Po roce V...elikonoce přicházejí!

Velikonoce jsou symbolem života, plodnosti, síly a probouzení přírody. Přinášejí příslib nových začátků a zvyků obestřených rouškou tajemství. Odpradávna lidé věřili, že právě v těchto dnech se dějí opravdové zázraky.

Velikonoce spojují křesťanské i pohanské tradice a byly považovány za opravdový začátek roku. Slaví se první neděli po prvním jarním úplňku. Jejich název je odvozen od Velké noci, kdy Kristus vstal z mrtvých. Tradice začínaly 40 dní před Velikonocemi očistným půstním obdobím a vrcholily Popeleční středou, kdy se uzavíralo veselé masopustní období. V této době bylo zakázáno jíst a pít alkohol, ale i bavit se, zpívat a tančit.

Šest nedělí během postního období měly svá jmén a vázaly se k nim různé pověry. První postní neděle byla Černá, pak Pražná, Kýchavá, Družebná, Smrtná a Květná.

Zelený čtvrtek

Začínal nový rok hospodáře. Na Zelený čtvrtek lidé seli mák a sázeli ovocné stromy ve víře, že v tento den se dobře ujmou. Ještě před východem slunce bylo třeba stoupnout si na sekeru, aby během práce neopuchly nohy. Jídla, která babičky vařily, měla symbolickou funkci. Vařily se dlouhé klasy, aby se urodila bohatá úroda. Lidé v ten den svazovali zvony jako symbol smutku nad smrtí Krista. Nejobávanější bylo úmrtí člověka v tento den, neboť se věřilo, že proto nastanou požáry či neštěstí. Proto obvykle členové rodiny smrt zatajili.

Velký pátek

Den ukřižování Krista začínal pro celou rodinu ještě před východem slunce rituálním koupáním v potoce tekoucí vodou. Ta podle pověr dodávala sílu a zdraví po celý rok. Lidé si mastili nohy slaninou, aby se jim trny nezapichovaly do nohou. Malovali kříže na dveřích ve stájích, aby chránili zvířata před zlými silami. Dodržoval se přísný půst a vařily se zeleninové pokrmy, které měly zajistit dobrou úrodu. Sázel se mák a při setí musela mít hospodyně ústa zavřená, aby pak vrabci neotvírali makovice.

Dívky se chodívaly česat pod vrby a dávat si kůru do copů, aby měly zdravé vlasy.

Bílá sobota

Přála magii a věštění a spojovala se s očistným prvkem ohně. Spalovaly se nepotřebné věci, sláma, smetí, ale i zlí duchové zimy. Dívky na vdávání zjišťovaly, jestli najdou brzy ženicha tak, že od chalupy donesly náruč dřevěných polínek. Spočítaly je, a když jim vyšel sudý počet, svatba měla být do roka.

V chalupách se také zapaloval nový oheň, kterému se připisovala ochranná magická moc. Měl zajistit udržení pospolitosti mezi všemi členy rodiny. Rozpálený dřevěný uhlík se posvětil v kostele a rituálně umístil doma do pece. Po první mši se na Bílou sobotu rozvalovaly i zvony na kostelech.

Květná neděle

V den vzkříšení Krista bylo zvykem vynášet Morenu neboli Smrtku jako symbol zimy. Slaměná figurka ve starých šatech se zapálila a hodila do vody na znamení, že krutá zima končí a její moc přebírá jaro. V tento den si lidé nesměli mýt hlavu, aby nebyli celý rok pomlouváni. Připravili si slavnostní jídlo do košíku, které nechali posvětit v kostele, a pak s ním rychle utíkali domů. Věřili, že čím dříve jídlo domů donesou, tím dříve budou sklízet úrodu.

Doma pak rozdělili vejce jako symbol života stejným dílem mezi všechny členy rodiny. Skořápku z vajíčka pak zakopali do země.

Velikonoční pondělí

Koledníci chodili po chalupách už od časného rána a mládenci museli nejprve vyšlehat své milé. Pak chodili po chalupách šlehat pomlázkami ostatní dívky, oblévali je vodou a házeli do potoka, aby byly zdravé a krásné. Pomlázky ze zelených prutů a jarní voda byly symboly zdraví a nového života. Jako výslužku dostávali mládenci od dívek malovaná vajíčka - symbol plodnosti. Dívky mládence pohostily jídlem a pálenkou. Menší chlapci dostávali sladkosti a ovoce.

Mysteria a kouzla

V naší době počítačů a mobilů už těžko chápeme řeč dávných symbolů. Jarní období představovalo mládí tak se prováděly rituály mládeže před vstupem do řad dospělých. Velký význam se připisoval nejen vodě a ohni, ale i popelu, který se pro lepší úrodu sypal po polích. Udržoval se noční oheň, aby svým kouřem zabránil neštěstí a působení zla. Už za úsvitu se myli lidé, dobytek i hospodářské náčiní, aby se zajistilo požehnání pro všechny.

Do tekoucí vody se potápělo i domácí nádobí, aby nic neubývalo a bylo mléka, i všeho dostatek.

Noc, kdy se dějí zázraky

Naši předci věřili, že o kouzelných nocích se otevírají hory a vynořují se poklady, v jeskyních kvetou kouzelné květiny a voda v řekách se stává stříbrnou. O kouzelných nocích se prý dějí zázraky, a tak lidé prováděli magické činnosti, které měly zajistit úrodu a zdraví. Do nového období vstupovali vždy v nových šatech. Domov si zdobili zelenými větvičkami a jívami kočičkami.

Tajná řeč symbolů velikonoc

Bez kraslic by nebyly Velikonoce úplné. Malovaná vajíčka jsou symbolem života a naděje na nový život. Jejich zdobení připomínalo příchod jara, proto se vyjíčka zdobila barvami, které v tajné řeči symbolů představují zdroje naší síly: červená jako krev, žlutá jako Slunce a zelená jako tráva. Při kreslení ornamentů se používala symbolika nekonečné čáry života. Každý rok se ženy snažily namalovat to nejkrásnější vejce pro svého milého.

Další velikonoční symbol - beránek se váže nejen k umučenému Ježíši, ale i ke znamení Berana, který v době Velikonoc vládne na obloze.

Tradiční velikonoční dobroty

Připravit pokrm právě v období Velikonoc není jen tak. Vrcholí Svatým týdnem, kdy každý den má určité pravidlo, co se podle biblických příběhů má jíst nebo vynechat. Inspirujte se lahodnými pokrmy a zkuste si užít svátky trochu jinak.

Škaredá středa

Cizrnová kaše

Suroviny: 500g cirzny, 3 stroužky česneku, 1 cibule, 1 lžička římského kmínu, 4 lžičky olivového oleje, šťáva z půlky citronu, 2 lžíce bílého jogurtu, sůl, pepř

Postup: Uvařenou a vychladlou cizrnu lehce rozmixujte spolu s citronovou šťávou a troškou vody. Na pánvi rozehřejte olej s kmínem a nakrájenou cibulí. Přidejte česnek a po chvíli i rozmixovanou cizrnu. Osolte, opepřete a na závěr přidejte jogurt. Podávejte s čerstvým pečivem.

Zelený čtvrtek

Špenátový koláč

Suroviny na těsto: 200 g hladké mouky, 100 g másla, 2 lžíce tvarohu, sůl, pepř, voda nebo mléko

Suroviny na náplň: 1 smetana ke šlehání, 100 g tvrdého sýra, 3 cibule, 2 stroužky česneku, 1 mražený špenát, 50 g sušených rajčat, hrst ořechů, 1 vejce, sůl, pepř, muškátový oříšek

Postup: Ze surovin na těsto vytvořte hladkou hmotu, kteru nechte půl hodiny odpočinout v ledničce. Na másle zpěňte cibulku, přidejte česnek, povolený špenát i sušená rajčata. Osolte, opepřete, zalijte smetanou a nechte asi 10 minut lehce povařit. Dochuťte muškátovým oříškem, vsypte ořechy i nastrouhaný sýr. Těsto rozválejte, vyplňte jím formu a dno propíchejte vidličkou. Pečte 10-15 minut do zrůžovení. Vlijte směs a nechte péct asi 25 minut na 120 stupňů.

Velký pátek

Tento den se nic nepůjčuje a nemělo by se ani nic dělat na zahradě a v domě. Věřící drží celodenní bezmasý půst. Většinou se vařilo z toho, co dům dal. Jedly se kyselé polévky se zelím a pečivem.

Bezmasá zelňačka

Suroviny: 1 červená řepa, 200 g kysaného zelí, 1 cibule, 3 stroužky česneku, 1 mrkev, 1 lžíce másla, sůl, pepř, zakysaná smetana

Postup: Zeleninu nakrájejte a orestujte dozlatova. Zalijte půllitrem vody a vařte doměka. Část polévky rozmixujte a přidejte ke zbylé půlce. Osolte, opepřete a vložte prolisovaný česnek. Na závěr přidejte zakysanou smetanu.

Bílá sobota

Rozdělával se oheň, který symbolizoval nový život. Spálené uhlíky se dávaly za trám, aby dům nikdy neshořel. Každá domácnost voněla upečenými mazanci a velikonočními beránky.

Velikonoční beránek

Suroviny: 4 vejce, 200 ml mléka, 140 g másla, 1 lžička citronové kůry, 200 g cukru krupice, 350 g polohrubé mouky, 1 kypřící prášek, tuk a strouhanka na vymazání formy

Postup: Formu vymažte, vysypte a troubu předehřejte na 180 stupňů. Oddělte žloutky od bílků a žloutky utřete s cukrem a máslem. Přidejte citronovou kůru, mléko, mouku, kypřící prášek i tuhý vyšlehaný sníh z bílků. Těsto lehce promíchejte a rozetřete do připravené formy. Pečte asi 45 minut a nechte vychladnout. Nakonec můžete beránka polít čokoládou a dozdobit třeba lentilkami.

Boží hod

V noci na neděli došlo ke zmrtvýchvstání. Ježíše Krista a označovala se jako Velká. Jedla se nejrůznější jídla, do popřetí se dostávalo právě jehněčí maso. Hodovalo se dlouho do rána.

Jehněčí roláda

Suroviny: 1,5 kg jehněčí plece, 100 g špenátu, 100 g sušených švestek, 2 stroužky česneku, 1 lžička sušené majoránky, 3 lžíce olivového oleje, 500 g brambor, pepř, tymián, sůl

Postup: Plec očistěte a připravte tak, aby se z ní dala dělat roláda. Olej smíchejte s majoránkou, solí, pepřem, česnekem a touto směsí potřete celé maso. Povařený špenát spolu se sušenými švestkami vložte v tenké vrstvě na celé maso. Opatrně srolujte a svažte kuchyňským motouzem. Pečte asi 2,5 hodiny na 160 stupňů. Podávejte s povařenými bramborami se snítkou tymiánu.

Velikonoční pondělí

Často se mu říká červené pondělí a všichni slaví příchod jara. Muži chodí s pomlázkou vyplatit ženy a dívky a dostávají za to barevná vajíčka. V tento den si můžete připravit pochoutku právě z vajec.

Myslete na jaře na očištění těla, potřebujete poradit od odborníků? V každém městě nějakého najdete, v Praze zrovna tak jako v Českých Budějovicích nebo Hradci Králové.

[ivi]