Starověcí Egypťané jsou známí svým náboženstvím, které čítá stovky bohů, a uctívali i mnoho zvířat, která my považujeme za zcela obyčejná. Seznamte se trochu blíže s tímto starodávným světem.
Na nalezišti v Quartě v jižním Egyptě byly objeveny obrazy vyryté do skály, které zobrazují divoký dobytek a další zvláštní stvoření. Stáří se odhaduje na 17000 let, z čehož se dá usoudit, že víra v různé skryté síly započala velmi brzy. Nejstarší dochovaná egyptská socha, která je stará zhruba 7000 let, pak znázorňuje pravděpodobně krávu, což dokládá její významnou roli v běžném životě starých Egypťanů. Podobně pro ně byla důležitá poušť a slunce, které byly uctívány v podobě mnoha bohů, stejně tak řeka Nil a její ohromné každoroční záplavy, které byly taktéž připisovány moci bohů.
Tyto jednotlivé přírodní úkazy se postupně vyvinuly v síly jednotlivých bohů a navíc pak ještě každá oblast Egypta měla svá místní božstva, jejichž povahy se postupně rozvíjely pomocí různých pověr a mýtů. Jeden z nejdůležitějších mýtů je ten o stvoření světa - podle něj se pradávné vody chaosu rozestoupily a odhalily pahorek, na kterém se objevil život. Vzhledem ale k různým božstvům na různých oblastech Egypta měla každá oblast svého vlastního boha za stvořitele. V Mennoferu neboli řecky Memfis (prvním hlavním městě starověkého Egypta) se věřilo, že se místní hlavní bůh vynořil z vody a povolal všechny věci k životu tím, že vyslovil jejich jména. Jak jedoduché. V dalším městě, Sau (Sais), byl svět stvořen díky bohyni Neit. Obyvatelé města Chemen (Hermopolis) věřili, že život vznikl díky osmi bohům, čtyřem žábám mužského pohlaví a čtyřem hadům ženského pohlaví. Ve městě Asuán prý svět stvořil bůh Chnum na hrnčířském kruhu.
Nejdůležitějším mýtem o stvoření světa ale pochází z města Iunu (Heliopolis), kde nejvyšším bohem byl bůh slunce zvaný Re, kterému se říkalo "matka a otec všech". Re zplodil dvojčata - boha vzduchu Šu a bohyni vláhy Tefnut, kteří měli další potomky - bůh země Geb, bohyně nebe Nút - a ti dále zplodili dvojčata Usira s Eset a Sutecha s Nebthet. Usir a jeho sestra Eset jsou pokládáni za první vladaře Egypta. Následoval je jejich syn Hor a po něm "následovníci Horovi", kteří představovali polobohy předcházející prvním lidských vladařům. Dalších 3500 let dějin faraonské vlády (zhruba 3100 př. n. l. - 395 n. l.) se Egypt nadále rozvíjel a jak vznikali noví bohové nebo splývali v jednoho, vytvořil se rozmanitý náboženský systém.
Jací jsou ti nejdůležitější bohové, na které věřili obyvatelé starověkého Egypta? Byli zobrazováni ve zvířecí podobě nebo v lidské podobě se zvířecí hlavou.
Re byl nejdůležitějším bohem slunce. Když slunce vycházelo, říkalo se mu Cheprer, když zapadalo Atum a když se jednalo pouze o sluneční kotouč Aton. Jak již bylo řečeno, zplodil dvojčata Šu a Tefnut.
Představoval syna bohů Šu a Tefnut, vnuka Re. Zobrazován byl se zelenou pokožkou, protože byl považován za boha země, jak leží pod svou sestrou a ženou Nút.
Také vnučka boha Re. Její tělo pokryté hvězdami představovalo oblohu. Nad svým bratrem a mužem Gebem ji držel jejich otec Šu - bůh vzduchu.
Dcera Geba a Nút. Byla dokonalou matkou a postupně se stala nejdůležitější bohyní Egypta. Říkalo se o ní, že je chytřejší než milion bohů a silnější než tisíc vojáků.
Usir, bratr a muž Eset, byl zabit svým bratrem Sutechem. Eset ho přivedla zpátky k životu a Usir se tak stal vládcem podsvětí a bohem znovuzrození a plodnosti.
Když se jeho otec, Usir, stal vládcem podsvětí, Hor po něm nastoupil na trůn jako vládce země a stal se tak bohem, se kterým se ztotožňoval každý lidský faraon.
Sutech představoval bouřlivého boha, který zabil svého bratra Usira, za což byl poražen Eset a Usirovým synem a mstitelem Horem.
Čtvrté dítě Geba a Nút. Nebeth byla partnerkou svého bratra Sutecha, nejčastěji ale doprovázela svou sestru Eset jako ochránkyně krále a mrtvých.
Ptah představoval boha stvoření a ochranitele řemeslníků. Díky jeho chrámu v Mennoferu nazývanému "Dům Ptahova ducha" (Hut Ka Ptah) vzniklo slovo Egypt.
Thovth byl zobrazován s hlavou ibise. Byl bohem moudrosti a patronem písařů. Vynalezl písmo a přinesl lidem vědění. Jeho zakřivený zobák představoval srpek měsíce a hlavní středisko jeho kultu se nacházelo v Chemenu.
Bohyně války, Neit, byla pradávná bohyně stvořitelka a "Paní luku", jejímž symbolem byl štít se zkříženými šípy. Neitiným kultovním střediskem bylo město Sau na deltě Nilu.
Původně místní bůh Théb, jehož jméno znamná "skrytý". Amon byl později sloučený s bohem Re, čímž vznikl Amon-Re, vládce bohů a egyptský státní bůh.
Často byla zobrazována v podobě krávy nebo jako žena s kravskými rohy nebo ušima. Symbolizovala radost a štěstí. Jakožto pečující bohyně ochraňovala živé i mrtvé.
Lví bohyně Sachmet disponovala ničivými silami a byla ochránkyní králů v bitvách. Její menší a vlídnější podobou byla kočičí bohyně Bastet, ochránkyně domova.
Udržovala svět v rovnováze. Jejím symbolem bylo pštrosí pero, které sloužilo jako protiváha srdce zemřelého člověka. Srdce se zvážilo a soudilo a zemřelý pak mohl dosáhnout věčného života.
Staří Egypťané si velmi vážili přírody, obzvláště pak zvířat jejichž duše uctívali jako božské. Podle nejstaršího dochovaného umění se zvířata po boku lidí pohybují od 4 tisíciletí před naším letopočtem a byla vkládáná do lidských hrobů. Vztah mezi lidmi a zvířaty měl pro vývoj egyptského náboženství zásadní význam. Všichni možní tvorové, od domácích po posvátné, domestikované i volně žijící, měli významný podíl na vývoji civilizace z malých osídlení na březích Nilu až v rozlehlé království. Ve staroegyptských domovech byli, stejně jako v dnešní době, velmi oblíbení psi a kočky.
Mnoho rodin chovalo psa jako domácí zvíře, ale býval také společníkem na lovu nebo byl vycvičený k hlídání. Předpokládá se, že staří egyptští psi jsou předchůdci dnešních ras basenji, chrt a anglický mastif. Starověké nápisy a hieroglyfy obsahovaly i psí jména, mezi nimiž se dali třeba najít taková jako "Odvážný" nebo "Spravedlivý". Pokud pes zemřel, jeho vlastníci si jako projev úcty oholili celé tělo.
S kočkami to bylo trochu jiné. Obyvatelé starověkého Egypta věřili, že kočky ochraňují jejich domovy a vnímali je spíše jako spirituální ochránce než jako domácí zvířata. Kočky byly navíc velmi užitečné, protože lovily myši a ptáky, a společně s fretkami udržovali bez škůdců sklady a sýpky. Vyvážet kočky z království bylo nelegální a dokonce existoval i úřad, který se tímto problémem pašeráctví zabýval. Zabití kočky bylo považováno za zločin a každý, kdo se ho dopustil, byl veřejně potrestán. Její smrt byla oplakávána stejně jako smrt člena rodiny a "pozůstalí" si ve znamení úcty holili svá obočí.
Skarab se odborně nazývá vruboun posvátný. Tento hmyz je známý především tím, že vytváří kuličky trusu, které pak postrkuje před sebou, než se z nich vylíhnou potomci. Staří Egypťané si tohoto charakteristického znaku všimli a propojili jej s myšlenkou znovuzrození. Bůh Cheprer byl skarab a jeho úkolem bylo postrkovat Slunce po obloze od východu k západu. Skarab se stal jedním z nejdůležitějších symbolů v celé egyptské civilizaci a často se objevoval na různých amuletech.
I některé ryby byly považovány za posvátné. Faraon a šlechta proto několik druhů ryb z náboženských druhů nejedli vůbec. V nižších společenských třídách pak byli hojně konzumováni kapři a sumci.
Sokoli a jestřábi byli spirituálními ochránci faraonů. Hieroglyfy často zobrazují dravce, jak roztahují za vladaři svá křídla. Také se věřilo, že to jsou inkarnace Hora, boha nebe, stejně jako Moncara a Sokara, bohů ochrany a síly.
Pro staré Egypťany byli supi velmi důležití a představovali hned dva různé bohy. Ztělesňovali myšlenku královského majestátu a ochrany a ztvárňovali bohyně Nebthet a Mut. Často se objevovali na stropech chrámů, kde byli zobrazeni s roztaženými křídly.
Tito ptáci v současném Egyptě již vyhynuli. Dříve byli spojováni s Thovtem, bohem moudrosti. Většinou se vyskytovali na březích Nilu a velké množství ibisů bylo nalezeno ve starověkých katakombách, kde byli mumifikováni a pohřbeni. Rovněž byli spojováni s bohy Tehutim a Džehutim, kteří vládli jazyku, vzdělávali lidi a učili je novým dovednostem.
Kromě dravců obdivovali starověcí Egypťané i největšího pozemského ptáka - pštrosa. Byl považován za ztělesnění řádu a byl spjat s bohyní Maat, která mívala v čelence připevněné pštrosí pero. Právě proto šlo mezi egyptskými ženami o velmi populární doplněk.
Svými nově nabytými vědomostmi můžete uchvátit svou drahou polovičku. A jestliže žádnou nemáte, neváhejte a zaregistrujte se na online seznamku.
[Lil]