Jaký je rozdíl mezi červeným a bílým vínem? Které víno se hodí ke kterému pokrmu? Odpověď je docela jednoduchá.
Většina konzumentů vína má své a podle sebe rozdílné preference červeného vína nebo bílého vína a tyto preference jsou založeny především na chuti. Ale pro zastánce zdravé stravy není víno díky svým nutričním hodnotám a prázdným kaloriím to pravé ořechové. Obecně platí, že červená vína jsou považována za zdravější, než vína bílá. I přesto ale kvalitní bílá vína mohou nabídnout více zdravotních výhod než některá vína červená. Ve většině případů má červené víno vyšší obsah alkoholu než víno bílé, a to díky obsahu cukru v hroznech.
Červená vína
Červená vína jsou vyráběna z tmavě červených a černých hroznů. Hlavní rozdíl je mezi bílými a červenými víny a hlavně především, že červená vína se vyrábějí z celých hroznů, včetně slupek. Slupky totiž přidají barvu a tu správnou, bohatší chuť do kvalitních a červených vín. Největším producentem a výrobcem červených vín je Francie a Itálie. V těchto zemích je i spousta vinic, kde se právě i kvalitní hrozny pěstují. Mezi neoblíbenější červená vína patří například Pinot Noir, Merlot a Cabernet Sauvignon.
Bílá vína
Bílá vína jsou na rozdíl od červených vín vyráběna a lisována bez slupek. Používají se hrozny světlé, nejlépe ty, které nemají skoro žádná nebo nejlépe vůbec žádná semínka. Většina bílých vín má ovocnou chuť a patří sem i šampaňské. Mezi vyhlášená kvalitní vína patří například Ryzlink (Riesling), Chardonnay anebo Pinot Grigio.
Bílé i červené víno je velmi dobré pro vaše zdraví. Slupky totiž přidají barvu a tu správnou, bohatší chuť do kvalitních červených vín. Největším producentem a výrobcem červených vín je Francie a Itálie. V těchto zemích je i spousta vinic, kde se právě i kvalitní hrozny pěstují. Mezi neoblíbenější červená vína patří například Pinot Noir, Merlot a Cabernet Sauvignon. Ale i přesto, že jsou vína vyrobena z ovocných hroznů, tak rozhodně nenahradí klasické ovoce a jejich příznivé účinky na vaše zdraví. Poté, co se hrozny fermentují (kvasí), ztratí hodně ze svých původních hodnot, ale zároveň získají i nové hodnoty. Obecně se říká, že hlavní výhodou bílých vín a zdravotních pozitiv, je prevence srdečních chorob a zlepšení zdraví se srdcem spojených. Pomohou vám také i jako prevence a zdravotní podpora vašich plic.
Svatomartinské víno je lehčí chuti, s výraznějším aroma. Svatomartinské víno podle sv. Martina, který má svátek 11. listopadu. K tomuto svátku se pojí vedle svatomartinského vína i svatomartinská husa. Tento zvyk o vínu a huse má pocházet již z dob Rakouska-Uherska. Od 11. listopadu by měl začít půst, který by měl trvat 40 dní a skončit až na Vánoce. Z dřívějších dochovaných poznámek je také patrné, že zrovna na den sv. Martina byly v minulosti končeny pracovní smlouvy, možná i kvůli tomu, že končily práce na poli. Husa byla zároveň i v minulých dobách používaná jako předmět k placení. V listopadu vzniká víno nové, mladé a za vlády Josefa II. se začaly prodávat produkty bez zvláštních licencí právě 11. listopadu. Až v roce 2000 si valtický vinař p. Kopeček nechal zaregistrovat název „svatomartinské“. Tuto značku následně po pěti letech odkoupil fond vinařství.
Svatomartinskému vínu předchází ještě období burčáku. Burčák je hroznový mošt, který je částečně zkvašený a vyrábí se z bílých i modrých hroznů. Na kvalitě burčáku záleží správná odrůda a vyzrálost hroznů. Hrozny jsou nejenom z Česka, ale také z Maďarska, Itálie anebo Rakouska. Burčák je tzv. mezi-produkt při výrobě vína. Obsah alkoholu u tohoto zkvašeného moštu obsahuje nejméně 1% a nejvýše až 7%. Burčák vzniká lisováním hroznů, které následně kvasí, díky kvasinkám a jejich přirozenému zrání. Toto první víno obsahuje také spoustu zdraví prospěšných látek, jako jsou například vitamíny skupiny B. Burčák může být buď světlý anebo tmavý, kvůli druhu hroznů, ze kterých je vyroben. Červený burčák není čirý, zrovna tak jako bílý a může se u něj vyskytnout jemná usazenina, kvůli zmiňovaným kvasinkám.
Červené víno
Červená vína se mají konzumovat k tmavým masům jako je hovězí a k tmavým pokrmům.
Bílé víno
Bílá vína se mají podávat se světlým masem, jako je například maso kuřecí, krůtí, ryby a ke světlým omáčkám.
Vepřové maso
K vepřovému masu se hodí červené víno plnější chuti a nelépe mladšího ročníku. Z výběru vín, která jsou dostupná, se nejvíce hodí Modrý Portugal.
Hovězí maso
Hovězí maso výborně doplní chuť plného a vyzrálejšího červeného vína jako je Cabernet Sauvignon.
Rybí maso
Velmi záleží na tom, jak je ryba upravena a zda je sladkovodní anebo mořská. K mořským rybám se nejlépe hodí bílé víno s označením Chardonnay, k sladkovodním zase bílé víno jako je, Ryzlink vlašský anebo Sylvánské zelené. Tato vína jsou vyzrálá, a proto podpoří chuť rybího masa. Jestli chcete rybu dělat v trojobalu anebo smažit, tak můžete zvolit, stejně jako u mořské ryby Chardonnay anebo například Ryzlink rýnský.
Drůbeží maso
Opět jsou nejvhodnější vína bílá, která jsou mírně aromatická. Jedinou výjimkou může být krocan, ke kterému se může konzumovat červené. K drůbeži se ale obecně hodí víno bílé jako je Pálava a Müller Thurgau.
Víno a sýry k sobě neodmyslitelně patří.
Tvrdé sýry
Tento druh sýrů se nejlépe hodí k vínům, jako je bílé víno – Veltlínské anebo červené víno – Frankovka nebo Modrý Portugal.
Plísňové sýry
Jedná se o sýry, které mají určitý druh plísně. Nejvíce u těchto sýrů vyniknou vína červená jako například Frankovka nebo Cabernet.
Měkké sýry
K sýrům měkkého typu se hodí vína jemná, s nasládlou chutí a rozhodně jenom bílá.
Červené víno lze skladovat jen v chladném sklepě, bílé by mělo být v lednici. Láhve by měly vždy nejlépe ležet. Nejlepší na servírování u bílých vín je nádoba s ledem, do které bude celá láhev umístěna, stejně jako u bublinatých vín a sektům.
Zdroj: https://www.vino.cz/skutecna-historie-svatomartinskeho-vina
[kač]