Čaj je nejoblíbenějším a nejvíce konzumovaným nápojem na světě. Pravidelné pití tří až pěti šálků podle vědců snižuje krevní tlak i riziko infarktu, mrtvice, cukrovky nebo Alzheimerovy choroby. Problém je, že čaje nejen na českém trhu obsahují i pesticidy a další škodlivé látky. Jak si vybrat a správně připravit oblíbený nápoj tak, aby přinesl našemu tělu i duši co největší užitek?
Máme tady chladné zimní období, čas viróz a chřipek, kdy si šálek horkého čaje rádi vychutnají i lidé, kteří mu jinak nemohou přijít na chuť. Časy, kdy se čaj prodával coby blahodárný lék pouze v lékárnách, už jsou dávno pryč. V naší uspěchané době má bohužel málokdo čas na rituály, s nimiž jsou příprava a popíjení čaje od pradávna spojeny. Drtivá většina Čechů dává přednost čaji sáčkovému, jehož příprava zabere jen pár minut. Podle průzkumu sáhne 79,5 % Čechů po sáčkovém čaji a po sypané verzi 35,1 % oslovených spotřebitelů.
I v sáčcích se dá pořídit kvalitní čaj - jen je třeba věnovat jeho výběru dostatečnou pozornost.
Pijete rádi černý, zelený, ovocný nebo snad bylinkový? V tom případě se můžete nechat inspirovat výsledky spotřebitelského testu časopisu dTest, který porovnával chuť a kvalitu čajů ve střední cenové hladině a zjišťoval, jestli obsahují pesticidy či jiné škodlivé příměsi. Z testu 12 černých čajů vyšly vítězně dva: Lord Nelson Breakfast a Zlatý šálek Classic Černý čaj. Konec tabulky naopak obsadily čaje, v nichž chemický rozbor potvrdil pesticidový koktejl. Jako nejškodlivější byl překvapivě vyhodnocen čaj Bio Schwarzer Tee, jen o něco lépe dopadly čaje Teekanne Black Label a Ahmad Tea English Breakfast.
V informacích na obalech černých ani zelených čajů nenajdeme nic, čemu bychom se měli při výběru vyhýbat. Naše testy zároveň neodhalily žádný konkrétní druh, před nímž by bylo třeba spotřebitele vyloženě varovat. Nabídka a sortiment čajů jsou natolik široké, že nejlépe se bude vybírat podle našich preferencí tak, jak jsou uvedeny ve výsledných tabulkách. Obecně platí, že výrobcem daný návod na přípravu bychom měli respektovat. Nejčastějším zlozvykem při přípravě čaje je, že necháváme sáčky louhovat příliš dlouho, takže se z nich uvolňují třísloviny působící negativně na jeho chuť.
Nejlepší chuť ze všech testovaných vzorků měl podle komise čajových degustátorů Teekanne Black Label, jehož jedinou vadou na kráse byla příliš světlá barva. Celkově komise označila ochutnávané čaje za průměrné s tím, že pro rychlou konzumní spotřebu jsou sice dostačující, ale k lahodnosti mají všechny daleko.
V testu ovocních čajů se nejlépe umístil Naše bio Čaj s lesními plody, kterému hodnocení nepokazily žádné nežádoucí látky. Čaj Lord Nelson Forest Fruit lze podle hodnotitelů doporučit pro dobrý poměr ceny a kvality.
Za zmínku stojí také nejčistší ze zkoumaných čajů dmBioWaldfruchtTee, který zvítězil ve zkoušce obsahu pesticidů. Tou naopak vůbec neprošlo 10 ze zkoumaných 22 vzorků. Alarmující je, že jako nejhorší byly vyhodnoceny tři dětské čaje: Krtečkův čaj Lesní směs, Velta Tea Čaj malé čarodějnice s příchutí lesní směs a BABIO Dětský bio čaj lesní plody, který je paradoxně označen jako produkt ekologického zemědělství. Tyto čaje autoři výzkumu rozhodně kupovat nedoporučují - a už vůbec ne dětem.
Ovocný čaj je podle vyhlášky takový, který obsahuje nadpoloviční podíl sušeného ovoce. Podíváme-li se na konkrétní složení v podstatě jakýchkoli ovocných čajů, zjistíme, že hlavní ovocný podíl v nich nejčastěji tvoří jablka - navzdory tomu, že název na krabičce hlásá jahody se smetanou, citron se zázvorem, nebo ji zdobí gigantické ostružiny. Nakupující by podle nich měli dbát na to, že podíl ovoce, kterým se výrobek prezentuje, musí být uveden na obalu.
Vzhledem k tomu, že ovocné čaje, dostupné v hypermarketech nebo drogeriích, obsahují koktejl ze dvou i více pesticidů a jejich chuť je až na výjimky upravená chemickými přídavky, výživoví experti radí zejména rodičům malých dětí, aby si suroviny pro přípravu ovocných nebo bylinných čajů sami nasbírali v přírodě. Zapojme včas své děti a nadchněme je pro vůni domácích čajů. Vezměme je s sebou do zahrádky, aby se samy naučily natrhat si bylinky nebo plody na sušení. Mohou to být šípky s vysokým obsahem vitaminů, ibišek nebo sedmikrásky, které krásně vypadají a mají čisticí schopnosti, může to být meduňka, kopřiva, mateřídouška, rakytník nebo máta.
Hlavní je učit děti od malička pít neslazené čaje, jinak si na cukru vypěstují závislost a záhy vymění slazené čaje za přeslazené bublinkové nápoje, jimž se přezdívá tekutý cukr a mají největší podíl na epidemii dětské obezity. Doma připravené bylinkové čaje je možné přisladit medem nebo sušenými křížalami z vlastnoručně natrhaných plodů, nikdy však cukrem nebo umělými sladidly. Velký problém ovšem je v tom, jaká je praxe drtivé většiny českých základních i mateřských škol, kde mají děti k dispozici jako nápoj pouze silně zředěný a přeslazený čaj ve várnicích.
To přitom mohou změnit i samotní rodiče, když na problém upozorní vedení školy.
Mimořádně znepokojivou zprávu pro milovníky sáčkových čajů pak zveřejnili britští vědci. Výsledky rozsáhlých rozborů samotné autory šokovaly: 96 % čajových sáčků podle nich obsahuje polypropylen, proto reálně hrozí, že se během vaření mohou do nápoje dostat mikroplasty a nanoplasty. Použití elektronové mikroskopie potvrdilo nejhorší obavy: jediný plastový čajový sáček při teplotě varu uvolnil do vody asi 11,6 miliardy mikroplastů a 3,1 miliardy nanoplastů, což jsou hladiny tisíckrát vyšší než v jiných potravinách. Firmy, vyrábějící čajové sáčky, byly na tento problém upozorněny a mnohé z nich začaly hledat nové řešení.
Společnost Clipper, jedna z největších čajových značek ve Velké Británii, kupříkladu oznámila, že uvádí na trh čajový sáček vyrobený z banánů... Další překvapující věcí je, že pokud spotřebitelé nezalijí čaj vařící vodou nebo jej nevaří podle návodu na obalu dostatečně dlouhou dobu, mohou se jim do těla dostat nebezpečné kvasinky nebo plísně. Spolkový institut pro posuzování rizik dokonce varoval, že ve vzácných případech byly v bylinných a ovocných čajích zjištěny i vyloženě patogenní látky jako je Salmonella nebo skupina vysoce infekčních bakterií, označovaných zkratkou EHEC. Ty způsobují akutní onemocnění ledvin.
Doba je úspěchaná a lidé už nemají dost času a trpělivosti ani na to, aby si zalili čaj vroucí vodou nebo jej - pokud jde o bylinný - povařili dostatečně dlouho. Stále více z nás proto zalévá čaj vodou o teplotě kolem 80 stupňů Celsia, což ale ke zničení bakterií, kvasinek a plísní nestačí. Podobně rizikové je podle časopisu používat vodu z kávovarů a dávkovačů horké vody na pracovištích. Dalším důležitým doporučením, je nenechávat uvařené čaje dlouho stát v konvicích nebo šálcích a vypít je co možná nejrychleji. V České republice zatím podobný výzkum prováděn nebyl, nicméně lze předpokládat, že podobné nebezpeční skrývají také sériově prodávané čaje u nás.
To je ostatně jen jeden z mnoha důvodů, proč skuteční čajoví labužníci dávají přednost sypaným čajům, které si sami připraví.
Revolučním a inovativním přístupem k čaji je proslulý čajový mág, instruktor a inovátor Jaromír Horák, jenž už několik let vyrábí čajové produkty nové generace jako za studena louhovaný nealkoholický sekt nebo celou škálu koncentrovaných povzbuzujících nápojů z čaje. Ve stylovém čajovém baru Samuraj Shot (samurajský "panák") v bývalé trafostanici, sousedící s Výstavištěm v pražských Holešovicích otevírá s neodmyslitelným bouchnutím lahev čajového sektu s levandulí a aromatem meruňky.
Účinek je překvapivý: po pár skleničkách lahodného perlivého moku se zajímavými chuťovými dozvuky se člověku rozjasní v hlavě, uvolní se a pociťuje zvláštní euforickou energii. Experti pro tento stav používají neotřelý výraz "zčajovat se". Čajový sekt je přitom vhodný i pro děti a může být zdravou alternativou k všemožným "krtečkům" a "rychlým špuntům" plným cukru, umělých sladidel i barviv. V dnešní době roste poptávka po povzbuzujících nápojích, které nás, jak se říká, nakopnout.
Hodně lidí se ale odvrací od chemického světa energetických drinků, protože zjistili, že jim ničí zdraví, celé je zalepí zevnitř, a hledají chutnou a zdravou náhradu. Při výrobě svých produktů spolupracuje pan Horák s renomovanými dovozci, u nichž je, jak zdůrazňuje, záruka, že je čaj bez pesticidů a dalších škodlivých látek. Zájemcům o hlubší průnik do tajemství čajů doporučuje, aby si čaj raději než v supermarketech kupovali v osvědčených čajovnách a naučili se ho sami připravovat podle svého gusta.
Po několika skandálech s pesticidy se podle něj situace na českém trhu se sypaným čajem v posledních letech výrazně zlepšila. Varuje ovšem před konzumními zelenými čaji, prodávanými v některých večerkách.
Lidé si myslí, že k tomu, aby na ně čaj zapůsobil, musí vypít denně litry, ale to je velký omyl, protože čaj ve své podstatě lidské tělo dehydruje. Čaj je třeba pít s mírou. Je-li kvalitní, stačí k lahodnému zčajování jen pár misek nebo jedna konvička. K tomu, aby člověk pronikl do světa čajů, je dobré se vzdělávat a pomalu se "prochutnávat" širokou paletou rozmanitých chutí a vůní.
Vyrábí se z mladých nezralých lístečků a ještě neotevřených pupenů čajovníku, které se nerolují ani jinak neupravují, jen se spaří a usuší na slunci. Výsledkem je jemnější a nasládlejší chuť než u ostatních.
Při delším louhování dostává temnou neprůhlednou barvu připomínající barvu kávy. Lístky se nejdříve nechají zavadnout, potom se na pánvi zahřejí, srolují a suší na slunci. Takto vznikne surovina zvaná mao čcha, která se napaří a slisuje do bloků.
Kam jinam na rande než do pravé čajovny?
[ivi]