Žárlivost je nemoc lásky, ne z lásky

Negativní emoce vyvolané děsivými představami nevěry, neadekvátní reakce na běžné chování partnera či partnerky. Chorobná žárlivost může zničit jinak krásný a fungující vztah. Lidé, nejinteligentnější tvorové na planetě Zemi, se nechávají strhnout k hloupému sebedestruktivnímu chování.

Druhů žárlivosti existuje tolik, kolik lidé vytvářejí vztahů: dětská žárlivost, rodičovská, pracovní, přátelská, sourozenecká a mnoho dalších. Tento článek se soustředí na partnerskou žárlivost. Podle většiny psychologů a vztahových koučů má žárlivost několik podobných prvotních příčin:

• Nedostatečné sebevědomí a nespokojenost s vlastním životem. Dotyčný(á) trpí představami vyvolanými v důsledku pocitu vlastní méněcennosti. Doslova týrá sám sebe obavami, že jeho protějšek potká někoho chytřejšího, krásnějšího, bohatšího, kdo bude umět lépe vařit, atd. Jinými slovy bude v porovnání s ním dokonalejší ve všech ohledech a partner či partnerka dá tomuto člověku přednost.
• Špatné zkušenosti z předchozího vztahu, toto slovní spojení nepotřebuje komentář. Žárlivá osoba zažila nevěru na vlastní kůži a má problém znovu důvěřovat druhému člověku. Neustále se bojí, „kdy to přijde“.
• Kořeny v dětství hledejme u jednotlivců dožadujících se neustálé pozornosti. Velká část lidí najde prapůvod žárlivosti v dětských letech, kdy trpěli a emočně strádali, protože na ně rodiče neměli čas. (Chodili například pozdě z práce, a když už měli volno, věnovali se něčemu jinému.)
• „Podle sebe soudím Tebe.“ I tak by se dal jasně a stručně vyjádřit prapůvod žárlivosti. Sami jsme si vědomi svých selhání a předpokládáme, nebo dokonce očekáváme, že druhý se zachová stejně jako my sami.

Jak se zbavit žárlivosti

Pátrejte po příčinách

Zmírnit projevy žárlivosti je hlavním cílem "postiženého" i jeho partnera, přesto se negativních emocí nezbavíte, když nenajdete jejich kořeny. Základem jakéhokoliv kvalitního vztahu je komunikace mezi partnery. Valná část mužů i žen žárlila nebo stála na druhé straně, všem je jasné, že bez diskuse to nejde. Ať už je vaše pozice v současném vztahu jakákoliv, měli byste o pocitech a chování s partnerem či partnerkou mluvit. Tím není míněno, aby se nařčený partner ospravedlňoval z něčeho, co neprovedl.

Základní otázka zní „proč“. Po skončení hereckého (hysterického) výkonu, klidně až druhý den, si v klidu se svým protějškem sedněte a promluvte. Většinou je třeba hledat příčiny u žárlivce, proč má strach ze ztráty partnera, když mají stabilní vztah.

Slavný Othello a jeho chorobná žárlivost

Žárlení vyvolává silné negativní pocity, které mohou vést až k násilí. Shakespear možná příběh pojal příliš drasticky a tragicky, ale v samotném jádru nebyl daleko od pravdy. Žárlivost se může stát i patologickou poruchou chování. V tento moment žárlivý člověk může být pro svůj protějšek nebezpečným. Jde o chorobnou žárlivost, která si získala výstižné pojmenování Othellův syndrom. Postižená osoba neustále svůj protějšek podezřívá z nevěry, ačkoliv ji chybí jakékoliv důkazy nebo smysluplné podněty. Zvládne vše překroutit, aby realita odpovídala katastrofickému scénáři, jež vykonstruovala. Někdy Othellův syndrom může být způsoben metabolickým nebo organickým postižením mozku.

Othellův syndrom lze léčit jedině s odbornou pomocí. Pokud přistihnete sebe sama, že jen trochu žárlíte, nemusíte hned pelášit k lékaři, s reakcí (scénou) počkejte. Snažte se oddálit negativní emoční výstup nějakou činností, zaměstnejte své ruce i hlavu. Až se uklidníte, zjistíte, že důvod k žárlivosti byl jen bludem ve vaší mysli. Jestliže se vám neustále vrací, svěřte se své partnerce nebo partnerovi, společně jistě naleznete řešení.

[paf]