Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Nejobětavější matky zvířecí říše překypují láskou

8.květen 2018
Nejobětavější matky zvířecí říše překypují láskou

Není nad mateřskou lásku a mámy ve světě zvířat nejsou výjimkou. I když se stejně jako u lidí najdou takové, které se o děti příliš nestarají. Podíváme se na vzorné matky, které jsou schopny pro své potomky udělat vše a ještě mnohem víc. Nejenže jim servírují vybrané lahůdky za cenu vlastního strádání, ale jsou dokonce schopné obětovat za ně život.

Chobotnice

rarita: pro blaho mladých obětuje vlastní chapadla i život

Chobotnice je zřejmě nejobětavější supermatka živočišné říše. Podle druhu naklade 50 000 až 200 000 vajíček a pak u nich hlídkuje, aniž by se od nich hnula. Jejím hlavním cílem je většinou jednou za život naklást snůšku a čekat, až se z ní úspěšně vylíhnou mláďata. Chrání je před předátory a jemně k nim přihání proudy vody, aby měla dostatek kyslíku. Role bodyguarda jí ale nedovoluje, aby si sama ulovila něco k snědku.

A tak občas sežere vlastní chapadlo. Když se vajíčka konečně vylíhnou, většinou za zhruba 40 dní, silně zesláblá matka se sama mnohdy neubrání predátorům nebo často umírá vysílením.

4,5 roku ani na krok

Novorozené chobotnice nejsou žádní bezbranní tvorečkové, o to už se matka postarala. Dlouhá doba líhnutí jim umožňuje vyklubat se z vejce a mít schopnost přežít. Malé chobotničky jsou miniaturní kopií dospělých a ihned začnou lovit malou kořist. Vědci nedávno zjistili, že samice druhu Graneledone boreopacifica, který žije téměř kilometr a půl pod hladinou moře, pečuje o svá vajíčka dokonce 4,5 roku. To je dosud nejdelší období líhnutí vajec, jaké kdy bylo zjištěno.

Vědci ji sledovali pomocí dálkově ovládané ponorky u pobřeží Kalifornie. Vybrali si samici, která byla snadno rozpoznatelná díky výrazným jizvám. Na podmořském útesu střežila svých asi 160 průhledných vajíček. Skutečně je nikdy neopustila a vědci nepozorovali, že by cokoli jedla.

Chobotnice jsou ve zvířecí říši top matky plné něhy a lásky

Slonice

rarita: výchově jednoho mláděte se věnují všechny slonice ve stádě

Vyčerpávající je už to, že slonice rodí největší mláďata na světě. Mládě slona afrického obvykle váží kolem 110 kilogramů. Sloní matky si zaslouží úctu i zato, že vydrží březost dlouhých 22 měsíců, což je ve světě zvířat také rarita. Navíc kojí potomky čtyři až šest let. Slůňata se rodí zpočátku slepá, což je nutí spoléhat se při objevování světa na své chobůtky. Naštěstí žijí v matriarchální společnosti. Matka rodí většinou jedno mládě za čtyři roky a pro všechny ve stádě je to velká událost.

Když slůně přijde na svět, ostatní dámy nelení a přiloží pomocnou ruku včetně babiček, sester, tet, a dokonce sestřenic. Tato náhradní péče zaručuje hlídání mláďat na plný úvazek. Bez nadsázky se dá říci, že mládě vychovává celá "vesnice".

Samice medvídka koaly

rarita: matka celý rok po narození nepustí mládě ani na chvilku

Koala není medvídek ani náhodou, jen se mu podobá. Tito vačnatci požírají výhradně listy eukalyptů, které jsou pro lidi jedovaté. Ale koaly mají zvláštní zažívací systém s mikroby, které jed eukalyptů ničí. Jejich mláďata se s touto supervlastností nerodí, a tak jim ji matky musí předat z těla tím, že je krmí vlastními výměšky. Když se mládě narodí, není větší než pouhé dva centimetry. Nemá vyvinutý zrak a chybí mu uši a srst.

Přesto se instinktivně přesune do matčina vaku, kde "dozraje" jako v inkubátoru. Hoví si tu celých šest měsíců a matka ho poctivě živí mateřským mlékem z bradavek ve vaku. Během této doby mládě dospěje, ale ještě není schopné se o sebe samo postarat. A tak se vyhoupne na matčina záda, kde zůstává dalšího půl roku. Máma s ním žije na stromech a hlídá ho jako oko v hlavě. Mládě se ještě přiživuje matčiným mlékem, pochutnává si na kašovitých výkalech z jejího konečníku a pomalu se učí spořádávat listy blahovičníku. Teprve po roce ho matka konečně vypustí do samostatného života.

Samice aligátora

rarita: matka nosí celou hrst mladých v hubě s ostrými zuby a nikdy je nezraní

Samice aligátora si u vody najde místo, kde vlastnoručně postaví hnízdo, aniž by se spoléhala na pomoc budoucího otce. Nahrne na hromadu co nejvíc rostlin a listí z okolí a udělá do ní prohlubeň. Pak dovnitř naklade 28 až 52 vajec, která zavalí dalšími rostlinami, aby byla pěkně v teple. Asi 65 dní vejce nespustí z očí. Po vylíhnutí mláďata silně skřehotají a samice je rychle vyhrabe z hnízda, aby se nezadusila. Vědci přišli na to, že pokud teplota vejce nepřesáhne 31 stupňů Celsia, vyklube se z něj samička.

Ale když je teplota vajec vyšší, lehce pod 33 stupňů, je to šance pro samečka. Nejdojemnější je ovšem způsob, jakým se samice o mláďata stará. Několik maličkých vždy vezme do tlamy a jemně stiskne čelisti, aby je nepoškodila. Přitom se mladí mrskají, ale matka je nikdy ostrými zuby neporaní. Takto je chrání před predátory na cestě k vodě, kde se napijí a učí se chytat rybky, hmyz, hady a další havěť. Matka je zároveň bedlivě hlídá. Pečlivě se o ně stará až do jejich tří let.

Lední mědvědice

rarita: kvůli kojení musí během březosti přibrat 180 kilogramů

Prostředí s průměrnou teplotou -40 stupňů Celsia není zrovna nejvhodnější pro výchovu mláďat, ale samice polárního medvěda to musí zvládnout. Na svou roli se nejprve řádně připraví. Začne pořádně jíst, během březosti by měla totiž přibrat nejméně tolik, kolik sama váží. A to už je hodně kil navíc, zhruba 180! Pokud by se jí to nepovedlo, hrozí, že její tělo plod samo absorbuje. Pak si vykope podzemní jámu, kde zůstává ve stavu podobném hibernaci během nejchladnějších zimních měsíců.

V tomto polospánku porodí mezi listopadem a únorem do připravené jámy většinou dvě mláďata. Váží jen necelé kilo a jsou holá, slepá a hluchá. Porod je velmi snadný, medvědice ho dokonce často prospí. Mláďata pak žijí v bezpečí u mámy, která si je často přitiskne k tělu tlapami do kožichu, aby jim bylo co nejtepleji. Pravidelně je kojí, ale sama potravu nepřijímá, proto se musí  předem tak "nafutrovat". Na jaře mláďata vypustí z jámy ven, ale neustále je hlídá. Loví s nimi u břehu tuleně a krmí hladové děti ještě dobrých osm měsíců. Neopouští je a drží nad nimi ochrannou ruku až tři roky.

Na medvědici s medvíďaty je krásný pohled, seznamte se s ní

Samice orangutana

rarita: každý den postaví na stromě pro své mládě nový domov z větví a listí

Vysoce inteligentní samice orangutanů, kteří dnes žijí v Asii už jen Borneu a Jávě, jsou neuvěřitelně činorodé. Téměř celý život stráví na stromech, a tak se tu i starají o mladé a vzorně je vychovávají. Otcové je v tom nechají zcela samotné. Samice mohou mít mláďata jen jednou za osm let, což je vůbec nejdelší interval březosti mezi velkými opicemi. První čtyři měsíce s mláďaty vůbec nepřeruší fyzický kontakt.

Další dva roky jsou mladí ještě zcela závislí na matce. Ta je nosí na břiše, cestuje s nimi po stromech a každý večer pro ně postaví hnízdo ve výšce 12 metrů z větví a listí, ve kterém spolu přespí. Před deštěm je chrání vybudovaná stříška z listí. Typická matka tak postaví za celý život na 30 000 většinou zastřešených hnízd. Své potomky kojí až do věku pěti let a nikdy je nenechává na zemi, kde jim hrozí nebezpečí od predátorů.

Starají se o ně až do věku šesti, sedmi let. Samečci matku opouštějí dřív, zatímco samičky zůstávají déle, aby je matka naučila, jak se mají samy postarat o mladé.

Samice geparda

rarita: skoro celý život si od mladých neodpočine

Trpělivost je velká ctnost, obzvlášť když se jedná o samice gepardů. Kdykoliv zpovzdálí pozorujete samici geparda, téměř vždy se stará o čtyři až šest mláďat. Rozhodně see nenarodí s instinkty, jak přežít, a proto má s nimi plné ruce práce. Je na ní, aby je naučila, jak lovit kořist a vyhnout se všem nebezpečím. Trénování trvá zhruba dva roky než si to mláďata skutečně vtlučou do hlavy. Když už se mladí naučí postarat se o sebe, matka se od nich odloučí, aby ihned založila novou rodinu.

A tak to jde stále dokola. Gepardice jsou skutečně neúnavné matky, jejichž hlavním cílem je vychovat co nejvíce mladých. Po odloučení od matky zůstávají sourozenci v jedné smečce. Samci v ní zůstanou celý život, ale samičky smečku asi po půl roce opustí, jsou spíš samotářky. A připravují se na vlastní mateřskou roli.

Vyrazte na rande do Prahy nebo do Plzně, byla by škoda se nepodívat na tyto skvělé matky, které v České republice máme v našich zoologických zahradách.

Zdroj: https://www.nationalgeographic.com/

[ivi]

Sdílejte tento článek na: