Česko má vztah s prášky

Postupem času jsme si zvykli, že na každý sebemenší zdravotní problém potřebujeme pilulku. Paradoxně si tím zaděláváme na jiné, často závažnější obtíže.

Skoro vždycky, když jdeme s partou na kafe, někdo se zeptá: "Lidi, nemáte něco na bolest?" V tu chvíli minimálně jeden vytáhne z kabelky nebo kapsy nějakou tabletku. Jsme zkátka zvyklí, že sebemenší bolest potřebujeme okamžitě utišit, a je nám vlastně jedno, čím a jak. Hlavně, ať je to rychle. Česká republika se v konzumaci volně prodejných léků řadí v Evropě na přední příčky. Zatímco třeba ve Švédsku sáhnou lidé po prášcích jen v případě největší nouze, my je u sebe nosíme pro všechny případy.

Někteří pacienti si často neuvědomují závažnost zbytečného užívání léků, jež jsou k dostání bez lékařského předpisu. O lehkovážném užívání nebo až nadužívání můžeme hovořit u volně prodejných přípravků, zvlášť jde-li o přípravky určené k léčbě bolestí a zánětů, tj. analgetika a antiflogistika. Ženy zahánějí analgetiky nejčastěji menstruační bolesti anebo bolesti hlavy, zubů a zad. Přitom by mnohdy místo prášků stačilo upravit životosprávu, pravidelně a v dostatečném množství pít, jíst dostatek zeleniny a ovoce, bílkovin přiměřeně, pravidelně sportovat.

Málokdy si například uvědomujeme, že mezi nejčastější příčiny bolestí hlavy patří nedostatečný pitný režim, problémy s páteří nebo špatné držení těla. A to se dá řešit šetrněji a efektivněji než tabletkou. Jenže my jsme pohodlní. Tableta proti bolesti představuje pro pacienty rychlé řešení, aniž by museli vyvinout nějaké úsilí. A reklamy navíc toto chování podporují.

Hra na doktora

Kdekdo z nás si myslí, že své tělo zná tak dokonale, že se o léčbě nepotřebuje radit s odborníkem. Nadužívání volně prodejných medikamentů proto pramení i z faktu, že neradi chodíme s problémy do ordinací, kde by měl aktuální stav vyhodnotit lékař a doporučit adekvátní řešení. Vypovídají o tom i diskuze na internetu, kde si lidé mezi sebou doporučují, co zabírá na kterékoli utrpení, a posílají si odkazy, kde a za kolik se dají léky sehnat.

Samoléčení méně závažných stavů je celosvětový trend. Při nakupování léků online chybí osobní kontakt s lékárníkem anebo farmaceutickým asistentem. Právě oni mohou vedle doporučení vhodného léku pacientovi poradit i to, kdy se samoléčením už skončit a vyhledat pomoc u lékaře. 

Smrtící koktejl

Pokud se stejně budete snažit s nemocí popasovat na vlastní pěst, uvědomte si, že vám reálně hrozí nemálo problémů. Například kvůli kontraindikaci, což je podání dvou léků, jejichž účinné látky se navzájem negativně ovlivňují, si člověk může i trvale poškodit zdraví. Příkladů, kdy si člověk samoléčbou uškodí, je celá řada a setkáváme se s nimi takřka každodenně. Nemusí to být jen kontraindikace podání, ale třeba nevhodná kombinace nového léku s již užívaným.

Když se do hry vmíchají ještě antibiotika, která samozřejmě musí předepsat lékař, není radno s dalšími samovolně zvolenými léky experimentovat. Bez porady s odborníkem například nedávejte dítěti, které má antibiotika, ještě sirupy na kašel či léky na snížení teploty. Stejně tak je nebezpečné neuvážlivé mixování předepsaných léků s volně prodejnými u lidí s poruchou funkce ledvin. Co se vedlejších účinků týče, záleží samozřejmě na tom, o jaký lék a jeho účinnou látku jde.

Výrobci léků mají již ve fázi kllinického testování za povinnost nežádoucí účinky sledovat a popsat jak jejich typ, tak frekvenci, s jakou se vyskytují. Pokud se časem ukáže, že negativní působení léku je vyšší než jeho profit pro pacienta, může být lék z trhu stažen anebo je upraveno jeho používání pro užší skupinu pacientů.

Pozor na citrusy

Nebezpečí nežádoucích účinků se týká nejen léků samotných. Ke změně účinku léku může dojít i jejich nevhodnou kombinací s potravinami. Z tohoto hlediska patří k nebezpečným grep a grepová šťáva či pomelo. Zvlášť pacienti užívající léky na snížení hladiny cholesterolu by se měli grepům úplně vyhnout. Hrozí zde závažné nežádoucí účinky v podobě poškození svalstva. Změnit účinek užívaného léku může také často konzumace alkoholu, případně kouření tabákových výrobků. A ani bylinky nejsou zcela neškodné.

Na pozoru buďte hlavně u třezalky tečkované, která bývá často užívána jako přírodní přípravek na uklidnění, má však mnoho interakcí se současně užívanými léky. Snižuje například účinnost antikoncepčních tablet a silně interaguje s některými antidepresivy. Tím ovšem výčet nežádoucích kombinací léků a potravin nekončí. Při užívání některých přípravků, například antibiotik ze skupiny tetracyklinů, je nutné dodržet časový odstup mezi užívanými léky a mléčnými výrobky.

Vápník obsažený v mléčných výrobcích může totiž zabránit vstřebávání antibiotik a snížit jejich účinnost. Správné vstřebávání současně užívaných léků zároveň mohou negativně ovlivnit hlavně léky určené k léčbě průjmových onemocnění, jako je živočišné uhlí či přípravky na bázi jílu nebo léky určené k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení žaludku a pálení žáhy. U všech těchto přípravků je nutné udržet dostatečný časový odstup od běžně podávané chronické medikace, abychom neohrozili její účinek.

Já chci ještě!

V dávkování léků taky dost lítáme. Podle průzkumu veřejného mínění si lidé čtou příbalové letáky velmi zřídka. Když jdeme z lékárny s novými prášky, většinou se do letáku ani nekoukneme. Prostě věříme, že se nám nic vážného nestane. V tom neděláme rozdíl mezi předepsanými léky, volně prodejnými a potravinovými doplňky. Když nás něco bolí, vezmeme si další prášek. Myslíme si, že když nevyzobeme celé plato za den, jsme v pohodě. Jenže takové jednání se může pěkně vymstít.

Co se týče dávkování, dbají na něj hlavně těhotné ženy a matky malých dětí u léků pro jejich potomky. Naopak pacienti mladších a středních ročníků dávkování mnohdy nerespektují a léky užívají nepravidelně, zvlášť třeba při léčbě zvýšeného krevního tlaku. Nesmíme zapomenout ani na to, že u každého léčiva hrozí předávkování, u volně prodejných přípravků zrovna tak jako u léčiv vázaných na lékařský předpis. Nebezpečné je akutní předávkování, kdy si pacient vezme naráz víc tablet, než je doporučeno. Zrovna tak je ale nebezpečné i dlouhodobé užívání některých volně prodejných přípravků, které může vyústit v závislost či poškození organismu.

Žaludeční vředy například vznikají při chronickém nadužívání nesteroidních antiflogistik, tj. léků proti bolesti a zánětu, a to včetně přípravků obsahujících ibuprofen. Mezi lidmi také kolují mýty, že léky, které jsou volně prodejné, vlastně nemají valný účinek a zdravotní problém neřeší. Tak to ale není. Každý lék na trhu je účinný, což je ostatně podmínka pro jeho uvedení na trh. Ale pro správný efekt je potřeba podat správný lék správnému pacientovi a ve správný čas. Jakmile některá z těchto podmínek není splněna, může se stát, že lék prostě nefunguje.

Cesta k (ne)závislosti

Volně prodejné léky fyzickou závislost způsobovat nesmějí, je to jedna z nezbytných podmínek pro jejich dostupnost bez receptu. Psychickou závislost si ovšem můžeme vypěstovat na jakémkoli léku, stejně jako třeba potravinách. Na lécích si ale můžeme vypěstovat i závislost fyzickou. Známý je například "sanorinismus", který vzniká při dlouhodobém nadužívání nosních kapek. Jde o stav, kdy pacient má nos oteklý a ucpaný a cítí permanentně potřebu užívat další a další přípravky na uvolnění ucpaného nosu. Při dlouhodobém užívání ale nosní kapky přestávají na sliznici účinkovat, ta se stává méně pružnou a citlivou na vazokontrikční přísady. Známá je také závislost a nadužívání projímadel a přípravků na hubnutí.

Z čeho to je?

Když máte v dlani tabletku a chcete ji spolknout, měli byste také uvažovat o tom, co vlastně obsahuje. Co jsou zač pomocné látky, z nichž jsou léky vyrobené? V tomto případě buďte klidní, nejde o žádné jedy. Hlavním úkolem pomocných látek je umožnit nebo usnadnit výrobu, přípravu, uchování a podávání léků. Žádný léčebný účinek nemají, ale mohou příznivě ovlivnit například uvolňování léčivé látky v organismu.

Patří sem plniva, tj. látky, které pomáhají doplnit objem, pojiva, jež spojují léčivou látku s plnivy, kluzné látky pak zamezují lepení tabletové směsi na tabletovacím lisu při výrobě, rozvolňovadla umožňují rozpad tablety v organismu, barviva zajišťují příjemný vzhled léku a zároveň také jeho identifikaci. Chuťová a čichová korigencia pak mírní nepříjemnou chuť či vůni léčivé látky.

I s doplňky opatrně

Stejně jako jsme si zvykli ládovat do sebe tablety na bolest, sypeme do sebe také nejrůznější vitaminy a podpůrné látky, které mají za úkol posílit naše zdraví a obranyschopnost. Děláme to možná proto, že naše strava není dost pestrá a snažíme se dohnat body pomocí tabletek. Ale... Doplňky stravy podle platné legislativy nesmějí deklarovat schopnost léčit. Ta je dána jen lékům ověřeným klinickými studiemi.

Doplňky takové studie za sebou nemají, musejí být jen zdravotně nezávadné. Je ale pravda, že naprostá většina doplňků stravy má racionální základ. Vyplatí se proto brát je skutečně jen jako doplnění jídelníčku a zacházet s nimi stejně opatrně jako s léky. I při nadužívání vitaminů totiž hrozí poškození orgánů.

Hlavně také buďte v pohodě a šťastní, a pokud vám k tomu chybí vztah, tak si partnera jednoduše najděte na internetové seznamce.

Zdroj: https://www.healthline.com

[ivi]