Domů

Seznamovací dotazník

Fotoseznamka

Lifestyle magazín

Registrovat nyní

Všechny články O seznamovaní Zdraví a krása Volný čas Recenze Soutěže

Na vánoční svátky lidově

25.prosinec 2018
Na vánoční svátky lidově

Lidové betlémy jsou nejlepší odpovědí na vykázání těch uměleckých z kostelů. Zpříjemněte si vánoční čas výletem za některým z nich.

Hej mistře, vstaň bystře, vzhlédni na jasnost, nebes na švarnost. Krásu uhlídáš, v tento noční čas... Vroucné tóny České mše vánoční Jakuba Jana Ryby rozeznívaly koncem 18. století venkovské kostelíky, i když ztělesnění narození Vykupitele v podobě betlému, ke kterému se křesťané v ní obraceli, už tu nesmělo z císařského nařízení být. Lidé se ale symbolu vánočních svátků nehodlali vzdát a začali si je vytvářet sami.

Pod rukama mnoha lidových betlémářů tak vzniklo nesčetné mžnožství překrásných betlémů, z nichž mnohé jsou k vidění na různých místech republiky dodnes. Některé celoročně, další pouze v adventním čase - všechny nám však připomínají zázrak zrození, který slavíme právě o vánočních svátcích. Ten nejznámější je Třebechovický nebo také podle jména jeho tvůrce Probošův.

Třebechovický betlém

Celodřevěné, do několika pater rozdělené dílo, unikátní nejen z hlediska výtvarného, ale také etnografického a technického, vznikalo mezi lety 1882 až 1926 převážně v kůlně u Probošů a sestává se z víc než dvou tisíc součástí. Ze zhruba tři sta padesáti figurek z lipového a hruškového dřeva je přes dvě stě pohyblivých, takže návštěvník před tímto důkazem lidské touhy a představivosti zůstane stát v němém úžasu.

Po počáteční fázi, kdy se třebechovický sedlák Josef Probošt rozhodl, že vyřeže jesličky jako dárek pro svou ženu, se jeho dílo začalo postupně rozrůstat tak, že na jeho realizaci přestal sám stačit a musel přizvat ke spolupráci další řemeslníky. Za všechny jmenujme aspoň řezbářského mistra Josefa Kapuciána a později také Josefa Frimla, který betlém rozpohyboval. Třebechovický betlém je unikátní také tím, že na sedmi různých úrovních - terasách - spojuje příběh vánoční i pašijový od zvěstování Panny Marie k ukřižování Ježíše Krista až po jeho nanebevstoupení, biblické postavy, lidičky a řemeslníky, jejichž předobrazem byli ti reální z Probošova okolí, v jeden nádherný harmonický celek úctyhodných sedm metrů dlouhý, víc než tři metry vysoký.

A i když jeho ústředním motivem jsou samozřejmě jesličky se Svatou rodinou, muzikanty, mnoha darovníky včetně Tří králů, na dalších terasách si můžete prohlížet výjevy ze života obyčejných lidí. Ševce flokujícího podešve na verpánku a učedníka leštícího už hotovou holínku, ženu vzadu v koutě spřádajícího koudel na kolovrátku či kováře bušícího do kovadliny. V postavičce truhláře u ponku je patrně zpodobněný sám Probošt.

Třebechovičtí betlémáři chtěli také předvést to nejzajímavější, co tu za jejich éry bylo, takže na okrajích přízemní terasy si povšimněte modelu tehdejších prvních parních strojů, které pracovaly v místních koželužnách. Vedle toho levého dokonce začíná příběh biblický - Zvěstování Panny Marie. Celé dílo uzavírají strojově opracované dřevěné výplně a kulisy, kulisové závěsy a rovněž vysoustruhované dřevěné věžičky. Zcela před betlém pak vystupují do popředí dvě figurky - chlapec a dívka - s cínovými miskami v rukou jako taktní upozornění pro tehdejší návštěvníky, kam položit peníz coby vstupné a odměnu za možnost betlém si prohlédnout.

Třebechovický betlém

Národní kulturní památka

Josef Probošt za svého života občasným předváděním betlému nezbohatl, po jeho smrti jeho rodina betlém nejdřív vyhodila do kůlny a nakonec ho prodala. Vedle tohoto unikátu, který byl středem obdivu na světové výstavě v roce 1967 v Montrealu, můžete v Třebochovickém muzeu betlémů obdivovat ještě další čtyři stovky betlémů nejrůznějších velikostí, zhotovených z rozličných materiálů. Pouze ten Probošův je ale od roku 1999 prohlášen za národní kulturní památku. 

V roce 2016 po téměř roční generální opravě, kdy byly odstraněny všechny dodatečné úpravy, se tento náš nejcennější betlém znovu zaskvěl ve své původní kráse a vy si ho v chodu můžete prohlédnout kromě pondělí každý den v týdnu po celý rok. 

Metelkův betlém

V Krkonošském muzeu v Jilemnici je celoročně k vidění neobyčejně krásný mechanický beltém učitele, muzikanta a ředitele jilemnické Dívčí školy Jáchyma Metelky, který vznikl mezi lety 1883 až 1913. Je až neuvěřitelné, že funguje dodnes pouze při pravidelné údržbě a drobnějších opravách. Možná je to také proto, že nikdy neopustil Jilemnici. V betlému najdete vedle Svaté hodiny také skupinu mudrců, modlící se pastevce a řadu řemeslníků, například dřevaře a především vochlíře pročesávajícího lněná vlákna. V celém výjevu má nejbohatší pohyb - vykonává sedm různých úkonů. Vjem z nádherných dřevořezeb umocňuje ojedinělý zvukový doprovod. Vše začíná odbíjením hodin a troubením ponocného. Poté se andělé chopí svých nástrojů a koledou betlém probudí. Půlnoční hemžení pak doprovodí dvě kapely známými českými koledami a nakonec andělé vánoční ukolébavkou všechno uspí. Jedno představení trvá přibližně pět minut, ale vy před tímto dílem určitě strávíte mnohem delší dobu.

Metelkův pohyblivý betlém můžete vidět v otevírací době jilemnického muzea, tedy denně kromě pondělí. 

Krýzovy jesličky 

Šedesát metrů čtverečních, sedmnáct metrů na délku a dva na výšku i bezmála čtrnáct set figurek lidí a zvířat, to je další unikát mezi českými lidovými beltémy - Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Pro své rozměry si tento největší lidový mechanický beltém na světě vysloužil v roce 1998 zápis do Guinnesovy knihy rekordů. Za vznikem jesliček stojí šedesát let trpělivé úmorné práce punčochářského mistra Tomáše Krýzy.

Ten zemřel v roce 1918 a do té doby se denně věnoval budování svého snu. Betlém je vyrobený z kašírovací hmoty, tedy směsi mouky, pilin, sádry a klihu. Krajina je vytvořena z papíru pomalovaného klihovými barvami a posypaného leštěncem. Výjev zaznamenává poetickou vesnickou krajinu a měšťanskou architekteru dokládající život lidí v 19. století. Najdete v něm téměř čtrnáct set figurek nejrůznějších povolání, z nichž je sto třiatřicet pohyblivých - například kovář kovající koně i čeledíni pracující na statku, ale rovněž horníci dobývající rudu, kteří nejsou pro jižní Čechy zrovna typičtí.

Krýzovy jesličky

V době svého vzniku byl mechanismus, který uváděl postavičky do chodu, poháněný ručně a Krýza použil všechno, co měl po ruce, třeba i špulky od nití, část kolovrátku nebo váleček na nudle. Dnes pohyb rozvádí jediný elektromotor.

Další zajímavé jesličky

Za raritami na Karlštejn

Pokud si chcete udělat představu, z čeho všeho lze betlém vyrobit, zavítejte do jedné z nejrozsáhlejších expozic betlémů u nás - do soukromého Muzea betlémů na Karlštejně. Mají jich tu na pět desítek nejrůznějších, včetně těch zhotovených z chleba, cukru a vosku, či betlémky umístěné ve skořápkách nejrůznějších oříšků, jako je kokosový, vlašský i lískový. Mezi atrakce patří i největší český loutkový betlém, tzv. královský.  Osazený je čtyřmi desítkami pohybujících se loutek, takže vaše děti budou určitě u vytržení. O adventu zde bývají k vidění čerstvě napečené perníkové betlémy a zúčastnit se můžete i hravých dílniček a kurzů.

Do Třeště na Vysočině

Naše putování po betlémech by nebylo úplné, kdybychom nezmínili v Česku vlastně jedinou významnou betlémářskou lokalitu - Třešť na Vysočině. Začátky výroby zdejších betlémů spadají do počátků 19. století, kdy je ovlivňovaly papírové betlémy třebíčské, v polovině téhož století tu začínají vznikat betlémy dřevěné, které postupně začaly ty papírové vytlačovat. První dřevěné figurky se dostaly do Třeště z jiných oblastí a byly také pořizovny od řezbářů v Jihlavě a okolních městečkách.

Pravděpodobně prvního opravdu už třešťského tvůrce betlémů, truhláře Matěje Suchého, následovala plejáda lidových řezbářů - mnohdy celých jejich rodin. Třešťské betlémy jsou vytvářeny jako tzv. dioráma, kde se krajina pozvolna zvedá k horizontu, až často přejde v malovanou krajinu zvanou lončoft. Některé z nich mají až pět set figurek a dosahují délky až sedm metrů. V 60. a 70. letech minulého století se v Třešti stavělo 30 až 35 betlémů.

Pak ale jejich počet poklesl a znovu se začal zvyšovat až v 90. letech. Všechny přitom pocházejí z Třešti, a co je podstatné - většinou i od současných autorů. Betlémy zkrátka ke křesťanským Vánocům neodmyslitelně patří. Ať už v historii vznikají půvabem a poetikou. A když jsme Českou vánoční mší začínali, tak s ní i skončíme: Pospíchejme k Betlému, místu svatému, k Dítěti nebeskému, Pánu věčnému! Budem se mu klaněti, zpěvy slavně chváliti, nejradostněj vítati Pána věčného, Syna Božího!

Zajeďte se na tyto krásné betlémy podívat, co vy víte, třeba zde i seznámíte a bude to pro vás nakonec velice zajímavé rande!

Zdroj: https://www.kudyznudy.cz

[ivi]

Sdílejte tento článek na: