Kde se bere síla ženy

Vztahy v rodině nás neuvěřitelně ovlivňují. Rodinu si však nevybíráme, a tak vztahy v ní musíme řešit, ať se nám to líbí, nebo ne. Naše stabilita a emocionální síla se tvoří už v prvních krocích života. Výchova je tou rozhodující složkou, která z žen udělá buď silné se zdravými manželstvími, nebo emocionálně nezralé bytosti s problematickými vztahy.

Obvykle ženská pozornost utkví na postavě prvního a vlastně i nejdůležitějšího muže v našem životě, kterým je vždy otec. Ať jsme s ním vyrůstaly, nebo ne. Ať nám věnoval dostatek pozornost, nebo se tvářil, že se ho vaše osoba a záležitosti netýkají. Je to potvrzené, že pokud nám otec nenabídl dostatek lásky či pozornost, případně vztah mezi ním a matkou byl vyhrocený, tato skutečnost může ženu ovlivňovat celý život. A proto je vhodné se na chvíli zamyslet a zorientovat se nejen sama v sobě, ale i v partnerských vztazích. Co všechno může v budoucnosti ovlivnit náš vztah s otcem? Odpovědi na tyto otázky vás možná překvapí.

Máma a táta. Dvě nejdůležitější osoby v našich životech. Ať chceme, nebo ne, nezvratně ovlivňují náš celý život už od početí a podle některých vědců i dříve, svým chováním a formováním svojí vlastní osobnosti. Formují nás, tvarují, do jisté míry jsou zodpovědní za to, kým budeme, až vyrosteme. S matkami je to ve větším případě jednoznačné. V první řadě s námi tráví celkově mnohem více času než otec, a zadruhé, hormonální výbava v těhotenství a po něm přece jen ženy na úlohu rodiče - matky, určitě připraví lépe než muže - otce. Tedy, aspoň ve většině případů. Devět měsíců má matka malého člověka v břiše, je s ním 24 hodin denně, a po většinu tohoto období si už na sebe intenzivně zvykají.

Otcové tento proces též pociťují, ale v menší míře. U otce je to totiž jiné. I přesto, že moc prožívá se svojí partnerkou těhotenství, i tak do intenzivního kontaktu se svým potomkem přichází až po jeho narození. Najednou je tu. A on je najednou otcem. Z minuty na minutu. I v dalším období života má matka k dítěti přece jen blíže. Vyplývá to z její biologické podstaty. Máma po porodu zůstává nadále s dítětem v užším kontaktu. Dítě nejen kojí, ale obyčejně s ním tráví i všechen svůj čas na mateřské dovolené. Proto může být pro otce problematičtější najít si cestu k dítěti. No, i přesto by měl vynaložit velké úsilí, aby byl svým dětem nablízku.

Děti svého otce velmi potřebují. Zní to asi jako fráze, ale jinak se to nedá napsat, jednoduše to tak je. Zvládnout výchovu syna je podle výzkumů pro otce přece jen jednodušší, protože může vycházet ze svojí vlastní zkušenosti. Svět chlapce přece dokonale zná, sám jím kdysi byl. Ale co ženský svět a jeho zákoutí? Ten je pro něj obyčejně tajemstvím. Proto je pro otce problematičtější vybudovat si harmonický souzvučný vztah právě s dcerami. Dcera plnohodnotnou přítomnost otce v rodině intenzivně vnímá. Pokud je vztah jakýmkoliv způsobem narušen, má to přirozené následky, protože otec má v životě dcery nezastupitelnou úlohu.

Prostřednictvím otce si dcera vytváří obraz o sobě jako o člověku, specifický obraz o sobě, jak ji vnímá druhé pohlaví, a ještě specifičtější o svém vztahu k opačnému pohlaví. 

Co když jeden chybí?

Ať si to připouštíme, nebo ne, rodina je pro náš další vývin mimořádně důležitá. Naneštěstí, právě rodina jako základní společenská instituce je v posledních letech destabilizovaná vysokou rozvodovostí. Nejčastějšími iniciátorkami rozvodů jsou ženy a nejčastějším důvodem, který udávají v žádosti o rozvod, je "rozdílnost povah, názorů a zájmů". Pokud máte štěstí, soud vám rozvod schválí docela rychle. Pokud štěstí nemáte, musíte čekat. Ale děti čekají s vámi. Co s nimi bude a co se v nich odehrává? S kým zůstanou, jak často uvidí otce, kde budou s matkou bydlet? A mnoho dalších otázek, které pro ně znamenají nejistotu v jejich existenci. 

Jakákoliv nefunkčnost rodiny může být pro dítě zatěžkávací zkouškou, s kterou se bude vyrovnávat i v dospělosti. A nejde jen o rozvod. Jde také o to, že rozvod či rozchod partnerů má v mnohých případech za následek neúplnost rodiny. A to už je věc, která má na nás dalekosáhlejší vliv. Přesněji to vysvětlují psychologové: "V úplné a harmonické rodině každodenní život dítěte s oběma rodiči ovlivňuje jeho budoucí sociální vazby velmi pozitivně. Dokonce až tak, že tito jedinci jsou odolnější vůči stresu a nemají tolik patogenních dysfunkcí fyzických či psychických. Zvlášť absence otce v rodině může mít neblahý vliv na naše chování a postavení ve společnosti. Matka rozvíjí v potomcích cit a ukazuje jim vnitřní svět intimity, připravuje je na dospívání v emoční oblasti. Otec oproti tomu doplní tuto výchovu kromě jiného i v zrcadlení venkovního světa, stability v něm a jeho chápání."

A podle výzkumů právě toto uvedení do venkovního světa mimo domácí kruh potřebují mnohem víc dcery než synové. Také vztahové záležitosti dcer se odvíjejí od příkladů, které viděly a zažily doma s otcem. Někdy absence otce v rodině může v dospělosti vyvolat u žen velkou touhu zalíbit se mužům, a to za každou cenu, nebo být skrytou příčinou nejistoty a úzkosti ve vztahu s opačným pohlavím. Dokonce to může dospět až k odmítnutí mužů. Také tyto situace, kdy otec není v rodině vůbec přítomný, nejsou vůbec výjimečné. V té chvíli většinou všechno leží na bedrech matky a její nejbližší rodiny. V takových případech záleží na matce a jejích nejbližších, jak prezentují svůj postoj k mužům a dcera si tento postoj přirozeně osvojuje.

Samozřejmostí je i objasnění vztahové struktury mezi matkou a otcem a důvod jejich odděleného života. No, nejdůležitější je však citlivé, ale pravdivé vysvětlení případného nezájmu o potomky ze strany otce. Rozvod samotný samozřejmě neznamená konec světa a i rodiče po rozvodu mohou dětem zabezpečit všechno, co dítě pro zdravý psychický a emoční vývoj potřebuje. Druhým případem je situace, kdy se otec v rodině sice nachází, ale jeho vztah s dětmi je úplně dysfunkční. Jakákoliv dysfunkce, která způsobí, že je bráněno proudění lásky v této trojici - máma, táta, dítě - ovlivňuje sebevnímání dítěte. Každý z nás v sobě nosí touhu být milovaný matkou, otcem, a dokonce sebou samým a najít si rovnocenného partnera.

Jak v soboě najít sílu?

Nikdy není nic ztracené. I když vymotat se z klubka minulosti, která nás do velké míry ovlivnila, není vždy jednoduché, ale dá se to. Nemějte pocit, že to musíte zvládnout sama. Kvalitní psycholog a terapeut vám dokáže pomoci navést vás na tu správnou cestu. Napravit to je někdy zdlouhavý proces. Je dobré obrátit se v tuto chvíli na odborníka. Můžete však začít i sama tím, že přestanete obviňovat otce a pokusíte se odhalit, na co všechno vás v životě připravilo i to negativní z otcovy strany. Také je vhodné převzít odpovědnost za svůj vnitřní život, jako i vnímání jednotlivých členů rodiny. Je potřeba hledat způsoby, jak zvýšit svoji sebeúctu, důvěřovat sama sobě a prostřednictvím toho i těm druhým.

V neposlední řadě přichází odpuštění otci a opuštění navyknutých vzorců chování. Protože otec jako rodič dělal jen to, co uměl nejlépe. 

Dobrý otec - záruka úspěšného manželství?

Odborníci se shodují v tom, že pro ženu je otec klíčová postava jejího dětství a dospívání. Od toho, jaký kvalitní je jejich vzájemný vztah, se tak odvíjí i to, zda se stane žena v budoucnosti silnou a vyrovnanou. I když to nemusí znamenat, že si najde partnera, dokáže si poradit se životem, důvěřuje sobě i lidem okolo, neobviňuje sebe ani druhé, dokáže akceptovat svoje rozhodnutí, i když nemusí být stále jen nejlepší, dokáže přijmout prohru a jít dál. Kladný vztah s otcem tedy nezaručí, že zakotvíte v harmonickém manželství a že si najdete partnera svých snů. Dokonce to neznamená ani to, že se stanete ředitelkou banky a budete vydělávat statisíce, ale přinese vám to jiné neocenitelné hodnoty.

Ženě přítomnost jejího otce a jeho opora pomůže být dobrou dcerou, tetou, přítelkyní, kolegyní. Nezáleží na tom, zda bude ve vedoucím postavení, nebo jen řadovou zaměstnankyní, ale díky kvalitnímu vztahu s otcem, bude kolem sebe šířit lidskost a toleranci. 

Všechno zlé je k něčemu dobré. Je třeba se jen na všechno podívat z toho správného úhlu pohledu, změnit optiku i taktiku. Očekávat, že náš otec se k nám musí chovat jako otec, protože jím jednoduše je, nám může přinést do života mnoho zklamání. Místo očekávání od druhých se sama můžete stát příkladem a dovést příběh ke šťastnému konci. Protože jen na nás samotných záleží, zda v sobě opět najdeme sílu a vyrovnáme se se vším, co nás v životě potkalo. Být tím, kdo věci vytváří, je přece jenom příjemnější, než se nechat unášet proudem okolností, ne?

Vyplňte proto svůj čas jinak a naplánujte si své dny efektivně. Věnujte se různým aktivitám, vyrazte někam s přáteli, ale nezapomeňte se spojit i s partnerem. To vše dá vašemu životu i vztahu rovnováhu, kterou potřebuje každý vztah.

Toužíte po vztahu? Najděte si na seznamce partnera.

[ivi]