Recenze: Z Paříže do Paříže

Kanadský režisér Christian Duguay se zaměřil na zkoumání hrůz druhé světové války a divákovi se je rozhodl podat z pohledu dvou mladých židovských chlapců žijících v okupované nacistické Francii ve snímku "Z Paříže do Paříže". Toto dílo má jak filmovou, tak i knižní verzi.

Od této knihy Josepha Joffa vydané pod názvem Z Paříže do Paříže se rozhodně nebudete moci odtrhnout, strávíte nad ní jenom pár chvil, no, podle toho, kdo jak čte, možná to bude i pár hodin, ale podstatné je, že vás nepustí.

Na škole jsme většinou v hodinách dějepisu neposlouchali a moc nevnímali, když se probíralo téma nacismu, ještě jsme se do toho nedokázali ani pořádně vcítit. Nebo alespoň někteří z nás. Ale pokud vás strasti té doby začaly později zajímat a přečetli jste si pár děl s touto problematikou, tak si určitě i toto dílo zařaďte na seznam. Bude to pro vás zvláštní, dostane se vám do rukou totiž, i když je to divné, zábavná kniha. Že se nedá o holokaustu žertovat? Tak tento autor to nenásilnou formou dokázal.

Skutečný příběh

Tento neuvěřitelný ale přesto pravdivý příběh začíná v okupované Paříži, kde žijí dva bratři, jedním z nich je desetiletý Joseph a druhým dvanáctiletý Maurice. Tito bratři tráví čas jako jejich ostatní kamarádi, chodí do školy, účastní se pouličních hrátek a zažívají i všechny ostatní lumpárny. A to všechno jen do dne, kdy musí na svých kabátcích začít nosit našitou žlutou hvězdu. Pak se jejich situace začíná rapidně měnit. Nacisté pořád více a více přitvrzují, Židům začíná jít o život, a tak se jejich tatínek rozhodne, že kluci musí odjet okamžitě pryč, aby dostali šanci, kterou by jim nikdo neměl brát.

Rozhodne se, že kluci musí pryč, a to okamžitě, úplně sami, bez všech papírů a ještě ke všemu nočním vlakem. Mají za úkol od tatínka dostat se přes demarkační čáru a pak najít své starší bratry ve svobodné zóně na jihu Francie. Dovedete si sebe osobně představit sami sebe na jejich místě v jejich věku? Hoši se tedy vydávají na hodně nebezpečnou cestu, téměř bez peněz, vybaveni jenom svojí bystrostí, statečností a instinktem. Nikdo v tu chvíli netuší, že než válka skončí, uplynou ještě tři dlouhé roky, než se všichni opět setkají.

Možná jste o této knize slyšeli pár dní před zveřejněním její filmové podoby.

Pokud se o téma nacismu, 2. světové války, holocaustu a všech těch hrůz, které se tehdy odehrávaly, zajímáte, i když to bylo příšerné zlo, tak si možná ale ani tak nedokážete představit, že byste se například při čtení této knihy usmáli. Ale ano, autor se dokázal vyjádřit vtipnou formou, která nikoho nemůže urazit ani pohoršit. Joseph vypráví svůj vlastní příběh, když mu bylo deset let. Vypráví o tom, jak se se svým o dva roky starším bratrem vydal tajně přes demarkační čáru vstříc bratrům, novému a bezpečnějšímu životu. Ale ani za čárou nenašli klid a vy s nimi při čtení prožijete všechny strasti i radosti, které byly součástí jejich útěku.

Chlapci se díky své nikde snad nekončící odvaze dostanou až ke svým bratrům do té svobodné části Francie, ale co bude dál? Jak to s nimi dopadne? Shledají se s celou svou rodinou? Vrátí se domů?

Na knihu se určitě vrhněte, doporučuji však před zhlédnutím filmu.

Hodnocení

Film je oproti knize trochu zjednodušený, s čímž byste měli počítat a od toho se odvíjí automaticky i mé hodnocení.

Při čtení jsem narazila na autorovu stejnou myšlenku, která mi proběhla hlavou při návštěvě Auschwitz, a to, jak mohli být takoví zabijáci ještě tak důkladnými administrátory a proč vůbec? Můj komentář ti, co si knihu přečtou a nebo film zhlédnou, pochopí.

Kniha 5/5

Film 4/5

Zdroj: https://www.youtube.com/, http://www.csfd.cz/

[ivi]