Domů

Seznamovací dotazník

Rychloseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Jak lépe vidět váš vztah

25.duben 2018
Jak lépe vidět váš vztah

Patříte mezi ty, kteří musí nosit brýle? Dokážete si představit, že byste byli bez nich? A kde se vůbec tento vynález objevil jako první?

Na začátku bylo slovo, které měl občas někdo rozmazané. A to proto, že brýle ještě nebyly vynalezeny. Pokud jste byli krátkozrací, dalekozrací nebo s astigmatismem, neměli jste moc štěstí, protože všechno pro vás bylo rozmazané. Samotný vynález brýlových čoček se objevil až na konci 13. století, kdy byly vynalezeny korekční čočky, které byly sice surové, ale byly. Co ale dělali lidé předtím, když viděli rozmazaně? Udělali jednu ze dvou možností. Buď rezignovali na to, že nebyli schopni dobře vidět, nebo improvizovali.

Jak improvizovali?

První improvizované brýle byly provizorní sluneční brýle. Jeden prehistorický národ nosil před tváří zploštělou morušovou slonovinu, aby tak zabránily jejich očím před slunečními paprsky. I ve starém Římě si dokázali poradit. Již císař Nero si na gladiátorské hry bral lesklý smaragd, aby tak snížil sluneční oslnění na hry a gladiátory lépe viděl. A údajně ani další známé osobnosti té doby nezůstali v improvizaci pozadu. Seneca měl zase ke čtení využívat velkou skleněnou mísu plnou vody. V podstatě to používal jako dnešní lupu. Senecova mísa s vodou byla následně  nahrazena konvexní skleněnou kuličkou s plochým dnem. Tyto čtecí zařízení umožnily mnichům pokračovat ve čtení, psaní a osvětlení rukopisů, údajně tento vynález pomohl i Sherlocku Holmesovi. Čínští soudci ve 12. století údajně používali sluneční brýle vyrobené z kouřových křemenných krystalů, které se držely před jejich tvářemi. První pár korekčních brýlí byl vynalezen v Itálii někdy mezi roky 1268 a 1300. Jednalo se v podstatě o dva čtecí kameny, takové lupy, spojené s závěsem vyváženým na kořeni nos. První ilustrace někoho, kdo nosí tento styl brýlí, je ze sérii obrazů z poloviny 14. století od Tommasa da Modeny. Mniši byli jedni z prvních, kteří nosili monokly a brzy také tyto stylové brýle, aby mohli neustále číst a přepisovat veškeré rukopisy.

Jak se vše vyvíjelo?

Důležitý průlom přicházel na počátku 16. století, kdy byly vytvořeny konkávní čočky pro krátkozrakého papeže Lea X. Nyní už existují brýle i pro dalekohled a krátkozrakost. Nicméně všechny starší verze brýlí měli jeden společný problém, a to jak je udržet na očích. Španělští výrobci brýlí přivázali hedvábné pásky k čočkám a přivázali pásky na uši jejímu nositeli. Když toto představily španělští a italští misionáři v Číně. Číňané ihned vymysleli a zapojili myšlenku předělat pásky na uši. Na konci stužky přivázaly malé závaží, aby vše zůstalo na uchu. V roce 1730 londýnský oční optik Edward Scarlett vzal dva tuhé pruty, které se připojily k čočkám a končily na uších. O dvacet dva let později konstruktér brýlí James Ayscough vylepšil tyto tuhé pruty a přidal závěsy, aby je umožnil sklopit. Také zbarvil všechny své čočky zeleně nebo modře, ne aby si je nikdo jiný nedokázal vyrobit, ale proto, že si myslel, že tyto odstíny pomohou zlepšit vidění.

Další velká inovace v brýlích přišla s vynálezem bifokálních skel. Většina zdrojů připisuje vynález bifokálů Benjaminu Franklinovi. Jenže v polovině osmdesátých let 20. století se článek na internetových stránkách jedné vysoké školy optometristů dotýká tvrzení, kdo je opravdovým vynálezcem a zkoumá všechny dostupné důkazy. Následně konstatují, že pravděpodobně to byli biskupové v Anglii, kdo je vynalezl v šedesátých letech a Franklin je pouze viděl a objednal si jich pár pro sebe. Nicméně Franklin prý nikdy přímo neřekl, že je vynalezl. Dalším důležitým datem v historii brýlí je rok 1825, kdy anglický astronom George Airy vytvořil konkávní cylindrické čočky, které opravily jeho krátkozrakostí astigmatismus. Trifokálové rychle následovali a to v roce 1827. Další vývoj, ke kterému došlo v pozdním 18. nebo počátku 19. století, byl monokl. Sluneční brýle se staly populárními ve třicátých letech, a to částečně proto, že filtr, který polarizoval sluneční světlo, byl vynalezen v roce 1929 a umožňoval slunečním brýlím absorbovat ultrafialové a infračervené světlo. Dalším důvodem popularity slunečních brýlí je to, že v nich byly vyfotografovány okouzlující filmové a známé hvězdy.

Jak lépe vidět váš vztah

Brýle jako módní doplněk

Potřeba přizpůsobit sluneční brýle potřebám pilotů druhé světové války vedla k populárnímu stylu slunečních brýlí typu letec. Pokroky v umělohmotných rámečcích vznikly ve škále barev a nový styl brýlí pro ženy, který je nazývaný kočičí oko díky špičatým horním okrajům rámu. Tento styl přeměnil brýle na ženský módní výraz. Styly pánských brýlí v šedesátých a padesátých letech měly tendenci být dražší, zlaté, kulaté a drátěné rámy. Jen výjimkou byl odlišný styl Jamese Deana. Téměř všechny čočky brýlí jsou nyní vyrobeny z plastu, který je lehčí než brýle samotné a i když se rozbijí, tak mají střepy úplně jiné. Plastové čočky, které zatemňují v jasném slunečním světle a opět se odtemňují od slunce, se poprvé objevily v pozdních šedesátých letech minulého století. Zlaté obruby a brýle jsou oblíbené pořád, i když nyní už ne tolik. V sedmdesátých letech byly oblíbené velké skleněné rámečky s obroučkami. Nyní je možné sehnat všelijaké tvary, barvy, ale i materiály. Vše je jen otázkou módy a trendů.

Historie kontaktních čoček

Leonardo da Vinci spekuloval v minulosti nad tím, že ponoření hlavy do misky s vodou může změnit vidění. Dokonce vytvořil skleněnou čočku s trychtýřem na jedné straně, aby do ní mohla být nalita voda. V roce 1636 navrhl další zlepšení francouzský vědec René Descartes - umístění skleněné trubičky naplněné tekutinou do přímého kontaktu s rohovkou. Kontaktní čočky jsou to proto, protože se dotýkají přímo povrchu oka. V roce 1801 Thomas Young změnil design Descartesových kontaktních čoček tím, že snížil velikost skleněné trubice. Dokonce i voskem je lepil na oči. Tento vynálezce popsal astigmatismus a výrazně pokročil v péče o zrak a oči. Rok 1880 byl revolučním obdobím pro kontaktní čočky. Nové technologie výroby začaly umožňovat dělení a tvarování skla i vytvořit opravdu tenké čočky. Designy pro kontaktní čočky, byly nezávisle vynalezeny třemi muži a to: Dr. Adolf Fick, Eugene Cult a Louis J. Girard.

Moderní oči z Československa

Od roku 1958 vyvíjel česko-slovenský chemik Otto Wichterle nový typ plastu nazývaný hydrogel, který byl mokrý a ohebný. Když byl mokrý, mohl být tvarován, a to bylo jeho velkou předností. Dr. Robert Morrison z Pennsylvánie rozpoznal potenciál tohoto plastu pro výrobu kontaktních čoček. Wichterle vydal své patenty pro celosvětové použití a výrobní zařízení pro hydrogelové měkké čočky bylo zřízeno v laboratoři Dr. Morrisona. V roce 1960 dostali firmy Bausch a Lomb přístup k hydrogelu a převzali materiál na novou úroveň včetně vytvoření rafinované techniky, která produkovala povrchy čoček, ale i proces zjednodušené a hromadné výroby. Zavedení silikonových hydrogelů společností Ciba Vision v roce 1998 přineslo další inovaci, kterou bylo extrémní propustnost kyslíku. Čočky se v dalších dvaceti pěti letech dále zlepšovaly až do té doby, v jaké je znáte vy.

Proč vy nosíte brýle? Musíte, nebo je to jenom módní záležitost? Někomu brýle nevadí, někdo se snadno a rychle rozhodne pro operaci očí. Prý je to velmi pohodlné a zákrok sám o sobě nebolí. Horší bývají údajně následující dny, než se oči srovnají. Je spousta metod, jak vám tento zákrok mohou provést a je jen na vás, zda se pro něj rozhodnete a veškerá rizika podstoupíte, nebo budete raději stále nosit brýle nebo kontaktní čočky. Mít vadu zraku je naprosto normální a takových lidí je spousta, některé muže dokonce přitahují nejvíc ty ženy, které brýle nosí a vypadají jako intelektuálky. Patříte mezi ně? Nebo byste chtěli někoho s takového potkat? Zkuste Fotoseznamku - seznamku s fotkami.

[kač]

Sdílejte tento článek na: