Vztahy z rozumu nepatří do středověku

Pokud pomineme rodinné a kulturní zásady zemí Blízkého i Dálného východu, včetně zvyků v některých afrických státech, vztahy z rozumu nastupují své znovuzrození v moderním západním světě. Dvacáté první století se možná ponese v duchu vztahů a sňatků z rozumu, jelikož vášeň i city rychle vyprchávají a lidé začínají sázet spíše na svou hlavu než na srdce.

Vztahy i sňatky z rozumu převládaly po celou historii, určitou svobodu a volnost v tomto ohledu přineslo až dvacáté století. Místo rozumu převzal své místo cit ruku v ruce s láskou. Lidé přestali tolik přemýšlet i hodnotit partnera a začali poslouchat hlas svého srdce. Mnoho z nich ve svých náhlých vzplanutích několikrát vyhořelo a vedení se opět ujal rozum. Ten se dostává do popředí a pomalu u mnohých přebírá vedení.

Přežije spíše vztah z lásky nebo z rozumu

Nyní mluvíme o vztahu a ne o manželství, které pokud vše dobře dopadne, je vyústěním vztahu. Podle statistik a psychologů má v několika ohledech větší šanci na přežití vztah z rozumu. Lidé vstupují do svazku a znají své pozitivní i negativní stránky. Nežijí zahaleni iluzemi, nechtějí toho druhého předělat, jednoduše jsou smířeni se stavem věcí a z větší části jim vyhovuje. Vztahy z rozumu se velmi často rodí na internetových seznamkách. Lidé si vzájemně vyhovují z hlediska společenského postavení, zájmů, intelektové roviny i vzhledu, a rozhodnou se pro společný život. Jsou z nich spíše skvělí parťáci než zamilovaně hledící pár, ale neznamená to, že mezi nimi chybí láska. Ta má jen jinou podobu, avšak postrádají prvotní jiskření.

Podle mnohých odborníků a vztahových koučů existuje riziko, že v takovém vztahu začne jeden z partnerů strádat v emocionální rovině. Náhle může být zmítán city k někomu jinému, jelikož se mu jich nedostává dostatek od jeho současného partnera (partnerky). Přesto jsou tyto vztahy považovány za stabilnější a déle trvající.

Jít za hlasem svého srdce

Naproti tomu láska jako vystřižená ze Shakespearových dramat nebo filmů Woodyho Allana má hodně co do sebe. Tělem i duší zmítají neuvěřitelné pocity štěstí, člověku připadá svět neskonale krásnější bez ohledu na počasí a bručícího šéfa v práci. Dva do sebe po uši zamilovaní lidé nic nepotřebují, dokonce ani nemají tolik hlad jako dřív.

"Zlí" skeptiční jazykové varují, že vzplanutí vyhasne a zbyde jen smutná realita, kdy chudý studentský byt už nepůsobí tolik „undergroundově“ a romanticky. Prázdná lednice už není symbolem nespoutaného života a lidé si začínají více všímat a uvědomovat chyby toho druhého. Mají pocit, že se změnil a neuvědomují si, že takový byl vždy. Stačilo jen otevřít oči.

Co si vybrat?

Postupovat racionálně zní slibně, ale chybí tomu nevysvětlitelné lechtání u srdce a bláznivé výpravy za východem slunce, když je pod mrakem a podobné bláziviny. Vydrží déle vztah z lásky nebo z rozumu? Ideální je kombinace obou. Člověk by neměl snižovat nebo ustupovat ze svých hodnot, přání ani snů, a prohlédnout si potencionální protějšek střízlivě než naplno propadne kouzlu oné omamné zamilovanosti.

[paf]