Mnoho lidí si pod pojmem jóga představí zejména praktické cvičení jógových pozic (ásan). Někteří lidé tuší, že s jógou nějakým způsobem souvisí i dechová cvičení nebo meditace. Jóga ale ve skutečnosti představuje mnohem širší ucelený komplex, jenž nás vede k systematickému získávání vnitřního klidu, čistoty, sebekontroly a poznání. Pomocí jógy můžeme dosáhnout opravdového štěstí, svobody a osvícení.
Slovo jóga pochází se sanskrtu a znamená spojit nebo sjednotit. Význam slova můžeme chápat jako spojení individuálního Já (člověka) s univerzální inteligencí (Bohem). Jedná se v podstatě o nalezení rovnováhy a harmonie těla, mysli, vědomí i duše. Jóga nám pomáhá porozumět sobě samým, smyslu vlastního života a našemu spojení s Bohem. Jóga není náboženstvím. Jóga je vesmírný princip, jenž všechna náboženství široce překračuje.
Maharaši Pataňdžali, který je mnohými považován za otce jógy, sestavil kolem 2. století př. n. l. zásady jógy v podobě osmistupňové stezky, která je rovněž známá jako aštanga jóga. Jednotlivé stupně se nazývají: jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjahára, dhárana, dhjána a samádhí. Každý na své jógové cestě proplouvá jednotlivými úrovněmi, přičemž ideálně vše vrcholí dosáhnutím samádhí, neboli sjednocení s božským vědomím. Pataňdžali ve svém spisu upozorňuje, abychom se jednotlivým stupňům věnovali postupně. Říká například, že ke správnému provádění pránájámy (dechových technik) získáme předpoklady až po zvládnutí ásan.
Jama představuje jakýsi morální kodex chování, kterým bychom se měli řídit v našem životě. Obsahuje pět bodů:
Abychom žili v souladu s nijamou, která představuje pomůcku k obracení pozornosti na sebe sama, měli bychom se soustředit na následujících pět principů:
Sanskrtské slovo ásana se nejčastěji překládá jako tělesná pozice. Obecně to znamená zaujmout na delší dobu stabilní a nehybnou pozici těla a cítit se v ní uvolněně a příjemně. Velký důraz při praktikování ásan je kladen na vědomý, řízený pohyb v souladu s dechem. Je důležité být ve svém těle v přítomném okamžiku. Množství ásan bylo přejato z pozic, které jsou přirozené zvířatům – například kočka, zajíc, kobra apod. Ásany jsou v podstatě psychosomatická cvičení, jež příznivě působí na kompletní nervovou soustavu, ale rovněž na veškeré orgány v našem těle, dále na svaly, tkáně, žlázy, klouby, kosti a další.
Jedná se o soubor dechových technik, jejichž úkolem je ovládnutí prány neboli kosmické energie. Praktikováním pránájámy dochází k pročištění krve v těle, zvýšení příjmu kyslíku, harmonizaci krevního tlaku, ale i k odstranění stresu, depresí, zklidnění myšlenek a rozpuštění energetických bloků v našich čakrách. Jeden mytologický příběh říká, že každá bytost má předem daný počet dechů a tím i délku svého života. Zpomalením a prohloubením dechu si tedy vlastně prodlužujeme život.
Pratjahára představuje odpoutání smyslů – čichu, sluchu, hmatu, zraku a chuti, neboli jejich stažení dovnitř. Při relaxaci či meditaci má naše mysl tendenci odbíhat za jakýmkoliv stimulem zvenčí, ať už je to hluk linoucí se z vedlejší místnosti nebo kapka potu stékající po našem čele. Po zvládnutí pratjaháry bychom měli být schopni odtáhnout své smysly od vnějších vjemů a nasměrovat své vědomí dovnitř. K tomu samozřejmě existuje řada technik. Jedna z nich například spočívá v tom, že se zpočátku soustředíme na vnější zvuk a uvnitř sebe se dotazujeme na jeho vlastnosti, vzdálenost apod. Ve druhé fázi tento zvuk odložíme a začneme věnovat pozornost svému vnitřnímu prostoru tím, že posloucháme zvuky našeho těla – tlukot srdce, dech atd.
Pokud jsme zvládli pratjaháru, můžeme přistoupit ke koncentraci – dháraně. Jedná se o rozvíjení schopnosti koncentrovat svou mysl na jediný bod, jedinou myšlenku či jeden předmět a to kdykoliv a kdekoliv. Obvykle se to povede pouze na krátký moment, než naše mysl opět zabloudí k vzpomínkám či plánům. V posilování dhárany nám pomáhají určité ásany, pránájáma nebo opakování mantry.
Udržením výše zmíněné koncentrace, dhárana přechází v dhjánu, neboli v meditaci. Meditace není něco, co bychom si mohli osvojit. Meditace přichází, když se zklidní mysl. Pomalu mizí představy, ztiší se intelekt a přestane pracovat individuální ego. Opět existují meditační techniky, které jsou přípravným cvičením na meditaci jako takovou.
Samádhi neboli dokonalé uskutečnění čeká na jogína na konci jeho cesty. Není samozřejmě nikde dáno, jak dlouhá ona cesta bude a jestli vůbec k jejímu konci člověk dospěje. Samádhi je popisováno jako stav, ve kterém se tělo, dech a mysl stává jedním, poznávající a poznání se sjednocuje a mizí veškerá dualita. Už neexistuje světlo a tma nebo den a noc. Individuální duše se sjednotí s vesmírným Já a nastává klid, mír a věčná blaženost.
Pravidelné a ucelené praktikování jógy ve smyslu Pataňdžaliho osmidílné stezky, má mnoho pozitivních účinků na náš život. Jelikož s jógou souvisí zdravé stravování převážně potravou rostlinného původu, a pravidelná detoxikace pomocí očistných technik, přináší nám vitalitu a život bez nemocí. S jógou jde ruku v ruce i duševní pohoda – čistá mysl, zdravé sebevědomí, poznání sebe sama a nakonec seberealizace.
Jóga vede zároveň i k sociálnímu zdraví, což přestavuje schopnost být šťastný. To zahrnuje komunikaci s ostatními lidmi, práci pro společnost a pro zachování zdravého životního prostředí. Obrovský význam v józe má duchovní rozvoj a duchovní zdraví, k němuž vede četba inspirativních knih, meditace, mantry, pozitivní myšlení a tolerance.
P. Mahéšvaránanda: Systém Jóga v denním životě; M. Stephens: Vyučujeme jógu; D. Frej: Ájurvéda. Zdroj obrázků: shutterstock.com.
[mon]