Vánoční zvyky a láska

Vdám se? A jak si pomocí pověr zajistit štěstí a peníze? Období Vánoc je opředeno mnoha pověrami, zvyky a tradicemi. Některé tradice zanikají a jiné naopak zase nově vznikají. Které jsou ale ty tradiční?

Máte nějaké zvyky, které dodržujete? Anebo jste zastánci těch starých? A víte, které jsou ty nejznámější? Pár jsme jich pro vás sepsali.

Kapří šupina pro štěstí

Typickým symbolem u vánočního stolu, je kapr. Ve většině domácností se podává smažený s bramborovým salátem. Neměli byste ale zapomenout ani na jeho šupiny. Podle pověry přinášejí štěstí a peníze. Kapří šupinu si schovejte pod talíř a budete mít po celý rok štěstí. Spousta lidí ji také nosí v peněžence,a to prý proto, aby jim zajistila dostatek peněz.

Pouštění lodiček ze skořápek

Pouštění lodiček je také jedna z dávných českých tradic. Vytvoříte je tak, že rozlousknete vlašské ořechy, vyberte jejich jádro a pomocí roztaveného vosku připevníte místo nich do skořápek zbytky skoro dohořelých svíček. Do umyvadla, nějaké misky nebo lavoru napustíte vodu a zapálené svíčky v lodičkách necháte plout po vodě. Toho majitele, kterému bude svítit nejdéle , čeká pak podle pověry dlouhý život.

Koledy

Zpívání koled se dochovalo ještě z dob a časů, kdy děti chodily po vesnici jako koledníci. Koledy jsou na českých Vánocích to, co k nim rozhodně patří, a i když je zpívat nechcete, měli byste si navodit tu správnou vánoční atmosféru alespoň z nějakého cédéčka, rádia nebo internetu.

Jmelí

K Vánocům patří i jmelí. Bývá různě barvené a připevňuje se nejčastěji na lustr anebo někam ke stropu. Podle pověry musí muž políbit pod zavěšeným jmelím ženu nebo dívku, protože kdo se pod jmelím políbí, tak ten se druhému zalíbí. Láska potvrzená pod jmelím zůstane také neustále zelená. A na každou návštěvu byste s sebou měli pro štěstí donést alespoň kousek. Původně tato tradice vznikla už za Keltů a ne v Americe, jak se možná mnozí mohou domnívat.

Pověra o zlatém prasátku

"Ne, ne nemusím, já už ho vidím... " Kdo by neznal reklamu, která je vytvořena na základě pověry o zlatém prasátku. Říká se, že kdo vydrží celý den o hladu, bude se postit, tak se mu večer zjeví zlaté prasátko. Komu se toto prasátko zjeví, bude mít příští rok výbornou úrodu. Tato pověra vznikla nejspíš především jako motivace pro malé děti, a to proto, aby vydržely držet půst až do sváteční štědrovečerní večeře. Prasátko je symbolem štěstí, a jestli se vám povede zahlédnout ho tyto Vánoce, můžete vyzkoušet.

Lití olova

Velmi starý zvyk - lití olova. Nad plamenem roztavíte trochu olova a pak ho chrstnete do připravené nádoby s vodou. Když vylité olovo ve vodě ztuhne, budete se snažit rozeznat, co jste za tvar vytvořili a co vám to připomíná. Můžete vylévat jen tak anebo se můžete před vylitím na něco zeptat. Odpověď se vám dostane v nějakém tvaru. V každém případě buďte při ohřívání a vylévání olova opatrní, abyste se nespálili nebo si nějak jinak ublížili.

Rozkrojení jablka

Tato klasická a známá česká tradice věštila, co svého rozkrajovatele čeká, zda život nebo snad něco mnohem horšího. Když po rozkrojení naleznete hvězdičku, znamená to život, křížek je ta horší varianta. Bát se nejhoršího ale nemusíte, stačí, když hezké a zdravé jablko rozkrojíte správně, kolmo ke stopce.

Jak prostřít slavnostně vánoční stůl?

Prostírání stolu by se měla věnovat velká pozornost. Nyní se všechny domácnosti snaží o co nejhezčí výzdobu, ale dříve byla i další pravidla, která se dodržovala, aby byl ten následující rok plný hojnosti. Na jeden roh stolu se dával chléb, na druhý slaměnka, na třetí peníze, které měli představovat blahobyt, a na čtvrtý kousky jídla pro domácí zvířata. Celý stůl se pak omotával provazem nebo řetězem kvůli soudržnosti celé rodiny.

Co nedělat na Štědrý den?

Přes den byste neměli zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, abyste si nevynesli štěstí z domu. Od svátečního stolu by se nemělo vstávat a odcházet by se mělo až po skončení večeře. Panuje pověra, že kdo to udělá, ten už by se příštích Vánoc nemusel zúčastnit. Při večeři by měl být počet jedlíků vždy sudý, pokud tomu tak není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají již zmiňované rybí šupinky pro štěstí, které si pak každý dá do své peněženky, aby měl hodně peněž po celý příští rok.

Vánoční pověry pro ty chtivé vdávání se

Chcete se vdávat? Vánoční zvyk, který je typický spíš jenom pro dívky a ženy. Existují pověry, že když během Štědrého dne i Štědrého večera budete dodržovat nějaké zvyky, dokážete si tak během příštího roku zajistit ženicha.

Hod střevícem

Asi nejrozšířenější zvyk, jak zjistit, zda se dívka vdá, je hodit po štědrovečerní večeři střevíčkem přes hlavu dozadu a pokud bude špička směřovat ke dveřím, bude i veliká šance, že se dívka nebo žena v následujícím roce vdá. Pokud byl střevíček po zahození obráceně, zůstala dívka ještě ten následující rok doma.

Patky od vánoček

Tato pověra říká, že když dívka ve Štědrý den, 24. prosince, sebere a dá dohromady devět patek od vánoček, do roka se určitě vdá. Jestli se tedy hodlá zúčastnit štědrovečerní večeře, kde bude hodně lidí, je velká pravděpodobnost, že budete moct dát dohromady i těch devět patek a příští rok se vdát.

Třesení bezem

Máte u domu bez? Nezadané dívky by si měly zatřást bezem o Štědrý den, a pokud u nějakého domu v tu chvíli zaštěká pes, měl by v tomto domě podle pověr bydlet váš nastávající nebo alespoň tím směrem. Existují i pověry, kdy se netřese jenom bezem ale i mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Je-li na tom něco pravdy, necháme na vašem vyzkoušení.

Klepání na kurník

Ten už má doma asi málokdo, ale jestli ho mají například vaši rodiče nebo prarodiče, můžete to vyzkoušet. Vezměte si střevíc anebo nějakou botu s podpatkem a vyrazte zaklepat na kurník. Když se vám ozve kohout, můžete se začít připravovat na svatbu v příštím roce. Když se ozve slepice, budete muset ještě nějaký ten čas počkat.

A jestli se vám ven do zimy na třesení bezem, jabloní nebo zlatým deštěm nechce anebo nemáte možnost zaklepat si na kurník, zůstaňte v klidu a teple domova a zkuste najít svoje štěstí moderně – třeba na internetové seznamce – ať už jste z Prahy, Pardubic, Hradce Králové, Ústí nad Labem, Plzně nebo třeba Ostravy. 

[kač]