Všichni máme svou představu o ideálním partnerovi. Víme ale, jak tyto představy o ideálním partnerovi vznikají? Víme, jak se ideálu alespoň trochu přiblížit?

Vlivy našich rodičů

Naši představu ideálního partnera velice ovlivňují naši rodiče. U mužů je to matka, u žen jsou to otcové. Jsou to první představitelé opačného pohlaví, se kterými se v životě potkáváme. Stávají se tedy naším vzorem, který pak po celý život velmi ovlivňuje náš způsob vnímání žen nebo mužů. Pokud jsme tedy byli v naší původní rodině a rodinném zázemí spokojeni, máme tedy velkou pravděpodobnost a tendenci, že si vybereme partnery, kteří jsou našim rodičovům opačného pohlaví svým způsobem podobní. Jestli byla situace v rodině komplikovanější a měla k harmonii daleko, může to v takovém případě působit spíš jako odstrašující příklad a vy si časem budete a můžete říkat: "Hlavně ať můj partner není jako můj otec/moje matka." Pokud jste žena jejíž otec například dělal matce žárlivé scény, pak Vaším hlavním kritériem pro výběr partnera bude, aby nebyl ani trošičku a ani v nejmenším náznaku žárlivý. Pokud se vám to povede, tak si pak stejně uvědomíte, že tuto vlastnost sice váš protějšek s vašim otcem společnou nemají, ale že mají podobný smysl pro humor nebo podobné zájmy anebo dokonce jsou si podobní vzhledově. 

Na naší prvotní představě ideálního muže nebo ženy se podílejí i další lidé, kteří jsou v našem okolí a kteří nás vychovávají a ovlivňují. Obzvlášť pak pokud s nimi v dětství trávíme hodně času. Může to být kdokoli z příbuzných, například: babička, dědeček, teta, strýc, ale třeba inmatky přítel či otcova přítelkyně, pokud žijete a pocházíte z ne zcela úplné rodiny.

Protiklady se přitahují, anebo naopak vrána k vráně…

Ideální pár by měl být v některých věcech stejný a v jiných věcech by to měla být dvojice protikladů. Je důležité mít stejný vkus a mít rádi podobné věci. Protiklady se totiž přitahují. Zároveň však spolu nemohou dlouho vydržet dva lidé, kteří by byli úplně stejní. Některých vlastností by totiž měli až příliš, zatímco jiných by měli zase naopak málo či by jim zcela chyběly. I tuto věc podvědomě tušíme a promítá se do výběru lidí, do nichž se ve svém životě zamilujeme. Zkuste se zamyslet nad vašimi dosavadními partnery. Možná měli všichni nějakou společnou vlastnost, která vám naopak chyběla. Povětšinou se to týká převážně praktických věcí. Pokud je jeden z vás snílek, který má rád lidi, tak ten druhý musí být naopak založen spíše prakticky, protože dva snílkové by snadno přišli o veškerý svůj majetek a nechali by se využívat a zneužívat svým okolím. Některé protikladné vlastnosti na našem protějšku prostě potřebujeme, ale zároveň to ony mohou a jsou většinou zdrojem napětí ve vztazích. Je potřeba mít společný základ v podobě podobného vkusu a názorů, na nichž můžete stavět, aby náš vztah měl dobré vyhlídky do budoucna.

Vyskytuje se vůbec ideální partner?

Podoba našeho ideálního partnera se vytváří z několika zdrojů, především z toho, co potřebujeme a po čem toužíme určují naše rodinné vzory z dětství. Samozřejmě během života se tento ideál dál vyvíjí pod vlivem získaných zkušeností z předešlých vztahů. Není příliš pravděpodobné, že ideál, který jste měli v patnácti, nám vydrží v nezměněné podobě do třicítky. Jedna věc je však důležitá, zkusme si toho všimnout na svém vlastním životě. Jací partneři nás životem provází. Náš ideál během let postupně prodělává velmi velké množství drobných změn. Kupříkladu díky minulým zkušenostem zjistíte, že by určitě neměl být partner líný, měl by to být alespoň z části sportovec a že zase až tolik nesejde na tom, aby měl smysl pro romantiku. Nejsou to zase tak zásadní změny. Hlavní představy o ideálním partnerovi zůstávají po celý život stejné. A přesně takového člověka po svém boku potřebujete a vyplatí se ho hledat. Zamyslete se tedy nad sebou. Začněte od sebe, po čem opravdu toužíte a toužíte po tom pořád, od vašeho raného mládí až doteď. Pokud chcete změnit své poměry musíte změnit své myšlenky.  I když žijete ve šťastném vztahu, občas se objeví, ať už pro zneklidnění či pro inspiraci obraz ideálního partnera. Anebo zkrátka jen proto, abyste si užili trochu nevinného romantického snění. Obraz ideálního partnera či partnerky se mnoha lidem čas od času zjeví ve snu a má podobu krásného neznámého či krásné neznámé a jsou to sny, ze kterých se jen velmi neradi ráno probouzíme do všedního reálného života. 

Pokud některé vlastnosti na našemu protějšku postrádáme…

Nejdůležitejší je  zamyslet se nad tím, které vlastnosti jsou pro vás ty, bez kterých se obejdete, aby se alespoň trochu přiblížili představě našeho ideálního partnera. S tím, že některé vlastnosti našemu jinak skoro zcela perfektnímu životnímu partnerovi chybí, se lze vypořádat vcelku snadno. Zkuste začít hledat ve vašich koníčcích. Může to mít svá pozitiva. Pokud je váš protějšek například na váš vkus málo dobrodružný, nic vám nebrání jít jednou v roce na výlet pod stan s partou přátel a jeho naopak zkusit přemluvit, ať zůstane doma, když už stejně doma zůstat chce. Partnerství je o kompromisech. Pokud vám u něj chybí třeba smysl pro kulturu, pak sice budete do galerie nebo divadla muset chodit sami, ale na druhé straně se jistě nepohádáte o tom, jestli zrovna toto představení bylo zdařilé nebo ne. Na všech vašich rozdílech se tedy dají najít i určitá pozitiva. 

[kač]