Goji [godži] nebo také Kustovnice čínská, pod latinským názvem lycium finese, je nejvýživnějším plodem na naší planetě. Je označována jako čínské tajemství dlouhověkosti a jedná se o ovocné plody, které se dají konzumovat samotné i přidáním do různých pokrmů. Kustovnici můžete zakoupit v obchodě již usušenou anebo si ji můžete sami vypěstovat. Nevěříte?
Plody Goji/Kustovnice čínské mají velmi léčivé účinky na organismus mladého i starého člověka. Pro své blahodárné a speciální účinky je tento plod považován za nenahraditelný doplněk stravy v tradiční čínské medicíně. Jedná se o velmi silný antioxidant, který předchází předčasnému stárnutí, podporuje vitalitu a působí jako afrodiziakum. Vědecké studie potvrdily, že kustovnice čínská působí významně na váš organismus v mnoha sférách.
Bobulky Kustovnice obsahují z nutričního hlediska 18 druhů aminokyselin, 21 stopových prvků, jsou nejbohatším zdrojem karotenoidů ze všech známých rostlin na zemi, obsahují vitaminy C, B1, B2, B6 a E.
Kustovnice čínská je poměrně vzrostlý, opadavý, trnitý keř, který dorůstá 1-2,5 m. Tvoří dlouhé převislé větve a zabírá i dost místa do šířky. Při pěstování se kvůli plodům doporučuje keř řezat tak, aby vytvořil jakoby vyholený kmínek a korunu. Kustovnice pochází původem z Asie a v našich podmínkách je plně mrazuvzdorná. Patří mezi lilkovité rostliny, květy jsou oboupohlavní. Kustovnice je na pěstování nenáročná, přesto jí vyhovuje teplejší, slunná poloha a kvalitní, humózní půda s dostatkem vláhy. Keř kvete od června do října malými, drobnými fialovými kvítky, plody jsou 1-2 cm dlouhé. Jsou to jasně oranžovo-červené bobule na dlouhých stopkách a objevují se 2.-3. rokem po výsadbě.
Vypadají jako hrozinky, které mají v usušeném stavu červenou barvu, chutnají spíš jako něco mezi brusinkou, šípkem, třešní anebo zmiňovanou hrozinkou. Je o něco sladší než šípek a bez kyselého dozvuku. V tradiční čínské medicíně i mezi obyčejnými Číňany je považován za naprosto nezbytný potravinový doplněk. Dají se jíst syrové, sušené, ve smoothie anebo se mohou libovolně přidat do pokrmů sladkých či slaných. Léčivé nejsou však pouze plody, ale celá rostlina a to včetně listů, kůry a kořenů. Dalším způsobem konzumace je čaj, který vytvoříte tím, že plody zalijeme horkou vodou a necháme 20 minut louhovat, poté slijete. Vylouhované plody jsou velmi chutné a lze je konzumovat i poté. Můžete ji přidat do polévkových vývarů, do rýže, na saláty, ale i do koláčů, zákusků, záleží jen a jen na vaši fantazii.
Kustovnici je možné zakoupit v obchodech se zdravou výživou, kde vám ji prodejce naváží tolik, kolik potřebujete. Dá se také koupit v originálním balením. Existuje i bylinný sirup Goji nebo 100% Bio šťáva z Kustovnice čínské.
Pro kustovnici není určena žádná maximální dávka. Doposud nebyly objeveny žádné negativní účinky. I přesto se ale doporučuje nepřekračovat dávku 100 g sušené kustovnice za den. Ideální a zdraví prospěšná denní konzumace kustovnice čínské je 10 až 20g. Je to však jen obecné doporučení. Při stanovení denní dávky je potřeba vzít v úvahu, zda se jedná o ženu, muže či dokonce dítě a zda není tato osoba náchylnější na nějaké potravinové alergeny. Děti nad 10 let by rozhodně měly konzumovat maximálně poloviční dávku určenou pro dospělou osobu.
Čerstvou i sušenou kustovnici je možno jíst i samotnou, stejně jako v kombinaci s ořechy a jiným sušeným ovocem. Sušení může být přirozeně vzduchem anebo mechanickou dehydratací. U sušení vzduchem se doporučuje rozmístit plody ve vrstvě 2 cm a plody během sušení neotáčet dokud nejsou suché. Pokud se plody sklízí po dešti, tak je můžete promíchat dřevěnou tyčkou pro lepší usušení. Pro mechanickou dehydrataci použijte proud horkého vzduchu. Můžete využít sušárnu a potom se jen plody vezmou, odstraní se stonky a plody se zabalí.
Kustovnice se přidává také do čajů. Plody se nechají vyluhovat cca 15 – 20 minut. A jak již bylo napsáno, i takto použité plody lze následně konzumovat.
Uvařte asi jednu lžíci kustovnice tj. cca 9-10 g ve 1/4 litru vody po dobu 5-10 minut.
Odvážených 80 g plodů vložíte do 1 litru 40% lihu a necháte cca 2 měsíce vyluhovat. Po této době lze přidat trochu medu a užívat 3 lžíce i s plody 2x denně nalačno.
Nakupte 100 g rybích medailonků, 10 g kustovnice, 1 lžíce čínského vína, 1 lžička andělikového prášku, 4 ks houby shitake a připravte si 600 ml kuřecího vývaru. Všechny přísady kromě rybích medailonků budete vařit přibližně 5 minut. Rozehřejete pařák a nalijete do něj horký vývar se všemi přísadami. Jakmile začne vývar vřít, přidáte rybí medailonky.
Nejlépe se vám bude tento recept připravovat v pánvi wok. Budete potřebovat: 200 g jidášova ucha, 20 g kustovnice, 1 lžičku nasekaného zázvoru, 1 lžičku medu, 1 lžičku čínského vína, 2 lžíce hustého masového vývaru a 1 lžíce oleje. Jidášovo ucho budete blanžírovat doměkka v horké vodě. Dále rozpálíme ve woku olej a všechny složky za stálého míchání rychle osmažíme.
Pro tento pokrm si připravíte 100 g kustovnice, 500 g libového vepřového masa, 100 g bambusových výhonků, 30 g sádla sůl a čínské víno na vaření, sezamový olej, škrob a sojovou omáčku. Omyté a odblaněné vepřové maso nakrájíte na tenké proužky, přibližně 3 cm dlouhé. Do stejné délky jako maso nakrájíte i bambusové výhonky. Na pánvi rozehřejete sádlo a vložíte do něj maso s bambusovými výhonky. Vše za stálého míchání rychle osmahnete. Zalijete vínem, přidáte sojovou omáčku, sůl a opět mícháte. Poté vsypete předem promytou kustovnici a opět několikrát promícháte. Dříve než odstraníte pánev z ohně, přidáte ještě několik kapek sezamového oleje.
Odvažte si 300 g obilné kaše, přidejte 4 lžíce kustovnice, 2 lžíce rozinek, 6 vlašských ořechů. Rozinky spaříte vařící vodou a propláchnete i kustovnici. Vyloupané vlašské ořechy nasekáte na drobné kousky, vše dáte do mísy a přisypete obilnou kaši. Zalijete takovým množstvím vařící vody, aby byly všechny součásti pod vodou a pečlivě promícháte, aby se všechny složky dostatečně navlhčily. Přiklopíte a necháte odstát 5 minut. Můžeme přisladit medem, třtinovou melasou, případně obohatit dalším sušeným či kompotovaným ovocem.
Vezmete jedno malé kuře, 4 lžíce kustovnice, sůl a vodu. Kuře omyjete a klasicky vložíte do pekáče. Posolíte a posypete kustovnicí, podlijete horkou vodou. Pečete dozlatova, přičemž ke konci pečení můžeme podlévat a polévat kuře vývarem.
Kustovnice je díky svým blahodárným účinkům a zvláštní chuti častou součástí kulinářských receptů čínské kuchyně, přidává se také do zeleninových vývarů a polévek.
Během vaření by plody neměly přijít do kontaktu s kovem, a proto je zapotřebí vařit je ve skleněných, keramických či porcelánových nádobách. Rovněž je třeba používat veškerá míchátka, sítka a další kuchyňské náčiní ze dřeva, skla či plastu.
V oblasti pěstování máte dvě možnosti, buď vlastní výsadbu anebo koupit již vypěstované sazenice.
Půda by měla být písčito-jílovitá a mít okolo 8pH. Doporučuje se vysazovat v březnu až dubnu, na vzdálenost 2 – 2,5 m. V řádcích může být na 1 – 1,5 m. Do jámy se doporučuje přidat buď vyzrálý hnůj anebo kompost. Půdu kolem rostliny udržujte nakypřenou, bez plevelů nebo ji zamulčujte kúrou. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 – 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem. Chlevská mrva se dává dle možností na podzim . Koncem dubna 500-600 kg /ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného.
Zalévejte každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60mm.
Pokud chcete zajistit brzkou násadu plodů, tak je potřeba první rok zapěstovat hlavní kmen do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro ranou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily níže položené výhony. Díky správnému postupu, který je možné dohledat na internetu se rostlina po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.
Abyste omladili větve a získali pravidelně plodící rostlinu, je potřeba provádět prořezávání a odstraňovat překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Dělá se proto, abyste odstranili suché větve ze zimy. Letním prořezáváním je možné odstranit výhony z hlavního kmene a hlavních větví, které ubírají stromu sílu. Zimní prořezávání se provádí těsně po sklizni nebo poté až v únoru a březnu příštího roku. Odstraňují se staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.
Optimální sklizeň je, když je ovoce zralé z 80 – 90 %. Vyvarujte se sklizni po dešti. Bobule potřebují šetrnou péči, aby nedošlo ke stlačení a poškození.
V případě napadení spalte všechny napadené větve a listy i jiné zbytky z pole a odstraňte všechen okolní plevel. Posilte závlahu a hnojení k docílení silného stromu. Lze samozřejmě použít i chemickou ochranu, která je vhodná v boji proti nemocem, napadení hmyzem. V kazdém zahradnictví vám poradí s výběrem té pravé a vhodné.
Zdroj:
http://www.kustovnice.com/
http://www.kustovnice.cz/
[kač]