Myslíte si, že váš úspěch závisí na tom, jak jste chytří, zkušení anebo šikovní? Tak to se pletete. 85 % je ve schopnosti získat si lidi kolem vás. Jak na to? Inspirací vám můžou být například právě ti, kteří doslova oplývají neodolatelným kouzlem a šarmantností.
Jsou středem každé společnosti a dokážou přesvědčit a získat si prakticky každého. O co jednodušší je plout životem, když jste oblíbení. Leda byste žili na samotě u lesa, tam je to jedno. Bezpochyby i vy máte kolem sebe lidi, kterým jako by svět ležel u nohou. Čím to, že působí tak magicky? V čem tkví tajemství jejich šarmu?
Základem je zdravé sebevědomí. Charismatičtí lidé jsou si vždy vědomi vlastní hodnoty a nemají tak potřebu ironicky komentovat, ponižovat či kritizovat ostatní. Mají vysoké sebevědomí v tom dobrém slova smylu, které z nich doslova čiší a přenáší se na každého, s kým přijdou do kontaktu. Právě proto se v jejich přítomnosti cítí ostatní tak skvěle. Stejně úžasně, hrdě a hodnotně jako ona skvělá osoba, která se s nimi dala do řeči. Umění vyvolat v lidech tento pocit dělá z takovýchto jedinců ještě přitažlivější společníky, než jakými jsou sami o sobě.
Zásadní je, že komunikují s každým bez rozdílu a váží si a respektují ty, s nimiž se setkávají, stejně jako sami sebe. Mnoho lidí žije v přesvědčení, že charisma a šarm jsou vlastnosti, které se dostávají do vínku už při narození. Omyl! Genetika sice pomáhá, ale neodolatelně přitažlivým a okouzlujícím se může stát každý z nás. Všechno se dá naučit. Je třeba na tom jen trošku zapracovat a osvojit si chování těchto fascinujících lidí.
Většina lidí nevědomky vyhledává nesrovnalosti a rozpory, což vede spíše k hádkám než k příjemné a smysluplné konverzaci. Šarmantní lidé se snaží vyjít s každým, vždy hledají cestu či téma, na nichž se shodnou. Když s někým hovoříte, zkuste najít něco, co máte společného, to vám pomůže zapříst zajímavou debatu a vyvolat v lidech pozitivní emoce.
Většina lidí vlastně vůbec neumí poslouchat. Všichni chtějí hlavně mluvit o sobě a svých vlastních zážitcích a názorech. Není nad to, když vyprávíte a vidíte, že všichni pozorně poslouchají, a dokonce reagují na vaše slova. Umění naslouchat druhým je něco, za co vám bude každý vděčný a dá vám punc úžasného společníka a milého člověka.
Šarmantní lidé sice umějí skvěle mluvit, když na to přijde, ale mhohem raději naslouchají. Díky tomu se také mimo jiné dozvědí spoustu zajímavých informací, mezi nimiž pak snadno najdou právě onu "společnou nit".
Skutečnost, že někdo vás osloví jménem, ačkoli jste se poznali teprve nedávno, případně jste se viděli jen jednou a letmo, vyvolá v člověku pocit důležitosti. Je dobré zapamatovat si jak jména lidí, kteří vám jsou představováni, tak co nejvíc detailů a na první pohled možná nedůležitých faktů z konverzace s nimi. Ukládejte si do paměti jména jejích dětí, přátel, příbuzných a domácích mazlíčků. Uděláte dobrý dojem.
Lidé oblíbení ve společnosti se umí vyjadřovat neuvěřitelně dobře, přesně a poutavě. I tu nejnudnější historku dokážou přetavit v zábavné a napínavé vyprávění a vyprovokovat jím živý hovor. Výraznou gestikulací a obličejovou mimikou (přiměřenou prostředí a společnosti) okamžitě vtáhnou všechny do atmosféry a nálady jejich příběhu. Když zapojíte do hry vypravěče, baviče a herce v sobě, nenápadně avšak zaručeně získáte pozornost a zájem.
Dotyk je důležitý prostředek, díky němuž dokážeme lépe pochopit emoce. Při experimentu, během něhož měli lidé odhadovat pocity druhých beze slov, pouhým dotekem, vědci zjistili, že až 83 % odpovědí bylo správných. Budete-li chtít někomu pogratulovat nebo ho pochválit, zamyslete se nad tím, jak to udělat co nejlépe. Potřást rukou, poplácat po rameni, obejmout, záleží na situaci. Dodáte tím svým slovům na upřímnosti, lépe vyjádříte své emoce a získáte si důvěru.
