RECENZE: Everest

V distribuci českých kin aktuálně nalezneme snímek režiséra Baltasara Kormákura dobrodružné drama Everest. Jak se islandskému rodákovi podařilo zpracovat látku, která je inspirována tragickou událostí z roku 1996?

Do Himalájí přijíždí různorodá skupinka lidí, kteří se rozhodli zdolat pod vedením horského vůdce Roba Halla vrchol nejvyšší hory světa. Mezi pestrými členy výpravy máme amerického boháče i novozélandského pošťáka, japonskou podnikatelku či novináře, který o komerčních výstupech na Everest píše článek. V zázemí doma a v základním táboře pak čekají a doufají jejich manželky a kolegyně. Sledujeme příjezd expedice do Nepálu, aklimatizaci, přípravy a výstup samotný. Výstup, který je jen poloviční úspěch, protože skutečnou výhrou je tu návrat do bezpečí. Expedici toho roku totiž fatálně ovlivnilo nepříznivé extrémní počasí a chybná rozhodnutí, která tu některé stála život. Film kromě rekonstrukce události představuje kritiku komerčních výstupů na Everest, zachycuje období, kdy si movití klienti začali na pomoc se zdoláním Everestu platit specializované společnosti. Katastrofě pak mimo jiné přispěli právě boje konkurenčních výprav a dále nedostatečná fyzická připravenost klientů a podcenění situace samotnými vůdci.

Casting je exkluzivní. Ve filmu hrají sympaťáci jako Jake Gyllenhaal , Josh Brolin, Sam Worthington či Keira Knightley. Překvapením pro mě ale byl neznámý Jason Clarke jako Rob Hall, jehož charisma mi něhou a laskavostí připomínalo Robina Williamse z jeho dramatických rolí. Ve vedlejších rolích pak máme skvělé, ale polozapomenuté herečky Emily Watson (Prolomit vlny) a Robin Wright (Jenny z Forresta Gumpa či aktuální House of Cards).

Film postupně graduje a divák čeká, kdy se vše pokazí. Na závěr, když už jde do tuhého, pak každý bojuje jen sám za sebe, ryzí boj člověka s přírodou, jíž je postaven na milost a nemilost. Někdo se postaví, jiný už nevstane. Na Everestu nemá nikdo nic jisté a na konci už nezáleží, jaké má kdo zkušenosti, kondici či motivaci. Asi právě tím, že byl snímek natočen podle skutečného příběhu a nevznikl v hlavě scénáristy, zde klišé nečekejte.

Z dobrodružných filmů s podobnou tématikou jsem si vybavila K2, Vertical Limit a Cliffhangera, ale žádný z nich nesahá Everestu ani po kotníky. V rámci svého žánru je film extratřída. A díky dechberoucím záběrům je potřeba si ho užít na velkém plátně. Musím přiznat, že takhle mi snad dvě hodiny v kině ještě neutekly. Bylo to právě naopak, člověk by čas ještě natáhl, jen aby hrdinům dopřál více času na záchranu. Pokud během dlouhých podzimních večerů toužíte po nějakém napínáku, dejte Everestu přednost před hororem. Zde budete držet palce plnokrevným skvěle zahraným postavám, kterým rychle odpustíte, že si snad až příliš domýšlivě vyšláply na tu nejvyšší z hor.

9/10

[mih]

Zdroj:

Fotografie: http://www.csfd.cz/

Video: https://www.youtube.com/watch?v=o0IUwBkbYtw