Jsem modrooká blondýna, normální postavy, která kouří jenom příležitostně. Při vaší schůzce se ale vymlouvá na nervozitu a kouří jako tovární komín. Anebo vysoký, svalnatý, zodpovědný manažer a majitel firmy, ze kterého se vyklube muž, který je stejně vysoký jako vy a sportovat nestíhá, protože je zaměstnaný jako obchodní zástupce.
Téměř každý na sociálních sítích lže. Podle spousty nejrůznějších výzkumů a průzkumů je to více jak 75 procent lidí. Kromě toho mají muži tendenci lhát více prostřednictvím textových zpráv než ženy (17 procent žen ve srovnání s 21 procenty mužů).
Pořád ještě se najdou i tací, kteří profil na sociálních sítích nemají. Ta většina, která je má a bere takový profil jako automatický a něco bez čeho nemůžou fungovat, nad tím bude jenom kroutit hlavou. Ale co je na sociálních sítích tak skvělého? A proč tam být také?
Měli byste být opatrní na to, co na sociálních sítích vidíte a to, čemu chcete opravdu věřit. Ne všemu, co vaši kamarádi a známí sdílí, můžete věřit. A to samé platí i na ostatních vytvořených profilech. Proč tomu tak ale je? To si lidé nevěří? Anebo se jenom podcěňují? Chtějí být pro ostaní zajímavější a vystoupit z řady? Důvodů a otázek může být asi spousta. Sociální sítě a profily vytvořené na nejrůznějších místech jsou plné lží a odpadků.
Co jsme schopni udělat a vypustit, aby nás ostatní lidé viděli v pozitivním světle? Vyjíždíme s přáteli po opravdu dlouhém dni v práci na neskutečnou a nekonečnou párty? Předstíráme, že máme peníze a při tom používáme kreditní kartu k nákupu všeho, a to i pro nákup nápojů pro dívku, kterou vidíme na konci baru? Lžeme si sami sobě, předstíráme, že je s námi všechno v pořádku, máme se báječně, jsme skvělí a žádné problémy se nás netýkají? Předstíráme hodně. A bohužel i na sociálních médiích. Vysíláme samé super cool statusy a věci všude možně, aby ostatní žárlili. Zveřejňujeme naše jídlo, inspirativní citace, svoje outfity na Instagramu. A věříme tomu, v čem lžeme. Předstíráme, že nemáme problémy. To, co zveřejňujeme v sociálních sítích a v sociálních médiích, není skutečné. Je to povrchní obraz toho, co se děje v našich životech a co bychom chtěli, aby se dělo. Odmítáme nechat ostatní vidět tu část našeho života, která se nám nedaří a ve které jsme méně úspěšní, protože se bojíme, že nás budou soudit. Jenže soudit se za své činy bychom měli jenom my sami a měli bychom si z toho, co se nám opravdu nepovedlo, brát ponaučení, abychom byli lepší. Obáváme se, že lidé budou vidět náš život jako jeden „normální“ zmatek, který skutečně v životě každého z nás existuje, místo toho vystavujeme dokonalý život, na který by měli ostatní žárlit.
Hledáme pozornost a lžeme povětšinou hlavně v aktualizaci stavů, statusů a ve spoustě dalších činnostech a aktivitách. Když jsme šťastní, zveřejňujeme to na sociálních médiích, proč ale nedokážeme ukázat i svojí pravou tvář a předvést, že se dokážeme také občas mýlit. Sdílíme svou pozitivitu a štěstí, protože chceme, aby ostatní byli nešťastní? Chceme, aby ostatní viděli, že svým životem někam kráčíme a že se nám daří? Ale co když to není pravda? Což když je to jen pozlátko a lež, která bude stejně dříve nebo později odhalena. Na Facebooku jsme schopni sdílet odkaz na šťastnou píseň, kterou jsme slyšeli a chceme, aby ji ostatní lidé také poslouchali. Na Instagramu zase nemáme problém nasdílet inspirativní foto nějaké malé dívky, vedle které se objevuje nějaký motivační a duchaplný citát o tom, jak máme být sami sebou, makat na sobě, jak se nemáme dívat na okolí a že máme věřit na lepší a světlejší zítřky.
Všichni nahráváme fotky a hledáme ty nejhezčí a nejlepší filtry, aby fotka byla ještě hezčí. Proč taky nahrát originální obrázek, když existuje mnohem více lichotivých a upravených možnosti? Pokud je to na sociálních sítích, tak tam je to ještě celkem jedno, ale pokud je to na seznamce, může se to objevit jako nepřekonatelný problém, obzvlášť pokud se chceme opravdu seriózně seznamovat a hledáme toho pravého partnera pro život. Problém totiž nastane hned při prvním setkání, které bude pro vás oba ztrátou času a nadějí, pokud k sobě nebudete upřímní hned na začátku.
Postujeme fotky s hashtagem "#nejlepšínocever“ i přesto, že vás to tam vůbec nebavilo a do deseti hodin večer jste byli doma. Anebo fotky z posledního dne dovolené, protože ty ostatní dny vám propršely. Jenže proč sdílet déšť, to radši nasdílet jednu fotku se sluníčkem, naštvat všechny okolo a předstírat, jak byla dovolená skvělá.
Abyste se dostali do sociálních sítí, musíte mít určitý věk. Takže mnoho lidí lže už při samotném zakládání a registraci. Jiní to dělají cíleně, protože si svůj věk nehodlají přiznat a nechtějí odhalit své osobní informace a někteří lidé prostě lžou, protože jim to přijde normální a neškodné.
Určitě už každý někdy o svém vztahu klamal. Velmi oblíbené je i na sociálních sítích vybrat status, že je vztah složitý.
Je na každém, zda vsadí na svoji poctivost a serióznost anebo si sami sebe vylepší. Pro ty jednodenní vztahy je to asi jedno, ale pokud chcete opravdu najít někoho pro spokojený a společný život, buďte upřímní hned od začátku. Může se také stát, že tím svým lhaním odradíte někoho, s kým byste mohli být šťastní po zbytek vašeho života. Seriózní portfólio těch, kteří se chtějí opravdu seznámit, najdete zde a můžete si i zvolit, zda má být z Prahy, Plzně, Olomouce, Hradce Králové nebo Jihlavy.
[kač]