Miláčku, doneseš diamant?

Velké holky potřebují velké diamanty, řekla kdysi herečka Elizabeth Taylor. Nemohla to shrnout lépe. Souhlasíte s ní?

Nejen Liz Taylor milovala elegantní krásu vybroušených kamenů. Láska k diamantu je společným jmenovatelem hned několika ikonických žen. Zbožňovala je operní pěvkyně Maria Callas, první dáma Ameriky Jacqueline Kennedy, Wallis Simpson, žena, kvůli které se vzdal trůnu nástupník britské koruny. Hitchcockova múza a monacká princezna Grace Kelly a samozřejmě Marillyn Monroe, která diamantům věnovala i píseň ve snímku Páni mají radši blondýny.

Tvrdá měna

První diamanty se našly v náplavech řeky Golconda v Indii před více než třemi tisíci lety. Už tehdy se považovaly za vzácné a fungovaly jako cenné platidlo. Netrvalo jim dlouho, aby se probojovaly až do truhlic zámožných rodů a staly se oblíbeným talismanem mužů. Jejich výjimečná tvrdost totiž dodávala pánskému egu pocit, že pokud je budou nosit při sobě, sami se stanou nezničitelnými. A možná na tom něco pravdy bylo. Diamant totiž poprvé přivezl z Asie do Evropy jeden z nejslavnějších dobyvatelů v historii, Alexandr Veliký.

Božské slzy

Ve starém Řecku pak považovali lidé diamanty za "slzy bohů, které spadly na zem". Aby Řekové zdůraznili tvrdost diamantu, nazývali ho "adamas", tedy nepřemožitelný. Nepřemožená ale v té době zůstala i otázka, jak tvrdý kámen opracovat. Surový kámen totiž nijak oslnivě nevypadá. Až ve 13. století se mistrům z Brugg podařilo díky kůži a diamantovému prachu vzácný drahokam alespoň vyleštit. Trvalo ale dalších dvě stě let, než se objevily "tabulkové" brusy ve tvarech kosočtverce, čtverce, obdelníku či rozety.

Diamantová horečka

Když "vyschly" diamantové doly v Indii, přesunula se hlavní těžba do Afriky. V roce 1871 zde bratři De Beersovi, majitelé malé farmy v Kimberley, našli na svém pozemku velký diamant. Následně se ukázalo, že doslova sedí na diamantovém dolu. Tato zpráva se ihned roznesla po celé Evropě a pozemky De Beersových se rázem staly jednou z nejvyhledávanějších destinací všech lovců diamantů. A protože by se málokomu líbilo, kdyby se mu na dvorku usadilo takové množství hostů a začalo pod okny kopat hluboké díry, za chvíli bratři farmu prodali a odstěhovali se. Jejich jméno však rezonuje ve světě diamantů dodnes - společnost De Beers Consolidates Mines Limited je pořád největším obchodníkem na trhu.

Jakému tvaru říci ano?

Začněme od klasiky. Kulatý diamant neboli briliant je asi nejoblíbenější. Autorem tohoto brusu je matematik a zároveň milovník drahých kamenů Marcel Tolkowsky. Ten dokázal, že matematika je opravdu k něčemu, když spočítal ideální sklon úhlů facet (plošek) takovým způsobem, aby se světlo vcházející do diamantu odráželo ideálním způsobem v celém barevném spektru a velké intenzitě.

Mnohem složitější na výbrus je nicméně pro mistra brusiče typ princess. Čtvercový kámen s ostrými rohy je stejně jako princezna velmi náročný na kvalitu, tedy čistotu suroviny. Další z titulů si zabral markýz, jehož český název špicovál napovídá, že má tvar špičatého oválu. Tento šlechtic většinou miluje společnost, a tak je typicky používaný jako středový kámen. Jiný slavný brus, který si oblíbily především dámy ve 20. letech 20. století, nese jméno svého stvořitele a vrchního brusiče - Asscher.

Jeho osm stran skvěle odráží paprsky světla a vyjímá se jako solitér na každém prstýnku. Do oválu vybroušený diamant zastává podobnou funkci jako markýz, tj. často ho doplní jiné postranní kamínky, ale natrefit na něj můžete i na jednoduchém prstenu. Pokud dostanete výbrus kapka nebo také slza, jistě půjde o nejšťastnější slzu vašeho života. A poslední ze základních brusů se řadí na první místo hlavně v době oslav svatého Valentýna. Tipnete si? Ano, je to srdce.

Prokletý diamant

Hrstka vybroušených drahých kamenů je dnes světově proslulá pro svou neuvěřitelnou historii, tradici a ohromující velikost. A nejslavnějším diamantem s pohnutou historií je Hope neboli naděje. Pokud by se dostal do vašeho vlastnictví, naději byste opravdu potřebovali.

Tenhle největší barevný diamant přivezl z Indie do renesanční Francie Jean Baptise Tavernier, který ho prodal s tučným ziskem králi Ludvíku XIV., ale brzy mu z utržených peněz nic nezbylo. Musel zaplatit obrovský dluh svého syna. Poté se Tavernier vydal znovu do Indie v naději, že si ztrátu vynahradí. Místo toho ale přišel o život. Diamant klidně čekal v královské pokladnici až do Francouzské revoluce, kdy došlo k jeho odcizení. Po letech se objevil v Amsterdamu, kde byl objednán přebrus.

Syn brusiče ale kámen ukradl a jeho otec následně vinou podlomeného zdraví a psychického vyčerpání zemřel. Syn ho zanedlouho následoval, když ho výčitky svědomí dohnaly k sebevraždě. Roku 1830 diamant získal bohatý bankéř Henry Hope a od té doby nese prokletý diamant jeho jméno. Ani Hopeovi však nepřinesl štěstí. Další kupec zešílel a spáchal sebevraždu a následující dva jeho majitelé byli zavražděni.

Turecký sultán, jenž drahokam koupil, nedlouho poté probodl svoji ženu a byl svržen. A celou rodinu Edwarda McLeana od roku 1911, kdy tento diamant získal, pronásledovaly neblahé prohromy. Jediný, kdo se kletbě vyhnul, byl klenotník Harry Winston, jenž diamant koupil od McLeanovy rodiny a věnoval ho muzeu.

Symbol věčné lásky

Masová touha žen dostat k zásnubám diamantový prsten je především dílem šikovné marketingové strategie amerických šperkařských domů. Ovšem nápad dát budoucí manželce jako slib věčné lásky tento drahokam vznikl mnohem dřív, první diamantový prsten jako zásnubní dar dostala Marie Burgundská roku 1477 od svého nastávajícího arcivévody Maxmiliána Rakouského. Ten tím odstartoval tradici, která se rychle rozšířila do rodin aristokratů i bohatých kupců, na začátku 19. století tahle móda zachvátila i stavovské rodiny a v druhé polovině 20. století se diamantový prsten stal povinností pro každého dobře vychovaného mladíka.

Kupujeme diamanty

Modrý diamant

Největší modrý diamant je právě prokletý Hope. Ty menší, které vám jistě přinesou jen štěstí, najdete například v ALO diamonds. Cena šperků se pohybuje podle výběru diamantu.

Žlutý diamant: velký jako kaštan, zářný jako plamen

Jeden z nejkrásnějších diamantů světa, který se stal symbolem nejvyšší kvality, a především mistrovské práce. Přitom ho na konci 19. století po roce pečlivého plánování pro klenotníka Charlese Tiffanyho vybrousil teprve třiadvacetiletý brusič George Frederick Kunz.

Diamantové prsteny z kolekce Tiffany & Co

Brus smaragd

Kromě smaragdu vynikne tento úžasný brus u větších diamantů.

Kulatý brus/briliant

Nejoblíbenější tvar. Zaručuje maximální lesk a zvýraznění optických vlastností.

Brus ovál

Řez zdůrazňující diamantový třpyt. Skládá se z 55 plošek.

Princess

Nejstarší z ozdobných brusů je kombinací smaragdového řezu a princess.

Kapka/slza

Využívá se především do náušnic. Často jsou jím broušeny rubíny a safíry.

Srdce

Tvar vytvořený z 59 plošek. Používá se např. při osazování zásnubních prstenů.

Jsou cennější než diamant

Mnoho lidí si myslí, že diamanty jsou nejvzácnější drahokamy na světě. Ve skutečnosti existují i méně známé drahokamy, jež jsou díky svým unikátním vlastnostem ještě cennější než diamanty. Tyto kameny jsou pro svoje unikátní vlastnosti a nádherné barvy vyhledávány klenotníky i sběrateli. Jaké jsou to tedy ty vlastnosti zvyšující jejich hodnotu? Je to například způsob, jak zachycují a odrážejí světlo, mění v závislosti na světle svoje barvy, nebo vytvářejí jedinečné krystaly. Zde jsou čtyři příklady takových drahých kamenů, jejichž jedinečné vlastnosti z nich dělají drahokamy cennější než diamanty.

Alexandrit

Alexandrit byl objeven v roce 1834 a pojmenován po ruském caru Alexandru II. Zvláštností alexandritu je, že v závislosti na směru či intenzitě světla mění svoji barvu. Mineralogicky je alexandrit vlastně chryzoberyl obsahující titan a železo. Je to však příměs chromu, která stojí za výraznou zvláštností alexandritu. Barva alexandritu je na denním světle zelená či modro-zelená, ale pod umělým osvětlením se mění v tmavočervenou až fialovou.

Démantoid

Démantoid pochází z rodiny granátů. Existuje mnoho různých druhů granátů, avšak pouze některé z nich jsou tak vysoce ceněny pro svoje vlastnosti. Démantoid je zeleně zbarvený granát nacházející se na Urale či v Namíbii. Vlastností, která z démantoidu dělá drahokam tak vyhledávaný, je jeho vysoký index lomu. Granáty obecně mají vysoký index lomu, ale démantoid je obzvláště skvělý – díky této své vlastnosti démantoid nádherně září. Jeho zelená barva může přecházet od žlutavě- do modrozelené. Extrémně vzácné jsou tmavozelené démantoidy.

Modrý safír

Safír je další varietou korundu (společně s rubínem). Vyskytuje se ve více barvách. Ale právě tmavomodré safíry jsou mezi klenotníky nejvíce ceněny. Modré safíry se nacházejí na několika nalezištích: ve východní Austrálii, Thajsku, Kolumbii, Africe i v USA (např. v Montaně). Nejvýše ceněné modré safíry však pocházejí ze Srí Lanky. V porovnání s objemem světových zásob a s rozšířením výskytu diamantů jsou modré safíry mnohem vzácnější.

Je jen na vás, zda ho vyzkoušíte nebo ne, zda do něho investujete. Zakoupit ho můžete kdekoli, ať už jste z Plzně, Ústí nad Labem, Karlových Varů, Prahy nebo třeba z Českých Budějovic.

Zdroj: https://diamonds.com/

[ivi]