Ideální rozchod

Najednou už to nejde dál a vás čeká nelehký úkol: vztah ukončit. Není dobré činit tak ve vzteku nebo z pomsty, protože nezvládnuté negativní emoce dokáží nadělat pěknou paseku nejen v srdci člověka, se kterým se rozcházíte, ale mohou se snadno obrátit i proti vám.

Ošemetné na rozchodu je, že jen zřídka ve stejnou chvíli dojdou obě strany k závěru, že už spolu nechtějí či nemohou dál být. Ten, kdo se rozchází, není-li veden výše uvedeným vztekem nebo mstivostí, vyjde z rozchodu s pocitem viny a možná i se špatným svědomím, stále ještě milující, doufající a často šokovaná protistrana má zlomené srdce a otřes, ze kterého se může vzpamatovávat jak měsíce, tak roky.

Jakkoli je rozchod oprávněný a ospravedlnitelný, v každém případě zmanená pro člověka, který vás měl rád, bouři zklamání, hněvu, smutku, prázdnoty, zoufalství, stesku, lítosti... Dát někomu "kopačky", případně je dostat, není zase tak výjimečná událost, ale lze to provést i takovým způsobem, aby se nezničilo všechno, co jste oba budovali, a místo hořkosladkých vzpomínek nezbyl jen nekonečný pocit zmaru a nenávisti.

Proč?

Pokud má jít o kultivovaný rozchod, při kterém není cílem druhou stranu co nejvíc zdeptat, vysvětlení, proč se chcete rozejít, se nevyhnete. Je dobré mít nachystanou odpověď, protože to bude pravděpodobně první otázka, kterou vám teď již bývalý partner položí. Pokud se utrpením druhého ve skrytu duše nekocháte, vyhněte se dlouhým analýzám vašeho vztahu a hlubokým rozborům duševních a citových pochodů. 

Jednak bývalého nepřesvědčíte, jednak mu dáte široké pole působnosti k manévrování, přesvědčování o opaku, vymlouvání... Krátké sdělení: "Rozcházím se s tebou, protože jsi mi byl nevěrný a já už ti nedokážu věřit" je naprosto výmluvné. Se stejnou výmluvností se vám nejspíš dostane hodně slibů, že už to nikdy neudělá, že pro něj ten druhý nic neznamenal, že bez vás nedokáže žít ani minutu.

Nachystejte si také odpověď: "Vidíš, a v tom je právě ten problém - já už ti to nevěřím," a hrdě odkráčejte středem. 

Vhodné načasování

Neunáhlete se a než kdysi drahému protějšku onu zdrcující novinku sdělíte, všechno si v klidu připravte a promyslete. Vhodné načasování prospěje oběma a rozchod může překvapivě usnadnit. Pokud se v životě vašeho partnera vyskytnul problém týkající se rodiny, práce nebo zdraví, je pochopitelně dobré počkat, ale být ve střehu: partner může pojmout tiché podezření, že ho chcete opustit - a tu se vynoří překvapivý sled nepříjemných událostí, snížením platu počínaje a čtyřměsíční chřipečkou konče.

Každopádně pokud na vás partner nezkouší taktiku "teď mě přece nemůžeš opustit", ale skutečně prochází těžkým obdobím, dopřejte mu s trochou sebezapření čas: snáž se vyrovná s jednou nepříjemnou událostí, než když se na něj pohrnou ze všech stran. 

V restauraci radši ne

Dobře míněnou radou často bývá, že k rozchodu je nejvhodnějším místem kavárna nebo restaurace plná lidí, a tudíž se vzhledem k okolí bude opouštěná strana muset krotit ve vášnivých projevech nesouhlasu nebo vzteku. 

Záleží samozřejmě na povaze: pro někoho je tak důležité zachovat za každou cenu dekórum, že když mu po dvou letech oznámíte, že je konec, možná maximálně praští vidličkou a odejde, ale můžete se také rozcházet s člověkem, který na ostatní kašle a pohlcen emocemi vás seřve, převrátí stůl, nafackuje číšníkovi a vy budete mít z ostudy kabát o to větší, oč víc lidí vás vidělo. 

Opačný extrém je oznámit rozchod mezi čtyřma očima u něj nebo u vás doma: i ty nejhodnější, nejklidnější lidé mohou v krizi zareagovat nevyzpytatelně a došlo by třeba k nečekané scéně, při níž by mohlo utrpět jednak zařízení bytu, jednak nedejbože vy. Vhodnými se jeví volná prostranství typu park za denního světla, odkud můžete v případě rozběsnění protistrany volně odejít.

Z očí do očí

Zdá se, že je zbytečné připomínat, že tak delikátní záležitost, jako je ukončení vztahu, a tudíž odvržení něčích citů, by se měla samozřejmě odehrát osobně. Jenomže žijeme v době pokročilých technologií, běžně denně komunikujeme přes telefony, e-maily nebo sociální sítě a otevírají se nám možnosti dříve netušené, totiž rozejít se smskou nebo změnou statusu na Facebooku - a je to ohavný, ponižující způsob rozchodu, při kterém ovšem neponížíte ani tak člověka, se kterým se rozcházíte, ale hlavně sebe. 

Jakkoli je lákavé vyhnout se nepředvídatelné reakci svého protějšku, neělejte to. Dokažte jemu i sobě, že i v době pokročilých technologií máte tolik odvahy a hlavně charakteru, že si rozchod vyříkáte z očí do očí.

Je to správné řešení?

Protože v mezilidských vztazích hrají city tak důležitou roli, není radno si s nimi zahrávat a činit bezhlavá rozhodnutí, kterých můžete později litovat, a to hořce. Rozcházejte se po zralé úvaze, když to myslíte vážně. Buďte k sobě maximálně upřímní: opravdu už s partnerem nechcete být, nebo ho chcete rozchodem jenom vytrestat? Není to jen způsob, jak mu říct, že jste ve vztahu nespokojení, nebo výhružka, že jestli se miláček nebude chovat podle vašich představ, opustíte ho? 

Pokud si nejste opravdu jistí, že s ním chcete skončit definitivně, případně jste ochotni s ním občas zaběhnout na kafe, bude-li ochotný on, je všechno v pořádku. Pokud rozchod víceméně "předstíráte", ale ve skrytu duše ho chcete vidět na kolenou, slibujícího a prosícího, je ve vašem vztahu něco špatně. Kdyby nic jiného, tak minimálně komunikace. Sdělit druhému, že vás to něco ono štve, jde i jinak než ho zdeptat vidinou života bez vás a pak ho vzít na milost.

Pokud chcete hrát na tuhle notu i do budoucna a váš partner nemá vyloženě masochistické sklony, zaděláváte si na patologický vztah plný hysterických rozchodů a bouřlivých usmíření. Ale dlužno dodat, že jsou páry, kterým to vyhovuje.

Pochybnosti

Všechno jste si rozmysleli, pečlivě zvážili pro a proti rozchodu a s partnerem jste se po zralé úvaze důstojně a v klidu rozešli neochvějně přesvědčení, že je to tak pro oba nejlepší a že je to navždy. Uplynulo pár dní, možná týdnů, možná dokonce jen pár hodin - a dostavily se pochybnosti. Vaše opodstatněné námitky vůči protějšku obrousil stesk a pocit osamění, máte hroznou chuť zavolat, popovídat si, rozebírat, poslouchat, jak moc se trápí a jak mu chybíte. 

Vzpomínáte na to hezké a začínáte se utápět v sentimentu, stačilo by zvednout telefon... Pokud jste se opravdu rozcházeli s odhodláním "nikdy víc", nepodléhejte pocitům, vymažte číslo, zdržte se jakéhokoli kontaktu, ignorujte smsky - oddělte se od něj a vydržte to nejméně měsíc. Po rozchodu z vás vyprchá plamenné nadšení  a odhodlání, ke slovu může přijít stesk a smutek. Dopřejte si čas, ono to přebolí. 

Je fajn nezůstavat sami, vypovídejte se na rameni kamarádům, trochu si povyražte a ujištěte se, že až se tahle rána zahojí, budete silnější, zkušenější a že tam venku už je někdo, s kým se máte potkat. A protože jste silnější a zkušenější, může být i váš vztah o to lepší. Dívejte se dopředu, ne zpátky.

Není kamarád jako kamarád

Po rozchodu se můžete cítit osaměle, nechcete trávit večery sami, potřebujete se vypovídat nebo i vyplakat, což jsou chvíle, kdy se volá kamarádům. Partner, se kterým jste večery trávili a mohli si s ním popovídat, už tady není a vám je mizerně. Pokud jste po rozchodu uzavřeli "přátelství" a váš ex je teď tudíž váš kamarád, může dojít k situaci, že ve chvíli osamění a smutku zavoláte právě jemu, vždyť už je "jen kamarád/ka". 

Ale nezapomeňte, že hrajete "v oslabení" a původně nevinné kamarádské posezení a popovídání v přátelském duchu se může nenápadně změnit v posezení a popovídání v jaksi romantickém duchu a rozjitřené, hluboko uvnitř doutnající city mohou vzplanout a najednou... Cože byl ten důvod, kvůli kterému jste se rozešli? Aha, zahýbání, sklony k agresivitě, gamblerství? Nekamarádit!

Srdci neporučíš

Zvládnout silné emoce spojené s rozchodem, jako je vztek, zklamání, bezmoc, zlost nebo bezbřehá touha po pomstě, by se vám mělo dříve nebo později podařit, protože čas dokáže zázraky, a žít ve věčném naštvání a vzteku se nedá. Jenomže ať se snažíte a zlobíte, jak chcete, je možné, že hluboko ve vás přetrvávají i pocity náklonnosti a hezké vzpomínky, které nemůžete a nejspíš nechcete vymazat. 

Pokud chcete s bývalým partnerem opravdu kamarádit, dopřejte si čas na utřídění pocitů, zklidnění emocí do doby, kdy si budete jistí, že takové přátelství zvládnete.

A jestli jste se rozešli nebo se někdo rozešel s vámi, nesmutněte. Lepší dříve než-li později. Na nic nečekejte a seznamte se, pomoci vám může i vědecký dotazník, který vám pomůže vybrat vašeho ideálního partnera.

[ivi]