Oblíbení lidé umí snadno podnítit ostatní, aby vyprávěli o sobě. Nebojí se ptát a zároveň s lehkostí a přirozeně vypráví i o sobě. Umí v člověku vytvořit pocit, že se skutečně zajímají o to, co si myslíte, a to jim v důsledku dodává na důvěryhodnosti. Jakmile se dozvíte něco málo o životě člověka, s nímž si povídáte, začněte se vyptávat na podrobnosti a přidejte svou vlastní, podobnou zkušenost. Vznikne tak mezi vámi jistá spřízněnost, protože máte něco společného, o čem se oba rádi pobavíte.
Šarmantní lidé nepotřebují vyhrávat či být na koni vždy a za každou cenu. Naopak. Záměrně dávají, aniž by očekávali cokoli na oplátku. Není pro ně těžké přiznat chyby a neúspěchy či mluvit o svých slabostech. A to ne každý umí a dělá. Otevřeně vám řeknou "Závidím ti", nebo "Tohle neumím, můžeš mě to, prosím, naučit?". Vědí, že lidé oceňují upřímnost a opravdové emoce. S nehraným nadšením proto dávají najevo, že vás rádi vidí. Když se s vámi baví, dívají se vám do očí, to je při konverzaci velmi důležité.
Smějí se, když se smějete vy. Mračí se, když se mračíte vy, pokyvují hlavou stejně jako vy. Neopakují jen bezmyšlenkovitě, co říkáte. Skutečně se soustředí a pozorně naslouchají a vnímají nejen vaše slova, ale i emoce. Dělejte to jako oni. Taková zpětná vazba pomáhá najít společnou řeč a způsobuje, že člověk, s nímž mluvíte, k vám získá pocit důvěry.
Možná že bruslení na ledě není vaše parketa anebo se vůbec necítíte na rozverné společenské hry typu Twister či Activity, ale proč byste to nezkusili? Šaramantním lidem dodává na oblíbenosti i přirozenost, s jakou se vrhají do čehokoli, i kdyby nakrásně neměli ponětí, jak se to dělá anebo při tom měli vypadat směšně. A paradoxně jsou milováni a respektováni právě o to více. Jste-li ochotni ukázat své slabiny a vypadat třeba i hloupě, lidé se vám nebudou smát. Protože každý ví, jaké to je a že to prostě patří k životu. Jste jedním z nich.
Raději bychom si udělali na jazyku uzel, než bychom je vypustili do světa. Jsou věty, které zkrátka nechceme říkat. Promiň. Nevoníš. Nudíš mě. A spol.
Nepít se bere ve společnosti jako divná věc. Když někdo nekouří, tak se ho na to taky všichni stále dokola neptají.
Stojíme u obrazu nebo díla, které nám nepřipadá moc dobré, ale vidíme, jak druhý netrpělivě čeká na náš názor.
Protože slovo dělá nejen muže, ale i ženu. A když se nedrží, tak vás to štve. Ale většinou hrajeme chápavé.
Neradi lidem haníme jejich výtvory, a to i kuchařské. Když jste u někoho na návštěvě a nechutná vám pohoštění, většinou ho stejně ze zdvořilosti pochválíte.
Jak rádi byste tuhle věku uměli říct. Dala by vám čas, který někdy trávíte tak, jak zrovna nechcete.
Často je vám někdo povědomý a nejste si schopni vybavit odkud. A v takových situacích jste rádi, když vám dotyčný připomene, kde jste se potkali, místo toho, aby vás dusil opakováním "fakt nevíš? vzpomeň si".
Místo toho ale řeknete "pokusím se". Je to taková milosrdná lež.
Dáváte si velký pozor, abyste v afektu nevyslovili něco, co už nikdy nebudete moct vzít zpět.
Když dostanete dárek, který jste si tak úplně nepřáli a vůbec se vám nelíbí, máte problém, jak to říct. Připadá vám, že to na vás musí být vidět. Většinou z vás vypadnou věty typu jéé, to je bezvadný, to se mi hrozně hodí.
Když vám kamarád ukáže svou přítelkyni na fotce, neumíte říct, že se vám nelíbí.
Nemusíme dlouho vysvětlovat, proč tuhle větu neradi říkáme.
Velmi špatně se říkají i věty typu nepůjdeme s vámi na večeři, nepřijdeme na návštěvu, nepojedeme s vámi na dovolenou. Protože nás to s vámi prostě a jednoduše nebaví. A možná jedna z vůbec nejnevyslovitelnějších je: mohli byste už jít prosím domů, nám se chce spát. Sešněrování dobrým vychováním pokládáme svůj čas na oltář nekonečné nudy a vlastní otrávenosti. Pokaždé, když vám podobná věta nejde z pusy, napadne vás, jestli by se takhle neuctivě chovali ke svému času i ti, kteří se k nám bez pozvání nasoukali a pak nevěděli, kdy odkráčet.
S nevyslovitelnými větami se to má totiž tak - jejich tichý a hlasitý režim jim dáváme jen my sami. Jsou to takoví naši osobní Frankensteini.
Najděte si na seznamce přesně takového partnera, jakého si přejete. My vám k tomu budeme držet palce!
[ivi]