Jak chutná vesmír?

Jedním ze základních konceptů, na základě kterých pracuje ájurvédská medicína je princip pěti elementů, které se vyskytují v celém vesmíru. Éter, vzduch, oheň, voda a země se v potravinách a léčivých bylinách manifestují jako jejich chuť. Ájurvéda pak rozeznává celkem šest chutí: sladká, kyselá, slaná, pálivá, hořká a trpká.

Holistický přístup ájurvédy identifikuje každou potravinu, každou léčivou bylinu a každý lék z pohledu jejich kvalit (guna) a účinků (karma). Tyto dvě charakteristiky nemohou existovat mimo danou substanci (lék), právě naopak jsou její nedělitelnou součástí, její esencí (základem). Existuje mnoho metod klasifikace léčebných prostředků z pohledu ájurvédy, přičemž s mnoha z nich určitým způsobem korespondují také metody západní medicíny. Jde například o klasifikace podle způsobu aplikace (vyšší dávky jako strava, nízké jako lék) nebo dle farmakologického účinku a terapeutického použití. Další metody jsou naopak typické pouze pro medicínu ájurvédy a v západním pojetí se nevyskytují. Typicky jde o klasifikaci podle terapeutického užití v závislosti na konceptu tří dóš (tridoshas). Nejdůležitější metoda, která je ájurvédským unikem, je klasifikace léčiv (a potravin atd.) podle prvkového složení. Tato klasifikace na základě elementů je prováděna prostřednictvím jednoho ze základních smyslů, kterým je chuť. 

Ájurvéda definuje celkem šest chutí: sladkost, kyselost, slanost, pálivost, hořkost a trpkost. Každá z těchto chutí je složena ze dvou základních prvků, které, ač samy žádnou chuť nemají, determinují její příchuť. Proto, dříve než se budeme zabývat účinky jednotlivých chutí, si musíme přiblížit efekty každého elementu.

Princip pěti elementů

Pět esenciálních prvků - éter, vzduch, oheň, voda a země, je zastoupeno v celém vesmíru a zároveň tvoří jeho základ. Všech pět prvků bylo stvořeno z jediné energie, z jediného kosmického vědomí, na počátku všeho. Elementy vznikaly od těch nejjemnějších po ty nejhrubší. Prvotní byl zvuk óm (aum) jako základní kosmická vibrace. Vznikl éter, jež se propojil s nekonečnem a dal vzniknout vzduchu. Vzduch se dal do pohybu, čímž umožnil tření částic. Zvýšila se teplota a ze světla žáru vznikl oheň. Působením ohně došlo ke změně vlastností některých částic a byla stvořena voda jako nejhustší element. Některé částice vody poté daly vzniknout prvku země. 

Pět prvků je zastoupeno v různých kombinacích a poměrech ve veškeré hmotě ve vesmíru. Tvoří tak i všechny živé a neživé organismy a tedy jsou přítomny i v každém člověku. Pětice prvků existuje ve vztahu neustálé vzájemné dynamické rovnováhy. Rovnováha základních elementů je určující pro zdraví člověka. Jaké jsou tedy vlastnosti jednotlivých prvků a v jaké podobě se manifestují v lidském těle?

• Éter - někdy označován jako prostor, je nejjemnější z elementů a ostatní prvky řídí, v lidském těle se manifestuje ve formě tělesných dutin - dutina ústní, nosní, břišní, hrudník, zažívací a dýchací trakt, kapiláry, lymfatické cévy, ale i tkáně a buňky; prostřednictvím éteru se šíří zvuk, na smyslové úrovni je éter spojen s funkcí sluchu, potraviny éteru jsou řasy, zeleninové šťávy či výhonky.
• Vzduch - je aktivní a proměnlivý, představuje pohyb, v lidském těle se manifestuje ve formě tělesných pohybů - pohyby centrálního nervového systému (každé buňky), svalů, pulzace srdce, rozšiřování a smršťování plic, pohyby žaludeční stěny a střev; na smyslové úrovni je spojen s hmatem, potraviny vzduchu jsou syrová zelenina, dále brokolice, zelí, rajčata, brambory, fazole a cizrna.
• Oheň - zdrojem ohně a světla je Slunce, hlavní zdroj energie, je spojen s přeměnou, v lidském těle řídí metabolismus, manifestuje se ve formě inteligence, myšlenkových procesů, zažívání, enzymů, tělesné teploty i oční sítnice; oheň je vyjádřen světlem, horkostí a barvou; na smyslové úrovni je spojen se zrakem, potraviny ohně jsou pálivá koření, hřebíček, česnek, cibule či citrusy.
• Voda - vitální, životně důležitý a ochlazující prvek, spojen s koloběhem, v lidském těle se manifestuje ve formě tělesných tekutin - sekrety trávicích šťáv a slinných žláz, sliznice, plasma, cytoplasma, krev nebo lymfa; na smyslové úrovni je spojena s orgánem chuti - jazykem, voda je pro chuť naprosto nepostradatelná, pouze vlhký jazyk vnímá chuť, jazyk je dle ájurvédy úzce propojen s genitáliemi, nazývá je spodním jazykem, potraviny vody jsou šťavnaté ovoce a zelenina, mléčné výrobky a sůl.
• Země - pasivní prvek, spojen se stabilitou, pevností a ochranou, život na úrovni mikrokosmu je možný díky tomu, že Země drží veškeré živé i neživé látky na svém pevném povrchu; v lidském těle se manifestuje ve formě pevných částí a struktur - kosti, chrupavky, zuby, svaly, šlachy, kůže, nehty a vlasy; na smyslové úrovni je země spojena s čichem, potraviny země jsou kořenová zelenina, ořechy, houby, maso či obilniny.

Šest chutí

Jak jsme již nastínili, každá ze šesti chutí, které ájurvéda rozeznává je tvořena dvěma základními prvky. Každá potravina se pak ve většině případů skládá minimálně ze dvou chutí. Jednotlivé potraviny tedy velmi specifickým způsobem působí na organismus, mysl, emoce i vědomí člověka. Stejná potravina může působit různým způsobem na různé dóši - konstituční typy. Jaké jsou tedy charakteristiky šesti chutí, o které potraviny se jedná a jak na nás působí?

Sladká chuť

Sladká chuť v sobě obsahuje element země a vody. Jejími kvalitami jsou mastnost, chladivost a těžkost. Sladké potraviny oslabují vátu a pittu a naopak posilují kaphu. Střídmá konzumace potravin sladké chuti zásobuje tělo energií, má harmonizační efekt, příznivý projímavý a močopudný účinek, zabezpečuje růst a kvalitu vlasů. Negativní dopady přemíry sladké chuti v potravě mohou být obezita, anorexie, respirační potíže, poruchy trávení, zduření lymfatických uzlin nebo cukrovka. Sladkost je v naší stravě žádoucí, avšak místo cukru bychom měli zařadit přirozeně sladké potraviny jako jsou rýže, těstoviny, brambory, ovoce či kokosové mléko.

Kyselá chuť

Kyselost je tvořena prvky země a ohně. Její vlastností je mastnost, horkost a těžkost. Kyselá strava oslabuje vátu a zvyšuje pittu a kaphu. Přiměřené množství kyselé chuti v pokrmech stimuluje chuť k jídlu, podporuje trávení (agni), pomáhá proti anorexii a harmonizuje činnost srdce. Přílišné zastoupení kyselé chuti ve stravě může být příčinou otoků, zánětů, kožních onemocnění, anemie, nevolností, pálení žáhy, poruch zraku či chorobné žárlivosti. Mezi kyselé potraviny patří citrusy, zelené hroznové víno, ocet, sýry či některé jogurty.

Slaná chuť

Voda a oheň jsou elementy, které tvoří slanou chuť, jejíž kvality jsou mastnost, horkost a těžkost. Podobně jako kyselost, slaná chuť snižuje vátu a posiluje pittu a kaphu. Přiměřená konzumace slaných potravin podporuje mysl, zvyšuje chuť k jídlu, podporuje zažívání, má projímavý účinek, podporuje vykašlávání a vylučování tělesných tekutin. Nadměrné množství slané chuti zvyšuje krevní tlak a zahušťuje krev, způsobuje zadržování vody v těle, žaludeční potíže, kožní onemocnění, otoky, záněty, šedivění a padání vlasů, může být příčinou impotence. Mezi slané potraviny můžeme kromě soli zařadit také mořské řasy, rajčata nebo okurky. 

Pálivá chuť

V pálivé, ostré chuti se mísí prvky vzduchu a ohně. Vyznačuje se svou suchostí, lehkostí a horkostí. Pálivost a ostrost posiluje vátu a pittu a snižuje kaphu. Umírněné množství pálivé chuti ve stravě podporuje trávení a stimuluje chuť k jídlu a hubnutí, pročišťuje tělesné dutiny (dutinu ústní), podporuje krevní oběh a vylučování toxinů. Zastoupení velkého množství pálivosti v potravě způsobuje mentální slabost, hněv a netrpělivost, dále se objevuje nevolnost, slabost, horečky, pálení žáhy, ale také impotence, záněty, kožní potíže a astma. Typické potraviny s pálivou chutí jsou pepř a další koření, hořčice, ředkvičky, zázvor, rajčata, cibule nebo česnek. 

Hořká chuť

Hořká chuť v sobě kombinuje prvky vzduchu a éteru. Jejími kvalitami jsou lehkost, suchost a chladnost. Hořkost snižuje vátu a posiluje pittu a a kaphu. Hořká chuť v přiměřeném množství vyrovnává ostatní chuti, stimuluje chuť k jídlu, působí proti toxinům a zánětům, snižuje horečku, léčí kožní nemoci a anorexii. Přemíra hořkosti v potravě způsobuje nervové potíže, nespokojenost, frustraci, závratě, bolesti, hlavy a snižuje množství tělních tekutin. Hořkost je ve stravě typicky zastoupena nejméně. Hořkou chuť má ale také káva, která se často konzumuje v příliš velkém množství. Mezi hořké potraviny patří brokolice, květák, kurkuma, pampeliška nebo aloe vera. 

Trpká chuť

Trpká chuť je výsledkem spojení elementu země a vzduchu. Její vlastnosti jsou suchost, těžkost a chladnost. Trpkost posiluje vátu a snižuje pittu a kaphu. Trpká chuť v mírném množství působí hojivě a protizánětlivě, čistí krev a podporuje tvorbu krevních destiček. Nadměrná konzumace potravin trpké chuti negativně ovlivňuje zažívání, způsobuje zácpu a nadýmání, mohou se objevit potíže se srdcem a nervovým systémem, strach a úzkost. Mezi potraviny trpké chuti se řadí cizrna, zelené fazolky nebo granátové jablko. 

Zdroje

D. Frej: Ájurvéda; B. Heyn: Ayurveda - The Indian Art of Natural Medicine and Life Extension; V. Lad: Ayurveda - The Science of Self-healing, a Practical Guide. Zdroj obrázků: shutterstock.com.

[mon]