Bolí mě hlava, asi změna tlaku

Když se po pár ošklivých dnech objeví na obloze slunce, většinou vykouzlí úsměv na naší tváři. Pokud je delší dobu zataženo, prší nebo mrholí, zakaboníme se i my. Počasí má ale na naši tělesnou schránku větší vliv, než si myslíme. Může zhoršit náš zdravotní stav, a dokonce dokáže některé choroby vyvolat.

Kvůli počasí a jeho změnám nás může bolet hlava či klouby, můžeme špatně spát, může se ozvat stará zlomenina či jizva, zhoršit dýchání. Po čase již někteří dokážou vysledovat, co to znamená - přijde bouřka, ochladí se, oteplí se apod. Pokud je to i váš případ, vítejte v klubu meteosenzitivních lidí! Jeho členů stále přibývá: zatímco v polovině minulého století se k nim řadilo jen 30 % populace, dnes až 80 %. Jak je to možné?

Tělu chybí trénink

Lidský organismus se dokáže vnějším podmínkám, tedy i těm povětrnostním, velmi dobře přizpůsobovat. Využívá k tomu nejrůznější mechanismy, jako regulaci metabolismu, zvětšování či zmenšování průtoku krve v okrajových částech těla, pocení nebo vytvoření tzv. husí kůže. Vědomě reagujeme na změny teploty tím, že se přesuneme z venku budovy, ze slunce do stínu, a na rozdíl od zvířat máme navíc možnost se svléknout či obléknout, zatopit nebo větrat. Aby adaptace správně fungovala, je ale nutné tělo trénovat.

To znamená pobývat co nejčastěji venku, případně pravidelně pouštět do místnosti čerstvý vzduch zvenčí. A tady je právě příčina, proč tolik roste počet meteosenzitivních lidí. Spousta z nás tráví více než 90 % času v uzavřených prostorách, často navíc vybavených klimatizací - doma, v autě, v kanceláři. A bohužel to platí nejen o lidech v produktivním věku, ale také o dětech a seniorech žijících ve větších městech.

Ženy jsou citlivější

Zatímco naši předci přizpůsobovali své činnosti ročnímu období a aktuálnímu počasí, v současnosti jedeme stále naplno, ať je mráz, nebo vedro. V horkých letních dnech můžeme my Středoevropané jen závidět jižním národům jejich siesty. Dnes žijeme překotně, málo odpočíváme, pořád se za něčím pachtíme, což je další důvod zvýšené citlivosti na počasí. Lékaři potkávají meteosenzitivní pacienty den co den. Nejčastěji i s chronickými bolestmi hlavy. Dále jsou to choroby pohybového aparátu - bolesti zad a kloubů.

Počasí a jeho změny nejvíce ovlivňují chronicky nemocné, především osoby s problémy srdce a cév, po mozkových příhodách, s astmatem, s nádorovým onemocněním, ale i s roztroušenou sklerózou nebo parkinsonismem a také psychicky labilní jedince. Úzkostní pacienti budou možná náchylnější ke změnám počasí, ale pokud jsou jejich obtíže závažné a znepříjemňují jim život, může pomoci psychosomatická léčba.

Že vaše babička funguje jako barometr a umí předpovědět počasí přesněji než meteorologové? Není to nemožné. Zhruba od věku 60 let citlivost na počasí neustále stoupá, protože lidské tělo ztrácí schopnost termoregulace. Na extrémní teploty nebo prudké změny počasí jsou dále obecně citlivější ženy než muži a také malé děti v porovnání s dospělými. Lidem žijícím na venkově vadí výkyvy počasí méně - souvisí to s faktem, že oproti obyvatelům měst pobývají více venku, jsou otužilejší.

Pokud však dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu, pak v nemocnici končí častěji právě lidé z venkova, což je dáno dostupností lékařské péče a mírou vzdělanosti, která je naopak vyšší ve městech.

Bolí mne hlava, někde byla bouřka

Určité povětrnostní podmínky dokonce mohou některé choroby způsobit. Chlad i teplo, sluneční žár i mráz vyvolávající různé nemoci. Víme o chladové alergii, v létě může docházet ke slunečnímu úžehu či přehřátí s úpalem. Vcelku často se setkáváme s tzv. chladovou obrnou lícního nervu. Působením zimy a silného větru může vzniknout Bellova obrna lícního nervu. Chlad též způsobuje vazoneurózu, tzn. stažení kapilár a malých tepen, což se navenek projevuje zblednutím a bolestí konečků prstů.

Naše zdraví obecně nejvíce zatěžují prudké a výrazné změny počasí a extrémní teploty - velká vedra i silné mrazy. U různých lidí ale může dojít ke zhoršení zdravotního stavu při jiném extrému počasí. Také záleží na době, po kterou jsme extrémním podmínkám vystaveni. Nejhůř snášejí lidé vysoké tepoloty při bezvětří v kombinaci s malou oblačností, nebo naopak vysokou vzdušnou vlhkostí. Takové podmínky mohou trvat hodiny i dny. Pokud nedojde k výrazné úpravě denního režimu, můžou tyto faktory vést u starších osob i k úmrtí.

Naopak bouřka, a s ní spojený silný vítr, změna tlaku a prudké ochlazení obvykle přejde během několika desítek minut a ještě se po ní krásně vyčistí vzduch, zdravotní problémy obvykle rychle odezní. Bouřky ovšem mnohdy potrápí lidi s migrénami. Podle studie téměř třetina lidí trpících migrénou má bolesti pokaždé, když do 40 km od nich uhodí bouřka. Lidé s migrénami mají velmi citlivý mozek na všechny změny. Oblast hypothalamu reaguje na tyto změny a spouští tak procesy, které mohou vyústit v bolest.

