Mluv česky, nerozumím ti!

Hledá se sales assistant. Sendni mi to do mejlu, já to po lanči zčekuju. Máte při pohledu na inzeráty a při vyslechnutí cizího hovoru v autobuse pocit, že už nikomu a ničemu nerozumíte? Že čeština upadá a že ji zcela převálcuje angličtina? Je to vážně taková tragédie?

Ještě před pár lety by většina lidí nechápavě zírala na slova jako googlovat, lajkovat, selfie. Dnes i ti příslušníci starší generace, kteří internetu příliš neholdují a nefotí se na mobily, minimálně tuší, o čem je řeč. Zároveň spousta výrazů zanikla nebo z naší mluvy mizí. Kdo dnes použije a vůbec ví, co znamená dýnko (dno hrníčku i pokrývky hlavy), bríza (teplý mořský vánek) či třeba mlází (mladý lesní porost)?

Tisíce nových výrazů

Čeština se jako každý živý jazyk vyvíjí. Od roku 1989 se změnila opravdu výrazně. Veřejný prostor je více tolerantní k užívání obecné češtiny, slangových a profesních výrazů, termínů, anglicismů a módních výrazů. Dokonce i k vulgarismům z úst předních politiků. Posouvají se hranice toho, co je (nejen) v jazyce na veřejnosti ještě tabu a co už je společensky únosné. Na vývoj naší mateřštiny má vliv internet, elektronická komunikace a cizí jazyky, se kterými jsme nyní neustále v kontaktu.

Velkou roli hraje i to, jak je jazyk užíván ve veřejných médiích, a hlavně to, jak každý z nás používáme jazyk v každodenních situacích - v práci, doma, při zájmových činnostech. Za posledních 25 let se v češtině objevily tisíce nových výrazů, a to nejen v souvislosti s používáním moderních komunikačních technologií, ale i s ohledem na nové pracovní činnosti. A pak také samozřejmě díky našim novým koníčkům, sportu, módě, hudbě, jídlu... Nejvíce slov k nám přichází z angličtiny, ovšem přejímáme výrazy také z mnoha jiných jazyků, například francouzštiny, italštiny, španělštiny, afroasijských jazyků i japonštiny.

Třeba z oblasti gastronomie - croissant, tagliatelle, tortilla, hummus, kuskus, bulgur, matcha a wasabi.

Obohacování slovní zásoby o prvky cizích jazyků není nic nového. Čeština už v dávných dobách přijala spoustu slov z hebrejštiny, řečtiny, latiny, později z němčiny, ruštiny. U většiny výrazů si do dnes ani neuvědomujeme (kostel, kostým, četník, vzduch...). Angličtina již počátkem minulého století obohatila naši řeč o slova z oblasti sportu (hokej, fotbal, tenis, volejbal) nebo hudby a tance (jazz, foxtrot, step, jive).

Lajkování míří do slovníku

Stejně jako v minulosti i dnes jsou cizí výrazy pro konzervativnější část obyvatelstva trnem v oku. Má ale význam doufat, že se pro ně časem objeví české pojmenování? Výhodou mnohých cizích výrazů je jednoduchost. Než něco zdlouhavě opisovat českými slovy, je rychlejší užít angličtinu. Zpočátku nás může tahat za uši, ale časem si na něj zvykneme, jako třeba v minulosti na tramvaj místo elektrická dráha. To může být osud například slova lajkovat, které je díky Facebooku velmi frekventované.

Pro anglické sloveso like, kterým vyjadřuji, že mám něco rád a libí se mi to, v češtině nemáme adekvátní jednoslovnou náhradu. Čím více budeme lajkovat a říkat, že lajkujeme, tím vyšší je pravděpodobnost toho, že se slovo dostane do slovníku. Neologismů je tolik, že v češtině zdomácní dřív, než by vznikly adektávní české výrazy. Navíc nikde není zaručeno, že by mluvčí ty uměle vytvořené výrazy používali. Některá slova používáme v anglické podobě, i když pro ně čeština má ekvivalent. To však neznamená, že česká pojmenování zaniknou.

Na výlohách obchodů se dnes běžně objevují inzeráty, že přijmou sales managera a sales assistanta, ovšem většinou stejně dál v běžné mluvě používáme označení vedoucí prodejny a prodavačka. Ve firmách se často řeší budget, ale nikoho by asi nenapadlo říct státní budget namísto rozpočet.

Důvody, proč někteří uživatelé použijí raději cizí výraz, mohou být různé. Bezpochyby má na mluvčí vliv jejich okolí. Pokud pracují v nadnárodní firmě, jejich pracovním nástrojem je třeba právě angličtina. U některých pracovních pozic je překlad obtížný, například key account manager nebo fundraiser. Ani používání profesionalismů a žargonu se v takovém prostředí pravděpodobně nevyhnete. Mluva obchodníků a marketérů má svoje výrazivo stejně jako mluva zedníků. V neposlední řadě může hrát roli i jistá módnost výrazů či póza.

To jsou pak takoví ti frikulíni, co bývají free, cool a in. Upozorňuje se na to, že čeština dokáže s anglicismy hravě poradit. Patrné je to zejména na slovní zásobě z oblasti počítačů a internetu. "Piš, jak slyšíš, přidej příponu, a hned je to počeštěné". Například písíčko, komp, sejvnout, múvnout, dylítovat, trollit, nebo lajkovat a googlovat, ba i gúglovat.

Jak ti mladí mluví?!

K častému postesknutí starší generace, že mladí mluví hrozně a že jim vůbec není rozumět, jazykovědci říkají: "Kdybychom se vrátili o několik generací zpátky, bylo by to dost podobné. Mladí se vždy snažili vymezovat proti těm starším. Touží po sebevyjádření a originalitě. Zároveň je u nich evidentní i snaha se zařadit mezi vrstevníky a ukázat přináležitost ke své sociální skupině." Záleží podle nich na úhlu pohledu, zda budeme mluvu mládeže považovat za zaplevelování češtiny, nebo naopak za její obohacování o nové, často velmi barvité výrazivo.

Obdobně to vidí učitelé středoškolského jazyka a literatury. Mladí musí projít revoltou, starší musí chránit své osvědčené hodnoty. Bez téhle tenze by se svět zhroutil. Češtinář má ostatně výhodu, pokud čte nové knihy, hltá dobré filmy, případně sleduje inteligentní britské a americké seriály - skrze příběhy najde s mladými společnou řeč vždy. Ne se všemi, ale s většinou. Slovní zásoba žáků a studentů se alespoň podle zkušeností ze školy, nezhoršuje, jen zužuje v jedné oblasti a rozšiřuje v jiné.

Doba se mění. A tomu odpovídá úroveň češtiny - jazyk není zlaté tele, je to cesta dorozumění. A pokud si vnější okolnosti vyžádají změny, jazyk se proměňuje. To není nic zlého, to je vývoj. Je pravda, že starší lidé v mládí více četli, protože nic jiného nebylo. Je pravda, že mobily a moderní technologie od četby trochu odvádějí. Ale je to otázka času, každý vášnivý čtenář se dříve či později ke knihám vrátí. Je důležité, aby k nim získal lásku už v dětství. A to je práce pro rodiče - číst a povídat si nad knížkami s dítětem od kolébky. Kupovat mu knihy, vodit ho do knihoven. Pak nemusí mít strach, že se dítě bude potýkat s nedostatečnou slovní zásobou.

S globalizací jazyka se musíme smířit

Budoucnost češtiny je viděna většinou optimisticky. Mladí mají češtinu jako svůj rodný jazyk rádi. Jiné už je to s češtinou ve škole. V poslední době se do školní češtiny dostalo množství pojmů, ismů, teorie a dělá to z ní podivný teoretický předmět, který ztrácí na oblibě.

Historicky zakořeněný strach z germanizace dnes sice vystřídaly částečné obavy z anglicizace, ale čeština dokáže adekvátně reagovat na tlak ostatních jazyků a s jistou mírou globalizace jazyka bychom se zkrátka měli smířit. Dokud bude česká země existovat a čeština bude naším přirozeným prostředím, dokud ji budeme užívat i prožívat, bude mateřským jazykem našich dětí a budeme mít české školy, média, veřejnou správu a zákony, nebojme se o ni.

Zkratky a výrazy dnešní doby

Přišla vám esemeska se spoustou zkratek a vy vůbec nechápete, co to je? Nerozumíte výrazům v internetových diskusích, v postech na Facebooku či Instagramu? Posloucháte svou dceru nebo vnuka a máte pocit, že mluví čínsky? Mrkněte se do následujícího slovníku.

AFAIK (As Far As I Know) - pokud je mi známo, allien - důchodce, ASAP (As Soon As Possible) - hned, jak to bude možné, blockbuster - trhák, BLB (Baby Led Weaning) - módní metoda krmení malých dětí, board - představenstvo, BRB (Be Right Back) - hned jsem tu, briefovat - informovat, bro - kamarád, BTW (By The Way) - mimochodem, callnout - zavolat, CC - čau, čau, CNN - celkem nic nového, CTJ - co to je, čekovat - kontrolovat, deal - obchod, dissovat - až přehnaně kritizovat, DIY (Do It Yourself) - udělej si sám, DND (Do Not Disturb) - nerušit, emoji - smajlíci, EOM (End Of Message) - konec zprávy, fake - něco falešného, feedback - zpětná vazba, feeling - pocit, Fejs - Facebook, felfie - rodinná selfie, felit - poflakovat se, flame - vášnivá diskuze na sociálních sítích, flojd - policista, follower - ten, kdo vás sleduje na sociálních sítích, foun - telefon, fošna - skateboardové nebo snowbordové prkno, hashtag - klíčové slovo, hodit se do chillu - uklidnit se, hype - humbuk, challenge - výzva, kindroš - dítě, lama - nezkušený člověk, launch - uvedení nového produktu nebo nové verze na trh, leštič - kdo někomu podlézá, mob - mobilní telefon, oldschool - starý, pejnout - zaplatit, pinknout si - opít se, raptor - důchodce, R.I.P. (Rest In Peace) - odpočívej v pokoji, rovnat přehazovačku - učesat se, shoppovat - nakupovat, SWAG - styl oblečení, skiller - zkušený člověk, tapetovat - psát hlouposti na chatu, trol - provokatér v internetových diskuzích, TTJ - tak to jo, TTK - tak to každopádně, TTM - tak tě miluji, ucholapka - chytlavá melodie, vejtovat - čekat , Z5 - zpět, ZTT - zjisti to, 4Y (For You)- pro tebe, 53x sex

Jestli vám chybí ten pravý partner pro váš společný život, zkuste se zadat - v Praze, Plzni, Pardubicích, Hradci Králové nebo Českých Budějovicích. Při seznamování je potřeba být obezřetní, ať už se seznamujete se ženou, nebo mužem.

[ivi]