Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Láska k Becherovce

27.březen 2019
Láska k Becherovce

Na počátku byly kapky - na žaludek. Jenže chutnaly zle, nedobře. Josef Vitus Becher měl ale sen o tom, jak jednou budu chutnat skvěle. A ještě lepší bude, když přidá líh a vznikne z toho kořalka. Díky jeho usilovnému snažení si tak dnes můžeme vychutnat bylinný nápoj, který měl sloužit k léčbě žaludečních potíží.

Rod Becherů je dlouho žijící rodová linie, která má své kořeny v jedné vísce zvané Jindřichovice u Sokolova, v horské oblasti Krušných hor. Zde žije nejstarší člen rodu Josef Pecher. Na konci 15. století fárá v dole a jméno Pecher má prý proto, že má jeho rodina smůlu. Potomci však přesvědčí svět o opaku. Ze jména Pecher se stane Becher chybou na radnici, při zápisu narození Josefova nejstaršího syna Jiřího. Změna jména by stála nějakou tu zlatku, a tak si Jiří odlišné příjmení ponechá.

A právě Jiří Becher je ten, který přivede rod do Karlových Varů. Zde se Becherové stanou váženými občany, a co víc, otci pálenky, která dnes k městu neodmyslitelně patří.

Otec Becherovky

Mezi Bechery se vystřídá spousta povolání. Jsou to horníci, ševci, mlynáři, lékaři i lékárníci. V Karlových Varech se usadí rodová větev, která se díky snu jednoho z nich stane výrobcem nápoje, dnes známým jako Becherovka. Ještě před tím se ale jedná o rodinu obchodníků. V přízemí svého domu vlastní Václav a Anna Becherovi malý obchůdek, kde prodávají drobné suvenýry pro návštěvníky lázeňského města. Prodej suvenýrů je výnosný a vedle krámku tak rodina zřídí i lázeňský provoz a hostinské pokoje. Ty sice pojmou málo hostů, ale i tak se každý zlaťák hodí. A pak 17. září 1769, přichází na svět syn jménem Josef Vitus Becher. To je ten Becher, u kterého vše začíná.

Statný obchodník

Josef je energické dítě, které netrpí téměř žádnými nemocemi. Od dětství je otcem Václavem učen, jak správně vést obchod, aby po něm mohl převzít řemeslo. Becherové na tom jsou finančně dobře, obchod jim vydělává a patří mezi karlovarskou elitu. Avšak v roce 1784 umírá otec Václav na virovou epidemii a Josef musí začít pomáhat s obchodem. Je mu necelých 15 let. Dva roky pracuje Josef v krámku a činí se, aby obchody udržel na dobré úrovni. K tomu má svěží nápady.

Hořké kapky

Josef odchází na zkušenou do Plzně, kde ho zaujme jedna věc. Ve všech lékárnách se prodávají kapky, které mají pomoci se žaludečními problémy a při kolikách. Jde o hořké kapky, které nejsou moc dobré a jdou stěží spolknout. Žaludeční problémy jsou však časté a lidé se musí nějak léčit. Co když je toto ta cesta, která by pomohla obchodu k většímu zisku? Josef v kapkách vidí potenciál. Za zdraví přece lidé utratí vždy nejvíce peněz.

Kdyby vymyslel tekutinu, která léčí a ještě chutná, určitě by mu ji lidé rvali z rukou. Zdokonalování bylinných kapek není ale žádná novinka. Tak třeba vznikne absint či vermut.

Špatná pachuť

Když se vrátí domů, rozhodne se, že zkusí výrobu na vlastní pěst. V Karlových Varech provozuje lékárnu Jan Nepomuk Ignác Becher, Josefův příbuzný z větve Becherů lékárníků, a od něj se Josef rozhodne načerpat vědomosti. Ignác Josefovi vysvětluej a předává své znalosti a zkušenosti.

Muzeum Jana Bechera naleznete v Karlových Varech

Ve svém domě si Josef zřídí laboratoř, kde zkouší nejrůznější kombinace bylinek, koření a lihu, aby jeho kořalka měla správný léčivý ráz a chuť. Jenže mu to nejde. Občas chuť docela ujde, avšak stále po pozření zůstává zvláštní pachuť v puse.

Klíčový muž

V roce 1805 se Karlovy Vary chystají na novou sezonu a stejně tak i rodina Becherů. Tento rok si u nich objedná pokoj vážená návštěva. Jde o říšského hraběte Maxmiliana Bedřicha von Plettenberg-Wittema. S hrabětem má přijet jako doprovod i jeho přítel a osobní lékař Kristián Frobrig. A právě doktor Frobrig se stane klíčovým mužem pro Josefa a jeho likér. Josef si s doktorem padne do oka a spřátelí se. Celý měsíc, po který tu doktor je, diskutují o bylinkách a vaří spolu různé likéry.

Chvíli před odjezdem pak dá Frobrig Josefovi dar, který mu změní život. Věnuje mu recept na likér, který získal na svých cestách po Indii. Frobrig údajně umírá dva roky po návštěvě Karlových Varů, někdy v době, kdy Josef vyrobí první lahvičku svého likéru, a nikdy se tak nedozví, jakou vzácnost Becherovi věnoval.

První výroba

V létě roku 1807 už Josef dokončuje přípravu podle receptu. Ochutnává se první várka. Trefa. Likér se povede na první pokus a Josef může začít vyrábět ve velkém. Svůj likér pojmenuje English Bitter na počest doktora Frobriga, který pocházel z Anglie. Označí ho jako kapky na žaludeční problémy, a tak jde i dobře na odbyt. Návštěvníci si po pití horkých léčivých pramenů ve Varech rádi dají likér, který tak dobře chutná a pomáhá.

A právě zde začíná éra onoho slavného nápoje. Becherovka se dodnes vyrábí téměř stejným způsobem a se stejnými surovinami, jaké zanechal Josef Vitus Becher svým potomkům.

Nová lahev

Konkurence se rozrůstá neobyčejně rychlým způsobem a spousta obchodníků rodinnou kořalku napodobuje. Postupně se objevují padělky a nenápadně podobné likéry. Jan proto nechá firmu zaregistrovat do firemního seznamu. Chce ji tak pojistit proti konkurenci. Firmu nechá zapsat do rejstříku pod svým jménem "Jan Becher", proto tam jméno figuruje dodnes. Když už je likér známý, rozšířený po celé zemi a prodává se i do zahraničí, je na čase vymyslet pro něj jednotnou a charakteristickou lahev.

V roce 1866 švagr Karl Laub navrhne dnes již známý placatý tvar lahve. Její prvotiny jsou zpočátku průsvitné, ale hlavně odlišné od všech ostatních. To vzbudí zájem zákazníků a přitáhne více pozornosti. Kořalka jde na odbyt a nestíhá se vařit. Malá palírna v obytném domě již nestačí.

Becherovka všude, kam se podíváš

Chce to pořádnou továrnu. Ta se postaví v roce 1867 v Karlových Varech na místě zvaném Steinberky, kde se dnes nachází Jan Becher muzeum.

Mladá milenka

Jan Becher umírá 1. dubna 1895 ve věku 81 let a štafetu po něm přebírá nejstařší syn Gustav. Rod se začne plně věnovat výrobě likéru a doteď fungující obchod se suvenýry se ruší. Gustav se věnuje hlavně výrobě a distribuci nápoje. Zavádí dodávky převážně menším odběratelům, ve svých záznamech jich eviduje přes 12 000. Každému z nich dodává omezené množství Anglické hořké a tím uměle navozuje situaci, že je zboží nedostatkové a tím i žádané.

Svým odběratelům prodává maximálně 5 litrů měsíčně. V této době se ročně vyrábí přes 53 000 litrů likéru. Gustav se však ve svých 60 letech zamiluje do 22 leté Crescenie Duile, o 38 let mladší ženy. Láska ho poblázní. Chvíli na to se vzdává rodinného byznysu, který prodává svým bratrům Janu Michaelovi a Rudolfovi za 170 000 zlatých, aby si mohl v klidu užívat s milenkou.

Nedostatek lihu

Během 1. světové války poptávka na Becherovku vzroste díky tomu, že je nápoj doporučován vojákům na žaludeční problémy. Je to však jen ze začátku. Výroba začne těžce stagnovat kvůli nedostatku lihu. Dochází k výpadkům dodávek a v roce 1917 musí být likérka na delší čas zastavena. Po skončení války lepší časy také nepřicházejí. Zanedbané zemědělství není schopné dodávat dostatek potravin pro živobytí, a když ano, tak je vše drahé.

Není pracovní síla, není co jíst a na kořalku se myslí až v poslední řadě. Anglická hořká se tak pije v mnohem menší míře, než je do této doby zvykem. Při vzniku Československa roku 1918 je uznána jako úřední jazyk celého území čeština. Nápoji se tak postupně přestává říkat English bitter, ale čím dál více se spojuje se jménem Becher. Z likéru je prostě karlovarská becherovka.

První žena

Po smrti Alfréda v roce 1940 přejímá celý závod Hedda, která jako jediná žena z celého klanu pozná tajemství receptu. Je také posledním členem z rodu Becherů, která vlastní výrobu nápoje. Hedda se provdá za drážďanského rodáka Karla Gustava Baiera a spolu se přestěhují do Karlových Varů. V létě roku 1945 je ale rozhodnuto o odsunu většiny německého obyvatelstva ze Sudet, kam má spadat i Hedda a její rodina, zřejmě kvůli původu manžela.

V roce 1946 se donucena vydat recept komunistickému režimu a sama je odsunuta do Německa. Becherovka je zestátněna. Privatizace podniku přichází v roce 1997 a je dokončena koncem roku 2001. Nyní je vlastníkem firmy francouzský koncern Pernod Ricard a Becherové už nápoj nadále nedrží ve svých rukou.

Vyrazte se svojí partnerkou na kolonádu a občerstvěte se Becherovkou, určitě nebudete litovat! Navíc kolonáda v Karlových Varech za to určitě stojí.

Zdroj: https://becherplatz.cz/cs/muzeum

[ivi]

Sdílejte tento článek na: