Kde vám hrozí viry? Všude!

Chřipka a jí podobná onemocnění, přesněji akutní respirační infekce (ARI), přicházejí každý rok. Přesáhne-li počet nakažených určitou hranici, mluví se o epidemii. Když se epidemie vyskytnou na celém světě přibližně ve stejnou dobu, je to pandemie.

Viry, které všechny tyto choroby způsobují, se přenášejí kapénkami. Stačí, když nakažený člověk vedle vás kýchne či zakašle. Viry přelétnou i na vzdálenost několika metrů a usadí se na madle v tramvaji, jehož se držíte, na myši počítače, který sdílíte s kolegou, na klice WC, kam právě pospícháte. V prachu, při pokojové teplotě přežívají i několik dní, na oděvu, papíře či kapesníku 8 až 12 hodin, na tvrdých hladkých površích den i dva. Nakazit se můžete v kuchyňce u kávovaru, kde si kolega, který se už dávno potí doma, vařil odpolední kávu, u kopírky, zkrátka kdekoliv.

Odborný časopis Clinical Infectious Disaeses zveřejnil studii o přenosu chřipkových virů z člověka na člověka. Nejvíce lidí se podle ní nakazí vlastní rukou. Autoři studie totiž pracovali s teorií, že nejsnadněji se nákaza přenáší na obličej, kudy se dostane do těla. Američtí vědci z US National Institutes of Health sice pravdivost tohoto tvrzení neověřovali, ale spočítali, jak často si lidé na obličej sahají: prý téměř čtyřikrát za hodinu. To výrazně zvyšuje riziko nakažení.

ARI i prasečí

Chřipka, ať už ji způsobují viry jakéhokoli kmene a je španelská, ptačí, prasečí nebo dostane jiné přízvisko, se od ARI liší jak průběhem, tak možnými důsledky onemocnění. Stoupne-li vám náhle teplota, na teploměru naměříte více než 38 stupňů, máte suchý kašel, bolí vás hlava, klouby i svaly, zkrátka "celý člověk", a cítíte se vyčerpaní, schvácení, máte téměř s jistotou chřipku. Pokud kýcháte a smrkáte nebo vám dokonce teče z nosu, máte jen zvýšenou teplotu nebo ani to ne, jedná se pravděpodobně o ARI. Ani jednu z těchto chorob se nevyplatí přecházet.

U chřipky může mít zanedbání léčby i vážné následky. Komplikací, jako je například zápal plic, se musejí obávat především osoby oslabené věkem, chronicky nemocné a jinak handicapované. Jak ukazují případy úmrtí letošní epidemie, může být vážným rizikovým faktorem i obezita nebo kouření.

Ležte a pijte

Léčba chřipky a ARI je nejčastěji symptomatická. Je nutné srazit horečku, zmírnit kašel a utlumit bolesti. Na zmírnění příznaků onemocnění slouží napříklady Acylpyrin, Aspirin, Paralen, Panadol nebo třeba Coldrex. Proti kašli je možné užívat přípravky usnadňující vykašlávání či naopak potlačující nucení ke kašli. Zvlhčující spreje pomáhají regenerovat rýmou poškouzenou sliznici nosu. Kapky uvolňující ucpaný nos doporučují lékaři aplikovat jen krátkodobě, aby nevznikla tzv. medikamentózní rýma.

Součástí léčebného režimu je kromě klidu a tepla také dostatečný přísun tekutin. Hodně pít je nutné zejména při horečce. Vhodné jsou teplé nápoje, například bylinkové čaje, tradičně se užívá lipový, bezinkový, proti kašli působí dobře jitrocel, podběl, imunitu zvyšuje především echinacea. Přímo proti chřipkovým virům působí antivirotika, která brání jejich dalšímu rozmnožování v organismu. Ta jsou ovšem pouze na recept a lékař je předepíše jen v odůvodněných případech.

Nejlepší prevence je očkování

Strava s dostatečným množstvím vitaminů a cílené posilování imunity otužováním i pohybem jistě zvýší šance každého, že jeho organismus virům odolá. Vedle zdravého životního stylu se považuje za jediný efektivní a účinný nástroj prevence proti chřipce očkování. Jeho účinnost je vysoká - u zdravých jedinců zabrání nemoci v 70 až 90 % případů, u osob nad 60 let ochrání 60 až 70 % pacientů. Především snižuje riziko úmrtí o 80 % a také díky němu klesá pravděpodobnost závažných komplikací.

Co je chřipka a co viróza

Chřipka

Závažnější průběh

• rychlý začátek
• vysoká horečka
• nechutenství

Spíše celkové příznaky

• bolesti svalů a kloubů
• bolesti hlavy
• vyčerpání
• absence rýmy
• pocení

Pomalá rekonvalescence

Viróza

Mírnější průběh

• pomalejší začátek
• teplota do 38 stupňů
• chuť k jídlu beze změn

Spíše lokální příznaky

• rýma
• zánět hrdla
• zánět spojivek

Rychlá rekonvalescence

Vnoučata mohou nakazit prarodiče

Streptococcus pneumoniae neboli pneumokoka má v nosohltanu více než 10 % zdravých dospělých a až 60 % dětí. Pokud mají v pořádku imunitu, nezpůsobuje jim tato bakterie žádné problémy. Stačí však jakékoli oslabení, například nemocí nebo stresem a pneumokok se chopí příležitosti.

Z míst svého běžného výskytu proniká invazivně tam, kam nepatří, a způsobuje závažnou infekci. Například usadí-li se v plicích, projeví se to pneumonií (zápalem plic), na mozkových obalech zapříčiní meningitidu, infekce může skončit i celkovou sepsí krve. Invazivní pneumokokové onemocnění mívá dramatický průběh a může vést ke smrti. Jen v první polovině loňského roku bylo v České republice hlášeno přes 200 případů invazivního pneumokokového onemocnění, z nichž více než 20 skončilo úmrtím.

Neblahá čísla

Ačkoli jsou těmito infekcemi ohroženy všechny věkové skupiny, nejvyšší počet onemocnění se objevuje u malých dětí a lidí nad 50 let. První příznaky jsou podobné chřipce - teplota, zimnice, třesavka, bolesti hlavy a zvracení. Právě proto jsou tyto choroby velmi zrádné.

Vakcína pro seniory

Ačkoli je účinná prevence již dostupná, právě starší lidé význam očkování podceňují. Babičky a dědové se přitom mohou nakazit od vnoučat, která navštěvují školky nebo školy a mívají pneumokokové infekce častěji nebo jsou tzv. nosiči, u nichž se onemocnění neprojevuje. Jedinou spolehlivou metodou, jak se bránit, je očkování. Jeho potřeba je navíc podporována narůstající odolností bakterií proti antibiotikům. Řada přípravků dříve dostupných pro léčbu pneumokokových infekcí se totiž dnes kvůli masivnímu nadužívání antibiotik stává neúčinnými.

Vakcíny lze kromě dětí využít také u starších osob. Očkování je vhodné zvláště u těch, kteří trpí chronickými onemocněními, a tudíž jsou ke pneumokokové nákaze vnímavější. Je doporučeno rovněž osobám, jež dlouhodobě pobývají v seniorských domech nebo domech s pečovatelskou službou. Zvýšenou pozornost možnostem prevence proti pneumokokovým onemocněním by pak měli věnovat i silní kuřáci. Podle průzkumu však nepovinná očkování využívá pouze čtvrtina dospělých Čechů.

Zásady správného měření

Tělesná teplota, krevní tlak i hladina cukru v krvi (glykemie) hrají důležitou roli v diagnostice některých onemocnění i v monitorování jejich průběhu. Jedná se o veličiny, jejichž měření je možné běžně provádět v domácích podmínkách. Nezbytné je však provádět jej správně, teprve potom má pro nás důležitou výpovědní hodnotu.

Tělesná teplota je významným symptomem mnoha onemocnění. Její hodnoty je třeba vždy interpretovat v souvislosti s celkovým stavem pacienta. Každý jedinec má normální tělesnou teplotu v jiném rozmezí. Obecně lze říci, že by se teplota zdravého dospělého člověka a staršího dítěte měla pohybovat okolo 37 stupňů. U menších dětí je normální teplota do 37,5 stupňů. Nejvyšší hodnoty tělesné teploty naměříme v podvečer, nejnižší nad ránem.

• Obecně je vhodné měřit tělesnou teplotu po 30 minutách pobytu pacienta v prostoru s pokojovou teplotou.
• Teplota by neměla být měřena bezprostředně po sportování, koupeli, sprchování, spánku, jídle nebo čištění teploměru.
• Při srovnávání několika měření je nezbytné měřit teplotu vždy na stejném místě.

V současnosti jsou na trhu dostupné jak klasické, i když již pouze bezrtuťové, tak digitální a třeba i infračervené teploměry. Technika měření klasickými a digitálními teploměry je stejná. Teplotu jimi lze měřit v podpaží, ústech nebo konečníku.

Měření teploty v podpaží (axilárně)

Je pouze orientační, přesné údaje lze získat pouze při dostatečně dlouhém měření (5-10 minut). Špička teploměru by se měla vložit do nejhlubšího místa podpažní jamky a paže by měla být pevně přiložena tak, aby ho tam dostatečně fixovala.

Klasický teploměr by měl být před měřením sklepán alespoň na hodnotu 36 stupňů.

Měření v ústech

Je přesnější než měření v podpaží a je vhodné pro starší děti i dospělé. Špička teploměru se umístí pod jazyk, napravo či nalevo od uzdičky jazyka, měří se asi 3 minuty. Dostupné jsou i teploměry v dudlíku. Pro spolehlivé změření teploty v ústech je nezbytné minimálně 30 minut vyčkat po požití nápoje, jídla, žvýkání či kouření.

Měření teploty v konečníku

Je vhodné u malých dětí, při zjišťování bazální teploty u žen nebo při nízké okolní teplotě. Jedná se o nejpřesnější způsob měření. Špička teploměru se zavádí asi 1,5 cm do řitního otvoru. Pro naměření správné hodnoty stačí zhruba 2 minuty. Teplota v tělesných dutinách je vždy vyšší než na povrchu těla, proto se od hodnoty naměřené v konečníku odečítá 0,5 stupně. Výjimkou jsou kojenci do 6 týdnů věku, u nichž normální teplota v konečníku činí 36,6 - 37,2 stupňů.

Infračervené teploměry

Infračervené teploměry měří teplotu nejčastěji na čele nebo v uchu. Zde naměřená teplota se (spíše při nižších hodnotách) mírně liší od té zjištěné v podpaží nebo ústech, je asi o 0,1 stupně nižší.

Měření teploty na čele

Provádí se plynulým pohybem směrem od středu čela nebo od spánku ke spánku (asi 1 cm nad obočím) během několika sekund buď po přiložení na kůži, nebo zcela bezkontaktně. Při měření teploty na čele kůže nesmí být vlhká nebo mastná.

Měříme-li teplotu v uchu

Neměly by tam být žádné nečistoty, teploměr se zavede hluboko do zvukovodu. Měření teploty v uchu se nedoporučuje při zánětech nebo po "píchání" středouší. Měření opět trvá maximálně několik sekund, teploměry jsou vybaveny zvukovou signalizací. Digitální a infračervené teploměry lze většinou očistit ubrouskem nebo tkaninou navlhčenými lihovým roztokem.

Během jarního období je potřeba na sebe dávat pozor a dodržovat více určitá základní hygienická pravidla. Potravinové doplňky zakoupíte kdekoliv - v Praze, Českých Budějovicích nebo třeba Hradci Králové.

[ivi]