Virtuální svět má často s tím reálným jen málo společného. A tak při surfování po internetu raději dvakrát měřte, než hned věřte, ale hlavně se bavte!
"Tunel Blanka si Češi zasypou sami, stejně jako si kdysi postavili Národní divadlo, věří primátor." "Rychlé šípy do Soči nesmí, Foglar byl homosexuál, tvrdí Rusové." "Zloději kovů rozebrali Petřínskou rozlednu."
Pokud jste někdy nad podobnou zprávou, která se později ukázala jako pouhá satira, pohoršovali, nevěste hlavu, nejste v tom sami. Na tzv. "fake news" se chytají často i profesionálové, kteří by měli vypouštět ze svého pera pouze informace ověřené minimálně ze dvou spolehlivých zdrojů. Například jeden z nejčtenějších italských deníků La Repubblica zveřejnil informaci o tom, že při prezidentských volbách v USA republikán George W. Bush omylem volil demokrata Baracka Obamu, což byla zpráva převzatá ze satirického webu The Daily Currant.
Americký prezident je ostatně oblíbeným terčem též nejslavnějšího amerického "fake" zpravodajství The Onion. To přišlo se zprávou, že většina bělochů na americkém venkově by radši hlasovala pro tehdejšího íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda, než aby volili Baracka Obamu. Íránské agentuře Fars, která zprávu převzala, na tom nepřišlo nic divného. Podobně "Cibule" nachytala redaktory z čínského Lidového deníku, když publikovali zprávu o tom, že severokorejský diktátor Kim Čong-un je nejsvůdnějším mužem planety.
Lidový deník text vzal natolik vážně, že ho doplnil pětapadesáti fotografiemi vůdce KLDR v nejrůznějších pózách.
Sever The Onion vznikl v roce 1988, kdy parta studentů z univerzity ve Wisconsinu začala vydávat noviny jménem The Onion, jež se specializovaly na falešné zpravodajství. V roce 1996 se z The Onion stále populárnější webová stránka a značka se rozrostla o Onion News Network - původně krátké videoreportáže na stránce The Onion.
V Česku je z nich známá reportáž ze smyšleného pražského letiště Franze Kafky, kde na cestující čekají nejrůznější kafkovské nástrahy typu neexistujících letů, dlouhých zpoždění, byrokratických zaměstnanců a celkově skličující atmosféry. "Cibule" také vstoupila do povědomí zprávou o tom, že filmy s Harrym Potterem odstartovaly mezi nejmenšími diváky vlnu zájmu o satanismus. Tuhle legrácku ovšem nepochopili hned v několika amerických katolických médiích a vznikla tak vášnivá debata o obecné bezbožnosti.
Ale nejsou to jen satirické zpravodajské weby, kdo si pohrává na internetu s realitou. Dalším fenoménem, kterému tak rádi skáčeme "na špek", je tzv. virální reklama. Ač třeba netušíte, co to vlastně je, určitě jste se s ní už setkali. A ne jednou. Jde o videa, na nichž jsou často vidět různé neuvěřitelné kousky, která zaujmou tak, že nejdou nesdílet. Pokud vyvolají navíc "zasvěcenou" internetovou diskuzi, tím líp. Nejde totiž o zázraky, ale velmi dobře zrealizovanou reklamu - běh po vodě propaguje boty značky Hi-Tec, dálniční cyklista značku bicyklu a skokan do bazénku firmu Microsoft.
Značka se obvykle odtajní až po čase, nejprve je totiž nutné nechat uživatele internetu, ať udělají svou práci a z nenápadného videa na YouTube vytvoří trhák. Zmiňovaný klip s cyklistou ujíždějícím po dálnici, kterého sleduje policejní auto s kamerou, zaplavil před dvěma lety český internet. Během tří dnů ho shlédlo 600 000 uživatelů, což je na malý český píseček opravdu neuvěřitelné množství. Málokdo však zaregistroval informaci, která byla odtajněna o několik dní později.
A to, kdo za tím stojí. Šlo o společný projekt videoprodukční společnosti Videoflot, která klip natočila, a výrobce carbonových kol 4EVER, jež dodal kolo pro šíleného cyklistu. Špatná viditelnost značky je jistý zádrhel virální reklamy a to je také důvod, proč nikdy nevytlačí reklamu klasickou. Obě části kampaně spolu obvykle nekorespondují. Produkt je často upozaděný i s jejím příjemcem, neboť silný obrandovaný závěr by mohl být slabinou virální kreativity. Z těchto důvodů stojí za virálními kampaněmi v drtivé většině velcí, movití klienti. Ani velcí zadavatelé si však zpravidla virál jako součást kampaní neobjednávají, agentury, jež pracují za vysoké paušály, ho běžně nabízejí klientovi jaksi navíc.
