Pomoci z deprese, i o tom je vztah

"Nedovedeš si představit, co se mi děje v hlavě. Je to peklo..." Lidé trpící depresí to mají těžké - cítí se být sami. I přesto, že kolem nich běhají děti a střídají se návštěvy příbuzných a přátel. Vědí totiž, že "ti zdraví" je nedokážou pochopit, pokud nemoc na vlastní kůži neprožili.

Naštěstí deprese přestává být stigmatem, lidé se za ni přestávají stydět a stále častěji vyhledávají lékařskou pomoc. Na přetrvávající smutnou náladu dostanou antidepresiva, docházejí na odborné konzultace k lékaři, účastní se psychoterapií. Ale co jejich partneři - jak mají zvládnout smutnou náladu a zanedbávání svého partnera?

"Pane dokotre, řekněte mi prosím, co mám s manželem dělat. Jinak i já skončím jako vaše pacientka. Žít s člověkem v depresi, je někdy vážně těžké..."

Partnera většinou přestane bavit práce, začne dělat hodně chyb, jako by se nedokázal soustředit. Zatímco dřív pracoval běžně deset hodin denně, najednou vydrží jen tři čtyři hodiny. Před spolupracovníky a později i doma si začíná vymýšlet a lhát. Doma si začnete všímat "jiného" chování svého partnera. Přestává ho cokoliv zajímat, přestává chodit cvičit. Když přijde z práce, lehne si k televizi a okamžitě usne. Přestane se vídat se svými kamarády, když navrhnete, abyste vyrazili někam večer, do restaurace, do kina nebo jeli na výlet, dostane hrozný výraz a řekne, že se mu vůbec nikam nechce, ať jdete nebo jedete sami s dětmi.

Když děti vypráví nějaké historky ze školy nebo z kroužků, ani je neposlouchá, a když od něj něco chtějí, nemá čas.

Dostaňte ho k doktorovi

Záhy pochopíte, že partner/ka trpí depresí. Po pár měsících se vám možná povede ho dostat do ordinace psychiatra. Je to vždy ale hodně těžké. Vždy dotyčný říká, že je úplně normální, jen unavený, že z něj děláte blázna a ať si jdete k lékaři sami. Psychiatr následně konstatuje depresivní onemocnění a nasadí vhodné léky. Také naplánuje pravidelné návštěvy. Tito lidé si ale odmítají nemoc připustit. Antidepresiva neberou a situace v rodině je stále vypjatější. Partneři nemocného se pak většinou obracejí na lékaře s prosbou o pomoc, že už nevědí, co mají dělat.

S partnerem vázne komunikace, je podrážděný, lže čím dál tím více, doma i klientům, kterým není například schopen udělat zakázky do smluveného termínu. Dostává se do dluhů. Začne říkat, že ho život přestal bavit, že si ho takhle nepředstavoval, že toho má všeho dost a že by měl konečně pokoj, kdyby si sáhl na život. Je to hrozné.

Chvílemi je to i děsivé. Také za vámi budou častěji chodit kamarádi a kolegové z práce, že to není ten samý člověk, že je to úplně někdo jiný, a ptát se, co s tím budete dělat. Vy začnete partnera do práce nutit a budete na něj stále více naštvaní. Pokud chcete depresivnímu člověku pomoci, rozhodně neříkejte, že se má vzmužit nebo že to musí "rozchodit". To je to nejhorší, co můžete udělat, protože v nemocném to vyvolává další pocit nedostatečnosti.

Buďte trpěliví (nekonečně)

I přesto, že do partnera "hučíte" vše, co by měl správně dělat, nedá na vás. Pak jednoho dne bude sledovat pořad v televizi, kde se bude mluvit o tom, jak je nutná u deprese farmakologická léčba. Druhý den zmizí z krabičky antidepresiv první prášek. A následující den další. V tu chvíli je naděje, že je začne pravidelně brát. Zhruba po měsíci užívání antidepresiv to bude zase ten vtipný a pracovitý partner. Najednou všechno půjde a bude fajn. Pak se ale stavy smutku mohou zase dostavit, ale už nebudou v takové míře jako před tím. Ještě není vyhráno, ale doufejte, že se vyléčí.

Lidem, kteří prožívají stejnou situaci radíme obrnit se trpělivostí. Léčba může trvat i několik let. Je třeba počítat s tím, že partner nebude nějakou dobu takový, jak jsme byli zvyklí, že se jedná o nemocného člověka, i když nemá známky nemoci, tak jak si představujeme. Například pokud bude mít partner zlomenou nohu, také ho nebudeme nutit chodit na procházky a budeme brát ohled na jeho stav. Pokud ale byl partner zvyklý pravidelně sportovat, pokuste se ho ve sportu podporovat.

Ten totiž může zásadně ovlivnit jeho schopnost nemoc zvládat. Je možné, že například váš otec trpěl depresemi celý život. Navíc nereagoval dobře na léky, což situaci ještě komplikovalo. Hodně cvičil a i dnes mu nejvíce pomáhá, že každý den ráno vstane a jede na dlouhou minimálně dvacetikilometrovou projížďku na kole. Při sportu se vyplavují endorfiny, a tak může právě fyzická zátěž stavům pacientů pomoci. Ale nelze tady nic přikazovat. Depresivní člověk většinou nemůže dělat věci tak jak odříve, i když fyzicky na to má.

Doporučuje se také konzultovat situaci doma pravidelně s lékařem, mluvit s ním o tom, jak se zdravotní stav partnera zlepšuje, a být mu k dispozici.

Vymluvte se

Je zcela pochopitelné, že partneři depresivních lidí prožívají negativní pocity. Je to pro ně velmi náročná a dlouhodobá zátěž. Zvládnou ji pouze v tom případě, že kromě pomoci druhému budou myslet i na sebe. Budou hledat způsob, jak si udržet dobrou náladu například nějakým koníčkem nebo činností, která je baví. Budou se věnovat sobě, své rodině, dětem i přátelům stejně jako dřív a radovat se z jejich i ze svých, byť malých úspěchů. Důležité také je najít podporu ve svém okolí.

Vypovídat se kamarádce nebo někomu blízkému a situaci probrat, nenechávat si problém jen v sobě. A pokud kamarádka není nebo se vám osobní věci nechce ventilovat před známými, může vás vyslechnout psycholog. Pokud jsou problémy s depresí dlouhodbé, může se stát, že se partnerství rozpadne. Spíše se ale jedná o záminku k tomu, aby se jinak nefunkční vztah ukončil.

Proč deprese vzniká, jak vypadá a jak jí předcházet

Při podezření konzultujte příznaky s lékařem

Příčiny

• genetika
• výchova
• prostředí, ve kterém vyrůstáme
• životní zkušenosti
• psychická traumata

(Podle psychiatrů ale nelze jasně říct, v jakém poměru jednotlivé faktory jsou.)

Příznaky

• smutná nálada déle než 2 týdny
• poruchy spánku, nebo naopak nadměrná spavost a únava
• zanedbávání koníčků a oblíbených činností
• neschopnost radovat se z běžných věcí
• zanedbávání sebe nebo svého okolí
• zanedbávání hygieny a běžných návyků
• sebevražedné úvahy

Prevence

• zdravý životní styl
• umět nejen pracovat, ale i odpočívat
• mít smysluplné aktivity, které vás naplní, nehonit se za výsledky (to znamená, že když běháte, nemusíte být první v maratonu)
• mít dobré rodinné zázemí, případně okruh přátel
• vyvarovat se zbytečných dluhů
• umět si některé věci odříct, umět se na něco těšit

Co říkat a dělat, abyste partnerovi pomohli

Není to tvoje chyba

Když máte chřipku a je vám mizerně, většinou si nedokážete vzpomenout, jaké to je cítit se dobře. A stejně, vlastně ještě trochu horší, je to s depresí. Při té si mozek nedokáže uvědomit, jaké to je být v pohodě. Vaším úkolem je tedy partnera přesvědčit o tom, že za to, že u něj deprese propukla, on sám nemůže. Vysvětlete mu, že stejně jako u chřipky, by měl vyhledat odbornou pomoc. Povzbuďte ho, ať situaci řeší a neutápí se doma v temných myšlenkách.

Půjdu s tebou

To neplatí jen pro terapeutické sezení, schůzky s lékařem nebo vyzvednutí antidepresiv v lékárně. A ačkoliv se může zdát, že "dotlačit nemocného" k lékaři může být pěkně náročné, mnohem náročnější je vydržet a stále ho v léčbě podporovat tak, aby ji skutečně dokončil.

Nejsi v tom sám

Deprese je přirovnávána k jízdě dlouhým tunelem. Připomeňme tedy partnerovi, že v tom tunelu jedete společně a že z něj také společnými silami vyjedete.

Jsem tady pro tebe

Tím, že řeknete někomu s depresí, že jste tu pro něj, pomáháte víc, než si uvědomujete. A není to o tom, že budete dělat divy a snášet modré z nebe. Stačí připomenout domluvenou schůzku, dohlédnout na užívání léků nebo směrovat nemocného k užívání léků nebo ke každodennímu běžnému životu. Jde o to ukazovat a připomínat, ale pozor - nekritizovat a nevyčítat. Pro člověka v depresi se stávají i běžné úkony obtížnými. Nepřekonatelným problémem může být i taková maličkost, jako je vstát z postele. Proto pomáhejte pozitivním způsobem.

Co pro tebe mohu udělat?

Chceš jít na procházku? Nebo se budeme jen tak z gauče dívat na televizi? Co bych chtěl dělat? A co kdybych uvařil/a něco dobrého k večeři? Nejlepší jsou obyčejné věci, které pomáhají udržovat pacienty v každodenní rovnováze. Dělejte s partnerem všechno normálně - jezte, cvičte, choďte včas spát, choďte ven. Zní to jednoduše, ale je to nesmírně důležité. Dejte najevo, že vás jeho nemoc neobtěžuje.

Jaké myšlenky se ti honí hlavou?

Odborníci zdůrazňují, že je nutné s pacientem mluvit a ptát se na jeho pocity. Deprese může být smrtelné onemocnění a řada pacientů se setkala i se sebevražednými myšlenkami, proto se nevyhýbejte ani jim. Nedělejte z toho problém, naopak, uklidněte ho, že myšlenky na smrt se bohužel u této nemoci objevují, že to je jeden z projevů, ale že zase zmizí, až se vyléčí.

Buďte "v klidu" a seznamujte se na pořádné internetové seznamce!

[ivi]