Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Zlatíčko, zpomal, jsi příliš rychlý

27.leden 2019
Zlatíčko, zpomal, jsi příliš rychlý

Zpomalit hektické životní tempo je v současném světě dost obtížné. Přesto se v poslední době rozvíjí hnutí, které nabádá spěchající obyvatele naší planety k tomu, aby se nikam nehnali, zastavili se, věnovali se mezilidským vztahům nebo třeba rozjímali o krásách přírody.

České republice na začátku 90. let minulého století vládla nálada, že je konečně potřeba si "vyrhnout rukávy" a po letech nicnedělání začít usilovně pracovat. Dnes, po téměř třiceti letech budování tržní ekonomiky, se můžeme ohlédnout zpět a kriticky to zhodnotit. Přání dělat svou práci dobře a uspokojit nároky zaměstnavatele je bezpochyby v pořádku. Na druhou stranu je na místě se ptát, jestli jsme po čtyřiceti letech socialistického šlendriánu nešli tak trochu "ode zdi ke zdi". 

Češi jsou dnes pátým nejpracovitějším národem v Evropské unii a v počtu hodin strávených v práci patříme ke špičce. Naše platy tomu však ani zdaleka neodpovídají. Nejenom pokladní v supermarketu, která dře za čtrnáct tisíc hrubého, je pod extrémním pracovním tlakem. Zaměstnanci se v práci často necítí dobře, a snaží se dokonce poškodit zaměstnavatele, který je někdy i šikanuje. V nedávné době se objevil případ londýnského právníka, který zaměstnavatele sabotoval tím způsobem, že na toaletě tajně dával své výkaly do nádobky s mýdlem, smíchal je s ním a ostatní ho pak používali, aniž cokoli tušili.

Jde samozřejmě o extrémní a trestuhodný případ. Hnutí odporu proti přílišnému pracovnímu vytížení však nabývá i mírumilovných forem - jde o snahu omezit práci, která zcela ovládla naše životy, zpomalit pracovní a životní tempo a nikam se příliš nehnat. V angličtině se tento trend nazývá "downshifting" neboli přesun k pomalejšímu tempu jak v pracovním, tak v osobním životě. Heslem dne se tak stává: "Zpomalit! Zpomalit, a to rychle - dřív, než bude pozdě!"

Pomalá móda

Urychlení člověka přinesly zejména technické vynálezy. Televize, mobily či počítače nás neustále pálí salvy podnětů, urychlují nervovou soustavu a v konečném důsledku vedou k tomu, že považujeme přírodu s jejím pomalým tempem za nezajímavou a nudnou. Mnohdy nám rušné město připadá jako zajímavější a inspirativnější prostředí než třeba les. Zatímco za feudalismu vládl přírodní, cyklický čas, technická proměna v polovině 19. století přinesla čas lineární a hektický. 

Zatímco ve středověku čas znamenal odbíjení věžního zvonu jenom v poledne či o klekání, digitální čas současnosti neúprosně tiká v rytmu vteřin. Každý hodně sportoně založený cyklista potvrdí, že rychlost přináší euforii. Je-li na nás však vyvíjen tlak, abychom vykonali nějakou práci rychle, zaručeně dostaneme tělo do stresu. Být pomalý je jistě fajn, ovšem pomáhá pokladní v supermarketu, pomalé připojení k internetu nebo pomalu myslící kolega v práci jsou k vzteku. Dnes si jen málodko může dovolit být pomalý.

A možná právě proto se hnutí usilující o zpomalení života nenápadně dostává do módy. Na významu nabývá takzvaná show fashion, tedy pomalá móda. Oblast módy je snadným terčem environmentalistů - objevuje se zde využívání dětské práce, plýtvání materiály nebo okázalé utrácení.

Jak doma jíte?

Móda budoucnosti by měla vycházet ze snahy o rovnováhu. Kromě důrazu na kvalitu místo kvantity bychom měli brát v úvahu podmínky, za nichž naše oblečení vzniká - tedy nepodporovat velké korporace nebo nakupovat menší počet zboží, ale zato kvalitnější produkty.

Pomalé jídlo

Jednou z hlavních organizací pomalého života je hnutí Slow Food, které roku 1986 založil italský novinář a gastronom Carlo Petrini. Jeho vlajkovou lodí se stal potravinářský festival Terra madre, který se každé dva roky koná v italském Turíně. Hektické město obklopené továrními halami se zdá být pro pořádání festivalu poněkud paradoxním místem. Kritizují se zde nadnárodní řetězce rychlého občerstvení, které "ovládají stravovací návyky obyčejných lidí", nebo producenti geneticky modifikovaných potravin, kteří podle pořadatellů zotročují biodiverzitu.

Itálie je zemí, s jejíž kulturou musí myšlenka pomalého jídla nutně rezonovat. Italové obědvají klidně i dvě nebo tři hodiny, potrpí si na kvalitní suroviny, především sýry, zeleninu, těstoviny nebo ryby. Nezapomínají ani na osobní kontakt s lidmi, kteří jim z těchto produktů oběd připraví. Přestože je k některým firmám typů McDonald´s rétorika festivalu kritická, ve skutečnosti také paradoxně podporuje konzumerismus.

Stejně tak nutně neplatí, že zpomalení musí znamenat snížení konzumu. Psychologické výzkumy naopak ukazují, že pokud se v obchodních centrech hraje pomalejší hudba, zákazníci v nich vydrží déle a více nakoupí. Hnutí pomalého jídla s hlemýžděm ve znaku zatím trpělivě zakořeňuje ve veřejném povědomí. Vytvořilo síť pomalých měst Cittaslow, která se rozšířila na více než stovku sídel ve čtvrnácti státech, včetně Jižní Koreje či Nového Zélandu.

