Bylo by krásné, kdyby nám z kohoutků našich dřezů a umyvadel vytékala voda, kterou skutečně můžeme pít. Ale nic není ideální a proto ani voda v mnoha českých domácnostech není bohužel dostatečně kvalitní. Pokud nemáte to štěstí a nevlastníte rodinný domek s vrtem na vodu, kde existuje možnost kvalitu vody přímo kontrolovat a ovlivňovat, nezoufejte. Existuje hned několik možností, jak se postarat o to, abyste vy i členové vaší rodiny mohli doma pít kvalitnější vodu.
Voda, která nám doma teče z vodovodních kohoutků, je kvalifikovaná jako pitná. Jistě, jinak bychom ji přece nemohli pít. V praxi to znamená, že voda je podrobována pravidelným rozborům a musí splnit konkrétní hodnoty, aby mohla být označena za pitnou. Jsou ale hodnoty jednotlivých látek, které nesmí být překročeny, aby voda byla ještě pitná, stanoveny správně? Nebo označení pitná voda znamená, že její konzumace nevyvolá v našem těle zdánlivě žádnou negativní reakci, ale z dlouhodobého hlediska může našemu organismu škodit? Toť otázka.
Cesta kohoutkové vody začíná u jejího zdroje. V České republice jde z poloviny o podzemní vody a z poloviny druhé o povrchové zdroje. Voda dále prochází procesem čištění v úpravnách vody, kde se používají různé chemické látky jako je chlór, oxid chloričitý, chlornan sodný, manganistan draselný nebo vápno. Poté se voda dostává až k nám domů a když teče kovovými trubkami, nabaluje na sebe těžké kovy. Když voda teče pro změnu plastovými trubkami, může docházet k vylučování dalších toxických látek, které minimálně mění chuťové vlastnosti vody.
Můžeme samozřejmě dát naši vodu na rozbor do laboratoře, abychom zjistili její přesné složení. Cena základního rozboru se pohybuje kolem 1 600 Kč. Zkusme však nejdříve vsadit na přirozenou citlivost našeho těla na nežádoucí látky. Prvním indikátorem kvality vody je její chuť. Chuť vody by měla být lahodná, měla by jemně šimrat naše chuťové pohárky. Když se těmito pocity necháme vést, kvalitní vodu poznáme i bez důkladných vědeckých rozborů.
Pokud se nám to přeci jen nedaří nebo svému úsudku z nějakého důvodu nedůvěřujeme a potřebujeme pragmatičtější důkaz, můžeme provést test. Není nic jednoduššího než natočit sklenici vody z kohoutku a k tomu si připravit sklenici vody z jiného zdroje. Pro porovnání můžeme použít kupovanou balenou vodu, přefiltrovanou vodu z filtrační konvice nebo vodu ze studánky. Nejdříve můžeme prozkoumat vodu pohledem. Měla by být absolutně čirá, nezakalená a bez zjevných nečistot. Pokud je voda zakalená do bíla, jedná se o obsažený chlór, který se používá k čištění vody. Po testu pohledem můžeme přistoupit k testu chuti. Ochutnejte vodu z jedné i z druhé sklenice a zkuste popsat rozdíly, které v chuti cítíte. Teď už si jistě dokážete odpovědět na otázku, zda je vaše kohoutková voda dostatečně chutná na to, aby byla kvalitní.
Provozovatelé veřejných vodovodů a studní mají ze zákona povinnost sledovat kvalitu vody pravidelným zajišťováním rozborů této vody. Všechny laboratorní výsledky jsou poté sdružovány v jednotném informačním systému, který tvoří zdroj pro Zprávu o kvalitě pitné vody, kterou každoročně vydává Státní zdravotní ústav.
Z nejaktuálnější Zprávy vyplývá, že v roce 2015 bylo zásobeno pitnou vodou ze sítí veřejných vodovodů celkem 9 997 306 obyvatel ČR. Z toho téměř 18 % obyvatel bylo zásobeno vodou, ve které bylo nalezeno překročení limitu alespoň jednoho ukazatele jakosti pitné vody. V roce 2015 bylo zaznamenáno a hlášeno celkem šest případů potvrzených epidemií (nákaza, otrava nebo jiná onemocnění) z pitné vody a to v šesti krajích ČR – Zlínský, Jihomoravský, Jihočeský, Moravskoslezský, Vysočina a Praha.
V letech 2004 až 2015 docházelo z celorepublikového hlediska k postupnému mírnému zlepšování jakosti pitné vody. Tento trend se ovšem zastavil právě v roce 2015, kdy bylo naměřeno častější nedodržování limitů ukazatelů jakosti pitné vody než v minulých letech. Ve vodě byla nacházena zejména vyšší koncentrace pesticidních látek a jejich metabolitů. Další ukazatelé, u kterých byl nejčastěji překročen hygienický limit, jsou dusičnany, uran, ukazatele pH, mangan a železo.
Pokud jste dospěli k názoru, že voda, kterou máte doma k dispozici, není dobrá, máte hned několik možností, co s tím dělat. Někdo bude nejdříve na pochybách, zda je opravdu nutné v tomto ohledu něco podnikat a jestli ta jeho kohoutková voda opravdu je tak špatná. Toto váhání je pochopitelné. Pojďme si totiž přiznat, že je nanejvíc pohodlné doma pouze otočit kohoutkem a ve stejném okamžiku vodu skutečně mít. Pokud se přeci jen rozhodnete pro zlepšení kvality vaší domácí vody, vaše tělo se vám štědře odmění a jako bonus budete mít ze svého konání skvělý pocit!
Nejjednodušší a nejrychlejší způsob, jak zkvalitnit vaši domácí vodu, je pořídit si filtrační konvici. Na trhu je již dnes k dispozici celá řada značek, nabízející filtrační konvice v různých provedeních, rozličných tvarech i všemožných barvách. Většina z nich funguje na principu uhlíkových filtrů, které se vždy po nějaké době (cca 1 měsíc) vyměňují. Filtrování odstraňuje z vody nežádoucí látky jako je chlór, některé pesticidy, těžké kovy – olovo, měď, hliník apod. Některé filtry rovněž obohacují filtrovanou vodu o minerální látky jako je hořčík nebo vápník. Filtrování vody ve filtračních konvicích také napomáhá snižovat tvrdost vody, což by jinak zapříčinilo vznik vodního kamene. Cena filtrační konvice se pohybuje od 200 Kč do 900 Kč a cena jednoho nového filtru je potom cca 100 Kč.
Pokročilejším řešením jsou potom filtry, které se umístí přímo na kohoutek a voda se tak filtruje při protékání. Filtrováním se z vody odstraňuje chlór, mechanické částice, kal, olovo, pesticidy nebo chemická rozpouštědla. Zároveň se filtrováním neztrácejí z vody minerální látky původně ve vodě obsažené. I v těchto filtrech je po nějaké době (cca 3 měsíce) nutno měnit filtrační vložky. Existují také varianty vodních filtrů, které se instalují pod dřez. Pokud se rozhodnete pro koupi filtru na vodu, udělejte si nejdříve důkladný průzkum možností. Některá zařízení sice filtrují vodu, ale přidávají do ní navíc jiné nežádoucí látky jako stříbro a podobně.
Kromě filtrování vody na denní bázi můžeme, alespoň čas od času nebo nejlépe pravidelně, vyrazit načerpat živou vodu k přírodním zdrojům, jakými jsou studánky a prameny. Ty se velmi často nachází v lesích a na turistických trasách a proto jejich návštěvu můžete spojit například se sobotním rodinným výletem. Při putování lesem přijde voda ze studánky každému vhod. Zkuste se u ní na moment zastavit, natočit vodu do hrníčku, visícího pravděpodobně hned vedle pramene na hřebíku, a vychutnat si doušek živé vody, protékající přírodou.
Velké množství nejrůznějších veřejně přístupných přírodních zdrojů vody je rozeseto po celém území České republiky. Na stránkách Národního registru pramenů a studánek, který je provozován spolkem s názvem Mladí ochránci přírody, naleznete podrobnou mapu přírodních zdrojů vody. Prostřednictvím tohoto webu si tak můžete z více než 9300 přírodních zdrojů vody, vyhledat studánku, která je blízko vašeho bydliště nebo na trase vašeho plánovaného víkendového výletu.
Záznamy obsahují kromě přesných souřadnic a fotografií vodního zdroje, také další užitečné informace. Můžete se zde dozvědět, zda o zdroj někdo pečuje nebo jaká je kvalita a chuť vody. U některých záznamů jsou uvedeny dokonce výsledky rozboru vody. Tímto způsobem si můžete najít „tu svou“ studánku, kterou budete možná pravidelně navštěvovat a radovat se z vody, kterou vám poskytuje. Mnoho lidí si takto v dnešní době vozí přírodní vodu v lahvích nebo kanystrech do svých domovů, kde jí potom pijí s velkou chutí a vděčností.
O některé studánky pečují různá sdružení, spolky, skupiny obyvatel, ale třeba i neznámí dobrovolníci. V rámci projektu Zachraňme studánky, který běží již od roku 1999, mohou lidé dobrovolně převzít patronát nad konkrétní studánku, kterou například objevili na svých cestách přírodou a o kterou se očividně nikdo nestará. Jedná se hlavně o čištění a úpravu okolí pramenu, rozbory vody nebo informační kampaň v okolí. Více o projektu, který si klade za cíl, zapojit do péče o přírodní vodní zdroje širokou veřejnost, naleznete zde.
Měli bychom si uvědomit, jak důležité je chránit a zachovávat přírodní zdroje vody, protože voda je život a není života bez vody! Odměnou nechť nám je hlavně dobrý pocit z toho, že děláme něco užitečného pro naši úžasnou planetu, pro její nádhernou přírodu i pro nás samotné.
Národní registr pramenů a studánek; Zpráva o kvalitě pitné vody v ČR za rok 2015; VodaPitná.cz. Zdroj obrázků: shutterstock.com.
[mon]