Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Jak je to s oknem do duše

20.říjen 2017
Jak je to s oknem do duše

Říká se, že oknem do duše jsou oči. Zrak bereme za nejdůležitější smysl, protože skoro 80 % všech informací vnímáme zrovna očima. Kolem očí vzniklo mnoho mýtů, polopravd a nesmyslů. Co když si nějaké zkusíme rozebrat?

Vezmi si mrkev, budeš dobře vidět

Tento názor se traduje dlouhá léta a ještě ho možná uslyšíte i dnes. Hodně lidí se mylně domnívá, že když budou jíst hodně mrkve, nebudou například vůbec potřebovat brýle. Je pravdou, že beta-karoten, kterého je v mrkvi dostatek, se v těle přeměňuje na vitamín A, a tento vitamín je nezbytný pro zdravý zrak. Nicméně názor, že čím víc budete jíst mrkev, tím lepší zrak budete mít, je opravdu zcestný.

Vitamín A vyživuje sítnici a nepřímo tak pomáhá kvalitnímu vnímání zrakového vjemu. Podobnou službu nám však poskytují i další produkty, například listová zelenina nebo nenasycené omega 3 mastné kyseliny v rybím oleji. Pokud má vaše oko dioptrickou vadu, můžete jíst mrkev po kilech a nepomůžete si. Tvrzením, že zvýšenou konzumací mrkve zlepšujeme zrak, pouze mateme své okolí.

  • Na oči jsou borůvky. Tato informace se traduje už od 2. světové války, kdy Britové přiznávali, že po borůvkách stíhači lépe a ostřeji vidí. Spíše tak chtěli utajit fungování tehdy ještě tajného radaru.

Oko nelze transplantovat jako jiné orgány

Bohužel je to pravda. Oko je propojeno s mozkovou částí miliony tenkých nervových vláken, která se zatím obnovit či napojit nedaří. Medicína tak daleko zatím nepokročila. Bude ještě trvat, než odborníci najdou cestu a transplantace očí bude možná. Pro lidi se ztrátou zraku nezbývá než doufat. Ale pozor, například poškozenou rohovku nahradit umělou už medicína umí.

Vzhledem k tomu, že jsou oči nenahraditelným orgánem, snaží se vědci i lékaři na celém světě důležitý orgán nahradit jinak. Věda se vydala jinou cestou, odborníci se stále více přiklánějí k vytvoření umělého oka. Už v roce 2000 se podařilo v USA vpravit do lebky člověka přístoj, který přenáší do zrakového centra v mozku určité signály z vnějšího prostředí.

Neseď blízko u televize, zkazíš si oči

Kolikrát jste v dětství tento mýtus slyšeli? Nic takového však nehrozí. Maximálně se naše oči dříve unaví, ale zvýšenou oční námahou svůj zrak nezhoršujeme. Dospělý člověk pocítí únavu spíše než děti, ty totiž dokážou zaostřit mnohem lépe. Pokud však začíná dítě sledovat televizi z bezprostřední blízkosti, může jít o první příznaky krátkozrakosti.

Opravdu jde o zavedený mýtus, který ve společnosti zakořenil. Nelze se tomu divit. Dřívější technologie měly opravdu na naše oči negativní vliv. Například nepříjemné "mihotání" obrazu. To už dnes při pokročilém technickém vývoji odpadá, avšak zažité názory přežívají. I tak se doporučuje sledování televize ze vzdálenosti dvou metrů a víc.

Operace očí

Operace očí je možná jen do určitého věku

Operaci očí může člověk podstoupit kdykoli, třeba v 80 letech. Neexistuje žádné horní věkové omezení. Stejným mýtem je tvrzení, že laserové operace nelze třeba v pozdějším věku opakovat. Moderní zákroky pomocí femtosekundového laseru přinášejí právě tu výhodu, že pokud se vada oka v dalším průběhu života zhorší, lze provést operaci opakovaně, a to i mnoho let po původním zákroku.

Mýlka možná vznikla v důsledku používané technologie. U starších lidí se nepoužívají tak často laserové metody zákroku, protože je tu pro tuto věkovou skupinu jiná, lepší cesta. Podobně je to i s počtem dioptrií. Dobře vybavené pracoviště odstraňuje jakýkoli počet. Laserová operace s implantací nitrooční čočky umožňuje odstranit i vady vyšší než 10 dioptrií. Není pravdou, že by vyšší počet dioptrií omezoval či přímo zakazoval operativní zákrok.

Nosí-li oba rodiče brýle, bude je nosit i jejich dítě

S vysokou pravděpodobností ano. Je to dáno tím, že oční vady vznikají většinou na genetickém základě. Někteří rodiče se mylně snaží handicap odstranit různými očními cviky. To je ovšem omyl. Žádnými cviky se stav nezlepší. Oko se prostě vytrénovat nedá. Ale nebojte se, při včasném zachycení je možné některé vady v dětském věku úspěšně vyléčit.

Vědci prokázali, že děti krátkozrakých rodičů jsou více než 6x náchylnější ke krátkozrakosti než s jedním nebo žádným krátkozrakým rodičem. Pouhých 10 % dětí s oční vadou pochází z rodin, kde rodiče podobným problémem netrpí. Krátkozrakost je dokonce celosvětově nejběžnější oční vadou, lékařská věda ji registruje u více než 30 % lidí a jejich počet stále roste.

  • Budoucím maminkách se zhoršuje zrak. Při těhotenství se v těle skutečně rozjíždějí velké změny. Krátkozrakost se může vlivem rozbouřených hormonů zhoršit v průměru až o 3/4 dioptrie.

Dítě ze šilhavosti vyroste

I tady jde o velký omyl. Taková vada pokračuje i v dospělém věku. V počátečních fázích může šilhavost způsobovat dezorientaci nebo dvojité vidění, protože oči nejsou sladěny. Šilhavost vzniká nejčastěji u malých dětí a léčení je snažší, pokud je podchycena v časném stadiu. Odborníci tvrdí nejlépe do věku 7 let.

Stává se to proto, že dochází k oslabení svalů u jednoho oka nebo obou očí. Optická osa je vychýlená, oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje z běžného směru. Příslušná možková centra pak obraz zprostředkovaný postiženým okem ignorují. Lékaři řeší problém vhodně zvolenými brýlemi, ale nejlépe se taková porucha léčí chirurgickým zákrokem, kdy lékař narovná a sladí oční svaly. Dlouhodobě tato metoda vykazuje slušnou úspěšnost.

Barvoslepost

Barvoslepostí trpí především muži

Je to tak, i když většina mužů to nepřizná nebo si barvoslepost neuvědomuje. Ovšem pozor, neznamená to, že vidí černobíle. Taková forma poruchy je velkou vzácností. Spíše se stává, že postižený člověk má problém rozeznat či rozlišit například červenou a zelenou barvu. Daleko méně se lékaři setkávají s nerozpoznáním žluté a modré.

Je statisticky dokázáno, že mužská populace trpí barvoslepostí až 8x častěji než ženská. Na vině jsou buňky sítnice zvané čípky, které umožňují našemu oku vidět barvy správně. Dojde-li k vrozené poruše vývoje čípků například pro červenou barvu, potom člověk neumí rozlišit červenou. Barvoslepost je porucha vrozená a dědičná. Výjimečně může existovat i barvoslepost získaná.

  • Rohovka oka je nejcitlivější tkáň v lidském těle. Rohovka má největší počet senzitivních nervových vláken ze všech orgánů v těle. Díky tomu je extrémně citlivá na dotyk, chemické nebo tepelné podráždění.

Proti ostrému slunci nestačí obyčejné sluneční brýle

Chránit si oči před ostrým sluncem je důležité. Dlouhodobé vystavení intenzivnímu slunečnímu záření může způsobit řadu problémů. Přinejmenším může dojít k poškození sítnice. Často dochází při výběru brýlí k rozšířené mýlce, "kup si tyhle s hodně tmavými skly". To bývá největší omyl.

Přitom rozhoduje zbarvení čočky a propustnost skla skrze ochranný UV filtr. Dělíme jej do pěti kategorií. Doporučované a také nejčastěji používané jsou sluneční brýle s filtrem kategorie 3 s propustností 8-18 % světla. Můžete je nosit při delším pobytu na slunci a jsou vhodné teba k pobytu u moře. Bohužel v poslední době se nosí sluneční brýle spíše jako módní doplněk a na jejich pravou funkci se moc nehledí. Zkuste si raději otestovat před koupí vybrané brýle přímo na slunci a dejte na váš pocit spíše než na cenu.

Práce na počítači zrak zhoršuje

Práce s počítačem zrak nezhorší, ale unaví vás. Může s vám chtít spát, objeví se bolesti hlavy a podobně. Odborníci doporučují občas zvednout oči od obrazovky a zaměřit je na nějaký vzdálený předmět v mísnosti. Měli byste pocítit chvilkovou úlevu. Doporučená vzdálenost od monitoru počítače by se měla pohybovat v rozmezí od 50 do 60 centimetrů.

Potíže, které člověk pociťuje, mohou vznikat také "vysycháním" očí, což zvyšuje pocit únavy. Děje se tak proto, že dlouhým zíráním do obrazovky daleko méně mrkáme. Pro naše oči je mrkání velmi důležité, protože při něm dochází k čištění a vlhčení oční tkáně. Odstraňují se tak nežádoucí částečky, které způsobují podráždění očí. Mrkáním roztíráme automaticky tenounký slzný film po povrchu oka. Tím tvoříme na jeho povrchu souvislou vrstvu, která ho chrání.

Jaké máte oči vy? A dáte na rande na oči svého protějšku? A kam ho na to rande vezmete?

Zdroj: https://www.aao.org

[ivi]

Sdílejte tento článek na: