Divizna: kráska k seznámení

Je ozdobná, užitečná a hlavně majestátní. I když Křemílek s Vochomůrkou nalezenému semínku zpívali, co jim hrdélka stačila, nevyrostla z něj fiala, jak bylo jejich toužebným přáním, ale verbascum. A díky těm dvěma dnes i malé děti vědí, že verbascum je divizna.

Těžko říci, který ze zhruba tří set druhů skřítkům vyrostl, ale dá se předpokládat, že to byl jeden ze dvou nejznámnějších, tedy buď divizna velkokvětá, nebo divizna malokvětá. Popravdě řečeno, někdy je dost nesnadné jednotlivé druhy od sebe odlišit a přesně je identifikovat, což ovšem nemuselo vadit ani Křemílkovi s Vochomůrkou a nemusí to vadit ani nám, protože léčebné účely se hodí všechny, látkami, které obsahují, se téměř shodují.

Nenáročná sametová krasavice

Když někdo popíše ženu jako ztepilou, každý si představí vysokou štíhlou krásku s perfektní postavu. Není proto divu, že i v popisu divizny nacházíme často slovo ztepilá a okrasná. Platí to o ní ale až ve druhém a zároveň posledním roce jejího života, protože v roce prvním vytváří pouze přízemní růžici plstnatých, na omak sametových listů. Druhým rokem vyrazí mohutná kvetoucí lodyha, která může dorůst až do výšky dvou a půl metru. Zřejmě i proto se divizně říká královská svíce.

Faktem je, že její dlouhé lodyhy se kdysi opravdu používaly jako pochodně, a navíc byla divizna považována za rostlinu magickou, která chránila před zlými duchy a před ďáblem. Dnes nás verbascum chrání hlavně před kašlem, který někdy ale dokáže být také ďábelský. Dvounohé ztepilé krásky jsou možná v životě náročné, což neplatí o ztepilé divizně, které k životu stačí teplé slunné místo na louce, na okraji lesa nebo pole, ale i na skále, na zahrádce na skalce.

Má raději sušší půdu chudou na živiny, ani na zálivku není náročná. Tam, kde roste, stává se okrasou.

Divizna zdobí, ale hlavně léčí

Rostlinu znali už ve starém Řecku, kde ji používali jako lék při průjmech, zhmožděninách, při bolestech zubů a především při chronickém kašli. Listy, které se dnes v podstatě nevyužívají, tehdy pomáhaly při bolestech očí a přikládaly se na hnisající rány. Ve starém Římě si ženy diviznovými listy potíraly tváře, aby získaly přirozený ruměnec. Pokud byste zatoužili po světlých vlasech, mohla by vám divizna posloužit i v tomto směru, ale jednodušší je zajít ke kadeřnici a nechat si aplikovat barvu, výsledek bude jistější.

Účinky listů divizny bychom neměli podceňovat ani dnes, protože naklepané a potřené teplým olejem poslouží jako obklady na otoky, rány a revmatické bolesti. Z hrsti usušených listů, které přelijeme půl litrem studené vody a 10 minut povaříme na mírném ohni, si můžeme připravit odvar vhodný k obkladům na otoky.

Lék nejen na kašel

Květ divizny obsahuje především saponiny a flavonoidy, které napomáhají rozpouštění hlenů, a třísloviny a sliz, což jsou látky vytvářející na sliznici povlak, který ji chrání před vysušenm a drážděním projevujícím se nepříjemným kašlem. Proto se divizna stala nejznámějším a nejužívanějším přírodním lékem na nemoci dýchacích cest, kašel, bronchitidu a ulevuje při astmatu. Zmíněné obsažené látky účinně působí jak na suchý a dráždivý kašel, tak na kašel doprovázený silným zahleněním.

Čaj z květů divizny, často v kombinaci s květem černého bezu, hluchavky, heřmánku, jitrocele nebo lípy, je tím pádem vynikající především při zánětech horních cest dýchacích, kdy ulevuje od bolestí a zkracuje dobu léčení. Výhodou je i to, že čaj z květu divizny má příjemnou chuť, nevadí tedy ani těm, kteří se bylinkovým čajům vyhýbají. Květ divizny má ovšem i další léčebné účinky. Dříve se často využíval k léčbě katarů zažívacího traktu - žaludku, střev a na podporu léčby průjmových onemocnění.

Divizna má i močopudné účinky, takže se hodí i k očistě těla od škodlivých látek. Navíc jsou této bylině přisuzovány i lehce dezinfekční a antibakteriální účinky, a to jak při vnitřním, tak při vnějším užívání. Naši předkové přikládali kašovitou hmotu z květů divizny například na zanícené žíly, na bércové vředy i na hemeroidy. I dnes existují přípravky na tyto problémy, jejichž součástí jsou výtažky z divizny.

Jak na diviznu

Nejužívanější částí divizny je květ, list se sbírá a suší méně často. Z květů se sbírají pouze koruny bez kalicha, a proto je nutné vypravit se k rostlině každý den a postupně korunky květů "oždibovat". Divizna má totiž své specifikum, které spočívá v tom, že květ ráno rozkvétá a už večer opadává. Kvítky nesmějí být vlhké, musíme si tedy vybrat slunečné počasí, a to, co nasbíráme, ihned rozprostíráme na vhodnou plochu, abychom nic nepomačkali.

Diviznu sušíme co nejrychleji buď na slunci, nebo v otevřené troubě při 60 stupních Celsia. Dobře usušený květ uložíme do neprodyšně uzavřených mikrotenových sáčků nebo do uzavíratelných sklenic, nejlépe tmavých. Papírové nebo látkové sáčky pro uskladnění nejsou vhodné, protože v nich by květ zvlhl. Pokud by se nám do usušené byliny připletly i zahnědlé květy, které samy opadaly, nebo zbytky kalicha, znehodnotili bychom si celou dávku, proto musíme být při sběru i sušení velice pozorní, aby naše práce nepřišla vniveč.

Jak připravit čaj?

Dvěma způsoby. V lékárně si koupíte usušený buď květ divizny, nebo nějakou směs, která ho obsahuje, a podle návodu uvaříte čaj. Pokud máte květ z vlastních zdrojů, pak odměříte zhruba 1,5 g sušeného květu na šálek čaje a toto množství zalijete čtvrt litrem vařící vody. Necháte zhruba hodinu odstát a potom scedíte, nejlépe přes husté sítko nebo přes papírový či plátěný filtr, abyste se zbavili drobných chloupků, které by mohly dráždit sliznici.

Čaj můžete osladit medem. A pamatujte, že čaj z divizny pomáhá nejen na kašel.

Domácí tinktura z divizny

50 g sušených květů zalijeme 50 g čistého lihu a necháme v dobře uzavřené sklenici 14 dnů stát na slunečném místě. Potom přefiltrujeme. Užíváme 3x denně kávovou lžičku.

Sirup z divizny

Do velké láhve nebo kameninové nádoby vložíme vrstvy květů divizny a prosypeme je cukrem, nejlépe přírodním hnědým. Tak, jak je stíháme sbírat, přidáváme vždy vrstvu květů a zasypeme cukrem. Po naplnění lahve několik centimetrů pod okraj ji postavíme k oknu na sluníčko a obsah každý den lehce promícháme vařečkou, aby květy byly ponořené ve šťávě, která vzniká a vytlačuje je nahoru. Po nějaké době přestanou květy plavat na hladině a klesnou na dno. Ještě několik dní ponecháme, pak sirup i s květy povaříme, přecedíme přes plátno, abychom zachytili i pichlavé chloupky a uskladníme ve vypařených lahvičkách. Používáme sirup při průduškovém onemocnění, kašli, nachlazení,... 3x denně 1 polévkovou lžíci (děti 1 čajovou lžičku).

Mast z divizny

Mastičky z květů divizny vám pomohou zhojit podrážděnou pokožku, ale také pomohou na bércové vředy, v případě, že se vám zanítí rány, zabojuje s vámi proti hemeroidům a podpoří zklidnění kůže, když se spálíte na sluníčku nebo vás poštípe otravný hmyz.

Čerstvé květy necháme zvadnout, ale také můžeme použít sušené listy. Rozpustíme bambucké máslo a přidáme květy divizny, zahříváme 1/2 hodiny a přecedíme nejlépe do skleněné masťovky.

Olej z divizny

Olej se používá podobně jako mast. Mohou se s ním ošetřovat křečové žíly, otoky, zarudlá místa na pokožce, či špatně hojící se rány. Při nachlazení můžete olej mírně nahřát a natřít oblast plic a zad. Olejový obklad nechte působit hodinu.

Zavadlé nebo usušené květy přelijeme kvalitním za studena lisovaným olejem. Necháme macerovat 2-3 týdny na světlém místě a přecedíme.

Uchováváme v tmavých lahvičkách nebo v temnu.

A copak, kdybyste si vyrazili na první rande na takový sběr květů divizny? Nechtělo by se vám? Divizně se hodně daří v Jihomoravském hraji a v kraji Moravskoslezském. Nejen, že uděláte něco pro své zdraví, ale strávíte s partnerem pěkné chvíle a hned budete vědět kam na rande.

Zdroj: https://botany.cz

[ivi]