Žárlivost jako důkaz lásky?

K lásce patří žárlivost, anebo také "kdo nežárlí, nemiluje". Není to, ale jen náš pocit, kdy momentálně nedokážeme a nejsme schopni toho druhého ovládat? Stav, kdy nemáme něco pod kontrolou a obtěžují nás divné myšlenky?

Každý z nás je ovládán myšlenkami. Všichni o něčem stále přemýšlíme a někdy se může stát, že nás myšlenky pohltí a získají nad našim dosavadním reálným pohledem a postojem převahu. Určitě všichni znáte ten pocit, kdy jste si stoprocentně jistí, věříte, víte a pak najednou stačí někoho potkat, něco si přečíst, slyšet někoho názor či špatnou zkušenost a najednou jsou tu myšlenky. Myšlenky, které vás mohou sežrat a mohou vám ublížit víc, než si dovedete představit či připustit. A jak takové pocity mohou souviset s láskou? Láska nás má posouvat dál, má nám přinášet radost. Láska je v podstatě takový dobrovolný svazek dvou lidí, vždyť kdo nechce, nemusí v něm být. Žárlivost do vztahu určirě patří, ale kde je její hranice? Každému z nás dělá dobře, když víme, že ten druhý "trošililinku" žárlí, podpoří to naše pocity, že mu na nás záleží a že nás miluje. Kdyby nemiloval, nezajímal by se. Je ale důležité vědět, do jaké míry je tato pozornost upřímná. Jak se vy sami cíte, když žárlíte? Víte co svou žárlivostí vůbec dáváte najevo?

Vyjadřujete strach! Strach, že si sami nevěříte a bojíte se, že o toho druhého můžete přijít. Je to strach, který vás dostane, začnete ztrácet svojí osobnost a váš vztah půjde do kytek. Ztratíte svoji jiskru, která se vašemu partnerovi líbí a budete žít v pocitu strachu. Je to snižení své osoby, pochybujete o sobě a žárlíte, necháte se ovládat zbytečnými a špatnými myšlenkami, neveříte sobě ani partnerovi. Ze strany partnera pak můžete samozřejmě jen očekávat negativní zpětnou vazbu. Když budete věřit, nemáte důvod pochybovat a když budete navíc věřit v sami sebe, tak nebudete žádné černé myšlenky hledat a když budete opravdu milovat, nebudete mít pochybnosti, černé myšlenky a už vůbe ne předsudky.

Jak poznáte, že máte doma chorobného žárlivce? Žárlivce, který už to přehání a který překračuje ve svém chování zdravou hranici?

Věří vám?

Pokud máte doma partnera, který pořád řeší, že vás nemá na očích, že mu zahýbáte všude a s každým? Nevěří vám, ani pokud se mu snažíte pořád dokola vysvětlit, že nic neděláte? Pozor na to, až vás to začne urážet a pozor, pokud na vás vztáhe ruku.

Pronásleduje vás?

Stopuje vás? Pronásleduje vás? Kontroluje vás, zda jdete tam, kam jste opravdu řekli? Ptá se okolí, jestli jste tam opravdu byli? Kontroluje vás a ještě řeší, jak jste se chovali?

Zpovídá přátele?

Volá vašim přátelům a řeší, zda to, co jste řekli je opravdu pravda? Vyzvídá, zda jste řekli o své minulosti, přítomnosti opravdu vše. Přátelům se to zdá divné a řeší s vámi, zda je to normální a zda to nepřehání.

Šumuje vám ve věcech?

Není zcela normální chování, ani pokud vám prohledává tašku, mobilní telefon či vaše osobní věci.

Pořád volá a poutá na sebe pozornost?

Ať jste v práci anebo doma, pořád volá, kontroluje, zda jste opravdu tam kde máte být. Neřeší, zda je den či noc, zavolá kdykoli.

Vyhrožuje a citově vydírá?

Není nic horšího, než když začne vyhrožovat, jak si ublíží, pokud ho opustíte nebo se nebudete chovat podle jeho představ.

 [kač]