Mnoho lidí tvrdí, že nejčastěji se tak děje při změně tlaku. Blesky a bouřka jsou spojeny se změnou tlaku, takže je to skutečně možné. Nedá se říci, že by se lékaři setkali s pacienty, kteřé reagují na bouřku až tak vzdálenou, ale možná, že si své obtíže nedali do souvislosti právě s bouřkou, o které se ani nedozvěděli. Ovšem řada pacientů má bouřku mezi spouštěči svých migrenózních obtíží. Upozorňuje se také na nebezpečí meteorologického jevu zvaného inverze, kdy se ve vzduchu hromadí škodlivé plyny, prach, saze z výfuku automobilů i z komínů a vodní pára.

Nízká oblačnost zabraňuje průchodu slunečních paprsků. Často se pak tvoří mlhy a teploty zůstávají i přes den pod bodem mrazu. Takové situace mohou trvat několik dní, v extrémních případech i více než týden. Ohrožují zdraví lidí nejen ve městech, ale i na vesnicích, kde se stále ještě topí uhlím v klasických kamnech. Inverze opět nejvíce dopadá na starší osoby a malé děti. Může způsobit podráždění sliznic a kašel, snižuje kapacitu plic, při silném znečištění se dostavují i potíže trávicího systému.

Dýchací cesty jsou zatíženy více než obvykle, klesá jejich obranyschopnost, a do těla tak pronikají bakterie a viry. Dlouhodobé dýchání vzduchu plného škodlivin se spojuje se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob i rakoviny, u malých dětí dochází ke zpomalení růstu a zhoršení funkce štítné žlázy.

Zima nám bere naše blízké

Určit vliv extrémních teplot na úmrtnost v České republice není vůbec jednoduchý úkol. Jak se totiž zlepšuje kvalita a dostupnost lékařské péče, počet zemřelých u nás rok od roku klesá. Přesto se našim odborníkům podařilo odhalit zvýšení úmrtnosti v souvislosti s extrémně vysokými i nízkými teplotami. Prokázalo se, že několik dní trvající vysoké teploty nejvíc postihují osoby starší 60 let (zejména ženy, protože těch je v této věkové kategorii víc než mužů). Efekt je výraznější ve městech než na venkově.

Přitom po odeznění tzv. vlny veder dochází k poklesu úmrtnosti, což znamená, že většinou umírají lidé, kteří by nás stejně již brzy opustili. Naproti tomu vlny chladu (nemusí se jednat o výrazné mrazy, stačí, aby se teploty několik dní po sobě pohybovaly pod bodem mrazu) ohrožují muže v produktivním věku, zejména pokud mají kardiovaskulární potíže. Pro seniory jsou nízké teploty nebezpečné, trvají-li delší dobu. Dopad chladu je výraznější na venkově z důvodu delší dojezdové vzdálenosti pro rychlou záchrannou službu (často příčinou úmrtí je v tomto případě infarkt myokardu, kdy záleží na každé minutě).

Zvýšenou úmrtnost lze pozorovat ještě zhruba 15 dní po odeznění vlny chladu, zima nám tedy bere naše blízké, se kterými bychom mohli ještě sdílet starosti i radosti mnoho dalších let.

Jak na počasí vyzrát?

Aby nás počasí ovlivňovalo co nejméně, je velmi důležitá prevence, což znamená zdravý životní styl. Vhodné je otužování, saunování, dodržování pitného režimu a vitaminoterapie z přírodních zdrojů. V některých případech se osvědčily i infuze vitaminu C. Důležité je také pravidelné střídání práce a odpočinku a pohybová aktivita především na čerstvém vzduchu. Pro chronicky nemocné a starší osoby je také důležité sledování biometeorologické předpovědi a dodržování daných doporučení. U nás ji sestavuje na každý den ústecká pobočka Českého hydrometeorologického ústavu.

Pro tuto předpověď je naše území rozděleno na šest regionů podle nadmořské výšky a zeměpisné polohy. Za určitých situací totiž může být zvýšená zátěž jen v určitých oblastech, například právě při inverzi. Biopředpověď se formuluje na základě klasické předpovědi teploty, tlaku, větru a srážek, zaměřuje se při tom na extrémní hodnoty těchto prvků nebo jejich náhlé změny. Zohledňuje jevy spojené s bouřkami (prudké ochlazení, nárazový vítr, změnu tlaku) a kvalitu ovzduší, respektive rozptylové podmínky.

Při jejím sestavení se uplatňují zkušenosti lékařů a ošetřovatelů o tom, jak lidé na jednotlivé extrémy reagují. Biopředpověď se pro každý region skládá ze tří částí: stupně zátěže (3 je nejvyšší zátěž), popisu jevů, které mohou způsobit zhoršení zdravotního stavu, a konečně výčtu, které skupiny lidí jsou ohrožené, plus doporučení, jak se mají chovat. Dnes už víme, že poručit větru a dešti nelze. Nezbývá nám tak nic jiného než se snažit žít více v souladu s přírodou a pozorně naslouchat svému tělu. Pak nás počasí jen tak nerozhodí.

Nepřemýšleli jste také o tom, že byste se začali otužovat a zkusili, co to s vaším tělem udělá? Třeba při změně vašeho životního stylu najdete i toho správného partnera.

[ivi]