RECENZE: Spotlight

Letošního Oscara za nejlepší film si odneslo nenápadné drama podle skutečného případu, snímek z novinářského prostředí Spotlight. Čím akademiky okouzlil a skutečně čeká diváka v kině výjimečný filmový zážitek?

„Spotlight“, jak si říká čtyřčlenný tým investigativních novinářů, působící v bostonskému deníku The Globe, odhaluje aféru pedofilních kněží, její rozsah a spojení s nejvyššími představiteli katolické církve. Velkou oporou je hlavním hrdinům jejich nový šéf, který je ve městě nový a nebojí se jít proti zavedeným poměrům rigidního systému.

Film má luxusní herecké obsazení. Michael Keaton si po druhé za sebou střihl hlavní roli ve filmu, který získal Oscara za nejlepší film. Další role si tu střihli přesný Liev Schreiber, jako víno zrající sympaťák Mark Ruffalo, neomylný Stanley Tucci či jediná žena v týmu Rachel McAdams. Pro režiséra Toma McCarthyho, zkušeného herce a scénáristu, v minulosti hojně spolupracujícího s Georgem Clooneym, se jedná o první výraznější počin v režijní filmografii. A jelikož McCarthy ve svém předchozím snímku režíroval Adama Sandlera v komedii o kouzelných botách, jedná se o pořádný kvalitativní skok.

V rámci dvouhodinové stopáže sledujeme postupné odhalování celé šíře problému, pátrání, rozhovory s oběťmi či s veřejnými autoritami, které se brání spolupráci. Žádná překvapení nás nečekají, průběh je až nečekaně hladký. Otázka náboženství není v našem prostředí až tak horká, ale je jasné, že ve Spojených státech a především pak městu převážně irských přestěhovalců – silně katolickém Bostonu, musel případ vyvolat velkou odezvu a autorita církve se otřásla v samých základech. Jinak neokázalý snímek představuje práci novinářů jako službu veřejnosti. Sledujeme jejich postupy – interview, mravenčí práci v archivech, nutnost držet se správného timingu, tedy uveřejnit hned a riskovat, že případ vyšumí, nebo pokračovat v práci a sesbírat tolik materiálu, že se z toho odpovědné osoby již nevykroutí.

Vítězství Spotlight jako filmu roku jen potvrzuje trend posledních let, kdy vyhrávají nenápadnější snímky. Kdo si dnes pamatuje nebo viděl filmy jako je Artist, Birdman, 12 let v řetězech, Argo či Smrt čeká všude? Doba, kdy si Oscara odnášely snímky, z nichž se stávají televizní trvalky jako Tanec s vlky, Forrest Gump, Mlčení jehňátek, Titanic, Gladiátor nebo Pán prstenů jsou již pryč. Jakoby se akademici řídili pravidlem zvýšit publicitu a dát vydělat menším filmům, než podporovat ty, co už svoje jisté mají.

Spotlight se divákovi pod kůži nedostane, necítím potřebu pustit si ho znovu a o nejlepší film roku se nejedná, svoje opodstatnění a kouzlo ale má. Případ se odehrál v roce 2001 a divák si uvědomí, že již vlastně sleduje pěkné retro. Novinařina je dnes už o pěkný kus někde jinde a doba, kdy článek v tištěných médiích mohl zbořit svět, je asi již nenávratně pryč. Přiblížit divákům příběh party odvážných novinářů ale jistě smysl má.

8/10

[mih]

Zdroj:

Fotografie: https://www.facebook.com/SpotlightMovie/photos
Video: https://www.youtube.com/watch?v=r115SG96PbA