Domů

Seznamovací dotazník

Rychloseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

7 legendárních bytostí

31.červenec 2017
7 legendárních bytostí

Lidé vždycky věřili, do dnes někteří věří, že náš svět obývají další inteligentní bytosti, které jsou záhadné a mají magické schopnosti. Kde se tu ale vzaly? Dá se jejich existence vysvětlit?

Minotaurus

  • S netvorem s býčí hlavou byste se mohli setkat na Krétě.

V dávných dobách si lidé těžko uměli vysvětlit řadu přírodních jevů, jako bylo zemětřesení nebo vlny tsunami. A tak si začali vytvářet legendy. V řecké mytologii je Minotaurus nebezpečná bestie, která žije v obrovském labyrintu pod zemí. Legenda praví, že manželku Pasifae krétského krále Minoa obsedl bílý býk. Ta potom porodila syna, tvora s lidským tělem a býčí hlavou, který ale toužil po lidské krvi. Kvůli němu nechal král vybudovat slavným athénským stavitelem a sochařem Daidalem spletitý labyrint, do kterého svého nevlastního syna schoval.

Býk je v minojské kultuře na Krétě jedním z hlavních symbolů, a tak býčí hlava zakotví i na těle Minotaura. Ale ve starších verzích tohoto mýtu se detailní podoba netvora vůbec nikde neobjevuje. Jen je zdůrazňováno, že je netvor uvězněn pod zemí a jeho řev je tak silný, že způsobuje záchvěvy země.

Zemětřesení nahradilo Minotaura

Kréta leží v místech, kde se jedna litosferická deska zasouvá pod druhou. Tato zóna je příčinou velmi častých zemětřesení, mnohem častějších než jinde. A to je pravděpodobně důvod, proč se Kréťané obávali řevu Minotaura v podzemí, pokusili se tak vysvětlit náhlá zemětřesení.

Podoba napůl muže a napůl býka pochází nejspíše až z pozdějšího řeckého převyprávění báje, která má základ v zaniklé historické kultuře Minojců. K mýtu přispívají i úlomky minojské keramiky, na kterých jsou vyobrazeni muži zápasící s býky.

Podvržené děti

  • S těmito dětmi se můžete setkat ve skandidávské, keltské, germánské i slovanské folkloristice.

Pohádky vyprávějí příběhy, kde víly unášejí děti a zanechávají místo nich své vlastní děti. Tito podvržení nezbedníci jen křičí, odmítají mluvit, vydávají podivné zvuky, divně se pohybují nebo mluví k neviditelným věcem a bytostem. Také mají nemají žádné vztahy k rodině a nenavazují žádná citová pouta. Dříve za to mohly víly nebo samotný satan, ve středověku se takové děti považovaly za ďábelské. Příběhy vyprávějí i o tom, že je zabíjely nebo opouštěly. Někteří lidé tomu věří do dnešního dne, především v Irsku, Bavorsku a ve východní Evropě.

Autismus

Mnoho z těchto projevů jsou příznaky autismu, nemoci charakteristické neschopností navazovat vztahy s lidmi a také poruchami v mluvené i neverbální komunikaci. Autistické děti se z počátku zdají normální, symptomy nemoci se projeví, až když trochu povyrostou. To bylo pravděpodobně příčinou pověstí o ukradených dětech a nahrazení jinými.

I dnes se lékaři někdy setkají s tím, že matky autistických dětí jsou přesvědčeny, že jim jejich vlastní dítě někdo ukradl.

Duchové

Duchové

  • Setkáte se s nimi v mnoha kulturách.

Fenomén neviditelných bytostí se pokoušelo vysvětlit mnoho teorií, a to i okultismus a spiritismus, ke kterému patří vyvolávání mrtvých. Švýcarští vědci nedávno dospěli k názoru, že duchové mohou být iluzí mozku, způsobenou nemocí, horečkou, únavou nebo stresem.

Věda dává vysvětlení

Vědci dělali pokusy s robotickou paží, kterou dobrovolníci ovládali ukazováčkem. Signály z této paže se vysílaly do další robotické paže, která byla umístěna tak, aby se dotýkala jejich zad. Když signály probíhaly současně, vytvořilo to iluzi, že se lidé dotýkají vlastních zad. Ale když se stlačení ukazováčkem a dotknutí zad lišilo o 500 milisekund, stalo se něco podivného. Dobrovolníci po testech hlásili, že měli pocit, jako by je někdo sledoval nebo se jich na zádech dotýkaly neviditelné bytosti. Nebo měli pocit, že jsou tam neviditelní lidé.

Dva znich byli tak vystrašení, že požádali o zastavení pokusu. Odborníci tvrdí, že za normálních podmínek je mozek schopný vnímat jednotný obraz sama sebe. Ale když systém funguje zmatečně kvůli nemoci nebo v tomto případě robotické paži, vytváří se iluze ještě jednoho těla, které už jako lidé nevnímají jako "já", ale jako přítomnost někoho jiného.

Tulení panny a finfolk - obojživelní čarodějové

  • Jsou k nalezení v keltském a skandinávském folkloru.

Tulení panny jsou bytosti, které se mohou měnit z tuleně na člověka a někteří muži je chytali, aby jim sloužily jako manželky. Aby s tak mohlo stát, museli jim ale ukradnout tulenní kožich, aby se již v tuleně nemohly přeměnit. Ženy z těchto míst se oblékaly do tuleních kožichů a plavily se na kajacích až na Shetlandy. Detaily v pověstech o nich se mění a tulenní panny jsou na světě.

Na skotském souostroví Orkneje se tradují příběhy o podobných bytostech zvaných finfolk. Na rozdíl od tuleních panen to jsou zlí obojživelníci, čarodějové a čarodějnice, které se mohou proměnit ve zvíře a číhají při březích ostrovů a nepozorné lidi stahují do svých podmořských obydlí.

Inuité

Někteří badatelé věří, že tyto bytosti byly zaměněny za Inuity, kteří připlouvali na ledovcích na východ a na jih a v lidových bájích obyvatel Orknejí se proměnili v legendární čaroděje.

Skřítci

  • Skřítci na vás čekají na Islandu.

Islandské pověsti jsou plné skřítků. Odborníci tvrdí, že zakořenilli na Islandu teprve nedávno. Dříve se na skřítky věřilo jen málo Islanďanů, ale od roku 1971 se to změnilo. Proč? Protože tehdy nešikovný řidič buldozeru způsobil škodu při přesouvání kamenů na předměstí Reykjavíku a vše svedl na skřítky. Nikdo mu nevěřil, ale skřítkománie byla na světě.

Skřítci sice existují v mnoha evropských kulturách, ale podle odborníků měli velký význam hlavně pro první kolonisty Islandu, kteří našli ostrov pustý, a to se jim nelíbilo.

Popularita dobyvatelů

Aby se nestali tito kolonisté prvními obyvateli, protože chtěli mít pověst hrdinů, kteří se tvrdě utkali s domorodci, vymysleli si pověsti o tom, jak porazili alespoň skřítky.

Kyklopové

Kyklopové

  • Je jich plná řecká mytologie.

Jednoocí obři se dají vysvětlit tím, že staří Řekové nalézali prehistorické fosilie. V roce 2003 se na Krétě našly kosti vyhynulého obrovského vzdáleného příbuzného slona. Byl asi 5 metrů vysoký a měl chobot dlouhý 1,4 metru. Takové kostry musely Řeky zarážet nejen svou velikostí, ale jistě i dírou v jejich lebce. Bylo pro ně jednoduché si představit, že jde o oční důlek Kyklopů.

Kyklopie

Dalším vysvětlením může být kyklopie, což je vzácná vada, při které se oční důlky nerozdělí a postižený má pouze jedno oko. Někdy se tato vada vyskytuje i u zvířat. Takové děti i zvířata bohužel umírají brzy po narození. Je pravděpodobné, že staří Řekové tuto nemoc znali.

Satyrové

  • Ptejte se po nich u starých Řeků a Římanů.

Ti věřili, že odpudivé bytosti v podobě napůl kozla a napůl muže nejsou jen legendou. Podle nich žili ukryti v nepřístupných místech u Středozemního moře. Ve starověku prý kejklíři vystavovali mumie satyrů na veřejných místech. V té době se také používaly masky satyrů, vyrobené z kůže. Dělníci, kteří pracovali v lomech na ostrovech Paros a Chios vykopávalli fosilie, o kterých tvrdili, že vypadají jako bůh Pan a Silenos a oba byli podobní satyrům, měli velké hlavy s nelidskými rysy, uši kozla, kopyta a rohy.

Co na to historici

Je těžké si představit, na co v dolech lidé naráželi, ale je známé, že lidé ve starověku připisovali fosiliím mýtický původ. Jsou také přesvědčeni, že tělo satyra vystavené v Antiochiii má zvláštní původ. Mohl to být dělník, kterého zasypala nehoda v dole a sůl ho mumifikovala. Sůl jeho tělesnou schránku zakonzervovala, zachovala vlasy, svaly, kosti i vnitřní orgány. Ale i tak byl silně zdeformovaný a podobal se antickým satyrům.

Vy si vyberte nějakou krásnou bytost na online seznamce.

Zdroj: https://en.wikipedia.org

[ivi]

Sdílejte tento článek na: