Zabijačka, průvod maškarád, tancovačka a hlavu drtící kocovina, smysl masopustu se změnil nebo vytratil. Ne mnoho lidí tradici půstu dodržuje, jak bychom také mohli odolat potravinami narvaným supermarketům? Ani večerky nevypadají, že by se připravovaly na postní období. Uvědomujeme si dnes důvod masopustních oslav? Dodržujeme čtyřiceti denní půst?
Porozhlédneme-li se kolem sebe, přesvědčíme se, že masopust víceméně zmizel. V běžném životě nepociťujeme rozdíl mezi obdobím plným hodů a oslav, a tím kdy bychom měli žít střídmě: odpustit si kousek masa a dopřát tělu očistu. Naopak obchody praskají ve švech stejně jako oblečení na šedesáti procentech zákazníků. Může masopust přinést člověku v modernizované, technologiemi překypující, společnosti něco dobrého, třeba i zásadního?
Původně slovo označovalo období půstu od Popeleční středy až do Velikonoc. Časem se posunul jeho význam na čas hodů, veselí a tancovaček, tedy od taneční neděle do oné již zmíněné a jinak nazývané „škaredé“ středy. Dnes se pod slovem masopust chápe celé období po Vánocích, kdy se pořádají bály, taneční zábavy a karnevaly (či lidově šibřinky) a trvá v podstatě od Tří králů do konce února.
Tradičními maskami v průvodu jsou medvěd s medvědářem, kozel a slaměný panák. Fantazii se nijak meze nikdy nekladly. Pochod maškarád za hudebního doprovodu místních muzikantů se stal oblíbenou lidovou zvyklostí. Končil se pochováním basy, aby nikdo nehrál a netancoval, jinak by se ve vsi zjevil ďábel v zeleném kabátci.
Masopust se slaví všude po Evropě, ve své podstatě jde o propojení pohanských „bakchanálií“ a očekávání křesťanských Velikonoc, vzkříšení Ježíše Krista. V Itálii se slaví karneval, ten pochází ze slova carni-val tedy v úplném překladu získání valere - síly z caro – masa. Období masopustu se italsky jmenuje carniprivium, což v latině má význam konec masopustu.
O tom, že jíst se musí, není pochyb, avšak trocha rozvahy ještě nikomu neublížila. Internet se hemží radami na předjarní a jarní očistu těla. Naši předkové nad tím až tak nepřemýšleli, jen si už v tak skromném jídelníčku odpustili po čtyřicet dní maso. Jedli hlavně luštěniny, pohankové, ovesné a jiné kaše. Vitamíny a stopové prvky získávali z kořenové zeleniny, jablek a jiných potravin, které bylo možné skladovat přes zimu.
Dnes se tomuto způsobu stravování říká detoxikační kůra, se kterou to mnozí neuvážlivě přehánějí a nutí svůj organismus k neuvěřitelným výkonům, aniž by mu dodali potřebnou energii. Někdo se rozhodne, že celý den bude pít jenom ovocné džusy. Jde o nešťastně zvolenou cestu, tělu se nedostává vlákniny nebo tuků (například v podobě slunečnicových semínek), aby mohlo vitamínovou bombu zachytit a zpracovat. Lidé se navíc se prolévají nadměrným množstvím vody.
Půst by se měl držet v období klidu, kdy se nemusíme honit do práce. Nedostatek energie vede k rychlému vyčerpání a nepozornosti. Důsledkem jsou chyby a naštvaný/á vedoucí. Stejně jako naši předci, jezme střídmě, ale nepřehánějme to, pokud se od nás očekává vysoké pracovní nasazení a výkony, musí tělo někde brát sílu.
[paf]
Zdroje: http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/masopust--219084
http://brtpichlavec.sweb.cz/tradice/cirkevni/masopust/masopust1.html