Tradice Vánoc se zachovaly dodnes, ačkoliv jim už nepřikládáme tak velký význam jako naši předci. Vánoční zvyky činí tento čas kouzelný a odlišný od všech ostatních oslav a svátků. Všichni je dodržujeme, ale vysvětlujeme si je každý po svém. Mnohé tradice jsou daleko mladší, než by se předpokládalo a u většiny se pozapomnělo, co znamenají.
Vánoční tradice a pověry neodmyslitelně dotvářejí jedinečnou atmosféru této části roku bez ohledu na to, jestli venku napadne sníh nebo ne. Vánoce slavíme doma se svými blízkými a opakujeme rok co rok stejné rituály, které nás ještě více semknou.
Snad neexistuje obydlí, kde by o Vánocích chyběl stromeček v jakékoliv podobě. Nezáleží na tom, zda je umělý či „živý“. Někdo si vystačí i s jedlovou větví. Prapůvod zvyku najdeme u opata Kolumbána z Luxeuillu a Bobba, který se rozhodl na své misii v Burgundsku přiblížit místním obyvatelům (tehdy pohanům) příběh Ježíše Krista. V den slunovratu ozdobil prastarý uctívaný jehličnan svícemi ve tvaru křesťanského kříže. Získal si pozornost vesničanů a vyprávěl jim o narození spasitele. Odtud pravděpodobně pochází zvyk zdobit na Vánoce jehličnan.
Tradice stojícího vánočního stromku patří asi k těm nejmladším. V Čechách s ní přišel ředitel Stavovského divadla v roce 1812. Na Vánoce sezval všechny své známé k sobě do bytu v Libni, kde se všichni udivovali nad touto novinkou. V dalších letech se jeho nápad rozšířil mezi pražskou smetánku. Lidovou tradicí je stromek zavěsit za kmen nad jídelní stůl a ověnčit ho jablky a perníky.
Dobrým zvykem je darovat jmelí, jelikož přináší štěstí. Kamkoliv se vydáme o letošních svátcích na návštěvu, neměli bychom zapomenout vzít větévku s sebou. Tradice políbit se pod jmelím zajistí páru, že jejich láska zůstane zelená a svěží. Pokud se pod jmelí rty dotknou dva nezadaní lidé, najdou v sobě zalíbení.
O Vánocích i zarytí pragmatici, praktici a racionalisté odmítající jakékoliv paranormální jevy zkoušejí vyzvědět svou budoucnost ze zdánlivě primitivních znamení.
Každý si u štědrovečerního stolu rozřízne v půli jablíčko. Hvězdička uprostřed znamená štěstí a křížek symbolizuje nemoc a strádání. Někdo dokonce tvrdí, že křížek zvěstuje, že osoba se nedožije dalších Vánoc.
Nezadané dívky zjišťují, jestli je v příštím roce čekají vdavky a odchod od rodičů. Pokud pantofle dopadne špičkou směrem ke vchodovým dveřím, děvče do roka čeká svatba. Jestliže bota skončí ke dveřím patou, holka zůstane ještě doma.
Výroba lodiček ze skořápek od vlašských ořechů je jen zábavnou předehrou k vánoční magii. Zásadní je, aby si každý vytvořil svou vlastní lodičku, která bude mít jen jeho energii a rozmýšlel nad otázkou. Lodičky se zeptá ve chvíli, kdy zapaluje svíčku a pokládá ji na vodu.
Kam lodička pluje?
Potopení – námaha zlepšit stávající životní situaci je zbytečná a marná
Dotýká se jiné – plují-li loďky spolu a dotýkají se, znamená to lásku a přátelství
Zůstává na břehu – v příštím roce se nic nezmění
Je s ostatními v kruhu – symbol přátelství a bezproblémového soužití
Mimo kruh – dotyčný(á) skupinu opustí
Uprostřed kruhu – osoba potřebuje pomoc a ochranu
Dopluje na druhý břeh – splní se vysněné cíle
Zhasnutá svíčka – neupřímný a komplikovaný vztah
[paf]