Dávejte si pozor na malé zabijáky

Největší hrozbou pro člověka nejsou žraloci nebo jedovatí hadi, ale komáři. Na choroby, které způsobí tento hmyz, ročně zemře okolo 725 000 lidí a dalších zhruba 200 milionů následkem bodnutí onemocnění.

Komáři patří mezi dvoukřídlý hmyz řádu Diptera a do čeledi komárovitých. Na světě žije mnoho rodů a druhů komárů. Jen v České republice nalezneme zhruba 40-50 komářích druhů. Vyskytují se zejména v lužních lesích a v okolí vodních ploch, kde je ideální prostředí pro jejich rozmnožování. Samička dokáže naklást až 300 vajíček. Vývoj probíhá metamorfózou přes čtyři vývojová stadia (vajíčko, larva, kukla a dospělec). Pro první tři fáze je naprosto nezbytná voda. Celý vývoj komára trvá přibližně jeden až dva týdny.

Larvy během vývoje polykají vodní mikroorganismy cezené speciálním přiústním aparátem, který se podobá brvám. Navíc mají na zadečku něco jako dýchací trubici. Ta je díky jemným chloupkům umístěným na konci dokáže udržet i na vodní hladině. Pokud cítí nebezpečí, mrskavými pohyby se potopí do hlubin. Když je larva vykrmená, přemění se v pohyblivou, potravu nepřijímající kuklu s velkou hlavou, ze které na hladinu vede dvojice dýchacích trubiček. Po dalších čtyřech dnech kukla praskne a na hladinu se vynoří mladý komár.

Jakmile dospěje, žije asi jeden týden. Lépe jsou na tom komáří samice, které v laboratorních podmínkách dokážou přežít až měsíc. V přírodě se dožijí maximálně dvou týdnů.

Na zemi již 46 milionů let

Komáři patří mezi nejstarší tvory na Zemi. V roce 2013 dokonce mezinárodní tým paleontologů popsal unikátní fosilii. Jedná se o 46 milionů let starého moskyta, který obsahuje zbytky molekul hemoglobinu neboli součásti krve. Zjistit, odkdy se komáři živí krví, však není jednoduché. V současnosti existují totiž pouze čtyři fosilie, v jejichž trávicím traktu byly nalezeny pozůstatky krevních parazitů. Případ nalezeného moskyta je zcela unikátní. Vše nasvědčuje tomu, že těsně před smrtí sál krev nějakému obratlovci.

Z nálezu sice není možné zjistit DNA, nicméně zadeček stále obsahoval velké množství železa a stopy organických molekul porfyrinů. Obojí pochází ze stejného zdroje, tedy krevního barviva hemoglobinu.

Krev pijí samičky

Není tajemstvím, že krev sají pouze samice komárů. Samci se totiž živí výhradně rostlinnými šťávami, ale samice kvůli tvorbě vajíček potřebují více energie, kterou jim dodává právě krev. Nemusí to být nutně lidská krev. Některé druhy preferují sání na lidech, ale mezi hostitele jiných druhů patří další savci nebo také ptáci. Jednotlivé druhy se liší rovněž denní dobou, kdy samice hledají své "oběti".

Podle odborníků je to zejména k večeru, v noci nebo za svítání. Stejně tak to mají i lidé zažité. Opak je však pravdou. Určité druhy mohou sát krev i přes den. Co je tedy hlavním důvodem, že komáří samice sají krev v nočních hodinách? Tento hmyz nepatří mezi největší a musí hospodařit s vodou ve svém těle. Jinak by jim hrozilo vyschnutí. Z tohoto důvodu se snaží vyhýbat přímému slunci, a raději tak přes den odpočívají ve stínu s vyšší vlhkostí vzduchu. Jakmile přijde soumrak, ochladí se a zvýší se celková vlhkost vzduchu, vyrazí samičky hledat potravu.

Po plném nasátí několik dní tráví a tvoří vajíčka. Tento proces zpravidla trvá asi 2-3 dny. Po nakladení vajíček samice komára opět vyhledává zdroje krve, a cyklus se opakuje.

Bez větru je to snazší!

S večerními hodinami souvisejí i další faktory. Komáří totiž nepatří mezi nejlepší letce, a pokud vane silnější vítr, mohl by je odfouknout. Naopak k večeru se vítr obecně zklidňuje, a tak má tento nepříjemný hmyz ideální podmínky nejen k letu, ale také k pátrání po hostiteli, kterého hledá podle koncentrace oxidu uhličitého ve vydechovaném vzduchu. Prostřednictvím receptorů pro oxid uhličitý mohou hostitele najít až do vzdálenosti 30 metrů. K nejohroženějším skupinám pak patří těhotné ženy, jejichž tělo vylučuje o 21 % více oxidu uhličitého.

V nevýhodě jsou také lidé, kteří se více potí. Kyselina mléčná, vylučovaná během pocení, je doslova magnetem pro komáří samice. Podobně jsou na tom lidé s krevní skupinou 0. Ta je sice mezi populací poměrně vzácná, nicméně přitahuje bodavý hmyz více než jiné krevní skupiny. Důvodem mohou být také rozdílné pachy, které lidé se skupinou 0 produkují. V neposlední řadě komáry přitahují i alkoholici, což prokázala japonská studie. Během ní jedna skupina pila pivo, zatímco druhá vodu. Pro komáry poté byli atraktivnější pijáci alkoholického nápoje.

Nevýhodu mají také vyšší lidé. Ti produkují nejen více oxidu uhličitého, ale také více kyseliny mléčné.

Nejlepší oběť se nebrání!

Nespornou výhodou nočních hodin je také nečinnost obětí, ať již jde o lidi, savce nebo ptáky, kteří v noci spí. Pro komáří samičku tedy nepředstavují nebezpečí. To tak hrozí pouze ze strany netopýrů či nástrah, jako jsou repelenty nebo sítě na hmyz.

Proti komárům jsou účinné také insekticidy. Jeden z nich, pod označením VU041, vyvinuli farmakologové Vanderbiltovy univerzity v Tennessee. Pokud se tato látka dostane do trávicího systému komára, vyřadí jeho ledviny a způsobí mu smrt.

Člověk prohrává!

Podobnou mincí však dokážou oplácet i komáři. Ti mají na svědomí nejvíce úmrtí na Zemi. Samička po probodnutí kůže vstříkne do krve své sliny, které následně omezují srážlivost krve. Kromě toho působí také jako analgetikum, aby oběť bodnutí nevnímala a nebránila se. Sliny komára obsahují okolo 20 proteinů, které reagují s buňkami těla. Pod pokožkou tak dochází k rozvoji imunopatologické reakce I. typu s tvorbou specifických lgE protilátek proti bílkovinám komářích slin.

Výsledkem jsou následné kožní reakce, jako jsou například pupence, erytémy nebo svědění. U dětí může dojít dokonce k výsevu alergické kopřivky po celém těle. Tyto případy však nepatří mezi nejčastější.

Malárie - největší zlo

Ale to není vše! Komáři rodu Anopheles při bodnutí mohou přenášet malárii, která je vyvolávána prvoky rodu Plasmodium. V první fázi se projevuje horečnatými záchvaty se střídající se zimnicí. Každý rok zemře na toto onemocnění takřka milion lidí, zvláště v Africe. Naopak asijský tygří komár je hlavním přenašečem tzv. žluté zimnice a dalších horečnatých onemocnění. Se žlutou zimnicí se nejčastěji setkáváme v tropických oblastech Afriky a Ameriky. Kromě horečky se projevuje žloutenkou, vnitřním a vnějším krvácením a v polovině případů končí smrtí.

Komár záplavový přenáší zejména virus ťahyňa, známý jako TAHV virus. Ten způsobuje valtickou horečku, která naštěstí nepatří mezi nebezpečné. Její příznaky se podobají chřipce. Trvá tři až pět dní a lze ji léčit klasickými léky na horečku, dále pak odpočinkem a dostatkem tekutin. Některé druhy však mohou pasivně přenášet rovněž lymskou boreliózu. Ta je nejčastěji spojována s klíšťaty, ale mohou ji přenášet také komáři.

Původce nemoci sice v těle komára nežije, bodne-li však nakaženého tvora a na sosáku mu zůstane krev, hrozí riziko nakažení touto nebezpečnou nemocí. Dalším možným onemocněním je diprofilarióza - parazitické onemocnění zejména u psů, které je známé i pod označením srdeční červovitost.

Pomůže očkování

Pokud se rozhodnete cestovat do Asie, vyplatí se očkovat proti japonské encefalitidě typu B. V období dešťů ji zde přenášejí právě komáři. Onemocnění se projevuje vysokou horečkou, nevolností nebo únavou. Mohou se také objevit problémy s chůzí a v krajním případě dochází k upadnutí do kómatu. V poslední době se stále častěji objevuje horečka dengue, která by mohla mít globální dopad na lidstvo. Je to infekce, kterou způsobuje virus dengue, jenž je přenášen zejména komáry druhu Aedes aegypti.

Na rozdíl od většiny ostatním tento druh útočí na člověka během dne. Během sání virus pronikne se slinami do kůže, kde se "usadí" na bílé krvince. Jak bílé krvinky putují tělem, virus se množí. Bílé krvinky následně reagují tvorbou množství proteinů, a proto se objevují vysoká horečka, bolesti hlavy, kožní vyrážka, která se podobá spalničkám, dále pak bolesti svalů a kloubů.

Jak se bránit?

Proti většině těchto "komářích" onemocnění neexistují stoprocentně účinné léky. A tak je nutné spoléhat se na očkování a sítě proti komárům. Ale existují i látky, které pomáhají v boji s těmito malými nepřáteli. Nejrozšířenější je DEET, která se nachází v největším množství repelentů. Je to olejovitá kapalina, která se původně používala jako pesticid v polním hospodářství. Pokud se tyto přípravky používají podle návodu a obsahují skutečně 10-30 % této látky, jsou pro lidské zdraví i bezpečné.

DEET tak může být jedním ze způsobů, jak zabránit invazním druhům komárů dostat se do nových lokalit, kde se v minulosti nevyskytovaly.

Kdo nás ohrožuje doma?

Na které komáry je nutné dávat si pozor v České republice? Komár pisklavý patří mezi nejznámější tuzemské druhy. Ještě ve větší míře se tu nacházejí komár útočný nebo komár obecný. Larvy se živí vodním organickým detritem nebo planktonem. Tito komáři jsou méně nápadní než ostatní druhy. Dalším druhem je komár záplavový, který se vyskytuje zejména po sezonních povodních. Nejnebezpečnější je komár rodu Anopheles. Ten se v průběhu 50. let 20. století stal hlavním přenášečem malárie v oblastech jižní Moravy, Podyjí a na východním Slovensku.

Chybí vám někdo do páru? Zkuste si najít tu svojí spřízněnou duši, je to mnohem snazší, než si myslíte - v Praze, Brně, Pardubicích, Karlových Varech nebo třeba Ústí nad Labem.

[ivi]