Tancovat se dá na jakoukoli hudbu. To jen náš rozum se nám občas snaží nalhat, že se nedá a že "raději počkám, až bude lepší hudba". Ve skutečnosti se hudbě stačí jen oddat a tancovat. Naše tělo ví jak na to, nebojte se.
Čím jsme starší, tím méně si dovolujeme dělat věci, které neumíme. Když jsme byli malými dětmi, život byl dobrodružství a každý den byl velkou expedicí. Učili jsme se chodit a padali jsme s úplnou bezstarostí, s absolutním vědomím, že opět vstaneme a že je to celé jedno velké dobrodružství. Jako dospělí najednou objevíme, v čem jsme dobří, v čem vynikáme a co nám jde a jen málokdy si dovolíme vystoupit z této komforní zóny a naschvál dělat věci, v kterých budeme nemehla, v kterých se nám ostatní možná budou smát anebo jsou příliš mimo to, za koho se pokládáme.
Ani si nevšimneme, jak sami sebe uzavíráme do zlaté klece komfortní zóny. Jistě jste to slyšeli mnohokrát: život začíná tam, kde končí tvoje komfortní zóna. A tak je to i s tancem. Časem se zakonzervujeme v pohybech, které jsou nám vlastní, které jsme si zvykli dělat a v kterých se cítíme dobře. Možná i víme, že tyto pohyby dobře vypadají. Ale to je největší past, do které se chytíme. Těla s námi neustále komunikují, dávají nám různé signály. Naše energetická těla neznají čas a prostor a umí být najednou na různých místech a všechno vnímat.
Když si v pohybu a tanci dovolíme překonat svoji komfortní zónu, začneme se třeba hýbat tak, jak jsme se ještě nikdy nehýbali, děláme pohyby, které jsme si nikdy nedovolili, změní se přes naše fyzické tělo i náš vnitřní zápis a začneme růst, energeticky se rozšiřovat a lézt ven z té klece, v které jsme byli zavření. Rostou nám křídla a začínáme objevovat, kým vším můžeme být, když se nepotřebujeme s ničím srovnávat anebo si na sebe lepit nějakou nálepku.
Pohybem můžeme prozkoumat různé druhy energií, které potom v životě můžeme používat podle své potřeby. Například moji kolegyni se lidé naučili vnímat jako milou a sladkou a jemnou blondýnku. To všechno ona je. Ale je i něco jiného. A často potřebuje použít v životě právě jiné aspekty sebe samé. Takže v tanci objevila, že je i bojovnice, je divoká, vzteklá, že se umí zlobit, umí křičet, je v ní aspekt zvířete. Umí být mořskou pannou i mužem, je otevřená, zranitelná, přijímající, ale i drsná, krutá, chladná a necitlivá.
Tělo nelže: jsou v něm zapsány všechny naše příběhy, prohry i výzvy, bolest i radost. Každé tělo vypráví svůj vlastní příběh: některá těla se pohybují tak, jako by v nich nikdo nežil, jakoby byla neosídlenými obydlími. Takže naší první úlohou je znovu objevit nevinnost svého těla a napojit se na něho jako na zdroj všech informací, které potřebujeme vědět. V 5 rytmech je takovým ukotvujícím rytmem Plynutí, Flowing. Ve Flowingu používáme hlavně nohy, nacházíme opět svůj rytmus a svůj krok.
Nohy jsou v plynutí alfou a omegou, téměř se neodlepují od země, necháváme se jimi unášet a napojujeme se na zem. I když někdy naše tělo neví, kam směřuje, tato moudrost je v našich nohách. Často nás donesou k někomu, kdo nás přitahuje, kdo nám má co odevzdat anebo někam, kde najdeme protilátku na naše bolesti a boje. Plynutí je o přijímání, o přijímání toho, kým jsme, kým jsou ostatní a jaký je svět. Hudba ve Flowing nás začne napájet na sebe samé, může být rytmická, aby jsme cítili svůj vnitřní rytmus, ale zároveň dost plynulá, jakoby nikde pohyb nezačínal a nikde nekončil.
Dalším rytmem je Staccato. Staccato je jako oheň. Oheň je strhující, rychlý, intenzivní, drsný, vášnivý a nezkrotný. Občas zapaluje náš vnitřní hněv, anebo hněv, který si nedovolil být vyjádřený celým tělem (kdo si dovolí naplno vyjadřovat hněv?). Pohybujeme se v přímkách, pohyby jsou úsečné, mají svůj žačátek i konec. Cítíme ho v kostech - vytváříme svým tancem úhly a hrany. Staccato je o vyjadřování, je v expresivitě: vyjadřujeme to, co z našeho těla potřebuje být projevené: strach, hněv, křik, bolest, vzpomínky, lásku i nenávist.
Vyjadřujeme všechno a pomáhá nám výdech, necháváme všechno odejít z našich těl, vyjádřením, akcí, výdechem. Je i o hranicích. Hranice nejsou jen klecí, hranice nám občas pomáhají zůstat tam, kde chceme být. Mít hranice je zdravé a vytyčit si svůj prostor je důležité. Pokud nám do něho někdo násilím vejde, možná je zdravé tlouct okolo sebe pěstmi, kopat a křičet. Je to mužská část v nás, náš vnitřní ochránce a naše mužská část, která nám pomáhá udržovat svůj cíl a svoji cestu.
K tomu, abychom věděli, kým jsme, potřebujeme také vědět, kým nejsme. Pokud si chcete představit, na jakou hudbu byste na Staccato tancovali, představite si například Beat it od Michaela Jacksona.
Taneční vlna se hýbe dále a bez zastavení se noříme do Chaosu. Chaos je chaos. Nevíš, co se s tebou děje, dovolíš své zmatenosti, aby tě pohltila, dovolíš tanečnímu parketu, aby ses v něm ztratil, dovolíš tanečníkům kolem sebe, aby do tebe strkali v rámci svého vlastního chaosu. Možná se ztratíš v prostoru, možná ztratíš hlavu, možná ztratíš na chvíli vědomí sebe samého, možná si dovolíš padnout na zem a aspoň na chvíli ztratit kontrolu nad sebou a vším, co jindy tak skvěle kontroluješ.
V Chaosu se rozpouštějí protiklady, už nepotřebuješ mít definované, co je mužské a co ženské, co je jin a co je jang, necháš všechno rozpustit a splyneš v nemožnosti definice. Chaos je voda, řeka, která tě prostě vezme a které neodoláš. Vlna v moři, tsunami. Všechno obrací, hodí tě pod povrch a když z něj vyjdeš živý, budeš jiný. Chaos je příroda, je to víra v neznámo a vědomí, že ne všechno v životě se dá poznat. Chaos je intuice, možnost dělat chyby, být nekontrolovatelný a neovladatelný, chaos je možnost, že tě nepochopí a nebudou tě umět natlačit do určité kolonky.
A právě to ti dává svobodu být tím, kým jsi. Chaos je i o lásce: je to pocit, když se cítíme, jakoby se nám vše jenom dělo, bez možnosti kontroly. Vlny lásky, radosti, smutku, odmítnutí, bolesti. Je o extázi a společném objevování našich těl, dobrý milenec, pomáhající ti spojit se se svým tělem. Je o divokosti, jsme lidé a dokážeme ovládat svoje pudy, ale občas je ovládáme tak dokonale, že to někde musí vybouchnout a naše zvířecé "já" se dere k životu. Chaos si vyžaduje chaotickou, rychlou hudbu, v které si dovolíš ztratit se a zažít okamžik extáze v tanci.
Lyrika je o neuchopitelnosti, o neustálé přeměně života. Spojuje nás s elementem vzduchu, dává naší duši křídla a naše fantazie má možnost svobodně dělat, co chceme, tak, jací chceme být. Jako čarodejnice, která dokáže být chvíli labutí a chvíli vránou. Jako žena, která je něžnou matkou a divokou milenkou, kurvou a bestií i nevinnou pannou. Pomocí tance v sobě můžeme objevit mnoho svých podob a tehdy, kdy je prožijeme, je dokážeme použít podle potřeby. Už tu energii známe a víme, že si můžeme dovolit její vyjádření, že nás to nezabije a že občas je dobré být i těmi, kým obvykle nebýváme.
Dává nám to svobodu a radost z bytí, ničí to pomyslné klece. Naše svoboda je inspirativní a nakažlivá: po přijetí mnohých aspektů sebe začne tvoje duše víc zářit a najednou za tebou začnou chodit lidé, protože vnímají tvoji jiskru a životní energii. Život není bolestnou zkušeností, ani sérií úloh, ani břemenem. Život je to, co si z něho vytvoříme, je o dokonalém přijetí svých lekcí a to všechno může být i radostné, odlehčené a vzdušné. Nemusíme všechno držet a nemusíme být jen silní.
Naše síla je v zranitelnosti a v odevzdání s důvěrou. Můžeme tancovat životem lehkýma nohama jako víly a přesto být uzemění. V hudbě na lyriku nacházíš lehkost a radost.
Pokoj, téměř nehybnost. Místo, kde nemůžeš používat žádné svoje triky, jen být. Místo v sobě. Místo moudrosti, soucitu a intuice. Zpomalení, dech, místo uvnitř sebe. Naslouchání. Vnímáš a tancuješ se svými tmavými stránkami. Neodmítáš je. Máš pro ně hluboké pochopení a soucit k sobě samému. Jak zpívá Leonard Cohen "ve všem je trhlina a je to místo, kde do nás proniká světlo". Hudba je pomalá, může být vážná, ezoterická anebo i filmová.
Leje z tebe pot, cítíš svoji živočišnost, svoji lidskost. Jsi opět napojený se svým tělem, se svým Zdrojem a svojí duší. Cítíš radost z bytí a svobody, právě Tady a právě Teď, na Zemi a ve svém fyzickém těle. Nemusíš už hledat. Máš všechno, co potřebuješ. Tvoje moudrost je v tobě.
Máte představu o svém dokonalém partnerovi? Nevysnívejte si s ním život ve snech. Raději se pokuste se s někým seznámit na naší seznamce a vyrazte na rande.
[ivi]