodinou ven na přímé sluneční paprsky. Kojenci by neměli být vůbec vystavováni sluníčku, dospělí lidé by měli v inkriminovanou dobu počkat ve větrané místnosti. Pokud musíme být venku, měli bychom si aspoň vyhledat stín a vyhnout se slunečním paprskům. Důležité je neustále průběžně po douškách doplňovat tekutiny. Uvědomme si, že se potíme a vyplavujeme mnoho soli a důležitých minerálů. Dobré je se k obyčejné vodě napít i iontového nápoje nebo minerální vody.

Nezapomínejme chránit pokožku. Vhodné je nejen namazání krémem s UV filtrem, ale i vzdušné oblečení, které zabraňuje přímému kontaktu pokožky se slunečními paprsky. V neposlední řadě bychom měli chránit hlavu a oči, ideální je vzdušná pokrývka jako slaměný klobouk.

Záchranná opatření

V případě, že dojde k přehřátí organizmu, měli bychom pacienta začít zlehka a postupně chladit. Nejprve dotyčného uložíme do chladného stinného prostředí, mírně mu podložíme nohy a postupně přikládáme chladivé obklady na čelo a hrudník. Teplotu bychom neměli snižovat příliš, stačí na 39°C minimálně na 38°C, pacient by mohl utrpět teplotní šok nebo by mohlo dojít k podchlazení organizmu. Nezvládáme-li postiženého udržet při vědomí, je nutné přivolat lékařskou pomoc. Pozdě léčené přehřátí může vést k dlouhodobým neurologickým problémům.

[paf]