Ale není vždy nutné uvěřit, stačí jen zaujmout. Kdo viděl video s Jeanem-Claudem van Dammem, který dělá roznožku mezi dvěma kamiony, určitě ho sdílel, nebo alespoň olajkoval. Ano, v tomto případě asi nenaletíte na to, že by stárnoucí akční hrdina takový trik opravdu dokázal, jen se pobaveně zasmějete a přidáte se tak k ostatním 54 milionům uživatelů na internetu, kteří klip shlédli během prvních 16 dní. Kolik z nich zaregistrovalo, že jde o reklamu na automobilku Volvo, jejíž logo svítí do kamery na předních maskách kamionů, se však dozvědět nelze.
Ani u nás nejsme s virály nijak pozadu. Roli české "Cibule" na sebe úspěšně vzal server Infobaden.cz, kde se vyjma zpráv zveřejněných v úvodu tohoto článku například dočtete, jak "zen-budhisté" pochodovali Prahou. Každý šel jinudy. Nebo že divačce z Jičína změnily Babovřesky život. Na premiéře si totiž koupila biolampu.
S virály, co se kvality týče, také nezaostáváme. Že byste se nepohoršili zhruba před rokem nad tím, jak může být někdo tak nesoudný a hloupý, jako "blbá" blondýna Nicky Tučková, jejíž kliíp "Komén ryč, ajm not bič" koloval internetem jako o závod? Nicky Tučkovou znal tehdy každý, ale opět se k málokomu následně donesla zpráva, že šlo vlastně o propagaci finančího webu a že Nicky je ve skutečnosti inteligentní začínající herečka Táňa Míková.
Věřte ale, že ani amatérsky působící videa točená rozstřesenou kamerou, nejsou zadarmo. Ono narafičit něco neuvěřitelného tak, aby na to skočily stovky tisíc až miliony lidí, stojí peníze. Vraťme se ještě jednou k cyklistovi na dálnici. Vyrobit tento krátký klip stálo zhruba 90 000 Kč. Cyklista se natáčel samostatně před zeleným plátnem a video z dálnice bylo přidáno později v počítači. Byl přesně daný scénář, "policisté" měli své dialogy, tvůrci si nastudovali, jak vypadají záběry z policejní kamery tak, aby vše vypadalo co nejvíce reálně.
Stojí tolik práce a navíc poměrně vysoká investice vůbec za to? Investice do virální reklamy je vždy velmi riskantní, protože investované prostředky se zadavateli vrátí jen výjimečně. Návratnost se navíc vcelku obtížně měří. Dobře měřitelná je pouze míra sdílení, případně lajků, bodového hodnocení apod. Ale ani ten nejpopulárnější virál pro klienta nemusí znamenat, že se mu vynaložené prostředky vrátí.
S tím, jak rychleji předat všem uživatelům internetu informaci o tom, kdo za reklamou stojí a přitom je nepřipravit o moment překvapení, přišla reklama na spreje Old Spice. Zkuste zasurfovat. Jejich kampaň se na první pohled tvářila jako "zázračný" inzerát na zeštíhlovací tričko. Kliknete na obrázek, čtete si, co to je za nesmysl a za pár okamžiků vás vyděsí trojí zahoukání, obrázek spadne a objeví se oblíbený sexy černoch, který voní jako muž - jak už dávno víme z televizní reklamy.
Jako virální reklama následně může fungovat též rada parodií, která si vzala videa s reklamou na Old Spice na paškál. Nakonec i chytře udělaná přiznaná reklama může fungovat jako virální, pokud je tak povedená, že ji uživatelé internetu sdílejí, aniž by je příliš zajímalo, že šíří jméno značky zadarmo. Takového úspěchu dosáhlo např. video s kojenci na kolečkových bruslích, jež bylo reklamou na vodu Evian.
Jak je vidět, originální videa se vyplatí natáčet, ať už jsou zisky firem z virální reklamy jakékoli, neboť miliony zhlédnutí se zaručeně počítají. Ale proč se vůbec někdo zabývá psaním internetových parodických zpravodajství? Jen pro zábavu? Možná, ale jistě i proto, aby dal štulec "seriózním" novinářům. Profesionální žurnalistika tak trochu upadá. Je to smutné, ale je to tak. Novináři už nejsou tak dobře placení, jako bývali, pracují víc, než byli zvyklí. Takže dělají víc chyb. Ani editorský proces už není takový, jako býval a ještě k tomu tady máme čtyřiadvacetihodinový zpravodajský cyklus. To je prostě svět, ve kterém žijeme.
Mystifikační zpravodajství se tváří velmi profesionálně, není tedy divu, že se na ně leckdo nachytá. Jedna taková kauza pobouřila i Česko. Jistě si pamatujete ukřivděné výkřiky, jak si někdo může plést Česko a Čečensko. A přitom šlo jen o článek ze satirického webu The Daily Currant, který vyšel týden po bombových útocích na maraton v Bostonu, a informaci o tom, že americká politička Sarah Palinová vyzvala k invazi do Česka. "O podezřelých víme všechno", citoval The Daily Currant fiktivní prohlášení Palinové na adresu útočníků, "ale víme, že to byli muslimové z České republiky..."
Naše internetová online seznamka žádné fake news nevydává, takže se seznamujte a hledejte toho správného partnera!
[ivi]