Slabší pohlaví? Ale kdeže! Leda při zvedání pytlů s cementem. Jinak je spousta záležitostí, ve kterých muže trumfnou. Z velké míry za to může faktor X. Tedy chromozom X. Ten v sobě totiž nese zásadní genetické informace pro důležité tělesné funkce.
Fyzicky jsou sice slabší, ale psychicky, to je jiná! Také ve snášení bolestí a míře trpělivosti na ně pánové nemají. Když si člověk uvědomí, s kým žijeme ve dvojici - většinou - má to jinou logiku!
Znáte to, obyčejná rýmička a z chlapa jako hora je najednou hromádka ufňukaného neštěstí. Má to svůj důvod. Už při nitroděložním vývoji má plod mužského pohlaví více potíží. Těhotenství s chlapcem mívá i víc komplikací a také častěji končí potratem. Výzkum univerzity v Gentu prokázal, že tajemství kvalitnějšího ženského imunitního systému leží v "záložním" chromozomu X. Zatímco muži mají pouze jeden, ženy vlastní hned dva.
Takže pokud se jeden poškodí, ten druhý ho v pohodě nahradí. A jelikož právě v něm jsou uloženy informace odpovídající za fungování imunitního systému, hroutí se muži v agónii, sotva je někde píchne, zatímco ženy prostě zatnou zuby, nahodí trochu make-upu a dělají jako že nic. Právě díky záložnímu chromozomu X nejspíš také déle žijí. Jejich organismus produkuje více obranných antitělísek, a proto jsou méně náchylné k infekčním chorobám a lépe se umí vypořádat i s nepříjemnostmi, jako jsou třeba traumata.
Příroda to zařídila chytře, protože ženy vybavila i vyšší odolností vůči bolesti, což se třeba při takovém porodu navýsost hodí.
Muži kdysi museli postřehnout i ten sebemenší pohyb, aby střelhbitě chňapli po nějaké té pravěké flákotě. Takže vnímají lépe objekty v pohybu. Proto nevidí jogurt v lednici. Stojí totiž nehnutě jako socha a nehne ani víčkem. Určit polohu, rychlost a vzdálenost, to ženám moc nejde. Vtipy na téma parkování a oněch pověstných dvacet centrimetrů kolují v různých obměnách po celém světě. Ale barvy, těch rozeznají desítky!
Smetanová, krémová anebo meruňková jsou pro chlapa nepochopitelné termíny. Ženy mají také lepší noční vidění - lépe rozlišují v pološeru. Proto se v kanceláři jasně osvětlené zářivkami cítí dříve unavené, zatímco tlumené světlo vyčerpává víc muže. Fyzickou silou se mužům nemohou rovnat - v průměru mají tak 60-70% jejich síly. Ale možná vás překvapí, že jinak jsou na tom v mnohém lépe!
Ženský mozek je o něco menší než mužský. To je pravda. V průměru váží asi o 200 gramů méně než mozek mužů. Dlouhá léta se právě těmito dvěma deky mnozí oháněli při zdůvodňování teorie o mužské nadřazenosti. Jenže pak se ukázalo, že neurony v ženském mozku jsou stejně početné, jenom prostě víc koncentrované.
Mozek žen má navíc větší průtok krve a k tomu stejně silný v obou hemisférách. Což je jeden z důvodů, proč v pohodě zvládají dělat víc věcí najednou. Mohou sledovat film a povídat si s kamarádkou, zatímco muž syčí "pssst, neruš", jelikož hned ztrácí nit. Důležitých odlišností je ale mnohem víc. Propojení levé a pravé hemisféry je hustší. Proto se děvčata ve škole většinou lépe učí, jde to snáze, když mohou být zapojeny obě hemisféry.
S jednou výjimkou. A tou je matematika. Muži mají výkonější levou hemisféru a také ji intenzivněji používají. A právě tu potřebuje náš mozek pro všechna ta kouzla s čísly, která například ženám úplně unikají. Mnoho chlapců mívá ale na druhou stranu potíže se psaním a čtením. Kluci taky ve škole daleko víc zlobí. Vrtí se v lavici, pošťuchují spolužáky a házejí po nich tužkou. Může za to takzvaný retikulární aktivační systém, tedy nervová síť, která vede míchou až do spodních vrstev mozku.
Je to jakýsi poplašný systém, který upozorňuje mozek na nebezpečí a situace hodné pozornosti vůbec. Mužský RAS je méně citlivý než ženský. Muž tak potřebuje mnohem silnější stimuly, aby ho něco zaujalo. Při hodině dějepisu takových moc není, takže kluci se dost nudí. A to i později jako dospělí. Proto muži lezou po skalách, závodí na motorkách a hrají poker... prostě samé nepravosti.
Je menší než to, které bije v mužských hrudích. Ale zato je to srdíčko neúnavné a odvážné. A také je odolnější vůči nejrůznějším rizikovým faktorům, jako je například stres nebo vysoký tlak, které mu jinak nesvědčí. Ženské hormony zlepšují fungování celého kardiovaskulárního systému. Statistiky potvrzují, že až zhruba do pětapadesáti let je riziko infarktu u žen až dvanáctkrát nižší než u mužů. Po menopauze o tuto přirozenou výhodu sice ženy přicházejí, po šedesátce se čísla totiž vyrovnávají. Hormonální terapie léky však může šance na zdraví znovu zvýšit.
Štíhlé pevné boky jako muži (taky ne všichni) prostě mít ženy nikdy nebudu. Mohou na sebe plácat zábaly všeho druhu, drhnout lufou a masírovat ostočest, prostě ne. Ženy, nezoufejte a vzpomeňte si na důvod, proč tomu tak je. To, že ženy nabírají hlavně na bocích je ve skutečnosti největší devíza. Proto se jim pod srdcem může uvelebit na dlouhých 9 měsíců nový tvoreček. Který pak díky elasticitě a neuvěřitelné odolnosti ženské pánve může přijít na svět.
Kdyby ženy měly tak úzké boky jako muži, celá tahle věc by byla nemožná. Anebo přinejmenším tragédie a riziko pro oba, matku i dítě. V neuvěřitelné schopnosti transformace v průběhu těhotenství pomáhají ženskému tělu hormony. Díky nim se celá oblast pánve stává ohebnější, tvárnější a pohyblivější. Rozestupuje se a rozšiřuje, aby udělala prostor dítěti. Po porodu už tělo ženy nikdy nebude takové jako dřív. Ale to je dobře.
Jen díky tomu může žena, pokud bude chtít, přivést na svět bez problémů další děti, aniž by tělo muselo procházet nějakými drastickými změnami.
Na pohled nevábný, leč velmi cenný zdroj energie, který je v případě nutnosti okamžitě k dispozici. Tukové polštářky žen jsou svým způsobem "chytřejší" než podkožní zásoby mužů. Většina žen totiž přibírá na stehnech a na bocích, kdežto muži spíše na břiše. Prostě klasická pivní vana. A ta je pro zdraví mnohem nebezpečnější než zbytnělé pozadí. Rozdíl je ale nejen v místě, kam se tuk ukládá. Ženské tukové polštářky jsou podkožní, tedy uložené těsně pod kůží.
Proto jsou taky, bohužel, dost vidět. Ano, to je onen známý strašák zvaný celulitida. Zatímco ženy mají kůži samý důlek, jejich muži mají kůži jako dětskou prdelku i v padesáti. Jaká nespravedlnost! Ve skutečnosti je takový tuk mnohem nebezpečnější pro zdraví. Hůře se eliminuje a představuje riziko i pro vnitřní orgány, ubírá jim totiž prostor a stlačuje je.
Od sedmi měsíců zhruba do šesti let rostou holčičky mnohem rychleji než kluci. Kolem pátého roku se výška a celkový vývoj vyrovnávají. Ovšem po dvanáctém roce života dívky zase nabírají poměrně výrazný náskok. Chlapci tak velkou část dětství, co se týče tělesného vývoje, za děvčaty pokulhávají. Potřebují více rodičovské pozornosti, jejich závislost na matkách je větší. Hůře se kontrolují a daleko intenzivněji reagují na pozitivní i negativní události.
Škola je tak pro kluky z mnoha důvodů opravdu málem za trest. Dlouhé sezení si žádá pohyb. Většina chlapců nepíše a nemaluje ráda, jednak proto, že při tom musí být v klidu, a také proto, že ve vývoji jemné motoriky jsou nejméně o půl roku pozadu za děvčaty. Puberta je vůbec děs. Děvčata začínají vyspívat v průměru o dva roky dříve. Kluci se neustále srovnávají s ostatními, bojují o pozice. Začínají být vzpurní, neposlušní a nerespektují zákazy.
Hlavně žádné citečky, hrozí mužové, jakmile ženám ve tváři spatří sebemenší náznak emočního vypětí. Ženy chápou svět kolem sebe nejen prostřednictvím klubek mozkových neuronů, ale vnímají mnohem více emoce a posuzují věci globálněji než muži. Ti se ovšem ženské intuice děsí. Emoce jsou pro ně prakticky tabu. Moc dobře jim nerozumějí, a tak o nich radši nemluví. Neschopnost zpracovávat emoce a pocit povinnosti vyhrávat je pak často přivádějí do nebezpečných situací.
Špatně odhadují rizika, s alkoholem a drogami experimentují většinou právě mladí muži a také se stávají jejich obětmi. Rodiče by je měli už od dětství vést k tomu, aby se nebáli ukázat svou slabost a mluvili o tom, jak se cítí. Termín "emoční inteligence" už dávno nepatří do slovníku fantasy literatury. Vědci její význam dávno přestali bagatelizovat a ví se také, že ženy mají tuto schopnost vyvinutější než muži, jsou daleko víc empatické.
Může za to struktura ženského mozku. Přední laloky jsou vyvinutější, přičemž právě tato oblast komunikuje přímo s limbickým systémem, což je oblast zodpovědná za city. Ženský mozek tedy mnohem efektivněji propojuje šedou kůru mozkovou, která zpracovává logické a racionální úvahy, se zónou emocí, která reguluje chování a osobnostní, sociální, komunikační a kreativní rysy.
Život žijete jenom jednou a měli byste si ho pořádně užít. Jste-li pořád bez partnera, zkuste se seznámit třeba pomocí vědeckého seznamovacího dotazníku, ať už jste z Příbrami, Českých Budějovic nebo třeba Ostravy. Budeme vám držet palce a přát štěstí.
[ivi]