Ne vždy jde všechno tak, jak si naplánujeme, takže se stává, že i ve vztahu, který byl doteď dokonalý, to začne skřípat a ne málo. Jak se v takové situaci zachovat? Nevzdávejte to a držte se následujících rad.
Můžete okolo sebe vidět páry (nebo jste sami tím párem), které už vyzkoušely mnoho věcí, o kterých si myslely, že by mohly zachránit jejich vztah. Zatím se ale zdá, že jdou proti zdi a z místa se nehýbají. Může za to nahromaděný smutek, nějaká významná (nepěkná) událost, nebo obojí. Jsou z toho již vyčerpaní. Hladina jejich vnitřních zdrojů energie pro bojování je již nebezpečně nízko. Často se cítí zničení a poražení, ptají se, jaký je vůbec smysl toho všeho. V jejich očích lze najít otázku - Máme se naučit, jak opravit tento poničený vztah, nebo začít nějaký jiný, nový a lepší? Nebo si snad máme od sebe dát pauzu a všechno v hlavě urovnat? Nebo to prostě vzdát?
Pokud se nalézáte v tomto kritickém bodě (nebo možná i ještě před ním) a přemýšlíte, jak vyřešit svůj vztah, musíte si sednout a popřemýšlet. Ano, pravděpodobně jste to dělali už několik dní, možná si říkáte, že už na přemýšlení nemáte energii, ale pokud to chcete vyřešit a nechcete se vzdát, musíte ještě poslední zbytky v nějakých skulinkách najít. Odpovězte si naprosto upřímně na těchto 6 otázek:
Řešit byste tyto otázky měli společně, i když to bude hodně těžké. Většinou je jedna strana ta poškozená a druhá strana ponížená. Jindy se může jednat o dva lidi, kteří společně vytvářejí vztahové krize, které nebyly nikdy řádně vyřešeny a jak se hromadí, dostávají se mimo kontrolu. Uvědomí si to ale až pozdě. Často tito lidé v krizi nejsou schopni slyšet druhého, poslouchat ho a naslouchat mu, protože jsou sami otupění vlastní bolestí. Jiní jsou naopak ve válce mlčenlivosti, kdy první, kdo promluví, ztratí svou energii...
Když budete přemýšlet nad tím, co vás do této situace dostalo (a nemusí to být pouze jedna na první pohled očividná věc, jak si myslíte), zaměřte se také na nějaká světlá místa - na paprsky naděje. Ty vám mohou ukázat, že šance na nápravu ještě existuje. Navzdory těm nejhorším zradám, nejbolestnějšímu chování nebo velkým zklamáním mohou tato zásadní odhalení předpovědět, zda se vztah může vrátit zpět k lásce, kterou jste znali.
Když jeden partner mluví, druhý by mu měl naslouchat nehledě na tón jeho hlasu. I když budete tedy hodně nesouhlasit a váš partner nebude mluvit zrovna příjemně, očividně má něco na srdci a je pro něj důležité to říct. Možná jste ho v minulosti přerušovali, mluvili jste jeden přes druhého, odmítali to, co říkal, nebo jste dokonce minimalizovali dobu, po kterou mohl mluvit. Zastavte toto chování a druhého začněte místo toho poslouchat. Kdyby se vás někdo poté zeptal, co ten druhý říkal, měli byste znát správnou odpověď. Přemýšlejte nad tím, co partner cítí, když mluví, a co tato slova opravdu znamenají. Když se jeden z vás rozbrečí nebo není schopný mluvit, nechte ho pokračovat, až se uklidní. Pamatujte si, že v pokoji, ve kterém se nacházíte, jste dva.
Páry, které si ztratily vzájemnou důvěru a podporu, ať již nedávno nebo po dlouhou dobu, mohou stále projevovat obavy, buď když vyjadřují autentické pocity, nebo události, které jim zlomily srdce. Pokud nejste schopni používat uklidňující slova nebo gesta, často proto, že jste obviňováni, projevte alespoň nějaký soucit svou řečí těla nebo obličeje. Je to, jako kdybyste věděli, kde je bod zlomu, ale nechcete tam jít. Soucit řídí dominance a je možný pouze v případě, kdy je člověk schopný klesnout do stejného místa bolesti jako jeho partner.
Někdy se u páru během těžkého období objeví nepřátelství, které převezme nadvládu. Hádají se pak o tom, že se hádají a jakým způsobem se hádají. Nedokážou na druhém najít nic, proč by ho měli poslouchat. Neustále se přerušují, znehodnocují, co druhý říká, a křičí na sebe. Je to takový emocionální boxovací zápas. Pak, zničehonic, může jeden partner vzpomenout nějakou událost, která se jim někdy přihodila, a oba se začnou smát. Napětí je okamžitě pryč, i kdyby jen na chvilku, a oba se na sebe dívají, jako by byli pouze dobří přátelé, kteří si na chvilku hráli na to, že se nenávidí. I když pak hádka pokračuje, můžete díky tomu vidět, že tyto dvě hádající se osoby nejsou všechno, co vy dva jste. Víte, že to přeci jen má smysl.
Každý z páru ví, co už je přes čáru. Bohužel to, že to ví, neznamená, že se nebudou k této čáře (lepší je asi přirovnat to k útesu) příbližovat na maximální možnou vzdálenost. Naučte se zastavit se v tom pravém momentě, kdy byste mohli říct nebo udělat něco, přes co by se ten druhý nemusel přenést. Když se na to budete soustředit, určitě se vám to povede. Můžete si navzájem sdělit několik slov, slovních spojení nebo vět, kterým byste se měli vyhýbat, protože to druhého bolí, když se vyřknou. Stejně tak se vyhýbejte některým činnostem z minulosti, které by mohly druhého hluboko zasáhnout. Budete mít pak spolu neviditelnou smlouvu o tom, jak nepřekročit hranici.
Je normální, že lidé používají situace nebo lidi z minulosti, aby něco odůvodnili nebo na něco poukázali. Stává se to většinou v případě, kdy jednomu partnerovi dochází argumenty a cítí, že když poukáže na minulost, tak to přidá na jeho pravdě. Páry, které spolu dobře komunikují, zůstávají i při řešení různých problémů v současném čase a mluví o tom, co od sebe očekávají a potřebují právě teď. Nepokoušejí se druhého přesvědčit o názoru, který bude dobrý pro něj samotného, ale na úkor toho druhého. Jestliže bude mít jeden tendence se vracet do minulosti, druhý by mu měl podat pomocnou ruku tak, že se bude snažit upozornit na problém, který teď řeší.
Nezáleží na tom, jak zranění, rozzlobení jste nebo jak rádi byste se druhému pomstili, i tak lze vidět, že jeden nebo druhý nejste úplně ztracení lidé, kteří by neměli ani špetku důvěry nebo úcty. Různé věci mohou vztah hodně narušit, ale ani jeden z páru by o druhém neměl říct (a neměla by to být pravda), že není hoden jeho lásky a základního respektu.
Ukazování prstem na toho, kdo je na vině, je hra moci. Je tu špatný člověk a dobrý člověk, který vyhrál bitvu, ale prohrál válku. Mnoho párů se utápí v tom, jaká je odpovědnost a jaké jsou důsledky. Oba si musí uvědomit, že jsou přínosem ke všem věcem, které se staly. Bude to chtít trochu (hodně) snahy a trénování, ale jakmile si uvědomíte, že se vydáváte tímto dobrým směrem, půjde to hned lépe.
Kde není život, tam není žádná naděje. Pokud se hádáte, jste naštvaní, křičíte - i to je život. Nedostaňte se do fáze, kdy jen sedíte, koukáte, nepromluvíte ani slovo a přejete si být kdekoliv jinde, než v této místnosti se svým partnerem. I hádky představují vášeň a té jsou dva druhy, lehce ji proto můžete přetvořit na tu milostnou.
Všechny tyto body v současné době pouze čekají, až je objevíte a začnete je ve svém vztahu a životě používat. Možná se vám může zdát, že to nepůjde, ale dobré věci si člověk v životě musí nějak vybojovat, musí ukázat sobě i partnerovi nějakou snahu, aby se staly. Často jsou vodítka hned pod povrchem, ale naučili jsme se pod něj nekoukat, protože to stojí moc námahy. Udělejte to, možná budete překvapeni. Nahraďte vaše staré a škodlivé chování, které vás dostávalo do problémů, novým. Bud skvělé pozorovat, jak necháváte temnotu za vámi a před vámi bude svítit nadějné světlo.
Jestliže víte, že tohle sami nezvládnete, a raději byste se spolehli, aby na vás někdo dohlédnul, popř. vám ještě dále poradil, navštivte společně v některém městě partnerskou poradnu.
[Lil]
Zdroj: