Naslouchat každý neumí, naučte se to

Co vše se dá ještě změnit, abyste byli ve svém partnerství ještě více šťastni? Co si ten druhý vyžaduje? Naslouchání. Nechce, abyste jen "slyšeli", ale "poslouchali", dokázali pochopit, vcítit se a nechali ho jednoduše domluvit. Zvládnete to?

Ve vztazích se postupem času začínají objevovat komplikace, hledají se chyby na partnerovi, to vede k hádkám, někdy až k opovržení a rozvodu. Je to ale hrozná škoda. Mnoho problémů vzniká z nedostatečné komunikace a absence naslouchání tomu druhému. A najednou pak dojdete k otázce, zda se dá vůbec s vaším vztahem ještě něco dělat, nebo jestli je to konečná stanice a bude nejlepší když půjdete od sebe. Jak se to stává? A hlavně, kdy jste dopustili, aby to začalo váš vztah rozbíjet?

Já nevím, kdy se to stalo

Může to velice dobře například přijít s narozením vašeho prvního dítěte, kdy si prostě místo zamilovaných slovíček začnete vyměňovat především výčitky. Začnete partnerovi vyčítat, kdy přišel domu, kdy měl přijít domu, že se neozval, že je moc dlouho v koupelně, jak dlouho vůbec v té koupelně ještě bude, proč nenandal nádobí rovnou do myčky, ale připravil ho tam vám, protože soused to asi těžko uklidí. Pak se takové naslouchání mění v poslouchání výčitek, a tak se pak stane, že se prostě partneři raději přestanou poslouchat úplně. Je to podobný případ jako když už nechcete poslouchat trapné reklamy v televizi, co uděláte? Vypnete ji.

Velkým paradoxem ale bývá, že zatímco si muži stěžují na to, že jejich partnerka je vůbec neposlouchá a nevnímá, tak ženy si zase naopak stěžují, že si s nimi jejich muž vůbec nepovídá. Když se nad tím zamyslíte, tak je to opravdu úsměvný problém. Vždyť v tu chvíli si oba dva musejí uvědomit, že stačí, aby si sedli a nechali toho druhého hovořit o všem, co má na srdci a pak si jednoduše své role zase vyměnili. I dobrá komunikace je pouze o tréninku a není důvod, aby se v ní oba dva nevypracovali.

Z jakého důvodu naslouchat

Když se naučíte druhým věnovat určitý prostor, tak zažijete naprosto odlišný vztah, bude hluboký a zároveň zapracujete i na svém osobním rozvoji, protože naslouchání je jedna z nejmocnějších sil takového osobního rozvoje. Naslouchání také posiluje sebevědomí člověka, se kterým hovoříte. Pokud totiž budete svému partnerovi trpělivě naslouchat, tak on se začne cítit milován a respektován, a to je hodně důležité.

Naslouchání ale není jednoduchá věc, jak by se zdálo, máme s ním problém naprosto všichni a to od našeho dětství. Komunikace totiž zahrnuje takové dvě dovednosti. Jednou z nich je dovednost se umět srozumitelně vyjádřit a ta druhá je dovednost naslouchat. Takže prostě přijímáte, ale také nějaké informace vysíláte. Rodiče vás naučí mluvit, také vás naučí se vyjadřovat, naučí vás jednotlivá slova a věty, ale naslouchání mohou naučit pouze vlastním příkladem a to ne každý zvládne.

Je jenom hodně málo rodičů, kteří své dítě vnímají neustále a stále stojí a naslouchají mu, většinou mají na práci i jiné činnosti a naslouchání tím ztrácí na své důležitosti.

Chci se učit naslouchat, jak?

• Vyberte si takové místo, aby vás na něm nic nerušilo, odstraňte takové vnější vlivy.
• S druhým člověkem udržujte neustálý oční kontakt.
• Ukažte druhému váš vlastní zájem, povzbudíte ho tím.
• Musíte se soustředit a zaměřit na to, co ten druhý říká.
• Ověřujte si, zda dobře rozumíte.
• Pokládejte otázky, aby vám druhý mohl odpovědmi upřesnit, co se snaží vyjádřit.
• Sledujte emoce a řeč těla.
• Ověřte si v závěrečném shrnutí, o čem jste se bavili.
• Myslete na to, že tisíc slov klidně může nahradit ticho a může být v některých chvílích cennější.

Aktivní naslouchání a jeho fáze

Udělali byste špatně, kdybyste si pod aktivním nasloucháním představili jen samotné mlčení. Není to tak. Aktivní naslouchání je plně přítomné vnímání toho druhého. Také by se dalo říci, že je to takové ladění se na toho druhého, na jeho vlnu. Je to napojení se na jeho prožívání, vnímání jeho příběhu a ocitání se v něm. Kdybyste si vyhledávali kurzy komunikace, tak pak by bylo asi naslouchání tou první dovedností, kterou byste se učili zvládat.

Povzbuzení k rozhovoru

Úplně nejlepší je, když se vám podaří k rozhovoru utvořit příhodné podmínky. Můžete hovořit třeba nad pivem, vínem, čajem nebo kávou, můžete využít jakýkovli nápoj a udělat z něj takovou součást vašeho rituálu při rozhovorech. Upřímným zájmem partnera povzbudíte k tomu, aby se rozhovořil. Bylo by tedy fajn, kdybyste rozhovor vedli v takovém prostředí, kde se partner cítí co nejlépe, není tam rušen, necítí žádné nepohodlí a netvoří se překážky v rozhovoru.

K tomu, abyste druhého povzbudili můžete použít například otázky typu:

• "Jak to tedy vlastně bylo?"
• "Co přesně se stalo?"

Zrcadlení

Co to je zrcadlení? Je to technika, která vám otevře dveře k pocitům toho druhého. Stejnými nebo hodně podobnými slovy zopakujete to, co slyšíte. Také vám zrcadlení umožní si ověřit, zda jste tomu druhému správně rozuměli. Dá vám prostor myšlenky zpracovat a pomůže partnerovi si uvědomit nahlas, co vlastně říká.

Můžete využít opět věty typu:

• "Takže ty bys byl rád..."
• "Jestli tomu dobře rozumím..."
• "Pokud jsem tě pochopil/a..."

Zrcadlení pocitů

V takové fázi nemluvte o tom, co jste slyšeli obsahově, ale zaměřte se na partnerovi pocity. Můžete také využít věty typu:

• "To tě muselo pěkně naštvat..."
• "Vidím, že je ti to opravdu líto..."
• "Umím si představit, jak moc tě to zasáhlo..."

Závěrečné shrnutí

Závěrečné shrnutí je nutnou součástí aktivního naslouchání. V něm si znovu ověřujete, že jste problém, co partner popisoval, opravdu pochopili se vším všudy. Ale co dělat, když nemáte prostě čas na takové dlouhé povídání?

Představte si například situaci, že jste účetní, musíte hned druhý den odevzdat daňové přiznání a váš partner si prostě přijde popovídat, nutně to v tu chvíli potřebuje. V takovém případě je partnerovi nutné vysvětlit, v jaké situaci se zrovna nacházíte. Že jste nervózní z toho, že nestihnete uzávěrku, že vás tlačí čas a že rozhodně nejde o nezájem o jeho problémy a situace, že je na prvním místě a tak to bude vždy. Vysvětlete mu, že pokud se nic vážného neděje a je to u něho tak v pořádku, tak si popovídáte ihned jak to pro vás bude možné, až se partnerovi budete moci pořádně věnovat.

Je to umění, umění naslouchat

Určitě jste každý zaslechl nebo jste si přečetl titulek, který hlásil, že umění je naslouchat. A opravdu tomu tak je. Někdy je pro nás naslouchání obtížné, místo něho druhým radíme, chrlíme na ně otázky, analyzujeme jejich trápení nebo ho dokonce zlehčujeme i když ale ve skutečnosti tu upřímnou snahu opravdově naslouchat v sobě máme.

Od upřímného naslouchání nás totiž hodně rychle může odtrhávat zvonění telefonů, hádky dospělých i dětí, maily, Facebook nebo jiné komunikační kanály. Ale ještě horší jsou vnitřní bariéry. Někdy totiž myslíme daleko rychleji než dokážeme mluvit, to znamená, že když chceme druhému naslouchat, potřebujeme ale také usměrovat vědomě svoje myšlení. Nenechávejte toho druhého jenom domluvit, ale vnímejte ho, vnímejte, co říká a pokud na něj chcete začít chrlit to "svoje", tak si to sami v tu chvíli zakažte, komunikujte si sami se sebou ve vaší hlavě.

Pokud i tak nejste schopni s nasloucháním sami pohnout k lepšímu, zúčastněte se některých kurzů, které jsou hodně v nabídce v Praze, v Plzni i Brně. Aktivní naslouchání vám pomůže najít si toho správného partnera a zároveň se vy sami stanete tím správným partnerem.

Zdroj: http://osobnostnirozvojldv.cz

[ivi]