Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Sourozenecká láska

18.březen 2019
Sourozenecká láska

Láska mezi sourozenci je jednou z nejkomplikovanějších. Vztah s bratrem nebo sestrou nás provází celým životem - sourozenec může být nejlepší kamarád i úhlavní nepřítel v jednom, často se tyto role v průběhu života mění.

Narodíme se rodičům v určitém pořadí, z něhož vyplývají různé povinnosti či výhody. I když se máme mít vzájemně rádi a jsme si navzájem jedni z nejbližších lidí, zároveň jsme odmala srovnáváni, soutěžíme o lásku rodičů, musíme se dělit o materiální zajištění, jsme v natolik blízkém vztahu, že se navzájem zraňujeme, pereme se, krademe si hračky, ničíme si navzájem bábovičky a děláme si různé podrazy.

V životě sourozenců existují odlišná období, kdy se přibližují a naopak kdy se vzdalují. V dospělosti by měli najít harmonii a spolupráci, čekají je však natolik těžké výzvy, že často dochází spíše k odcizení než ke sblížení. Jak se vztah sourozenců v rodině vyvíjí?

Sourozenecké začátky

Když se narodí do rodiny druhé dítě, tedy mladší sourozenec, pozornost rodičů se automaticky rozptýlí mezi oba. Již není pouze jedno dítě, které vše umí, které je naším odrazem, na které jsme pyšní a které všem ukazujeme jako cvičenou opičku. Druhé dítě znamená značnou zátěž. Musíme se naučit svůj čas rozdělit mezi obě děti, přichází stres a vyčerpání. Prvorozené dítě může tuto zaneprázdněnost rodičů vnímat negativně.

Mnoho dětí se nikdy nevyrovná s tím, že do rodiny po nich přišel někdo, kdo jim ukradl výsostní právo na lásku rodičů, jejich pozornost a zájem. Ale ani ti mladší to nemají tak snadné. Starší bratr či sestra už většinou něco umí, je obvykle šikovnější, což může být pro mladší sourozence zátěžová situace, někteří se mohou cítit méněcenní: Provorozená Lenička je šikovná na sport, umí recitovat, tancovat, chodí do hudební výchovy, kdežto mladší Tomáš nechce nic dělat. Baví ho jenom auta, umí sice poznat všechny, ale o žádné jiné aktivity nemá zájem. Proč?

Možná proto, že se sestrou nedokáže soupeřit, a tak se vymezuje v oblasti, ve které dokáže vyniknout. Možná proto, že od něj rodiče neočekávají, že bude umět vše. Třeba jim svým způsobem vyhovuje, že mu stačí auta a dokáže se s nimi zabavit na dlouho - rodiče mezitím mají čas se věnovat aktivitám sestry nebo sami sobě.

Malí komplici

V určitém období dochází mezi sourozenci k bojům o moc, přetahují se o hračky, perou se. Lenka si nechce hrát s Tomášem, protože ji zdržuje, Tomáš chce zrovna dělat úplně něco jiného než si malovat se sestrou, a tak ničí její obrázky. Rodiče rázně zasáhnou. V další fázi dochází ke sblížení, děti se po zásahu rodičů začínají paktovat proti nim, začínají spolupracovat, zjišťují, že když potáhnou za jeden provaz, bude to mít určité výhody.

Máte sourozence?

Pokud je rodiče podporují ve vzájemné spolupráci, naučí se být komplici. "Tomáši nebreč, nebo nás rodiče pošlou spát. Vem si tu hračku, ale neplakej," snaží se Lenka přemluvit Tomáše, aby nedostali vynadáno a nemuseli předčasně do postele. Místo svalování viny jeden na druhého začínají navzájem zakrývat své chyby. Tato fáze je velmi důležitá a rodiče by měli oceňovat snahu sourozenců dokázat něco spolu, i když je to zakrývání viny

Neměli by víceméně do jejich sporů příliš zasahovat a měli by naučit děti domluvit se na řešení mezi sebou, případně je pouze korigovat v jejich snaze o spolupráci, aby nedošlo k ublížení, ke zranění apod.

Puberta v dětském pokoji

Dalším důležitým obdobím je doba dospívání. Děti začínají být rozumné, váží si jeden druhého, dokážou ocenit, že mají v sourozenci přítele. Začínají řešit první vztahy, první opití, problémy ve škole. Zjišťují, že jim sourozenec může v mnoha ohledech pomoci. Na rozdíl od rodičů, se kterými mívají děti v době dospívání spíše napjaté vztahy, se sourozenci sbližují. Obvykle jsou v podobné fázi nebo jen ten starší nedlouho po ní a mají pro sebe daleko větší pochopení.

Zjišťují, že rodiče nejsou neomylní, že mají své problémy, že si již nemusejí jejich lásku zasloužit vzorným chováním a snaží se o určitou nezávislost. Toto období má zásadní význam pro sblížení sourozenců a navázání důvěry pro pozdější dospělý život. Jedná se o čas, kdy děti experimentují, překračují pravidla, zkoušejí, kam až mohou zajít. Je to vzrušující období, a pokud si sourozenci najdou k sobě cestu v době dospívání, velmi to jejich vztah obohatí. Budou mít už navždy na co vzpomínat, tajemství před rodiči jim dá pocit provázanosti a blízkosti.

Dospělí

Dospělost je obdobím, kdy se od sebe sourozenci opět trochu vzdalují. Obvykle zakládají vlastní rodiny, nemají již tolik času na sebe navzájem, musejí věnovat své finance, čas a lásku partnerovi a dětem. S přibývajícími lety může docházet k dalším problémům, které mohou sourozence od sebe ještě vzdálit. Kromě zátěžových situací, které život přináší, jakými jsou například nemoc dětí či partnera, ovlivňuje sourozenecký vztah další specifický problém: vztahy s rodiči

Pokud jedno z dospělých dětí čerpá více výhod od rodičů než druhé, může docházet k žárlivosti, závisti, rodiče mohou být kritičtější k tomu z dětí, které podle nich nežije takový život, jaký by si představovali, nemá dostatečně dobrou práci nebo manželství...

A nakonec je tu také nutnost postarat se o nemocné nebo už nesoběstačné rodiče, případně nastěhovat toho, který zůstal sám, k sobě domů. Jeden ze sourozenců se může cítit více angažovaný v péči o rodiče - pokud má zároveň pocit, že byl rodiči méně podporovaný, může to vnést do vztahu k bratrovi či sestře další napětí.

Jaký máte vztah se sourozenci?

Svou roli ve vývoji sourozeneckých vztahů samozřejmě sehrává i přístup partnera a jeho názor na to, kdo a jakou měrou se má na této péči podílet. Dalším jablkem sváru jsou pak spory o majetek a o dědictví. Někteří sourozenci mohou ze žárlivosti začít jednat pasivně agresivně - dávat dvojsmyslné komplimenty, snižovat zásluhy druhého, ignorovat důležité události v životě blízkých. 

Mají-li dospělí sourozenci sami již větší děti, dochází opět k určitému přiblížení - pokud se ovšem mezitím kvůli sporům a problémům neodcizili úplně. Po smrti rodičů si totiž uvědomují, že jsou posledními nejbližšími členy původní rodiny, a tudíž by měli držet při sobě. Mnohdy se však vídají spíše při různých oficiálních příležitostech, jako jsou narozeniny, svátky, svatby dětí, ale i pohřby příbuzných.

Později v životě dochází často k bilancování, a pokud jeden ze sourozenců odejde předčasně, aniž by s druhým urovnal spory, je to pro pozůstalého sourozence traumatizující a dlouho si to vyčítá. Sourozenci mají díky stejným kořenům a minulosti stále mnoho společného a mohou si navzájem pomáhat. Pokud jste tedy v období, kdy jsou vaše vztahy s bratry či sestrami napjaté, věřte, že může být lépe. Možná by je potěšilo, kdybyste udělali ten první krok ke sblížení vy.

Jak se vypořádat se sourozeneckou rivalitou v dospělosti?

  • V dospělosti je jednoduší nebrat si soudy rodičů osobně, i když nás v dětství zraňovaly, už dokážeme mít odstup a chápat, že rodiče jsou pouze lidé a mají právo nebýt vždy stoprocentně spravedliví. Mohou mít své chyby, i přesto je milujeme.
  • Nemusíme se účastnit hloupých hádek se sourozenci. Máme vlastní život a můžeme se vědomě rozhodnout, jaká je vyhovující blízkost mezi námi a našimi sourozenci. Zda s nimi chceme zůstat v kontaktu, nebo si udržovat raději odstup. Nemusíme reagovat na dětinské pokusy nás škádlit nebo si z nás utahovat. Pokud uvidí, že jejich chování nevyvolává kýženou reakci, nejspíš toho nechají.
  • Jen velmi těžko změníme rodinnou dynamiku, na kterou jsou všichni celý život zvyklí. Některé konflikty nebo situace nestojí za energii, kterou bychom museli vynaložit na jejich změnu. Někdy je lepší nad určitými věcmi mávnout rukou.
  • V některých případech je důležitější zachovat si hezký vztah se stárnoucími rodiči a dospělými sourozenci a jejich rodinami než trvat na tom, že rodiče rozdělí vše přesně a spravedlivě. Někdy to ani nejde. Rodiče se totiž v naprosté většině případů snaží udělat to, co si myslí, že je pro jejich děti nejlepší.
  • Zkusme vnímat své sourozence jako své přátele. Pro přátele jsme často k dispozici, když nás potřebují, snažíme se je podporovat, užíváme si s nimi zábavu, jsme shovívaví k jejich chybám a tolerantní k jejich partnerům či dětem. Zkusme se soustředit na pozitivní vlastnosti a hezké chvíle i se svými sourozenci a přehlížet malicherné problémy či křivdy z dětství.

Že ještě děti nemáte, protože jste si nenašli toho správného partnera? Tak to není na co dále čekat. Zaregistrujte se na internetové seznamce a vyrazte na rande.

[ivi]

Sdílejte tento článek na: