Klíšťata začínají být aktvní už při pěti stupních Celsia, a tak je jasné, že mohla útočit jak v prosinci, tak v lednu. I když člověk netráví tolik času v přírodě, měl by se mít na pozoru i v zimě. Klíšťová encefalitida je nejbezpečnější pro seniory, ale i pro děti.
Klíšťová encefalitida je infekční virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány. Nemoc se může projevovat lehkými bolestmi hlavy a zvýšenou teplotou, ale také prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací nebo třeba ztuhnutím šíje. Nejnebezpečnější je pro seniory. Právě v jejich případě hrozí i dlouhodobé následky, jako ochrnutí, poruchy soustředění, snížení intelektuálního výkonu a v krajním případě i smrt.
Očkování je tedy nanejvýš vhodné pro starší lidi a dospělé, důležité je však chránit i děti. Průběh nemoci je u nich sice zpravidla mírnější, ale to nemusí platit vždy, a navíc je zcela zbytečné, aby děti tuto nemoc prodělaly, pokud nemusí.
Klíšťata se stále více vyskytují i v oblastech blíže k člověku, v zahradách, městských parcích, chatových oblastech a kempech, a tak je jasné, že napadení klíštětem se člověk jen tak neubrání. Rodiče si sice často své ratolesti hlídají, ale stačí, aby děti odjely na školu v přírodě, soustředění nebo letní tábor. I když se je vedoucí snaží na hromadných akcích kontrolovat, často to nestačí. Dětské letní tábory bývají navíc velmi často u řek nebo u lesa, kde se klíšťata vyskytují nejčastěji. Nejnebezpečnější oblasti zůstávají stále stejné. U nás je to hlavně krajina kolem velkých řek a jezer, jižní Čechy, Posázaví, ale i ostatní části republiky včetně horských oblastí, kde se klíšťata dříve nevyskytovala.
Na pozoru by se však měli mít i lidé z velkých měst, ke kterým se nemoc z venkova stále přibližuje. Nákaza je navíc možná i při pobytu v přírodě v zahraničí, endemické oblasti totiž zabírají rozsáhlá území Evropy od Slovinska, severního Chorvatska přes Švýcarsko, Rakousko, Německo a Polsko až k Pobaltí, východnímu Švédsku a Rusku.
Klíšťová encefalitida je jediná infekční nemoc s dlouhodobě nejvyšším výskytem v České republice v rámci celé Evropské unie. Za posledních 40 let u nás byla hlášena čtvrtina unijních případů. Dalšími zeměmi Evropy s vysokým výskytem jsou především Slovinsko, Německo a Rusko. Největší proočkovanost z evropských zemí má jednoznačně Rakousko, kde je alespoň jednou dávkou očkováno 88 % populace.
V České republice je podle odhadů očkováno asi 20 % lidí, ale neví se, zda se nezapomněli po třech až pěti letech nechat přeočkovat, a to platí i u dětí. U nepovinných vakcín si totiž rodiče musejí přeočkování sami hlídat. Jedno nahlédnutí do očkovacího průkazu dítěte vám může ušetřit spoustu času i peněz. Pokud zjistíte, že jste na přeočkování zapomněli, měli byste se obrátit na specialistu, vakcinologa. Ten odebere protilátky, a tak zjistí, jestli zůstala v těle očkovaného člověka po prvním očkování nějaká paměťová stopa, na kterou by se dalo navázat.
Pokud paměťová stopa už v těle není, nezbývá než nechat se proti nemoci naočkovat znovu od první dávky.
O to, aby se lidé nechali očkovat, se snaží i zdravotní pojišťovny, které léčba pacientů s klíšťovou encefalitidou stojí nemalé peníze. Část veřejnosti slyší na aktivity zdravotních pojišťoven, které přispívají na různé typy očkování, ale zároveň je proočkovanost proti klíšťové encefalitidě u nás ve srovnání s vyvinutými zeměmi západní Evropy stále velmi nízká. Neblahou roli zde hrají různé občanské iniciativy, které mylnými a cíleně zkreslenými informacemi o domnělé škodlivosti očkování matou veřejnost. Kvůli těmto informacím stoupá počet takzvaných odmítačů očkování.
Možné se i vy ptáte, jestli má smysl nechat své dítě očkovat proti klíšťovce. Někteří rodiče se právě pod vlivem nejrůznějších mýtů domnívají, že vakcíny mají nejrůznější vedlejší účinky, o kterých lékaři mlčí, a že očkování může dítěti ublížit. Podle odborníků jsou ale takové úvahy zcela neopodstatněné. Vakcíny totiž procházejí přísným klinickým zkoušením ve čtyřech fázích, na které dohlížejí neutrální kapacity různých medicínských oborů a registrující orgány.
Výrobci vakcín musí prokázat nejenom jejich vysokou účinnost, ale i bezpečnost. Nové technologické postupy a medicínský pokrok přinášejí do vývoje i praxe stále kvalitnější očkovací látky.
I když se proti klíšťové encefalitiddě očkuje celoročně, ideální čas na očkování je právě teď. Jedna dávka včetně aplikace vás vyjde přibližně na 700 korun. Imunita nastupuje po druhé dávce, a ta se aplikuje v odstupu jednoho až tří měsíců. Prevencí nákazy je kromě vakcinace také vhodné oblečení do lesa, zejména pokrývka hlavy, vysoká obuv, ponožky vytažené přes okraj kalhot a používání repelentů s obsahem DEET. Samozřejmostí jsou pravidelné a včasné prohlídky těla po návratu z přírody.
Účinná a maximální prevence klíšťové encefalitidy spočívá v kombinaci těchto opatření, očkování však je rozhodující. Pokud na těle najdete přisáté klíště, musíte je odstranit co nejrychleji. Nejlepší je použít speciální pinzetu určenou k vyndavání klíšťat. Klíště se uchopí a pinzetou se mírně kývavým pohybem kolmo na povrch kůže vytáhne. U klíšťové encefalitidy dochází k přenosu za dvě hodiny. Takže pokud je někdo na delší procházce v lese, ani včasné vytažení klíštěte nemusí stačit.
Klíšťovou encefalitidu i další nemoc, lymskou boreliózu, navíc přenášejí nymfy, které člověk často okem neodhalí. Jsou velmi malé, rychle se nasají a odpadnou. Když je člověk nahmatá, často si je splete se znamínkem. Velká část velmi závažně postižených lidí uvádí, že si neuvědomuje, že by někdy měla přisáté klíště. Často je za tím právě nymfa.
Nejvhodnější dobou pro očkování proti klíšťové encefalitidě jsou zimní měsíce, ale je samozřejmě možné se nechat naočkovat kdykoliv během roku. Pokud by se očkovaná osoba nakazila mezi pvní a druhou dávkou vakcíny, kdy ještě není dostatečná ochranná hladina protilátek, neznamená to horší průběh onemocnění. Očkování je vhodné pro všechny, kdo nejsou trvale upoutáni na lůžko a chodí do přírody, včetně městských parků a trávníků.
Zdůrazňuje se nutnost očkování starších lidí, u kterých onemocnění probíhá zpravidla v těžké formě a v těchto věkových skupinách bývá úmrtnost na klíšťovou meningoencefalitidu nejvyšší.
Proočkovanost dětské populace je u nás jedna z nejvyšších na světě. Podobně jako v jiných vyspělých evropských zemích se u nás provádí povinné očkování podle očkovacího kalendáře a jsou hrazeny státem. Dívky mezi 13. a 14. rokem věku se mohou nechat naočkovat i proti onemocnění lidským papilomavirem. Další doporučené vakcíny už rodiče platí dětem sami. Patří mezi ně například právě očkování proti klíšťové encefalitidě, meningokokům, virové hepatitidě typu A, rotavirovým infekcím, planým neštovicím a chřipce.
Klíště obecné je nejznámnějším klíštětem v České republice. Patří do čeledi roztočů "Klíšťatovití" a jsou řazeni do řádu "klíšťatovců". Tento řád, do kterého jsou zahrnováni, obsahuje asi 650 druhů cizopasníků známých pro nás běžně jako "klíšťata".
Celý cyklus trvá 1-4 roky - typicky 2 roky.
Vajíčko - jedna samice vyprodukuje 2500-4000 vajíček (bez infekce), vajíčka snáší samice na zem.
Larva - Po vylíhnutí z vajíčka ihned hledá hostitele, kde nasaje (1-2dny) a odpadá (na zem, nebo srst) - začíná přeměna na nymfu. Larva je již podobná klíštěti ale měří jen 0,8mm a má pouze 3 páry nohou. (bez infekce, ale již může nasát infikovanou krev).
Nymfa - 4 páry nohou, velikost 1,2mm, hledá hostiltele, kde nasaje krev a odpadá (zem,srst). Již je přenašeč infekcí.
Dospělec - 4 páry nohou, dělí se na samice (vetší 4x3mm a s hnědo-červenou prdelkou) a samce (menší 2,5×1,5 celý černý). Samice se snaží spářit a nasát krev - až desetinásobek své váhy (to je umožněno vrásčitou kůží). Sání trvá až 14 dní poté odpadá na zem kde bude snášet vejce. Samec v tomto posledním stádiu nesaje krev. Snaží se spářit se samičkou - poté brzy umírá.
Chybí vám někdo do páru? Zkuste si najít tu svojí spřízněnou duši, je to mnohem snažší, než si myslíte - v Praze, Brně, Pardubicích, Karlových Varech nebo třeba Ústí nad Labem. A dávejte si pozor, ať se z něho nestane vaše klíště.
[ivi]