Aby bylo město do sítě zařazeno, musí splnit minimálně polovinu z pětapadesáti kritérií, mezi nimiž figuruje environmentální politika, kvalita infrastruktury, podpora lokálních produktů nebo pohostinnost. Hnutí se drží zásad svého manifestu, jako je snížení hluku a dopravy, zvětšení prostoru pro zeleň a pěší zóny nebo podpora pro místní farmáře.

Nestydět se nic nedělat

Zdá se, že všichni se chtějí rychle naučit, jak zpomalit - tento bonmot dává k dobru při přednáškách ke svému bestselleru Chvála pomalosti kanadský novinář Carl Honoré, jedna z nejznámějších postav současné pomalé revoluce. V každém případě: i když od 630 tisíc hodin volného času v průběhu průměrného života odečteme 230 tisíc hodin spánku, pořád ještě zbude dost času nejenom na spoustu pomalu spořádaných večeří, ale i na desítky "zpomalovacích" kurzů"

Odpočívejte a nehoňte se!

Zpomalit se snaží jak manažeři utíkající do klášterů, tak vystresované maminky na meditačních lekcích. Ti všichni už v pomalosti nevidí nudu, neúspěch a stáří, ale spojují je spíše s vyrovnaností, velkorysostí a klidem. Zpomalit se nás snaží i východní filozofie, například i v ČR působí hnutí Jóga v denním životě, které propaguje přibližně dvouhodinové cvičení lekcí jógy každý den.

Pro většinu z nás jde o nesplnitelný cíl, mnohé je však možné udělat i dnes. Se zpomalováním bychom měli začít především u sebe - což takhle si dát předsevzetí, že už nebudeme svůj život tolik urychlovat? Nejsme přece otroci svých hodin. Nestyďme se za to, zůstaneme-li celý den v posteli, nebo se naučme bezstarostně odkládat hodinky a diáře. Samozřejmě, že je možné to dělat pouze dočasně - protože třeba termín uzávěrky v zaměstnání se neúprosně blíží.

Pokusit se v životě o alespoň malou změnu ve prospěch pomalosti však znamená, že se v budoucnu můžeme vyhnout zdravotním potížím, spjatým s dlouhodobým stresem.

Naučte se odpočívat

Odpočinek není luxus ani známka lenosti, ale biologická potřeba

Žijeme ve zběsilém tempu a stoprocentní výkon se snažíme odvést jak doma, tak v práci. Naše těla ale na tohle nejsou přizpůsobená, a tak nás zrazují prostřednictvím únavového syndromu, psychického zhroucení či psychosomatické choroby

Spánková vzpruha

Co se samotného odpočinku týče, zásadní je pro něj spánek. Ukázalo se, že člověk, který je vzhůru 21 hodin, podává duševní výkon srovnatelný s opilcem. Do stejného stavu se přivedeme i dvěma či třemi pozdními ulehnutími na lůžko a následným časným vstáváním. Výkonnost naopak zvýší hodinový "šlofík" uprostřed dne. Ale vysvětlujte to zaměstnavateli... I když spánek patří mezi pasivní formy odpočinku, mozek během něj horečně pracuje - upevňuje získané poznatky, zdokonaluje naučené postupy, řeší problémy

Hejbni kostrou!

Pro naši duševní i tělesnou pohodu potřebujeme vedle pasivního odpočinku i ten aktivní. V jakém poměru, to záleží především na našem povolání i vnitřním založení. Platí zásada, že člověk by měl relaxovat opačným způsobem než jakým pracuje. Máte-li sedavou práci, při které je zaměstnaná především vaše hlava a maximálně ruce na klávesnici, nejvhodnějším odpočinkem pro vás bude aktivní činnost, při které vybijete nahromaděný vztek a napětí.

Pracujete-li naopak hlavně fyzicky, bude pro vás vhodnější klidnější trávení volného času, kdy energii načerpáte. Účinnou relaxací pro úředníky stejně jako pro fyzicky pracující tak může být pohyb, stačí si jen vybrat ten správný.

Dejte se do díla!

Zapomenout nesmíme ani na tzv. sociální odpočinek. Tomu se oddáváte třeba ve chvíli, kdy jste spolu se svými přáteli anebo když s nimi naopak nejste - záleží opět na tom, jakého charakteru je vaše práce. Pracovník call centra jistě ocení, když v rámci odpočinku na něj nikdo nebude mluvit, pro toho, kdo s lidmi do styku přes den moc nepřijde, bude blahodárné, jakmile si bude moci vyjít spolu se svými přáteli. 

Je přitom jedno, zda si zajde s kamarádkou na kávu, povečeří se známými, anebo se půjde bavit do klubu. Možností, jak si udělat plnohodnotnou pauzu, je tedy nepočítaně. Je jen na vás, jaká možnost je vám nejbližší, ať už vzhledem k vašemu naturelu, či s ohledem na situaci. Každopádně, až zase budete cítit nával horka, vaše tělo i mysl se dostanou do křeče a nebudete schopni racionálně uvažovat, začněte neprodleně relaxovat. Pokud to uděláte, bude se vám žít líp.

Pořádek v životě je důležitý nejenom ve věcech a čase, ale i ve vztazích. Můžete si tedy dojít koupit – v PrazePlzniOlomouci něco hezkého anebo si udělat pořádek v životě i ve vztahu a seznámit se s někým skvělým pro zbytek života z Karlových VarůPříbramiJihlavy nebo například Ústí nad Labem.

Zdroj: https://joga.cz/

[ivi]

Sdílejte tento článek na: